Kreml chtěl podle uniklých dokumentů Trumpa v Bílém domě, tvrdí deník

Ruský prezident Vladimir Putin osobně schválil tajnou zpravodajskou operaci, jejímž cílem bylo podpořit "duševně nestabilního" republikánského kandidáta Donalda Trumpa v jeho snahách o cestu do Bílého domu ve volbách z roku 2016.

Podle listu The Guardian to uvádějí uniklé tajné dokumenty z jednání ruské bezpečnostní rady, podle nichž Kreml pokládal Trumpovo vítězství za vhodnou cestu k prosazení vlastních strategických zájmů. Kreml zprávu britského webu označil za brak.

Klíčová schůzka se podle dokumentu odehrála 22. ledna 2016 a zúčastnil se jí Putin, šéfové ruských tajných služeb a vysoce postavení členové vlády. Na setkání se shodli, že Trumpovo prezidentství by v USA způsobilo "společenské zmatky", které Kreml považoval za žádoucí, a oslabilo by rovněž vyjednávací pozici amerického prezidenta.

Dokument vzešlý z jednání, který je podepsán samotným Putinem, pak uložil třem ruským tajným službám, aby přišly s různými způsoby, jak podpořit Trumpovu kandidaturu. Newyorský miliardář Trump byl v té době už favoritem republikánských primárek.

The Guardian také tvrdí, že západní tajné služby vědí o uniklých dokumentech už několik měsíců a podrobně je prostudovaly. Řada nezávislých expertů listu sdělila, že dokumenty se zdají být pravé, včetně menších detailů a použitého tónu. Jedná se přitom o velmi neobvyklý únik utajovaných informací z Kremlu.

Moskva nicméně prostřednictvím Putinova mluvčího Dmitrije Peskova popřela, že usilovala o zvolení Trumpa prezidentem. Zprávu serveru The Guardian označila za "velký brak".

Dokument, který se dostal do rukou britského listu, je označen jako tajný. O Trumpovi se v něm mluví jako o "perspektivním kandidátovi" z pohledu Kremlu. Je tam popsán jako "impulzivní, duševně nestabilní a nevyvážený jedinec, který trpí komplexem méněcennosti".

Ve zprávě se rovněž hovoří o možných kompromitujících materiálech v rukou ruských úřadů, které se podařilo získat při Trumpových minulých "neoficiálních návštěvách území Ruské federace". Dokument zmiňuje určité události, k nimž mělo údajně dojít, pro bližší detaily se však odkazuje na přílohy, jejichž obsah je neznámý.

"Je naléhavě nutné využít veškeré možné síly k ulehčení jeho (Trumpova) zvolení na post prezidenta USA," píše se podle britského webu ve zprávě. To by pomohlo uskutečnit Ruskem upřednostňovaný "teoretický politický scénář". Trumpovo vítězství ve volbách by "rozhodně vedlo k destabilizaci sociopolitického systému USA" a jasně by dalo vyniknout skryté nespokojenosti v americké společnosti, pokračuje podle webu dokument.

The Guardian také tvrdí, že není pochyb o tom, že v Kremlu se 22. ledna skutečně konala schůzka bezpečnostní rady, protože z ní pochází oficiální fotografie. Na ní je vidět v čele stolu Putin, mezi dalšími účastníky je například tehdejší premiér Dmitrij Medveděv a ministr zahraničí Sergej Lavrov. Dále je přítomen ministr obrany Sergej Šojgu, který velí rovněž vojenské rozvědce GRU, někdejší šéf rozvědky SVR Michail Fradkov i šéf tajné služby FSB Alexandr Bortnikov.

Co na setkání konkrétně zaznělo, není jasné. Podle dokumentů se tam ale ruské špičky dohodly na podrobném plánu vměšování do amerického volebního procesu. Ten předkládali jako sebeobranu před agresivními kroky Washingtonu.

Kreml podle britského webu také vyjmenovává různé slabiny, které by se daly zneužít při reakci na domnělé agresivní chování Spojených států. Mezi nimi figuruje například "prohlubující se příkop mezi levicí a pravicí", americký mediální prostor, a celková nálada namířená proti vedení státu, která se objevila za vlády prezidenta Baracka Obamy zvoleného za Demokratickou stranu. Jednou z možných vyjmenovaných taktik je pak například vysílání "mediálních virů" do amerických sdělovacích prostředků, které by následně začaly žít vlastním životem, šířily se a "změnily by povědomí veřejnosti", zvláště u některých skupin obyvatelstva.

Putin dlouhodobě odmítá nařčení, že Rusko zasahovalo do voleb v USA, což dokumenty, které viděl The Guardian, zdánlivě vyvrací. O "rozsáhlém a systematickém" vměšování Ruska ve snaze dostat Trumpa do Bílého domu však hovoří také zpráva zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera z roku 2019.

Související

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

Více souvisejících

Vladimír Putin Donald Trump Rusko

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

před 2 hodinami

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

před 3 hodinami

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

před 4 hodinami

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

před 4 hodinami

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

před 5 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

před 6 hodinami

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

před 7 hodinami

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

před 7 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 8 hodinami

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 9 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 10 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 11 hodinami

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje

Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.

včera

B-2 Spirit

Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2

Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.

včera

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy