Jak chránit ekonomiku v druhé vlně pandemie? Profesor má čtyři doporučení

"Nevíme, jak budou účinné první vakcíny, a rozjezd očkovacích programů bude pozvolný," upozorňuje odborník. Za hlavní problém pro jednotlivé vlády tak označuje míru fiskální síly, kterou mohou chránit pracovní místa a ekonomickou aktivitu.

Ochrana firem a pracovních míst v Británii během jara a léta například podle odhadů zvýší státní dluh o 192 miliard liber, který se v poměru k ročnímu HDP zvýší z 85,4 % na 106,4 %, upozorňuje Muscatelli. Upozorňuje, že jde o největší míru zadlužení země od počátku 60. let a rekordní rozpočtový deficit v míru.

Navíc, druhá vlna koronaviru vytvoří na fiskální odpověď ještě větší tlak, varuje profesor. Odkazuje na nový plán britského ministra financí Rishiho Sunaka, podle kterého bude pomoc firmám k přečkání nového kola restrikcí stát další miliardy.

Londýnský Ústav pro fiskální studia již v červnu představil model počítající s druhou vlnou koronavirové pandemie ve čtvrtém letošním kvartálu, kterou doplní menší regionální lockdowny v první polovině příštího roku, uvádí autor komentáře. Dodává, že díky tomu má letošní deficit Británie dosáhnout 20 % HDP, což jsou úrovně z druhé světové války, a celkové zadlužení se vyšplhat na 120 % HDP do roku 2024 či 2025.

Muscatelli proto radí vládám, na co by se měly v této situaci primárně zaměřit.

Růst na prvním místě

Vlády by měly upřednostnit ekonomický růst, a to počínaje příštím rokem, což od nich vyžaduje uvážlivost při zvyšování daní a omezování veřejných výdajů k rychlé stabilizaci poměru dluhu k HDP, nabádá ekonom. Zdůrazňuje, že stabilizace veřejných financí bude stát méně, podaří-li se rychle nastartovat zotavení.

"Vlády se musí zaměřit na veřejné investice, především ty zaměřené na navýšení peněz na výzkum a vývoj a růst produktivity," píše odborník. Dodává, že mnozí také doporučují nalít peníze do zelené ekonomiky, což by podnítilo růst sektorů budoucnosti a zároveň pomohlo řešit klimatickou krizi.

Budování důvěry

Je třeba jasná strategie k obnově důvěry v ekonomiku, která je pevně spojená s důvěrou lidí ve způsob vyřešení pandemie a jejích ekonomických dopadů, deklaruje Muscatelli. Poukazuje, že již před nástupem druhé vlny se ukázalo, že zotavení mnoha vyspělých ekonomik v létě zpomalilo.

Zářijová zpráva OECD odhalila, že nákupní a cestovní aktivita lidí se nevrátila na předpandemickou úroveň a objem objednávek se v žádné z vyspělých ekonomik - vyjma Číny - plně nestabilizoval, připomíná profesor. Vysvětluje, že důvěra spotřebitelů a firem se nemůže vrátit, dokud se bude projevovat nejistota z délky pandemie, což je důvod, proč četní ekonomové nabádají nejhůře zasažené země, aby se soustředily na ochranu zaměstnanosti.

Placené volno, známé z Británie, by tak podle odborníka mělo být během druhé vlny prodlouženo, protože podpora zaměstnanosti by následně mohla vést k oživení ve tvaru U.

Klíčem jsou testy a trasování

Snížení nejistoty nemůže spočívat ve volbě mezi zdravím a ekonomikou, tvrdí Muscatelli. Konstatuje, že země, které drží počty nakažených nízko, si vedou lépe při zmírňování ekonomických škod.

Potlačování nákazy mohlo být štěstí, nebo důsledek rychlého zastavení cestování na začátku letošního roku, ale země jako Finsko či Německo mají rovněž značnou testovací a trasovací kapacitu, kterou mohou rychle dále expandovat, upozorňuje expert. Dodává, že i v této fázi by ostatní státy měly zvážit, zda nemohou rychle navýšit svou kapacitu, a to i za cenu velkých investic.

Cílenější podpora

Spolu se sílícím zotavením v příštím roce bude klíčovou otázkou pro politiky, zda při stimulaci ekonomiky upřednostnit plošné snižování daní či cílenější podpůrná opatření pro konkrétní sektory a segment pracovní síly, domnívá se akademik. Varuje, že zotavení po druhé vlně může mít celkově tvar W, ale v některých sektorech tvar K, kdy například internetový maloobchod a IT produkty budou růst, zatímco kamenný prodej, cestovní průmysl a pohostinství se budou zotavovat mnohem pomaleji.   

Podporu firem je tak třeba orientovat dle sektorů, což například Británie zatím příliš neaplikuje, uvádí Muscatelli. Domnívá se, že vlády budou muset podporu směřovat na ty segmenty pracovního trhu, kde mohou být dopady nezaměstnanosti nejzávažnější.

"Krize například mimořádně ovlivní pracovní výhled mladých lidí, jejichž přechod ze školy do práce je přerušen," pokračuje ekonom. Dodává, že během zotavení bude nutné přesunout podporu k vytváření pracovních míst, například prostřednictvím snížení odvodů sociálního a zdravotního pojištění těm zaměstnavatelům, kteří nová místa vytvářejí.

Stále se nacházíme v úvodní fázi boje s nemocí covid-19, a přestože nelze zlehčovat výzvu, která nás čeká, jsme lépe připraveni a víme víc než v březnu, tvrdí odborník. Politikům doporučuje, aby toto využili a připravili ekonomickou reakci, která bude komplexní a pružná zároveň.