G7 bude v úterý se Zelenským jednat o ruských úderech na Ukrajinu

Německý kancléř Olaf Scholz bude v úterý společně s dalšími představiteli skupiny vyspělých zemí G7 a s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským jednat o nových ruských raketových úderech na ukrajinská města a o bojích na Ukrajině. Dnes to na tiskové konferenci oznámil Scholzův mluvčí Steffen Hebestreit. Dodal, že jednání se uskuteční jako videokonference.

"Kancléř si dnes telefonoval s ukrajinským prezidentem Zelenským a vyjádřil mu plnou solidaritu G7," řekl Hebestreit. Německo nyní předsedá skupině G7, kterou tvoří vedle Berlína ještě Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Spojené státy a Británie. Evropská unie se tradičně jednání účastní jako pozorovatel.

Scholz již v neděli telefonicky jednal s americkým prezidentem Joeem Bidenem, během kterého odsoudili ruský pokus o anexi ukrajinského území i jaderné výhrůžky, které v poslední době zaznívají z Moskvy.

Ruské ostřelování civilních oblastí je podle Západu nepřijatelné

Za "otřesné" dnes označila britská premiérka Liz Trussová ruské ostřelování civilních oblastí na Ukrajině. Je to ukázka slabosti ruského prezidenta Vladimira Putina, nikoli jeho síly, uvedl na twitteru britský ministr zahraničí James Cleverly. Ruské útoky na ukrajinská města odsoudili také další evropští představitelé, kteří znovu potvrdili svou podporu Ukrajině. Evropská unie uvedla, že se jedná o porušení mezinárodního práva, podle francouzské a polské diplomacie jsou ruské údery válečnými zločiny. NATO uvedlo, že bude dál Ukrajinu podporovat v její obraně proti agresi Kremlu.

Mluvčí britské premiérky uvedl, že Trussová dnes telefonicky hovořila s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba lídři se podle něj těší na úterní virtuální setkání skupiny G7, kterého se Zelenskyj zúčastní. Ministr zahraničí Cleverly na twitteru napsal, že hovořil se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou, aby ho ujistil o morální a praktické podpoře Británie.

"Jsem hluboce šokován útoky Ruska na civilisty v Kyjevě a dalších ukrajinských městech. Takové činy nemají ve 21. století místo. Co nejdůrazněji je odsuzuji. Stojíme na straně Ukrajiny. Další vojenská podpora ze strany EU je na cestě," napsal na twitteru šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell.

"Jsou to barbarské a zbabělé útoky zaměřené na nevinné civilisty na cestě do práce a do školy v ranním provozu," řekl mluvčí unijní diplomacie Peter Stano. Údery označil za porušení mezinárodního humanitárního práva a uvedl, že ruské politické a vojenské vedení bude za tyto a další válečné zločiny pohnáno k odpovědnosti.

Evropská komise dnes vyzvala Bělorusko, aby se zdrželo jakékoli účasti na "brutálním nelegitimním podniku" Ruska, který porušuje Chartu OSN a mezinárodní právo, a pohrozila mu sankcemi. Minsku vzkázala, aby území Běloruska přestalo sloužit jako odrazový můstek pro raketové údery a útoky bezpilotních letounů proti ukrajinským civilistům.

"Jsem šokována a zděšena krutými útoky na ukrajinská města. Putinovo Rusko opět ukázalo světu, co znamená: brutalitu a teror," uvedla na twitteru šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Vím, že Ukrajinci zůstanou silní. Budeme stát na straně Ukrajiny tak dlouho, jak to bude nutné, a to všemi prostředky," dodala von der Leyenová, která je dnes na návštěvě v Estonsku.

S ukrajinským ministrem zahraničí hovořil i jeho americký protějšek Antony Blinken, který ruské údery označil za "hrozivé". "Budeme pokračovat v poskytování ekonomické, humanitární i bezpečnostní podpory Ukrajině, aby se mohla bránit a postarat o své lidi," napsal na svém twitteru Blinken.

Estonská premiérka Kaja Kallasová ostřelování rovněž odsoudila, ukazuje podle ní "teroristické praktiky Ruska". "Ukrajina rychle potřebuje moderní protiraketové systémy a protivzdušnou obranu," dodala Kallasová.

"Hovořil jsem s ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou a odsoudil strašlivé a nevybíravé útoky Ruska na civilní infrastrukturu na Ukrajině," uvedl na twitteru generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. "NATO bude i nadále podporovat statečný ukrajinský lid v boji proti agresi Kremlu tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Generální tajemník OSN António Guterres řekl, že je zprávami hluboce otřesen. "Představuje to další nepřijatelnou eskalaci války a jako vždy za ni nejvyšší cenu platí civilisté," uvedl jeho mluvčí Stéphane Dujarric.

Belgický premiér Alexander De Croo prohlásil, že dnešní bombardování ukrajinského hlavního města a civilních cílů v dalších ukrajinských městech bylo "odsouzeníhodným činem Ruska". "Je to nepřijatelná eskalace," napsal na twitteru a dodal, že tyto útoky posílí odhodlání Belgie podpořit Ukrajinu.

"Itálie je zděšena podlými raketovými údery na centrum Kyjeva a další ukrajinská města z dnešního rána. Znovu zdůrazňujeme svou neochvějnou a pevnou podporu Ukrajině a jejímu lidu," uvedlo italské ministerstvo zahraničí.

