Ruskem anektovaný Krymský poloostrov by se měl podle mezinárodního práva vrátit Ukrajině, uvedl dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podporu Ukrajině vyjádřily a návrat okupovaného Krymu dnes podpořily i desítky dalších představitelů zemí a mezinárodních institucí na summitu Krymské platformy, která usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny a ukončení okupace poloostrova, který Rusko anektovalo v roce 2014.
"Mezinárodní právo vyžaduje, aby se Krymský poloostrov vrátil Ukrajině. Je to zásadní pro celý region a pro globální bezpečnost, pro stabilitu, podporu územní integrity, svrchovanosti a politické jednoty Ukrajiny," citovala Erdogana agentura Ukrinform.
Turecko se podobně jako Západ a další světové země řadí v Ruskem rozpoutaného konfliktu na stranu Ukrajiny. Jak ale podotýká ruskojazyčná verze BBC, Ankara se snaží udržet dobré vztahy s Moskvou i Kyjevem. V některých záležitostech působí jako neutrální prostředník, zaštítila například dohodu o vývozu obilí z Ukrajiny a snažila se i o zprostředkování mírových rozhovorů.
Erdogan se na začátku srpna setkal v Soči s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, se kterým se dohodl na rozšíření spolupráce v několika odvětvích. Minulý týden turecký státník jednal ve Lvově se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
Podle Zelenského se dnešního summitu pořádané Krymskou platformou zúčastnili zástupci 60 zemí a mezinárodních organizací včetně 40 prezidentů a premiérů. Většina účastníků se připojila on-line, přímo v Kyjevě byl mimo jiné polský prezident Andrzej Duda, který slíbil polskou podporu až do "posledního dne boje".
Britský premiér Boris Johnson uvedl, že ruský zábor Krymu v roce 2014 "byl přímým předstupněm současné války" a Rusko obvinil, že z poloostrova učinilo "ozbrojené ležení, ze kterého ohrožuje zbytek Ukrajiny". Francouzský prezident Emmanuel Macron neevropské země vyzval, aby podpořily Kyjev. "Jde o naše univerzální hodnoty," řekl Macron.
"Krym je Ukrajina. Evropská unie neuznává a neuzná nelegální anexi Krymu a Sevastopolu. Ruská agrese vůči Ukrajině nezačala 24. února; začala v roce 2014," řekl předseda Evropské rady Charles Michel.
Související
Ruský voják vraždil na Krymu. Zemřeli nejméně čtyři lidé
Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 1 hodinou
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 9 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
včera
Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem
Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.
Zdroj: Libor Novák