Koronavirus na Islandu mutuje. Země vymyslela strategii, která může inspirovat svět

Svět bojuje s pandemií koronaviru a ani Island není výjimkou. Ten ale jako klíčovou strategii v boji s ním zvolil testování obyvatelstva. Testy podstupují lidé i bez příznaků. Strategie se přitom už od počátku jeví podle zahraničních médií jako účinná.

Až dosud místní zdravotnické instituce provedly ve spolupráci s biofarmaceutickou společností Decode Genetics v celé zemi téměř 13 tisíc testů, což představuje zhruba 3,5 procenta celkové populace. Pro srovnání, v USA testovali 540 tisíc lidí, což je přibližně 0,16 procent tamního obyvatelstva.

Island, na rozdíl od většiny ostatních zemí, nabízí bezplatný screening úplně všem, díky čemuž se podařilo odhalit přes 800 nakažených. A statistiky ukazují, že tato strategie se vyplácí.

Přibližně polovina lidí, kteří byli pozitivní na COVID-19, totiž nevykazovala žádné symptomy. "První výsledky z Decode Genetics naznačují, že virem je nakažena malá část populace, ale přibližně polovina z těch, kteří byli testováni pozitivně, nejsou symptomatičtí. Druhá polovina vykazuje velmi mírné symptomy podobné nachlazení," uvedl hlavní epidemiolog Thorolfur Gudnason.

Tato strategie má i sekundárné efekt. Vědci totiž zjistili, že koronavirus SARS-CoV-2 na Islandu zmutoval. V případě jednoho místního obyvatele se dokonce zjistilo, že byl nakažen dvěma různými variantami nemoci. "Odhalili jsme 40 virových mutací specifických pro náš ostrov," vysvětlil ředitel Decode Genetics Kári Stefánsson.

Podle epidemiologie Nathana Grubaugha z Yale School of Public Health jsou mutace přirozenou součástí životního cyklu viru a neměli bychom se bát, když virus během vypuknutí nemoci zmutuje. Ostatně o mutacích vědci vědí už poměrně dlouho, na online platformě GISAID se objevilo více než 350 genomových sekvencí. 

Stejně jako všechny viry se i SARS-CoV-2 v průběhu času prostřednictvím náhodných mutací vyvíjí. Podle serveru ScienceMag absolvuje v průměru jednu až dvě mutace za měsíc, "Je dvakrát až čtyřikrát pomalejší než chřipka," říká Andrew Rambaut, molekulární evoluční biolog na Edinburghské univerzitě.

Pomocí těchto drobných změn v genomu mohou vědci vytvářet stromy podobné rodokmenům. Mohou hledat spojení mezi různými nakaženými a posoudit, zda nedochází k detekovanému šíření viru.

Pozorovat změny v genomech virů z hlediska mapování šíření nesmírně cenná schopnost. Například 27. února vědci sekvenovali od dospívajícího pacienta druhý virový genom ve Washingtonu. Vypadal jako přímý potomek prvního genomu nalezeného o 6 týdnů dříve, oproti němu ale získal další tři mutace.

Nákaza se ve Washingtonu od té doby silně rozšířila a počet mrtvých a nakažených přibylo, načež další genomy jiných pacientů tuto myšlenku potvrdily. Zatímco v Evropě se mohl virus objevit na několika místech nezávisle na sobě, ve Washingtonu se pravděpodobně šířil od jediného pacienta.

Kolikrát koronavirus zmutoval od loňského listopadu, kdy se poprvé objevil, nikdo neví. Pouze jedna třetina publikovaných genomů pochází z Číny, a jen velmi málo z nich pochází z pozdějších případů. Většina genomů si je navíc velmi podobná, a vědci přiznávají, že na to, aby spatřili odlišné linie viru, je zatím nakažených málo.