Lukašenko slíbil ústavní změny, referendum plánuje na rok 2022

"Prožíváme velmi vážné a přelomové období nejen v životě našeho státu, ale celého běloruského národa. Takových momentů v historii naší země nebylo mnoho. Současné období je možné srovnat s rozpadem Sovětského svazu a jeho důsledky," prohlásil na úvod zasedání Lukašenko podle běloruské státní agentury Belta. "Bělorusko utrpělo krutý útok zvenčí," citovala ho agentura AFP s odkazem na protestní hnutí v Bělorusku, které je podle Lukašenka výsledkem spiknutí Západu a které podle něj neuspělo.

Ke slíbené ústavní reformě podotkl, že po jejím přijetí budou zapotřebí změny mnoha zákonů. "Jsem si jist, že to zvládneme v příštím roce. Poté se vyřeší odpověď na hlavní otázku - kdy on odejde. Ale je zapotřebí to provést klidně," prohlásil muž, jenž je mnohými označován za posledního diktátora v Evropě. Ke svému eventuálnímu odchodu z čela země dnes stanovil několik podmínek: jako první uvedl "mír a pořádek" v zemi a "žádné protestní akce". Druhou podmínkou je, aby jeho příznivcům "nebyl zkřiven jediný vlas". "Proto jsem navrhl, aby se ze Všeběloruského lidového shromáždění stal ústavní orgán," citovala ho agentura Interfax. Zároveň dnes podle agentury TASS prohlásil, že chce zachovat prezidentskou republiku.

Běloruskem zmítá od loňského srpna politická krize, jíž vyvolaly výsledky prezidentských voleb. Lukašenko, jenž zemi vládne už 26 let, v nich podle oficiální verze opět zvítězil. Opozice a také některé země však považují oznámený výsledek za zmanipulovaný a Bělorusko zažívá bezprecedentní vlnu protestů, byť v poslední době zeslábly. Demonstranti požadují Lukašenkovu demisi, osvobození politických vězňů a nové volby. Policie proti nim tvrdě zasahuje, podle AFP zemřeli nejméně čtyři protestující, tisíce lidí policie zatkla. Ochránci lidských práv hovoří o hromadném zatýkání, zastrašování a mučení protestujících. Evropská unie na prezidenta a jeho spolupracovníky uvalila sankce.

Lukašenko, jenž se těší podpoře Ruska, odmítá opozici ustoupit a namísto toho už dříve slíbil novou ústavu, což opozice pokládá jen za zdržovací taktiku. Lukašenko zorganizoval referenda o ústavních změnách už dvakrát, pokaždé protlačil změny, které upevnily jeho moc, napsala před zahájením dnešního shromáždění AFP. Zatímco v roce 1996 takto podle ní získal pravomoc jmenovat soudce, druhý plebiscit v roce 2004 mu umožnil ucházet se znovu o prezidentský post i po svých dvou funkčních obdobích.

Většina delegátů, kteří se účastní shromáždění, jsou podle světových agentur obvykle zástupci státního sektoru, kteří jsou věrní režimu. Vybráni byli na uzavřených setkáních. Když se novinář z portálu Tut.by pokusil jedné z těchto chůzí zúčastnit, policie ho zadržela a strávil tři dny v detenčním zařízení, píše Reuters.

Opozice neočekává, že všelidové shromáždění, které se koná jednou za pět let, přinese nějaké hmatatelné změny. "Lukašenko shromáždil věrné stoupence na takzvaném Všeběloruském lidovém shromáždění, což má legitimizovat uzurpátora v očích lidí," míní Franak Viačorka, jenž působí jako poradce opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské, která podle přesvědčení velké části běloruské veřejnosti vyhrála loňské prezidentské volby a později odešla do litevského exilu.