Johnson odsoudil chování Rusů v Buči, podle něj nemá daleko ke genocidě

Chování ruské armády vůči civilistům v severoukrajinském města Buča a na dalších místech země se nezdá být příliš daleko od genocidy, řekl dnes britský premiér Boris Johnson. Vyzval rovněž k uvalení tvrdších sankcí vůči Rusku. Britský ministr zdravotnictví Sajid Javid pak srovnal obrázky z Buče s genocidou ve Srebrenici z roku 1995 a vyzval k zastavení masového vraždění na Ukrajině.

Odhalení ohledně počínání ruské armády v Buči poblíž Kyjeva vzbudilo mezinárodní vlnu nevole a ostré kritiky vůči Rusku a přimělo západní státy ke zvažování dalších ekonomických sankcí vůči Moskvě. Na místě se po ústupu ruských vojsk našlo mnoho zastřelených civilistů, někteří z nich například se svázanýma rukama. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přišlo ve městě o život nejméně 300 civilních obyvatel.

"Když se podíváte, co se děje v Buči, co (ruský prezident Vladimir) Putin provedl na Ukrajině, což se mi nezdá být příliš daleko od genocidy, není divu, že lidé reagují tak, jak reagují," řekl Johnson novinářům.

"A nepochybuji, že mezinárodní komunita, a Británie bude stát v první řadě, se znovu společně rozhodne uvalit další sankce a tresty na režim Vladimira Putina," dodal britský premiér.

"Je to masové vraždění v bezprecedentním měřítku. Něčeho takového jsme nebyli svědky myslím od roku 1995," řekl ráno britský ministr zdravotnictví Javid s odkazem na masakr asi 8000 muslimským mužů ve Srebrenici.

"Nechci si za několik let připomínat další genocidu v Evropě, svět má moc to zastavit a musí jednat," dodal.

Kreml opakovaně tvrdí, že obvinění založená na svědectvích místních obyvatel a humanitárních pracovníků a záběrech reportérů jsou podvodem, kterým se západní státy snaží očernit ruskou armádu.

Pachatelé masakru v Buči musí nést odpovědnost, prohlásil Scholz

Pachatelé a ti, kteří vydávali povely při masakru civilistů v ukrajinském městě Buča, musí nést odpovědnost. Ve Spolkovém sněmu to dnes prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, podle něhož se krveprolití dopustili ruští vojáci. Řekl také, že Berlín vede tajné rozhovory s Kyjevem o případných budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.

Zabíjení civilistů je válečný zločin, zdůraznil Scholz a varoval, že je třeba se připravit na další podobné obrázky jako z Buče. Ruského prezidenta Vladimira Putina šéf německé vlády vyzval k okamžitému ukončení destruktivní války.

Německá vláda dnes označila za neudržitelná tvrzení Moskvy, že záběry s mrtvými civilisty v Buči byly zinscenované. "Výklady ruské strany, že jde o zinscenování nebo že Rusko není za vraždy odpovědné, nejsou podle nás udržitelné," uvedl mluvčí vlády Steffen Hebestreit s poukazem na vyhodnocení satelitních snímků. Ty podle něj ukazují, že oběti ležely v ulicích nejméně od 10. března, přičemž ruské síly byly v oblasti od 7. do 30. března.

Ruská zvěrstva v Buči dnes podle agentury DPA odsoudil také Spolkový sněm, přičemž k příslušnému usnesení se připojili poslanci napříč politickým spektrem. Shoda mezi vládou a opozicí naopak nepanuje v otázce dodávek německých zbraní Ukrajině, kde Scholzova vláda čelí kritice konzervativní opozice CDU/CSU, že Kyjev podporuje málo. To dnes sociálnědemokratický kancléř odmítl a zastal se také své stranické kolegyně a ministryně obrany Christine Lambrechtové, kterou opozice vyzvala k rezignaci kvůli údajně příliš váhavému přístupu k poskytování zbraní Ukrajině.

Ať se stane cokoli, NATO nebude stranou této války, prohlásil také Scholz. Řekl, že Německo vede s Ukrajinou důvěrná jednání o možných bezpečnostních zárukách, které by jí mohlo poskytnout pro zajištění bezpečnosti po ruské invazi.

Ukrajina přitom jako alternativu vůči členství v NATO, které Rusko rezolutně odmítá, navrhla, aby jí bezpečnostní záruky poskytly jednotlivé země jako Německo, Turecko nebo Čína. "Vedeme s Ukrajinou rozhovory o zárukách," řekl Scholz před poslanci. "Samozřejmě o tom hovoříme, ale v nezbytné důvěrnosti, s Ukrajinou i s dalšími oslovenými," potvrdil Scholz s tím, že jednání nyní nelze konkretizovat.

Kancléř řekl, že neutralita, kterou Ukrajina nabízí po konci ruské útočné války, je "velký ústupek vůči agresorovi". K nynějším vyjednáváním mezi Ruskem a Ukrajinou poznamenal, že "nesmí vyústit v nadiktovaný mír".

Scholz dnes rovněž zdůraznil, že Německo se musí zbavit závislosti na ruských fosilních palivech. Německo nyní podle něj dodává Ukrajině ze svých zbrojních skladů vše, co je k dispozici a co je rychle použitelné. Dokud Rusko nestáhne své vojáky z Ukrajiny, bude Berlín nadále podporovat Kyjev všemi možnými způsoby, ubezpečil sociálnědemokratický politik.

Scholz se dnes vyslovil proti tomu, aby byl kvůli ruské válce na Ukrajině prodlužován provoz německých jaderných elektráren. Ty podle něj nejsou na další provoz připraveny. Pokud by měly být jaderné elektrárny v provozu déle, byly by zapotřebí nové palivové články a další jaderné zdroje, které nejsou snadno dostupné, upozornil mimo jiné Scholz. Německý kancléř také kromě jiného vyslovil domněnku, že končí fáze globalizace, v níž bylo všechno velmi levné.

Související

Boris Johnson

Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve

Ruský dronový útok na železniční stanici Jahodyn v těsné blízkosti polských hranic zasáhl stojící ukrajinskou lokomotivu a vyvolal otázky ohledně skutečného cíle úderu. Ukrajinské železnice Ukrzaliznytsia uvedly, že zamýšleným terčem mohla být diplomatická souprava převážející bývalého britského premiéra Borise Johnsona, bývalého švédského premiéra Carla Bildta a další evropské bezpečnostní činitele. Vlak stanici opustil v předstihu díky operativním změnám v jízdním řádu reagujícím na ruské hrozby. V dalším vlaku na stejném nádraží se v té době nacházel také bývalý ředitel americké CIA David Petraeus.
Boris Johnson

Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé

Ruský bezpilotní letoun zasáhl v neděli brzy ráno lokomotivu stojícího ukrajinského vlaku v pohraniční stanici Jahodyn, která se nachází pouhé dva kilometry od hranic s Polskem. K útoku došlo jen krátce poté, co stejným úsekem projel vlak s významnými západními představiteli včetně bývalého britského premiéra Borise Johnsona. Ukrajinské úřady potvrdily, že zasažený vlak byl včas vyklizen a incident si nevyžádal žádná zranění ani oběti na životech. Ruská strana k události uvedla, že se zaměřila na železniční infrastrukturu v západní části Ukrajiny.

Více souvisejících

Boris Johnson Buča, Ukrajina válka na Ukrajině Olaf Scholz

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska

Americký prezident Donald Trump se dočkal nové dohody ohledně americké vojenské přítomnosti v Grónsku. Washington podle jeho slov zvýší vojenskou přítomnost na ostrově, zvolené řešení označil za skvělé pro všechny strany i americké spojence.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky

Česko čeká v úvodu příštího týdne chladné a větrné počasí doprovázené přeháňkami, které zasáhnou zejména sever a severovýchod území. Postupně však bude oblačnosti i srážek ubývat a v polovině týdne přijdou jasné noci s ojedinělými přízemními mrazíky. V závěru týdne se pak teploty začnou vracet k příjemnějším hodnotám a denní maxima dosáhnou až k jednadvaceti stupňům Celsia.

včera

Ilustrační fotografie.

Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky

Ruská armáda stále častěji útočí na ukrajinské osobní i nákladní vlaky pomocí drony s proudovým pohonem. Tento stupňující se tlak přímo ohrožuje železniční síť, která je klíčová pro fungování ukrajinské ekonomiky, vojenskou logistiku i pohyb obyvatelstva. Od začátku celoplošné invaze ruské údery poškodily nebo zničily již více než pět set lokomotiv. Nadpoloviční většina z nich byla zasažena během posledních osmi měsíců, přičemž ukrajinské dráhy přicházejí měsíčně až o čtyřicet strojů.

včera

Ilustrační foto

CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí

Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron varuje před zesilující hrozbou ruských útoků. Nařídil vypracování plánu na ochranu infrastruktury

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval před zesilující se hrozbou ruských hybridních útoků namířených proti Evropě a Francii. V reakci na toto nebezpečí nařídil vypracování plánu na ochranu kritické infrastruktury a objektů obranného průmyslu. Podle jeho slov byla Francie v posledních týdnech terčem několika takových operací. Macron zdůraznil, že tyto kroky nezůstanou ze strany Paříže bez odpovídající reakce.

včera

Kongres USA

Žádná regulace AI nebude. Trump i Republikáni v Kongresu ji shodili ze stolu

Snaha o vytvoření zvláštního výboru pro regulaci umělé inteligence narazila ve Sněmovně reprezentantů Spojených států na odpor republikánského vedení. Republikánský kongresman Jay Obernolte požadoval po vydání desítek doporučení mezipartijní pracovní skupiny zřízení specializovaného orgánu k přípravě legislativy. Vedení strany však jeho žádost zamítlo s tím, že stávající výbory mohou vycházet z dosavadních zjištění. Volební lídři ani administrativa prezidenta Donalda Trumpa navíc nejeví o zavádění nových regulačních pravidel zájem.

včera

Ilustrační foto

Předvolební debata, do které nikdo nepřišel. V Rusku opozice už prakticky neexistuje

V televizním studiu státní stanice Rossija-1 zůstaly během předvolební debaty ve městě Rjazaň pouze prázdné pulty, jelikož se nedostavil ani jeden ze šesti registrovaných kandidátů. Moderátorka Elizaveta Dorochinová byla nucena vysílání předčasně ukončit a přepnout na komerční přestávku. Tento incident z města ležícího jihovýchodně od Moskvy ilustruje podle CNN atmosféru kolem parlamentních voleb v Rusku. Jde o první hlasování do Státní dumy od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu.

včera

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea dala Trumpovi košem. Armádu na Blízký východ nepošle

Jihokorejský prezident I Dže-mjong odmítl výzvy amerického prezidenta Donalda Trumpa k vyslání vojenských jednotek na Blízký východ na podporu amerických operací v Íránu. Během tiskové konference novinářům sdělil, že Soul nepodnikne žádné kroky, které by zemi zatáhly do válečného konfliktu. Výslovně zdůraznil, že Jižní Korea k tomuto účelu nenasadí svoje armádní složky v žádné podobě. Toto jednoznačné prohlášení tak ukončilo dohady o přímém zapojení jihokorejské armády do bojových akcí.

včera

Marija Zacharovová

Rusko se vzteká. Okamžitě odstraňte americké raketové systémy, vzkazuje Japonsku

Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.

včera

Andrej Babiš

Jsme zklamaní. Česko padá na samé dno aliance, vzkazuje diplomat NATO

Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters. 

včera

Ilustrační foto

Fotí obrazovku, čte zprávy... Ruská obdoba WeChatu špehuje desítky milionů uživatelů, odinstalovat ji nemohou

Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.

včera

Robert Fico se poprvé od atentátu zúčastnil jednání vlády.

Fico zrušil cestu na Ukrajinu. Odmítl zapojení Slovenska do kolektivní obrany NATO

Slovenský premiér Robert Fico zrušil ze zdravotních důvodů svou plánovanou cestu na Ukrajinu. Předseda slovenské vlády se měl v sousední zemi zúčastnit summitu Karpatské iniciativy. O zrušení zahraniční návštěvy v důsledku nemoci informoval zpravodajský portál The Kyiv Independent s odvoláním na ukrajinskou prezidentskou kancelář. Zpráva o premiérově onemocnění se objevila v době, kdy byla cesta oficiálně připravována.

včera

včera

Konvoj jednotek U.S. Army dostal název Dragoon Ride (Dragounská jízda). Tvoří ho téměř 120 vozidel při cestě z Pobaltí do Německa a projede šesti zeměmi střední a východní Evropy. V Česku bude mezi 29. březnem a 1. dubnem.

Americká armáda stáhne z Evropy až polovinu vojáků

Americké ministerstvo obrany zvažuje výrazné snížení počtu svých vojáků umístěných v Evropě. Podle informací webu NBC News by ze starého kontinentu mohlo odejít nejméně dvacet pět tisíc příslušníků ozbrojených sil. V krajním případě by se stažení mohlo dotknout až čtyřiceti tisíc amerických vojáků, což by představovalo redukci přítomnosti téměř o polovinu. Zvažované kroky jsou součástí rozsáhlého přezkumu americké vojenské přítomnosti v zahraničí.

včera

Jan Cimický

Psychiatr Cimický má definitivně zamířit za mříže

Psychiatr Jan Cimický by si měl jít sednout do vězení. Městský soud v Praze zamítl odvolání a potvrdil dubnový rozsudek obvodního soudu, jenž Cimického na jaře uznal vinným ve všech bodech obžaloby a poslal ho na pět let za mříže. Potrestal ho také zákazem lékařské činnosti na dobu deseti let. 

včera

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

OSN: Útok na školu v Íránu byl zřejmě válečný zločin. USA to nezajímá

Odborníci Organizace spojených národů dospěli k závěru, že mají důvodné podezření ze spáchání válečných zločinů ze strany Spojených států během dvou úderů v Íránu, při nichž zemřelo nejméně 177 civilistů. Podle nové zprávy Nezávislé mezinárodní zjišťovací mise pro Írán vedly únorové raketové útoky na základní školu ve městě Mínáb a na sportovní komplex v Lámerdu k vysokým ztrátám na lidských životech a k rozsáhlým škodám na civilní infrastruktuře.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Lidé platí životy za krizi, kterou nezpůsobili. Nepál po katastrofě požádal OSN o finanční injekci

První vědecká studie potvrdila, že za katastrofálními povodněmi v Nepálu a Tibetu stojí oslabení ledovce vlivem klimatické krize. Výzkumníci identifikovali neobvykle teplé podmínky, které předcházely zřícení masivní ledové plochy z hory Langtang Lirung. Následná lavina sněhu, ledu a kamení se zřítila do údolí a zasažené komunity zasáhla bez jakéhokoli varování.

včera

Putin alibisticky označil dnešní volby za ukazatel veřejné podpory pro válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin podle webu France24 vyzval obyvatele k účasti v nadcházejících parlamentních volbách, které označil za ukazatel veřejné podpory pro válku na Ukrajině. Volební účast má podle jeho vyjádření posloužit jako jasný signál národní jednoty a odhodlání. Hlasování rozhodne o novém složení dolní komory ruského parlamentu. Lidé budou moci odevzdávat své hlasy v průběhu tří dnů od pátku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy