Chování ruské armády vůči civilistům v severoukrajinském města Buča a na dalších místech země se nezdá být příliš daleko od genocidy, řekl dnes britský premiér Boris Johnson. Vyzval rovněž k uvalení tvrdších sankcí vůči Rusku. Britský ministr zdravotnictví Sajid Javid pak srovnal obrázky z Buče s genocidou ve Srebrenici z roku 1995 a vyzval k zastavení masového vraždění na Ukrajině.
Odhalení ohledně počínání ruské armády v Buči poblíž Kyjeva vzbudilo mezinárodní vlnu nevole a ostré kritiky vůči Rusku a přimělo západní státy ke zvažování dalších ekonomických sankcí vůči Moskvě. Na místě se po ústupu ruských vojsk našlo mnoho zastřelených civilistů, někteří z nich například se svázanýma rukama. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přišlo ve městě o život nejméně 300 civilních obyvatel.
"Když se podíváte, co se děje v Buči, co (ruský prezident Vladimir) Putin provedl na Ukrajině, což se mi nezdá být příliš daleko od genocidy, není divu, že lidé reagují tak, jak reagují," řekl Johnson novinářům.
"A nepochybuji, že mezinárodní komunita, a Británie bude stát v první řadě, se znovu společně rozhodne uvalit další sankce a tresty na režim Vladimira Putina," dodal britský premiér.
"Je to masové vraždění v bezprecedentním měřítku. Něčeho takového jsme nebyli svědky myslím od roku 1995," řekl ráno britský ministr zdravotnictví Javid s odkazem na masakr asi 8000 muslimským mužů ve Srebrenici.
"Nechci si za několik let připomínat další genocidu v Evropě, svět má moc to zastavit a musí jednat," dodal.
Kreml opakovaně tvrdí, že obvinění založená na svědectvích místních obyvatel a humanitárních pracovníků a záběrech reportérů jsou podvodem, kterým se západní státy snaží očernit ruskou armádu.
Pachatelé masakru v Buči musí nést odpovědnost, prohlásil Scholz
Pachatelé a ti, kteří vydávali povely při masakru civilistů v ukrajinském městě Buča, musí nést odpovědnost. Ve Spolkovém sněmu to dnes prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, podle něhož se krveprolití dopustili ruští vojáci. Řekl také, že Berlín vede tajné rozhovory s Kyjevem o případných budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.
Zabíjení civilistů je válečný zločin, zdůraznil Scholz a varoval, že je třeba se připravit na další podobné obrázky jako z Buče. Ruského prezidenta Vladimira Putina šéf německé vlády vyzval k okamžitému ukončení destruktivní války.
Německá vláda dnes označila za neudržitelná tvrzení Moskvy, že záběry s mrtvými civilisty v Buči byly zinscenované. "Výklady ruské strany, že jde o zinscenování nebo že Rusko není za vraždy odpovědné, nejsou podle nás udržitelné," uvedl mluvčí vlády Steffen Hebestreit s poukazem na vyhodnocení satelitních snímků. Ty podle něj ukazují, že oběti ležely v ulicích nejméně od 10. března, přičemž ruské síly byly v oblasti od 7. do 30. března.
Ruská zvěrstva v Buči dnes podle agentury DPA odsoudil také Spolkový sněm, přičemž k příslušnému usnesení se připojili poslanci napříč politickým spektrem. Shoda mezi vládou a opozicí naopak nepanuje v otázce dodávek německých zbraní Ukrajině, kde Scholzova vláda čelí kritice konzervativní opozice CDU/CSU, že Kyjev podporuje málo. To dnes sociálnědemokratický kancléř odmítl a zastal se také své stranické kolegyně a ministryně obrany Christine Lambrechtové, kterou opozice vyzvala k rezignaci kvůli údajně příliš váhavému přístupu k poskytování zbraní Ukrajině.
Ať se stane cokoli, NATO nebude stranou této války, prohlásil také Scholz. Řekl, že Německo vede s Ukrajinou důvěrná jednání o možných bezpečnostních zárukách, které by jí mohlo poskytnout pro zajištění bezpečnosti po ruské invazi.
Ukrajina přitom jako alternativu vůči členství v NATO, které Rusko rezolutně odmítá, navrhla, aby jí bezpečnostní záruky poskytly jednotlivé země jako Německo, Turecko nebo Čína. "Vedeme s Ukrajinou rozhovory o zárukách," řekl Scholz před poslanci. "Samozřejmě o tom hovoříme, ale v nezbytné důvěrnosti, s Ukrajinou i s dalšími oslovenými," potvrdil Scholz s tím, že jednání nyní nelze konkretizovat.
Kancléř řekl, že neutralita, kterou Ukrajina nabízí po konci ruské útočné války, je "velký ústupek vůči agresorovi". K nynějším vyjednáváním mezi Ruskem a Ukrajinou poznamenal, že "nesmí vyústit v nadiktovaný mír".
Scholz dnes rovněž zdůraznil, že Německo se musí zbavit závislosti na ruských fosilních palivech. Německo nyní podle něj dodává Ukrajině ze svých zbrojních skladů vše, co je k dispozici a co je rychle použitelné. Dokud Rusko nestáhne své vojáky z Ukrajiny, bude Berlín nadále podporovat Kyjev všemi možnými způsoby, ubezpečil sociálnědemokratický politik.
Scholz se dnes vyslovil proti tomu, aby byl kvůli ruské válce na Ukrajině prodlužován provoz německých jaderných elektráren. Ty podle něj nejsou na další provoz připraveny. Pokud by měly být jaderné elektrárny v provozu déle, byly by zapotřebí nové palivové články a další jaderné zdroje, které nejsou snadno dostupné, upozornil mimo jiné Scholz. Německý kancléř také kromě jiného vyslovil domněnku, že končí fáze globalizace, v níž bylo všechno velmi levné.
Související
BBC kvůli trapasu zrušila rozhovor s Johnsonem
Příčina smrti královny Alžběty II. byla jiná, než se uvádí, naznačil expremiér Johnson
Boris Johnson , Buča, Ukrajina , válka na Ukrajině , Olaf Scholz
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Putin: Raketu Orešnik nedokáže zachytit nic na světě. Zahájíme sériovou výrobu
před 1 hodinou
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
před 3 hodinami
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 3 hodinami
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 3 hodinami
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 4 hodinami
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 4 hodinami
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 4 hodinami
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 4 hodinami
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 5 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 5 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 5 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 5 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 6 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 6 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 7 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 7 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 8 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 9 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 9 hodinami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.
Zdroj: Libor Novák