Konflikt v Karabachu: Ázerbájdžán a Arménie dohodly nové příměří

Nové příměří oznámilo současně arménské i ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí. "Republika Arménie a Republika Ázerbájdžán se dohodly na humanitárním příměří od 18. října 00:00 místního času," uvedl Jerevan s tím, že rozhodnutí bylo přijato na základě aktivit takzvané Minské skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která se od roku 1992 snaží zprostředkovat mírové řešení sporu o Náhorní Karabach.

Francie, která spolu s Ruskem a USA Minské skupině předsedá, ústy prezidenta Emmanuela Macrona příměří uvítala a sdělila, že klid zbraní musí být bezpodmínečný a přísně dodržovaný. K dodržování předešlého příměří, uzavřeného 10. října v Moskvě, současně vyzvalo také Německo.

Ázerbájdžán dnes podle agentury Reuters ohlásil 13 mrtvých civilistů a více než 40 zraněných v důsledku arménského ostřelování města Gjandža (Gäncä). Úřady uvádějí, že v tomto druhém největším ázerbájdžánském městě zasáhly střely více než 20 bytových domů. Gjandža je od Náhorního Karabachu vzdálená zhruba 100 kilometrů. Podle fotografa Reuters jsou některé budovy téměř srovnané se zemí.

Arménské ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že Ázerbájdžán v pátek večer opět bombardoval civilní osady včetně karabašské metropole Stěpanakertu. Hlášení jsou podle něj zranění civilisté.

Nynější boje dosáhly nejhorší úrovně od 90. let minulého století. Arménsko-ázerbájdžánský spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - trvá desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu.

Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30.000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje toto území za okupované.