Ruský prezident Vladimir Putin osobně schválil tajnou zpravodajskou operaci, jejímž cílem bylo podpořit "duševně nestabilního" republikánského kandidáta Donalda Trumpa v jeho snahách o cestu do Bílého domu ve volbách z roku 2016.
Podle listu The Guardian to uvádějí uniklé tajné dokumenty z jednání ruské bezpečnostní rady, podle nichž Kreml pokládal Trumpovo vítězství za vhodnou cestu k prosazení vlastních strategických zájmů. Kreml zprávu britského webu označil za brak.
Klíčová schůzka se podle dokumentu odehrála 22. ledna 2016 a zúčastnil se jí Putin, šéfové ruských tajných služeb a vysoce postavení členové vlády. Na setkání se shodli, že Trumpovo prezidentství by v USA způsobilo "společenské zmatky", které Kreml považoval za žádoucí, a oslabilo by rovněž vyjednávací pozici amerického prezidenta.
Dokument vzešlý z jednání, který je podepsán samotným Putinem, pak uložil třem ruským tajným službám, aby přišly s různými způsoby, jak podpořit Trumpovu kandidaturu. Newyorský miliardář Trump byl v té době už favoritem republikánských primárek.
The Guardian také tvrdí, že západní tajné služby vědí o uniklých dokumentech už několik měsíců a podrobně je prostudovaly. Řada nezávislých expertů listu sdělila, že dokumenty se zdají být pravé, včetně menších detailů a použitého tónu. Jedná se přitom o velmi neobvyklý únik utajovaných informací z Kremlu.
Moskva nicméně prostřednictvím Putinova mluvčího Dmitrije Peskova popřela, že usilovala o zvolení Trumpa prezidentem. Zprávu serveru The Guardian označila za "velký brak".
Dokument, který se dostal do rukou britského listu, je označen jako tajný. O Trumpovi se v něm mluví jako o "perspektivním kandidátovi" z pohledu Kremlu. Je tam popsán jako "impulzivní, duševně nestabilní a nevyvážený jedinec, který trpí komplexem méněcennosti".
Ve zprávě se rovněž hovoří o možných kompromitujících materiálech v rukou ruských úřadů, které se podařilo získat při Trumpových minulých "neoficiálních návštěvách území Ruské federace". Dokument zmiňuje určité události, k nimž mělo údajně dojít, pro bližší detaily se však odkazuje na přílohy, jejichž obsah je neznámý.
"Je naléhavě nutné využít veškeré možné síly k ulehčení jeho (Trumpova) zvolení na post prezidenta USA," píše se podle britského webu ve zprávě. To by pomohlo uskutečnit Ruskem upřednostňovaný "teoretický politický scénář". Trumpovo vítězství ve volbách by "rozhodně vedlo k destabilizaci sociopolitického systému USA" a jasně by dalo vyniknout skryté nespokojenosti v americké společnosti, pokračuje podle webu dokument.
The Guardian také tvrdí, že není pochyb o tom, že v Kremlu se 22. ledna skutečně konala schůzka bezpečnostní rady, protože z ní pochází oficiální fotografie. Na ní je vidět v čele stolu Putin, mezi dalšími účastníky je například tehdejší premiér Dmitrij Medveděv a ministr zahraničí Sergej Lavrov. Dále je přítomen ministr obrany Sergej Šojgu, který velí rovněž vojenské rozvědce GRU, někdejší šéf rozvědky SVR Michail Fradkov i šéf tajné služby FSB Alexandr Bortnikov.
Co na setkání konkrétně zaznělo, není jasné. Podle dokumentů se tam ale ruské špičky dohodly na podrobném plánu vměšování do amerického volebního procesu. Ten předkládali jako sebeobranu před agresivními kroky Washingtonu.
Kreml podle britského webu také vyjmenovává různé slabiny, které by se daly zneužít při reakci na domnělé agresivní chování Spojených států. Mezi nimi figuruje například "prohlubující se příkop mezi levicí a pravicí", americký mediální prostor, a celková nálada namířená proti vedení státu, která se objevila za vlády prezidenta Baracka Obamy zvoleného za Demokratickou stranu. Jednou z možných vyjmenovaných taktik je pak například vysílání "mediálních virů" do amerických sdělovacích prostředků, které by následně začaly žít vlastním životem, šířily se a "změnily by povědomí veřejnosti", zvláště u některých skupin obyvatelstva.
Putin dlouhodobě odmítá nařčení, že Rusko zasahovalo do voleb v USA, což dokumenty, které viděl The Guardian, zdánlivě vyvrací. O "rozsáhlém a systematickém" vměšování Ruska ve snaze dostat Trumpa do Bílého domu však hovoří také zpráva zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera z roku 2019.
Související
Británie a Francie plánovaly vyzbrojit Ukrajinu jadernou bombou, prohlásil bez důkazů Putin
Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat
Vladimír Putin , Donald Trump , Rusko
Aktuálně se děje
před 1 minutou
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
před 35 minutami
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
před 1 hodinou
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
před 2 hodinami
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
před 2 hodinami
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
před 3 hodinami
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
před 4 hodinami
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
před 4 hodinami
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
před 5 hodinami
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
před 6 hodinami
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
před 7 hodinami
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
před 7 hodinami
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
před 8 hodinami
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
před 9 hodinami
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
před 10 hodinami
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
před 11 hodinami
Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.
Zdroj: Libor Novák