Polský ministr zahraničí Zbigniew Rau označil ruské údery za válečný zločin. "Dnešní ruské ostřelování ukrajinských měst a civilistů je aktem barbarství a válečným zločinem," uvedl šéf polské diplomacie na twitteru. "Rusko nemůže tuto válku vyhrát. Jsme s tebou, Ukrajino!" dodal Rau. Podobně se vyjádřila i francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová, která útoky odsoudila a prohlásila, že jsou válečným zločinem.

Rozsáhlé ruské ostřelování, které dnes zasáhlo řadu ukrajinských měst, včetně metropole Kyjeva či Lvova, si vyžádalo mrtvé i zraněné a poškodilo důležitou infrastrukturu, včetně energetické. Podle Kyjeva Rusko odpálilo proti Ukrajině 75 raket, z nichž 41 se podařilo sestřelit.

Související

Vladimir Putin Analýza

Rusko v G7 aneb o co Trumpovi jde? Politika stranou. Smysl to nedává ani jinou optikou

Nový šéf Bílého domu Donald Trump vyjádřil přání, aby se Ruská federace znovu stala součástí G7. Jeho návrh však naráží nejen na ekonomické překážky, ale i na politickou realitu – Moskva totiž většinu členských států tohoto uskupení oficiálně označila za nepřátelské. K tomuto přání může prezidenta vést vícero skutečností, nejpravděpodobněji však jde o jeho dlouhodobý a vstřícný postoj k Rusku. 

Více souvisejících

G7 Olaf Scholz Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Kreml se poprvé vyjádřil ke slovům Trumpa, že je naštvaný na Putina

Rusko i nadále udržuje pracovní vztahy se Spojenými státy, přestože americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru uvedl, že je „rozčílený“ a „naštvaný“ na ruského prezidenta Vladimira Putina. V prvním oficiálním vyjádření k Trumpovým výrokům se Kreml pokusil napětí mezi oběma lídry zmírnit.

včera

Elon Musk

Muska verdikt soudu nad Le Penovou vytočil: Standardní taktika po celém světě

Verdikt francouzského soudu, který vyloučil Marine Le Penovou z prezidentských voleb v roce 2027 kvůli jejímu odsouzení za zpronevěru, vyvolal ostrou reakci nejen ve Francii, ale i ve Spojených státech. Mezi nejhlasitější kritiky rozhodnutí patří Elon Musk, technologický magnát a důležitý poradce prezidenta USA Donalda Trumpa.

včera

včera

včera

Švédsko, ilustrační foto

Švédové oznámili obří balíček pomoci Ukrajině

Švédsko oznámilo další rozsáhlý balík vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Nová podpora se zaměří na posílení protivzdušné obrany, dělostřelectva, satelitní komunikace a námořních kapacit. Švédsko se díky této sumě stává osmým největším přispěvatelem do obranného úsilí Kyjeva.

včera

včera

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Čtyři roky vězení, milionové pokuty, konec kanditatury. Le Penová si u soudu vyslechla trest

V Paříži padl rozsudek, který může zásadně změnit politickou budoucnost Francie. Marine Le Pen, klíčová postava krajní pravice a lídryně strany Národní sdružení (RN), byla shledána vinnou ze zpronevěry finančních prostředků Evropské unie. Soud jí vyměřil pětiletý zákaz výkonu veřejné funkce, čtyřletý trest odnětí svobody, z toho dva roky podmíněně s domácím vězením, a pokutu ve výši 100 000 eur (cca 2,5 milionu korun). Verdikt je pro Le Pen drtivou ranou, neboť byla favoritkou prezidentských voleb v roce 2027.

včera

Írán, ilustrační foto

USA a Írán si vzájemně vyhrožují. Hrozba střetu není bezprostřední, uklidňuje expert

Slovní přestřelky mezi Teheránem a Washingtonem nabírají na ostrosti a svět s obavami sleduje, zda se nenaplňuje scénář ozbrojeného střetu. Zatímco americký prezident Donald Trump varoval Írán před možným bombardováním, pokud nepřistoupí na přímá jednání o jaderné dohodě, íránské vedení reagovalo po svém – uvedlo své raketové jednotky do stavu bojové pohotovosti.

včera

včera

včera

Donald Trump

Den osvobození se blíží a světu dochází trpělivost. Středa může vše změnit, Trumpovi to je ale jedno

Americký prezident Donald Trump se chystá vsadit úspěch svého druhého funkčního období, ekonomiku a osobní finance milionů Američanů na svou dlouhodobou víru, že cla mohou Spojeným státům vrátit zlatou éru bohatství a nezávislosti. Ve středu 2. dubna má vstoupit v platnost tzv. „Den osvobození“ – Trumpův plán na zavedení recipročních cel proti státům, které uvalují cla na americké zboží. Tento zásah do globálního obchodního systému by mohl ovlivnit každého Američana a zvýšit ceny v době, kdy jsou rodinné rozpočty již tak napjaté.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Soud uznal Le Penovou vinnou ze zneužití evropských fondů

Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Penová byla shledána vinnou ze zneužití evropských fondů k financování své strany Národní sdružení (RN). Tento verdikt by ji mohl diskvalifikovat z účasti v prezidentských volbách v roce 2027. Soudce podle BBC zatím neoznámil, jaký trest Le Penová dostane.

včera

včera

včera

včera

včera

Chladné počasí dorazilo. Může napadnout až 15 centimetrů sněhu

V Česku se ochladilo již v závěru posledního březnového víkendu a přinejmenším dnes se ještě počasí nijak zvlášť neumoudří. Potvrzuje to předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), podle které má na horách dokonce sněžit.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy