Jak se během války žije lidem v Kyjevě?

Nejsou už navíc problémy se zásobováním pohonnými hmotami, na ulicích už je tak i více automobilů. V rozhovoru to ČTK řekl velvyslanec na Ukrajině Radek Matula. Válka ale podle něj nebude mít žádné rychlé řešení.

"Musím říct, že v tomto období už na mnoha místech hlavního města nepoznáte, že jste v hlavním městě země, která je ve válce," řekl Matula. Celá řada restaurací sice nefunguje, v mnoha případech to ale může být tím, že zkrachovaly, protože měly po nějakou dobu znemožněný provoz. Podle velvyslance jde o velkou změnu oproti březnu či dubnu, pociťována začala být v květnu.

Před válkou měl Kyjev asi čtyři miliony obyvatel, po začátku ruské invaze počet klesl k milionu či 1,5 milionu. Následně začal opět růst a nyní v hlavním městě podle Matuly žije 2,5 až tři miliony lidí. Kolem vládních a strategických budov je spousta kontrolních stanovišť, jinak by ale návštěvník nepoznal, že je země ve válce. Jediná věc, která to často připomíná, jsou sirény. "Rozhoukají se, kdykoli letí nějaká raketa směr Kyjev. I když neletí třeba až do Kyjeva, v tom koridoru se vyhlásí vzdušný poplach," uvedl Matula.

Také české velvyslanectví v Kyjevě už funguje v podstatě v plném složení. Chybí pouze několik konzulárních referentů, protože ambasáda zatím neobnovila vízovou agendu. Všechny ostatní úseky - politický, obchodní, ekonomický či hospodářský jsou ale v plném provozu. Ambasáda už v podstatě plní veškeré úkoly jako před invazí, ač ve složitějších podmínkách.

Rusko podle Matuly nedosáhlo půl roku od začátku války svých cílů. "Nic tou agresí, mám pocit, nezískalo. Spíše ztratilo, protože oslabilo své pozice na mezinárodní scéně," řekl. Zároveň je země slabší ekonomicky vzhledem k Západem uvaleným sankcím. "Nemůžeme v tuto chvíli hovořit o tom, že by sankce byly devastující pro Rusko a ruskou ekonomiku, ale příští rok může být ten dopad úplně jiný," doplnil.

Ukázalo se podle něj, že ruská armáda není tak silná, jak země sama tvrdila. "Ruská ofenziva na Donbase mi připadá, obzvláště v poslední době, že je bez výrazného pokroku. Posuny na frontě jsou, řekl bych, minimální. Naopak na jihovýchodě v oblasti Chersonu lze očekávat ukrajinskou protiofenzivu," konstatoval Matula. Bojové operace jsou podle něj vedeny spíše malými jednotkami.

Problémem však je masivní použití dělostřelectva, raketometů, raket různého typu odpalovaných z lodí v Černém moři či ze strategických letounů. "Bohužel rakety létají po celé Ukrajině. Hovoří se, že z 20 vypálených raket pouze jedna nebo dvě letí na vojenské cíle, všechno ostatní jsou cíle civilní. Ruská taktika často připomíná spíše teroristické útoky," řekl velvyslanec.

Válka proto podle něj nebude mít žádné rychlé řešení. Ukrajinská strana bojuje, ale nejspíš nemá dostatek sil ani prostředků na to, aby si silou vrátila okupovaná území. Ruská armáda není podle Matuly v kondici, kdy by mohla kromě dělostřeleckého a raketového ostřelování podniknout masivní útok a výrazně posunout frontu dál na východ.

Neumí si představit, co by se mohlo stát, aby se začalo jednat o ukončení konfliktu. "Ukrajinci jsou jednoznačně proti jakýmkoli ústupkům, kompromisům, uvědomují si, že bojují za svoji nezávislost, existenci. Nechtějí vidět žádné kompromisy, chtějí válku vyhrát," řekl Matula. Nelze podle něj dále očekávat, že se v Rusku změní vedení, ani to, že západní sankce zapůsobí tak rychle a masivně, aby to vedlo k okamžitému ukončení války. Navíc podpora prezidenta Vladimira Putina je ze strany ruského obyvatelstva nadále tak vysoká, že není možné očekávat, že by Rusové vyšli do ulic a protestovali proti válce, což by mohlo být impulzem k zastavení války.

Obavy vyvolává situace kolem Záporožské jaderné elektrárny. Ruská vojska ji obsadila na začátku března, krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu. O chod zařízení se na území ovládaném ruskými okupačními silami nadále starají Ukrajinci. Záporoží je nedaleko bojové linie a okolí elektrárny bylo opakovaně cílem ostřelování, což budí obavy z možné jaderné katastrofy. Moskva a Kyjev se vzájemně viní z odpovědnosti za útoky na elektrárnu.

Podle Matuly ruská strana vydírá svět prohlášeními o tom, že je elektrárna zaminovaná. "Když to řeknu velmi jemně, tak je to velmi nezodpovědné chování. Spíš bych se asi klonil k tomu, že to je na hraně jaderného terorismu," poznamenal velvyslanec. Na začátku invaze se bojovalo i kolem Černobylské jaderné elektrárny. Matula měl pocit, že ukrajinská strana dělá vše pro to, aby nevznikla havárie, a raději elektrárnu vyklidila. Stejný pocit má i v případě elektrárny v Záporoží. "Než aby způsobili katastrofu tím, že tam budou bojovat, se radši stáhli. Z toho přístupu mi vychází, že mám věřit ukrajinské straně," dodal.