Koronavirus může připravit Putina o moc, tvrdí expert. Naznačil scénář

Podpora Putina klesá

Není zvykem, aby diktátoři vládli dvě desetiletí a déle, upozorňuje analytik. Konstatuje, že v poválečné historii jen 35 ze 120 diktátorů, kteří vládli v zemích s alespoň deseti miliony obyvatel, zůstalo u moci tak dlouho.

Z uvedených 35 diktátorů pak hned 15, tedy 42 %, bylo zvrženo násilně, nebo rovnou zabito, přičemž průměrný věk, kdy přišli o svou moc, byl 73 let, poukazuje Pirchner. Dodává, že šestice z uvedených 15 odešla ze scény před dovršením 68 let.

"Tato čísla jsou relevantní v případě Ruska, protože Vladimir Putin, kterému bude v říjnu 68, je nyní u moci 20 let," píše odborník. Soudí, že ruský prezident o těchto číslech ví a u moci se mu daří setrvat tak dlouho, protože chápe, co ohrožuje jeho moc a úspěšně tyto hrozby mírní pomocí vnitřních represí a přesouvání pozornosti k zahraničí - k Ukrajině či Sýrii - a podle toho koncipuje domácí propagandu.

Putin dále nechal zbohatnout elity, které jej podporují a jsou do značné míry zásadní pro jeho setrvání u moci, tvrdí Pirchner. Vysvětluje, že v důsledku toho ti, kteří by společně mohli zpochybnit Putinovy mocenské nároky, tak zatím nečiní.

Přesto Putinova podpora v posledních měsících výrazně poklesla a během dvou let od posledních prezidentských voleb se propadla z 60 % na 35 %, odkazuje analytik na březnová čísla serveru The Economist. Podotýká, že podle dubnového průzkumu ruského Levadova centra si pouze 46 % Rusů myslí, že jejich prezident reaguje správně na pandemii koronaviru.  

Expert soudí, že skutečná Putinova podpora je ještě mnohem nižší, protože veškeré průzkumy v Rusku jsou pod tlakem, aby z nich prezident vycházel co nejlépe - navíc je nutné brát v potaz pravdivost odpovědí, protože v Rusku je opět přítomen strach a mnoho lidí se jednoduše bojí říkat neznámým osobám, co si skutečně myslí o vůdci země.

"Není však těžké pochopit, proč někteří ruští občané nemají Putina rádi a neschvalují jeho vládu," pokračuje Pirchner. Připomíná, že v posledních 5-6 letech klesají v zemi reálné příjmy, statistiky ukazují dlouhodobou stagnaci, od roku 2014 roste ekonomika průměrně o 0,6 % ročně, což je pětina světového průměru, a tak je sotva překvapivé, že 53 % Rusů ve věku 18-24 let chce zemi opustit.   

Putin doufal, že zvýší svou domácí popularitu skrze propagandu provázející 75. výročí sovětského vítězství nad nacistickým Německem, která měla posílit vlastenectví a národnostní hrdost a Rusům připomenout, že potřebují silného lídra, míní odborník. Podotýká, že pandemie této možnosti nejen zamezila, ale navíc oslabuje Putinovu pozici i její vnímání ze strany elit.

Z jiskry vzejde plamen

Jak se koronavirus a s ním spojené oběti šíří, masy, které byly dříve pasivně přijímaly  propagandu, pochopí, že Putin jim lhal o připravenosti Ruska na pandemii, očekává Pirchner. Věří, že ruská veřejnost si uvědomí, nakolik Kremlů tuto přípravu zanedbal, což ukazují videa zachycující kilometrové fronty sanitek čekajících, až budou moskevské nemocnice schopné přijmout převážené pacienty.

Rusové také pochopí, že jejich zdravotnictví, které ve srovnání se Západem zůstává velmi zaostalé, je nechává na holičkách a že jejich životní úroveň klesá, zatímco Putinův kruh krade a utrácí peníze na Ukrajině a v Sýrii, nikoliv doma, domnívá se analytik. Dodává, že podle zástupce ředitele sociologického Levadova centra Denise Volkova je toto momentálně největší problém Putina.

"Lidé se bojí snižování mezd a čekají propad životní úrovně. Tyto obavy jsou nyní nejdůležitější. V praxi má vláda jen pár měsíců, aby se pokusila situaci normalizovat, než se nesouhlas stane vážným," cituje odborník Volkova. Podotýká, že projevy nesouhlasu byly viditelné již před vypuknutím pandemie a loni v Rusku proběhly stovky demonstrací a protestních shromáždění.

Tyto akce se zaměřují na široké spektrum problémů, od skládek přes jazyková práva menšin falšování voleb, dosazování Putinových lidí do regionů až po konkrétní vládní rozhodnutí, upozorňuje Pirchner. Domnívá se, že nespokojenost a závažnost dlouhodobých problémů bude stávající koronavirovou krizí dále prohloubena.

Podle analytika to znamená, že pokud by se ruská elita rozdělila, může do ulic přivést dostatek lidí ke skutečnému zpochybnění Putinovy moci, přičemž k tomuto rozkolu by mohlo dojít z důvodu, že ti, kteří drží Putina u moci, vycítí ohrožení svého postavení v důsledku prezidentových chyb v mnoha otázkách, například koronaviru a ekonomice, což začne podrývat stabilitu celého režimu.

Pirchner tak připomíná motto sovětského diktátora Vladimira Lenina "z jiskry vzejde plamen", což si však žádá výbušné prostředí. "V Rusku právě takové výbušné prostředí vzniká," deklaruje analytik. Pokládá proto otázku, zda bude mít Putin sílu jiskru sfouknout, až se objeví.