Johnson odsoudil chování Rusů v Buči, podle něj nemá daleko ke genocidě

Chování ruské armády vůči civilistům v severoukrajinském města Buča a na dalších místech země se nezdá být příliš daleko od genocidy, řekl dnes britský premiér Boris Johnson. Vyzval rovněž k uvalení tvrdších sankcí vůči Rusku. Britský ministr zdravotnictví Sajid Javid pak srovnal obrázky z Buče s genocidou ve Srebrenici z roku 1995 a vyzval k zastavení masového vraždění na Ukrajině.

Odhalení ohledně počínání ruské armády v Buči poblíž Kyjeva vzbudilo mezinárodní vlnu nevole a ostré kritiky vůči Rusku a přimělo západní státy ke zvažování dalších ekonomických sankcí vůči Moskvě. Na místě se po ústupu ruských vojsk našlo mnoho zastřelených civilistů, někteří z nich například se svázanýma rukama. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přišlo ve městě o život nejméně 300 civilních obyvatel.

"Když se podíváte, co se děje v Buči, co (ruský prezident Vladimir) Putin provedl na Ukrajině, což se mi nezdá být příliš daleko od genocidy, není divu, že lidé reagují tak, jak reagují," řekl Johnson novinářům.

"A nepochybuji, že mezinárodní komunita, a Británie bude stát v první řadě, se znovu společně rozhodne uvalit další sankce a tresty na režim Vladimira Putina," dodal britský premiér.

"Je to masové vraždění v bezprecedentním měřítku. Něčeho takového jsme nebyli svědky myslím od roku 1995," řekl ráno britský ministr zdravotnictví Javid s odkazem na masakr asi 8000 muslimským mužů ve Srebrenici.

"Nechci si za několik let připomínat další genocidu v Evropě, svět má moc to zastavit a musí jednat," dodal.

Kreml opakovaně tvrdí, že obvinění založená na svědectvích místních obyvatel a humanitárních pracovníků a záběrech reportérů jsou podvodem, kterým se západní státy snaží očernit ruskou armádu.

Pachatelé masakru v Buči musí nést odpovědnost, prohlásil Scholz

Pachatelé a ti, kteří vydávali povely při masakru civilistů v ukrajinském městě Buča, musí nést odpovědnost. Ve Spolkovém sněmu to dnes prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, podle něhož se krveprolití dopustili ruští vojáci. Řekl také, že Berlín vede tajné rozhovory s Kyjevem o případných budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.

Zabíjení civilistů je válečný zločin, zdůraznil Scholz a varoval, že je třeba se připravit na další podobné obrázky jako z Buče. Ruského prezidenta Vladimira Putina šéf německé vlády vyzval k okamžitému ukončení destruktivní války.

Německá vláda dnes označila za neudržitelná tvrzení Moskvy, že záběry s mrtvými civilisty v Buči byly zinscenované. "Výklady ruské strany, že jde o zinscenování nebo že Rusko není za vraždy odpovědné, nejsou podle nás udržitelné," uvedl mluvčí vlády Steffen Hebestreit s poukazem na vyhodnocení satelitních snímků. Ty podle něj ukazují, že oběti ležely v ulicích nejméně od 10. března, přičemž ruské síly byly v oblasti od 7. do 30. března.

Ruská zvěrstva v Buči dnes podle agentury DPA odsoudil také Spolkový sněm, přičemž k příslušnému usnesení se připojili poslanci napříč politickým spektrem. Shoda mezi vládou a opozicí naopak nepanuje v otázce dodávek německých zbraní Ukrajině, kde Scholzova vláda čelí kritice konzervativní opozice CDU/CSU, že Kyjev podporuje málo. To dnes sociálnědemokratický kancléř odmítl a zastal se také své stranické kolegyně a ministryně obrany Christine Lambrechtové, kterou opozice vyzvala k rezignaci kvůli údajně příliš váhavému přístupu k poskytování zbraní Ukrajině.

Ať se stane cokoli, NATO nebude stranou této války, prohlásil také Scholz. Řekl, že Německo vede s Ukrajinou důvěrná jednání o možných bezpečnostních zárukách, které by jí mohlo poskytnout pro zajištění bezpečnosti po ruské invazi.

Ukrajina přitom jako alternativu vůči členství v NATO, které Rusko rezolutně odmítá, navrhla, aby jí bezpečnostní záruky poskytly jednotlivé země jako Německo, Turecko nebo Čína. "Vedeme s Ukrajinou rozhovory o zárukách," řekl Scholz před poslanci. "Samozřejmě o tom hovoříme, ale v nezbytné důvěrnosti, s Ukrajinou i s dalšími oslovenými," potvrdil Scholz s tím, že jednání nyní nelze konkretizovat.

Kancléř řekl, že neutralita, kterou Ukrajina nabízí po konci ruské útočné války, je "velký ústupek vůči agresorovi". K nynějším vyjednáváním mezi Ruskem a Ukrajinou poznamenal, že "nesmí vyústit v nadiktovaný mír".

Scholz dnes rovněž zdůraznil, že Německo se musí zbavit závislosti na ruských fosilních palivech. Německo nyní podle něj dodává Ukrajině ze svých zbrojních skladů vše, co je k dispozici a co je rychle použitelné. Dokud Rusko nestáhne své vojáky z Ukrajiny, bude Berlín nadále podporovat Kyjev všemi možnými způsoby, ubezpečil sociálnědemokratický politik.

Scholz se dnes vyslovil proti tomu, aby byl kvůli ruské válce na Ukrajině prodlužován provoz německých jaderných elektráren. Ty podle něj nejsou na další provoz připraveny. Pokud by měly být jaderné elektrárny v provozu déle, byly by zapotřebí nové palivové články a další jaderné zdroje, které nejsou snadno dostupné, upozornil mimo jiné Scholz. Německý kancléř také kromě jiného vyslovil domněnku, že končí fáze globalizace, v níž bylo všechno velmi levné.

Související

Více souvisejících

Boris Johnson Buča, Ukrajina válka na Ukrajině Olaf Scholz

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 3 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

včera

Zimní počasí v Česku, mráz trápí chodce i řidiče

Počasí: Meteorologové vydali varování před ledovkou. Část Česka zasáhne už dnes večer

Český hydrometeorologický ústav vydal varování před ledovkou, která se může vytvořit už během dnešního večera. Komplikace hrozí především v severních a severovýchodních Čechách, konkrétně v Ústeckém a Libereckém kraji. Přechod studené fronty sem přinese nejen sněžení, ale místy i mrznoucí mrholení nebo déšť, což může na silnicích a chodnících vytvořit nebezpečný kluzký povrch. Riziko těchto nebezpečných srážek by mělo pominout během noci na neděli.

včera

včera

včera

Krvavé střety jsou u konce. Thajsko a Kambodža uzavřely dohodu o příměří

Thajsko a Kambodža v sobotu uzavřely dohodu o příměří, která má ukončit tři týdny trvající krvavé pohraniční střety. Tento konflikt, nejhorší za poslední desetiletí, zahrnoval nasazení stíhaček, dělostřelecké ostřelování i raketové útoky. Dokument podepsali thajský ministr obrany Natthaphon Narkphanit a jeho kambodžský protějšek Tea Seiha v thajské provincii Chanthaburi s platností od místního poledne.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy