Končí působení ruského zastoupení u NATO a alianční kanceláře v Rusku

Připomněla, že začátkem října NATO omezilo počet diplomatů na ruské misi v Bruselu na polovinu a také vyhostilo osm ruských diplomatů. Za těchto podmínek Moskva nepokládala za možné pokračovat v kontaktech s aliancí jako dříve.

"Opíráme se o fakta a ta říkají, že NATO si nepřeje žádnou součinnost s námi (Rusy)," prohlásil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov poté, co 18 října ohlásil, že od 1. listopadu skončí ruské zastoupení u NATO a skončí také mise NATO v Moskvě.

Ministr vyčetl alianci, že za dobu působení ruské mise se jen pokoušela Rusko poučovat, napomínat a vyvíjet na něj nátlak, a tak je lepší tento problém ukončit. Pokud by se NATO chtělo na Rusko kvůli něčemu obrátit, má tak učinit prostřednictvím ruského velvyslance v Belgii, dodal Lavrov.

.Mluvčí Severoatlantické aliance Oana Lungescuová již dříve uvedla, že organizace ruských kroků lituje. Politika NATO vůči Moskvě zůstává konzistentní, prohlásila. V reakci na "ruské agresivní akce" podle ní aliance posílila svou obranu, ale zároveň zůstává otevřena dialogu.

Aliance vypověděla osm členů ruské mise při NATO začátkem října. Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg před dvěma týdny sdělil, že tento krok nesouvisí s žádnou konkrétní událostí. Vypovězené Rusy označil za utajené důstojníky zpravodajských služeb, jejichž aktivity se neshodovaly s činností, pro kterou jim NATO vystavilo akreditace. Aliance zároveň zmenšila velikost moskevského týmu, který může v bruselském sídle NATO pracovat, z 20 na deset pracovníků.

Ruský krok znamenal podle agentury Reuters další zhoršení vztahů mezi Východem a Západem, které jsou na nejnižší úrovni od konce studené války. Rusko obviňuje NATO z provokativní činnosti poblíž ruských hranic. Aliance říká, že je odhodlána posílit bezpečnost svých členských států ležících poblíž Ruska a znepokojených ruskou anexí ukrajinského Krymského poloostrova a ruskou podporou separatistů na východní Ukrajině, kde si konflikt s vojsky prozápadní vlády v Kyjevě vyžádal od jara 2014 více než 13.000 mrtvých.

Ruský prezident Vladimir Putin během dnešní porady v Soči podle agentury TASS prohlásil, že na vojenskou loď USA, která vplula do Černého moře kvůli účasti na aliančním cvičení, lze hledět dalekohledem, ale i "přes zaměřovač" příslušných zbraňových systémů. Současně zdůraznil potřebu zdokonalovat ruskou obranyschopnost, což podle něj vyžaduje jak všeobecná politická situace, tak intenzivní působení letadel a lodí NATO poblíž ruských hranic. TASS dodal, že podle americké 6. flotily do Černého moře dnes vplula velitelská loď Mount Whitney a 30. října torpédoborec Porter.

Jiná ruská státní tisková agentura, RIA Novosti, dnes zveřejnila rozhovor s vojenským expertem o ukončení práce aliančních misí v Rusku. "Hlavním cílem těchto misí bylo představovat alianční postoje, nalézat potenciální ruské slabiny a také pracovat s perspektivními mladými kádry, které by se mohlx dostat na klíčové pozice v ruských úřadech. Ve skutečnosti šlo o trojské koně aliance, působící pod rouškou dobrého sousedství a snah o rozvoj spolupráce," prohlásil Igor Korotčenko, šéfredaktor časopisu Nacionalnaja oborona.