Kdo nahradí Johnsona? Favoritem je exministr Rishi Sunak

O post nového lídra britské Konzervativní strany a příštího premiéra, který nahradí končícího Borise Johnsona, se bude ucházet osm kandidátů. Oznámil to dnes Graham Brady, předseda Výboru 1922, který sdružuje většinu konzervativních poslanců. Favoritem klání je zřejmě bývalý ministr financí Rishi Sunak, který na svou stranu získal zatím nejvíc zákonodárců. Průzkumy favorizují i exministryni obrany Penny Mordauntovou.

Do souboje o nejvyšší vládní post postoupili jen ti konzervativní politici, které podpořilo nejméně 20 zákonodárců. Kromě Sunaka je mezi nimi náměstkyně ministryně obchodu Mordauntová, šéf zahraničního výboru Dolní sněmovny Tom Tugendhat, ministryně zahraničí Liz Trussová, ministr financí Nadhim Zahawi, bývalý ministr zdravotnictví a zahraničí Jeremy Hunt, generální prokurátorka Suella Bravermanová a poslankyně Kemi Badenochová.

Zájem o úřad ministerského předsedy měl také ministr dopravy Grant Shapps, ten však dnes dopoledne oznámil, že z klání odstupuje a podpoří Sunaka. "Věřím, že má potřebné schopnosti a zkušenosti, aby vedl tuto zemi," napsal Shapps na twitteru. Silného zastánce má Sunak i ve vicepremiérovi Dominiku Raabovi. "Vím, že Rishi disponuje tím, co je třeba. Má vše, aby dokázal vést tuto zemi v ekonomicky velmi obtížných časech," řekl vicepremiér při zahájení Sunakovy kampaně. Sunaka později na twitteru podpořil i bývalý ministr zdravotnictví Matt Hancock. Označil ho za nejlepšího ze všech kandidátů, Sunak podle něj dokáže zemi provést složitou dobou.

Sám Sunak v projevu slíbil, že jeho cílem bude boj s inflací, daňové škrty a hospodářský růst, a zároveň odsoudil "démonizaci" Borise Johnsona. "Nebudu se pokoušet přepisovat dějiny a snažit se démonizovat Borise, zveličovat jeho chyby a popírat jeho zásluhy," řekl Sunak, který se tak podle komentátorů snaží získat na svou stranu část spolustraníků, kteří Johnsonovu éru vnímají pozitivně.

Hlasité podporovatele má i šéfka diplomacie Trussová, za kterou se dnes postavila ministryně kultury Nadine Dorriesová či tajemník pro brexit Jacob Rees-Mogg. Kampaň zahájil také Tugendhat, kterého podpořila mimo jiné ministryně pro zahraniční obchod Anne-Marie Trevelyanová. Do boje o hlasy spolustraníků se pustila rovněž poslankyně Badenochová či Mordauntová, která má na své straně vlivného exministra pro brexit Davida Davise.

Kandidaturu naopak vyloučila ministryně vnitra Priti Patelová, která se do klání původně chtěla zapojit. Uvedla, že v současné chvíli nepodpoří žádného kandidáta, ale připouští, že tak učiní později. Těsně před ohlášením finálních nominací z klání odstoupili exministr zdravotnictví Sajid Javid a poslanec Rehman Chishti, kteří nesehnali potřebný počet podporovatelů.

Podle sázkařů mají největší šance na vítězství Sunak a Mordauntová, kteří aktuálně vedou i co do počtu poslanců, kteří jejich kandidaturu veřejně podpořili. Sunaka chce volit 48 zákonodárců, Mordauntovou 30.

Výběr nového šéfa konzervativců bude probíhat v několika kolech. První kolo hlasování je na programu ve středu od 13:30 do 15:30 (14:30 až 16:30 SELČ) a další budou pokračovat až do chvíle, dokud se pole kandidátů nezúží na finální dvojici, ze které budou v poslední fázi vybírat všichni členové strany, kterých je asi 200.000. Takzvaný Výbor 1922, který sdružuje většinu konzervativních poslanců, v pondělí oznámil, že jméno vítěze bude známo 5. září.

Související

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

Více souvisejících

Velká Británie Rishi Sunak

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy