Britská královna Alžběta II. se dnes poprvé po pěti měsících objevila na veřejnosti, informovaly tiskové agentury. Spolu s dalšími členy královské rodiny se zúčastnila mše ve Westminsterském opatství na počest prince Philipa. Manžel britské panovnice zemřel loni v dubnu.
Televizní záběry ukázaly 95letou královnu, jak o holi vstupuje do Westminsterského opatství po boku svého syna, prince Andrewa. Poté se od něj oddělila, aby sama došla na své místo, čímž podle agentury AP zmírnila obavy o své zdraví.
Nejstarší a nejdéle vládnoucí panovnice na světě se na veřejnosti příliš neobjevovala od loňského října, kdy strávila noc v nemocnici kvůli blíže nespecifikovaným zdravotním obtížím. Lékaři jí poté doporučili více odpočinku. Od doby, kdy zrušila řadu plánovaných akcí, britská média spekulovala o jejím zdravotním stavu.
Princ Philip, který stál královně po boku více než sedm desetiletí, zemřel loni v dubnu jen dva měsíce před tím, než by oslavil své 100. narozeniny. Pohřbu vévody z Edinburghu se mohlo zúčastnit pouze 30 lidí kvůli tehdejším opatřením proti šíření koronaviru.
Dnešní bohoslužba byla mnohem větší událostí. Královna se připojila ke svému následníkovi, princi Charlesovi. Mše se zúčastnili také další členové královské rodiny, včetně prince Williama a jeho manželky Kate, zahraniční králové a královny, přátelé zesnulého vévody či politici, včetně premiéra Borise Johnsona. Do londýnského Westminsterského opatství dorazilo i přes 500 zástupců charitativních a dalších organizací, které vévoda podporoval.
Buckinghamský palác uvedl, že Alžběta se na plánování bohoslužby aktivně podílela.
Jednalo se také o první veřejné vystoupení královnina syna prince Andrewa od doby, kdy se dohodl na finančním vyrovnání s Američankou Virginií Giuffreovou, která ho obvinila ze sexuálního napadení z roku 2001. Andrew obvinění popírá.
Princ Harry, který se s manželkou Meghan přestěhoval do Spojených států, se bohoslužby nezúčastnil kvůli neshodám s vládou ohledně zajištění ochranky.
Související
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
Alžbětu II. by dnešní svět znepokojoval, naznačil král Karel III.
Královna Alžběta II. , královská rodina (gbr)
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Babiš vyzval k uzavření Schengenu pro Španělsko. Macinka by volil mírnější postup
před 1 hodinou
Evropa se bojí přílivu uprchlíků. Francie posiluje hraniční kontroly, Itálie žádá pro Španělsko stopku v Schengenu
před 2 hodinami
Na bojišti nemají šanci, pořád chtěli jen přestávky na kávu, říkají po společném cvičení s NATO ukrajinští vojáci
před 2 hodinami
Přijde změna počasí. Meteorologové varují před bouřkami
před 2 hodinami
Souboj titánů: Jak se liší přístup nejdražších firem světa k AI?
před 3 hodinami
Macinka odvolal šéfku Českých center Pánek Jurkovou
před 4 hodinami
Do španělské enklávy dorazilo za jediný den na 50 tisíc migrantů. Zdravotnictví zkolabovalo
před 4 hodinami
Masivní lesní požáry dál spalují Evropu. Podle vědců budou stále častější
před 5 hodinami
Proč Írán ukončil klid na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok?
před 6 hodinami
Hamás pod tíhou katastrofální humanitární situace schválil Trumpův plán na odzbrojení
před 7 hodinami
Rada míru dosáhla historické dohody s Hamásem, tvrdí Trump. Z Blízkého východu přichází jiné zprávy
před 8 hodinami
Počasí: O víkendu extrémní vedra poleví, tropy ale zůstanou
včera
Proč Evropu spalují nejničivější požáry novodobé historie? Na vině jsou klimatické změny a vlny veder
včera
Nevídaný krok. UEFA hrozí bojkotem všech turnajů pořádaných FIFA
včera
Zrušení devátých tříd nebude. Je to nekoncepční výplod okurkové sezony, tvrdí Plaga
včera
Praha kvůli extrémnímu počasí zakázala rozdělávání ohňů a kouření na rizikových místech
včera
Armáda byla připravena ruskou raketu sestřelit, prohlásil Tusk
včera
Válka s Íránem se dál rozrůstá. Poprvé byl zasažen i Egypt
včera
Polsko nebylo cílem ruské rakety, mírní napětí Tusk. EU incident ostře odsuzuje, USA jej chtějí prošetřit
včera
Další extrémní počasí je tady. Jak zvládnout vedra? Inspirujte se u obyvatel tropických států
Vlny veder se v posledních letech stávají běžnou součástí i v oblastech, kde byla dříve vysoká horka výjimkou. Zatímco pro obyvatele střední Evropy mohou teploty přesahující třicet či čtyřicet stupňů Celsia znamenat výrazný zásah do denního režimu, v mnoha částech světa představují celoroční realitu. Lidé žijící v horkých podnebích si za generace vyvinuli efektivní strategie a návyky, jak se s extrémními teplotami vyrovnat bez nutnosti spoléhat se výhradně na energeticky náročnou klimatizaci. Poznatky obyvatel zemí, kde jsou extrémní teploty prakticky na denním pořádku, shromáždil server The Guardian.
Zdroj: Libor Novák