Jednání politických poradců zemí normandského formátu o Ukrajině nepřineslo výsledky

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že rozhovory nebyly úspěšné, protože Rusko trvalo na tom, že Kyjev musí zahájit přímá jednání se separatisty na východě Ukrajiny, což Ukrajina odmítá. Podle německé vlády byla jednání složitá, jejich pokračování diplomaté naplánovali na březen.

Cílem dialogu bylo dosáhnout průlomu v osm let trvajícím separatistickém konfliktu na východní Ukrajině v oblasti Doněcka a Luhanska, známé také jako Donbas. Nulový pokrok berlínských jednání zároveň znamená další komplikaci snahy zmírnit širší ukrajinskou krizi, kdy Rusko přesunulo k ukrajinským hranicím více než 100.000 vojáků, a vyvolalo tak obavy západních zemí z propuknutí války.

Podle Kozaka se nyní v Berlíně nepodařilo sladit rozdílnou ruskou a ukrajinskou interpretaci dohody z roku 2015, jejímž cílem bylo ukončit boje mezi proruskými separatisty a ukrajinskými vládními silami. "To se nám nepodařilo překonat," řekl Kozak.

"Rusko trvá na tom, že Ukrajina musí vést přímý dialog s takzvanou Doněckou lidovou republikou a Luhanskou lidovou republikou," řekl na dnešní tiskové konferenci Kuleba. "Pokud by s tím Ukrajina souhlasila, pak by Rusko přestalo být jednou ze stran konfliktu a stalo by se prostředníkem v tomto konfliktu. Proto na to nemůžeme přistoupit," dodal.

Ukrajinský vyjednávač, šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak, uvedl, že nyní žádný průlom nenastal, ale obě strany se dohodly, že budou pokračovat v jednání. "Doufám, že se brzy opět sejdeme a budeme v těchto rozhovorech pokračovat. Všichni jsou odhodlaní dosáhnout výsledku," řekl.

Naději na vyřešení krize ve čtvrtek vyjádřil také předseda zahraničního výboru německého Spolkového sněmu Michael Roth. "Máme reálnou šanci normandský formát oživit," řekl v rozhovoru se zahraničními novináři. To, že se podařilo uspořádat jednání poradců ukrajinského a ruského prezidenta, Roth vnímá jako jeden z prvních kroků. "Doufám a očekávám, že brzy přejdeme z úrovně poradců na úroveň politickou," dodal s tím, že je potřeba využít každou příležitost k jednáním.

Rusko sice svolilo k dalším jednáním, ale žádá, aby se Ukrajina zavázala k jednání se separatisty na východě svého území. To je ale pro Kyjev "červená linie", kterou odmítá překročit, uvedl dnes po skončení jednání francouzský prezidentský palác citovaný agenturou Reuters.

"Rozhovory byly obtížné a jasně ukázaly rozdílné pozice a možnosti řešení," stojí v německém vládním prohlášení citovaném agenturou AFP. "Zároveň se ukázalo, že všichni účastníci N4 se drží minských dohod a budou i nadále usilovat o jejich důsledné uplatnění," uvedlo Německo.

Konflikt v Donbasu pokračuje navzdory teoretickému příměří založenému právě na minských dohodách. Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ale hlásí časté porušování klidu zbraní, které někdy dosahuje stovek incidentů denně. Podle Ukrajiny bylo v této oblasti od roku 2014 zabito asi 15.000 lidí.

Zástupci Ruska, Ukrajiny, OBSE a obou separatistických regionů podepsali v únoru 2015 v Minsku třináctibodovou dohodu, kterou podpořili i vedoucí představitelé Francie a Německa. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve čtvrtek Ukrajinu obvinil, že se snaží dohodu přepsat a vybírat si z ní jen ty prvky, které jsou pro ni nejvýhodnější.

Ukrajina uvádí, že dohodu ctí; odmítá naopak tvrzení Moskvy, že Rusko nemá s konfliktem nic společného, a obviňuje ho, že uvnitř Ukrajiny působí ruské jednotky bojující po boku separatistů.