Konferenci COP26 ustupuje od výzvy k ukončení využívání uhlí a zrušení dotací na fosilní paliva

Vyjednavači na klimatické konferenci v Glasgow zřejmě ustupují od výzvy k ukončení veškerého používání uhlí a úplnému zrušení dotací na fosilní paliva, napsala dnes agentura AP. O finální verzi dohody, z níž vzejdou závěry jednání označovaného zkratkou COP26, nyní jednají delegace téměř 200 zemí zastoupených na setkání, které končí dnes. Je možné, že jednání se protáhnou.

Poslední verze dohody vyzývá země, aby urychlily postupné vyřazování výroby energie z uhlí bez použití jakýchkoli technologií ke snížení emisí oxidu uhličitého a neefektivních dotací na fosilní paliva. Předchozí návrh apeloval na země, aby "urychlily postupné vyřazování uhlí a dotací na fosilní paliva".

Přestože se návrh možná ještě změní, drobná změna formulace podle AP naznačuje posun od bezpodmínečných požadavků, proti kterým protestovaly některé země vyvážející fosilní paliva.

Otázka, jak řešit pokračující využívání fosilních paliv odpovědných za velkou část globálního oteplování, byla jedním z klíčových bodů dvoutýdenních rozhovorů. Podle vědců je k udržení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni třeba ukončit využívání fosilních paliv co nejdříve. Výslovné zahrnutí takové výzvy do zastřešující deklarace je však politicky citlivé, a to i pro země jako je Saúdská Arábie, které se obávají, že dalším cílem může být ropa a plyn.

Dalším bodem, na kterém se vyjednavači nemohou shodnout, je otázka finanční pomoci chudým zemím, aby se vyrovnaly se změnou klimatu. Bohaté státy jim do roku 2020 nedokázaly poskytnout 100 miliard dolarů ročně, jak bylo dohodnuto, což pobouřilo rozvojové země, které se do rozhovorů zapojily. V poslední verzi dohody je výzva bohatším státům, aby zvýšily financování.

Nová verze navrhuje, aby vznikl fond na odškodnění zemí, které vážně zasáhnou změny klimatu, například extrémní počasí jako sucho či hurikány. Přispívání do fondu ale nebude povinné. Spojené státy jsou proti jakékoli zákonné povinnosti platit za ztráty a škody, které utrpí rozvojové země.

Podle návrhu dohody země plánují vyjádřit "poplach a největší znepokojení" nad tím, že lidské aktivity již způsobily teplotní nárůst 1,1 stupně Celsia od průmyslové revoluce.

Klíčovou otázkou letošního klimatického summitu je načrtnutí cesty ke splnění závazku ukotveného před šesti lety v přelomové pařížské dohodě. V ní se světoví lídři přihlásili ke snaze udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia nad úrovní z předindustriální éry, ideálně pak pod 1,5 stupně. Návrh označuje aktuální dekádu za klíčovou pro osud cíle formulovaného v roce 2015. Podle vědců je k udržení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia potřeba snížit do roku 2030 globální produkci skleníkových plynů o 45 procent oproti stavu z roku 2010.

Vyjednavači z téměř 200 zemí se v Glasgow sešli 31. října. Pokud se jim nepodaří dosáhnout dohody do oficiálního konce letošní klimatické konference, je možné, že v jednání budou pokračovat.

Související

OSN

Klimatická dohoda je pokrokem, ale nestačí, uvedl generální tajemník OSN

Klimatická dohoda z Glasgow je důležitým krokem vpřed, nebyla ale kolektivní politická vůle, aby se překonaly některé hluboké rozpory. V první reakci na výsledek dvoutýdenní klimatické konference v Británii to dnes uvedl generální tajemník OSN António Guterres. Podle něj výsledek nestačí a je třeba přejít v boji za záchranu klimatu do "nouzového režimu". Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová na twitteru napsala, že skutečná práce na záchraně klimatu se odehrává mimo zasedací sály. Konferenci shrnula slovy: "Bla, bla, bla."

Více souvisejících

COP 26 (klimatická konference Glasgow) uhlí Smog

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy