Do ruské velitelské budovy na Krymu narazil podle médií dron

Z Ruskem anektovaného ukrajinského poloostrova Krym je hlášena další exploze, tentokrát z města Sevastopol. S odvoláním na jednoho z exilových vůdců krymských Tatarů Refata Čubarova o tom dnes informovala agentura Ukrinform. Podle jeho informací narazil do budovy velení ruské Černomořské flotily bezpilotní letoun.

Ruskem dosazený sevastopolský gubernátor Michail Razvožajev podle agentury TASS ale uvedl, že protivzdušná obrana sestřelila dron přímo nad velitelstvím. Incident podle něj nezpůsobil žádné vážné škody ani zranění.

"Spadl na střechu a vzplál," uvedl Razvožajev. Z útoku obvinil ukrajinské ozbrojené síly. Ruská služba BBC na svém webu poznamenala, že Razvožajev na svém telegramovém účtu nejprve napsal, že se dron nepodařilo sestřelit. Kyjev se zatím nevyjádřil.

Jedná se o druhý útok dronem na velitelství ruské Černomořské flotily v Sevastopolu během necelého měsíce, píše agentura AFP. Na konci července podle ruských úřadů vletěl na nádvoří budovy velení dron a při incidentu utrpělo zranění šest lidí. Ukrajinské úřady tehdy tvrzení Rusů označily za provokaci.

Z ukrajinského poloostrova Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014, přichází v poslední době řada hlášení o explozích.

Minulý týden výbuch otřásl ruskou leteckou základnou Saky. Podle Moskvy tam explodovala letecká munice. Podle satelitních snímků, které zveřejnila společnost Planet Labs, ovšem výbuch poškodil letadla i letištní infrastrukturu. Podle nejmenovaného západního představitele exploze vyřadily z provozu více než polovinu bojových letadel Černomořské flotily, napsala v pátek agentura Reuters.

Tento týden Moskva obvinila sabotéry ze série explozí v muničním skladě u města Džankoj. Výbuchy otřásly kromě toho v úterý také leteckou základnou Hvardijske (rusky Gvardejskoje) u Simferopolu v centrální části Krymu.

Ve čtvrtek pozdě večer byly z Krymu hlášeny další exploze. Podle agentury Reuters, která se odvolala na tři místní zdroje, byly slyšet výbuchy v blízkosti letiště Belbek u Sevastopolu, které je největší leteckou základnou ruských okupačních sil na Krymu. Razvožajev tehdy uvedl, že ruská protivzdušná obrana sestřelila ukrajinský bezpilotní letoun a že nejsou hlášeny žádné škody. Krymské úřady ve stejný den také informovaly o operaci protivzdušné obrany v Kerči na východě Krymu, kde byl podle nich rovněž sestřelen bezpilotní letoun.

Také v pátek přicházely z Krymu zprávy o explozích, podle BBC byly slyšet v Jevpatoriji na černomořském pobřeží. Představitelé Ruskem dosazené správy poloostrova pak informovali, že v Jevpatoriji i v Sevastopolu patrně zafungovala ruská protivzdušná obrana.

Kyjev se v případě hlášených explozí a incidentů z Krymu zdržel oficiálních komentářů, zároveň však někteří představitelé naznačili, že by za nimi mohly být ukrajinské složky a zbraně dlouhého doletu nebo sabotáže, poznamenal Reuters.

Americký Institut pro studium války (ISW) ve své poslední analýze vývoje bojů na Ukrajině, která se už téměř půl roku brání ruské vojenské agresi, zpochybnil hlášení o explozích na letišti Belbek. O poškození této letecké základny podle něj neexistují žádné vizuální důkazy a zprávy byly pravděpodobně nadsazené. Ke stejnému závěru došel v případě ve čtvrtek hlášeného útoku na leteckou základnu Staryj Oskol v ruské Belgorodské oblasti.

"Ruské zdroje ve velké míře informovaly o těchto falešných nebo přehnaných zprávách, což svědčí o širší ruské panice," domnívá se ISW. Ten rovněž došel k závěru, že nedávné ukrajinské údery na ruskou vojenskou a dopravní infrastrukturu na Krymu a v Chersonské oblasti pravděpodobně snížily ruskou důvěru v bezpečnost vlastních týlových oblastí.

Související

Krym, ilustrační foto

Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu

Ukrajinská armáda oznámila, že se jí podařilo zničit padesát ruských vojenských vozidel při masivním úderu na Armjanský most, který spojuje okupovaný Krym s pevninskou Ukrajinou. Podle vyjádření ukrajinského prvního samostatného útočného pluku Da Vinci útok zcela ochromil klíčovou zásobovací trasu ruských jednotek a vyřadil most z provozu. Kyjev uvádí, že zasažená vozidla byla naložena municí a palivem určeným pro nasazení v oblasti Záporožské oblasti.
Krym, ilustrační foto

Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?

Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.

Více souvisejících

Krym Ruská armáda válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 38 minutami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 2 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 7 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 8 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

včera

Petr Macinka

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří

Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje. 

včera

Koupání - ilustrační fotka

Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy

Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.

včera

včera

včera

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

včera

Evropská spolupráce se rozpadla. Německo odstoupilo z vývoje bojového letounu šesté generace, státy řeší, co dál

Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy