Kyjev je ochoten jednat o bezjaderném postavení za podmínky záruk, řekl Zelenskyj ruskému tisku

V interview znovu vyjádřil svou ochotu setkat se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v zájmu ukončení války a co nejmenšího počtu obětí. Kyjev je podle něj připraven jednat i o neutrálním a bezjaderném postavení země za podmínky skutečných bezpečnostních záruk. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že případnou dohodu by schvalovali Ukrajinci v referendu, které by se mohlo uskutečnit jedině po stažení cizích vojsk ze země.

K tragédii - tedy k ruské válce proti Ukrajině - podle Zelenského došlo proto, že Kreml nevnímá Ukrajinu jako samostatný stát, ale jako součást většího celku, v jehož čele se vidí ruský prezident Vladimir Putin.

O demilitarizaci a "denacifikaci" Ukrajiny, jak je hlásá Putin, se podle Zelenského vůbec nejedná a není ani jasné, co termín přesně znamená, ale Ukrajina je podle prezidenta připravena jednat o své neutralitě, bezjaderném postavení a bezpečnostních zárukách. Ale ty nesmí skončit jen na papíře, jako Budapešťské memorandum, kterým se Ukrajina vzdala jaderných zbraní výměnou za bezpečnostní záruky Británie, Ruska a USA.

"Jsme ochotni na to přistoupit. To je hlavní bod. A byl to první zásadní bod pro Rusko. Nakolik si pamatuji, začalo kvůli tomu válku," řekl Zelenskyj.

Zelenskyj v prvním rozhovoru, který poskytl ruským novinářům od vypuknutí války, zdůraznil, že od svého zvolení říkal ruském prezidentovi Putinovi, že se nechystá "vojenskou cestou zabrat naše území", a že se snažil - až do ruského vpádu - hledat a najít cesty k soužití obou zemí. Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor se dnes bez uvedení důvodů snažil zabránit publikaci rozhovoru skupiny ruských novinářů s ukrajinským prezidentem i videozáznamu jejich diskuse.

Každopádně bude ale podle Zelenského dohodu muset posvětit referendum, protože "jedině lid může schválit rozhodnutí, že bude takové postavení země a takové záruky". Odhadl, že plebiscit by se mohl uskutečnit do několika měsíců, ale změna ústavy, ve které je nyní zakotveno směřování Ukrajiny do Severoatlantické aliance, zabere "přinejmenším rok".

"Referendum není možné za přítomnosti (cizích) vojsk. Nikdy nikdo neuzná výsledky referenda, pokud se na území státu nacházejí vojska či nezákonná ozbrojená uskupení či jednotky jiné země bez nějakého právního základu. To není možné. To je to, co bylo na Krymu," řekl s narážkou na "schválení" anexe ukrajinského poloostrova v hlasování uspořádaném pod zbraněmi ruských vojsk na Krymu. Pořádat takové nelegitimní referendum, které nikdo neuzná, nemá podle prezidenta smysl.

Je proto podle Zelenského třeba, aby ruská strana do jednání zapojila právníky. Anebo "alespoň lidi s právnickým vzděláním, a ne pouze vojáky".

Ukrajinský prezident v rozhovoru poukázal na strašnou situaci v obklíčeném Mariupolu, který stále brání ukrajinské síly. Zůstává prý s těmito obránci města ve spojení. "Říkám jim, že vše chápu, chlapci, určitě se (do Mariupolu) vrátíme. Ale jestli cítíte, že tam musíte být, a cítíte, že tak je to správné a že můžete přežít, udělejte to," řekl s tím, že dal tamním vojákům právo si vybrat, ale ti mu odpověděli, že nemohou opustit město, opustit raněné, a ani své mrtvé.

"Abychom se pochopili: tam prostě leží mrtví na cestách, na chodnících. Prostě leží mrtví a nikdo je neodklízí - ruské vojáky a ukrajinské občany. Jsou jich hromady. Chybí mi správný výraz," dodal Zelenskyj.

Ruská generální prokuratura oznámila, že právně vyhodnotí zveřejnění rozhovoru s ukrajinským prezidentem a jeho obsah, uvedla agentura TASS. "V podmínkách rozsáhlé protiruské propagandy a pravidelného zveřejňování lživých informací o počínání Ruské federace v souvislosti se speciální vojenskou operací, uskutečňované ozbrojenými silami Ruské federace na obranu (separatistické) Doněcké a Luhanské lidové republiky, udělá generální prokuratura principiální právní vyhodnocení obsahu zveřejněných vyjádření," citoval TASS z vyjádření prokuratury.

Dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem nemusí být jednoduchá

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.