Kreml chtěl podle uniklých dokumentů Trumpa v Bílém domě, tvrdí deník

Ruský prezident Vladimir Putin osobně schválil tajnou zpravodajskou operaci, jejímž cílem bylo podpořit "duševně nestabilního" republikánského kandidáta Donalda Trumpa v jeho snahách o cestu do Bílého domu ve volbách z roku 2016.

Podle listu The Guardian to uvádějí uniklé tajné dokumenty z jednání ruské bezpečnostní rady, podle nichž Kreml pokládal Trumpovo vítězství za vhodnou cestu k prosazení vlastních strategických zájmů. Kreml zprávu britského webu označil za brak.

Klíčová schůzka se podle dokumentu odehrála 22. ledna 2016 a zúčastnil se jí Putin, šéfové ruských tajných služeb a vysoce postavení členové vlády. Na setkání se shodli, že Trumpovo prezidentství by v USA způsobilo "společenské zmatky", které Kreml považoval za žádoucí, a oslabilo by rovněž vyjednávací pozici amerického prezidenta.

Dokument vzešlý z jednání, který je podepsán samotným Putinem, pak uložil třem ruským tajným službám, aby přišly s různými způsoby, jak podpořit Trumpovu kandidaturu. Newyorský miliardář Trump byl v té době už favoritem republikánských primárek.

The Guardian také tvrdí, že západní tajné služby vědí o uniklých dokumentech už několik měsíců a podrobně je prostudovaly. Řada nezávislých expertů listu sdělila, že dokumenty se zdají být pravé, včetně menších detailů a použitého tónu. Jedná se přitom o velmi neobvyklý únik utajovaných informací z Kremlu.

Moskva nicméně prostřednictvím Putinova mluvčího Dmitrije Peskova popřela, že usilovala o zvolení Trumpa prezidentem. Zprávu serveru The Guardian označila za "velký brak".

Dokument, který se dostal do rukou britského listu, je označen jako tajný. O Trumpovi se v něm mluví jako o "perspektivním kandidátovi" z pohledu Kremlu. Je tam popsán jako "impulzivní, duševně nestabilní a nevyvážený jedinec, který trpí komplexem méněcennosti".

Ve zprávě se rovněž hovoří o možných kompromitujících materiálech v rukou ruských úřadů, které se podařilo získat při Trumpových minulých "neoficiálních návštěvách území Ruské federace". Dokument zmiňuje určité události, k nimž mělo údajně dojít, pro bližší detaily se však odkazuje na přílohy, jejichž obsah je neznámý.

"Je naléhavě nutné využít veškeré možné síly k ulehčení jeho (Trumpova) zvolení na post prezidenta USA," píše se podle britského webu ve zprávě. To by pomohlo uskutečnit Ruskem upřednostňovaný "teoretický politický scénář". Trumpovo vítězství ve volbách by "rozhodně vedlo k destabilizaci sociopolitického systému USA" a jasně by dalo vyniknout skryté nespokojenosti v americké společnosti, pokračuje podle webu dokument.

The Guardian také tvrdí, že není pochyb o tom, že v Kremlu se 22. ledna skutečně konala schůzka bezpečnostní rady, protože z ní pochází oficiální fotografie. Na ní je vidět v čele stolu Putin, mezi dalšími účastníky je například tehdejší premiér Dmitrij Medveděv a ministr zahraničí Sergej Lavrov. Dále je přítomen ministr obrany Sergej Šojgu, který velí rovněž vojenské rozvědce GRU, někdejší šéf rozvědky SVR Michail Fradkov i šéf tajné služby FSB Alexandr Bortnikov.

Co na setkání konkrétně zaznělo, není jasné. Podle dokumentů se tam ale ruské špičky dohodly na podrobném plánu vměšování do amerického volebního procesu. Ten předkládali jako sebeobranu před agresivními kroky Washingtonu.

Kreml podle britského webu také vyjmenovává různé slabiny, které by se daly zneužít při reakci na domnělé agresivní chování Spojených států. Mezi nimi figuruje například "prohlubující se příkop mezi levicí a pravicí", americký mediální prostor, a celková nálada namířená proti vedení státu, která se objevila za vlády prezidenta Baracka Obamy zvoleného za Demokratickou stranu. Jednou z možných vyjmenovaných taktik je pak například vysílání "mediálních virů" do amerických sdělovacích prostředků, které by následně začaly žít vlastním životem, šířily se a "změnily by povědomí veřejnosti", zvláště u některých skupin obyvatelstva.

Putin dlouhodobě odmítá nařčení, že Rusko zasahovalo do voleb v USA, což dokumenty, které viděl The Guardian, zdánlivě vyvrací. O "rozsáhlém a systematickém" vměšování Ruska ve snaze dostat Trumpa do Bílého domu však hovoří také zpráva zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera z roku 2019.

Související

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.

Více souvisejících

Vladimír Putin Donald Trump Rusko

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

včera

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

včera

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

včera

včera

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

včera

Marco Rubio

Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.

včera

Ilustrační foto

Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat

Od vypuknutí americko-izraelské války s Íránem požadují přepravní společnosti zvýšenou ochranu pro svá plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. Tuto klíčovou obchodní trasu v současnosti kontroluje Írán. Americký prezident Donald Trump nyní prohlásil, že Spojené státy jsou schopny takovou bezpečnost zajistit. Jako protislužbu však požaduje poplatek ve výši dvaceti procent z nákladu přepravovaného touto vodní cestou.

včera

Požár

Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů

Francouzští hasiči pokračují v boji s rozsáhlými lesními požáry, které v lese Fontainebleau jižně od Paříže zničily přes 1 900 hektarů porostu. Oheň vypukl v neděli v této historické lesní oblasti, která je biosférickou rezervací UNESCO. Druhý, menší požár se rozhořel o den později, přičemž oba živly výrazně zkomplikovaly silniční i železniční dopravu během rušného prázdninového víkendu. Zasažená oblast se nachází přibližně šedesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města a úřady z ní a jejího okolí evakuovaly kolem tisíce obyvatel.

včera

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. (26.6.2024)

Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini

Složení české delegace na summitu v Ankaře vyvolalo mezi ostatními lídry údiv i řadu vtipů a poznámek, uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini v rozhovoru pro televizi TA3. Reagoval tak na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše, podle kterého rozčarování způsobilo dodatečné přizvání prezidenta Petra Pavla. Slovenská hlava státu však toto vysvětlení odmítla a označila situaci za nepochopitelnou z jiného důvodu.

včera

Japonsko, ilustrační foto

Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů

Japonská vláda přiznala rostoucí potřebu účinněji čelit zahraničním zpravodajským službám. Reagovala tak na investigativní zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko proměnilo zemi v „doupě špionů“ a klíčový zdroj součástek pro své zbraně.

včera

včera

včera

Bouřky

Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před velmi silnými bouřkami a vysokými teplotami, které dnes zasáhnou území republiky. Na Moravě navíc kvůli přetrvávajícímu teplému a suchému počasí zůstává až do odvolání v platnosti varování před rizikem vzniku a šíření požárů.

13. července 2026 22:04

Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

13. července 2026 20:52

Julija Svyrydenková

Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková podala demisi do rukou Verchovny rady, tedy ukrajinského parlamentu. Předseda parlamentu Ruslan Stefančuk na sociální síti Facebook potvrdil obdržení její rezignace a uvedl, že zákonodárný sbor se bude touto záležitostí zabývat v nejbližší době v souladu se stanovenými postupy. Stefančuk zároveň odcházející premiérce poděkoval za vedení kabinetu v mimořádně složitém období pro celou zemi, kdy přispěla ke stabilizaci ekonomiky, podpoře obyvatelstva a pokroku Ukrajiny na její cestě do Evropské unie.

13. července 2026 19:42

Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy