Moskva prý nemá zájem znárodňovat zahraniční podniky působící v Rusku

Mnoho západních a dalších zahraničních společností se po invazi Moskvy na Ukrajinu rozhodlo z Ruska odejít. Moskva pracuje na zákonu, který by státu umožnil zabavit majetek odcházejících firem.

"Nemáme zájem na znárodnění podniků nebo jejich likvidaci," řekl Manturov v dolní komoře parlamentu, ve Státní dumě. Poslancům poděkoval, že v květnu předběžně schválili návrh zákona, který umožňuje státu převzít kontrolu nad podnikem v případě "náhlého odchodu" zahraničního partnera, aby se tak zachránila pracovní místa a zaplatily mzdy a daně. Návrh zákona ovšem od května, kdy prošel prvním ze tří čtení, v dolní komoře nepokročil.

"Je to také vzkaz pro naše zahraniční partnery, aby si rozmysleli, jaká rozhodnutí a jakým způsobem učiní," řekl Manturov. Zákonodárci následně souhlasili s jeho jmenováním do funkce vicepremiéra v souladu s dekretem, který podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Tento krok posiluje vliv Manturova na politiku v situaci, kdy se Rusko snaží bránit svou ekonomiku před přísnými západními sankcemi, napsala Reuters.

Obavy zahraničních podniků z případného znárodnění umocnilo Putinovo rozhodnutí převzít dekretem plnou kontrolu nad rozsáhlým plynárenským a ropným projektem Sachalin 2. Tento krok by z něj mohl vytlačit společnost Shell a japonské firmy Mitsui a Mitsubishi.

Západní společnosti se potýkají s tím, jak opustit Rusko způsobem, který by omezil finanční dopady, neohrozil zaměstnance a v některých případech umožnil v budoucnu návrat do Ruska. Některé z nich, například Nike nebo Cisco, v posledních týdnech, kdy se spekulovalo o přijetí zákona, svůj odchod z Ruska urychlily. Fakt, že Státní duma zákon nechválila před letní pauzou, firmám poskytlo další čas.

Rusko zablokuje prodej ruských dceřiných společností zahraničních bank

Rusko zablokuje prodej ruských dceřiných společností zahraničních bank, když ty ruské nemohou v zahraničí normálně fungovat. Podle agentury Interfax to dnes řekl náměstek ministra financí Alexej Mojsejev. Nevyloučil, že by ministerstvo financí mohlo v budoucnu podpořit myšlenku převedení těchto společností pod kontrolu ruských státních bank, napsala agentura RIA Novosti.

"Na naší subkomisi jsme diskutovali o tom, že nyní, dokud se situace nezlepší, nedáme povolení k prodeji dceřiných společností zahraničních bank a jejich aktiv v Rusku," řekl Mojsejev.

Francouzská banka Société Générale prodala svůj podílu v Rosbank a v dceřiných pojišťovacích společnostech tohoto ruského věřitele společnosti Interros Capital, která je spojena s ruským oligarchou Vladimirem Potaninem. Ostatní západní banky stále zkoumají možnosti odchodu. Největší ruské divize z nich mají rakouská Raiffeisen, italská UniCredit a americká Citigroup.

Na konci roku 2021 měly ruské dceřiné společnosti těchto tří zmíněných bank aktiva 3,5 bilionu rublů (1,5 bilionu Kč). Největší ruský hráč Sberbank v tu dobu disponoval pro srovnání aktivy 38 bilionů rublů. Zahraniční banky tehdy představovaly 11 procent celkového ruského bankovního kapitálu.

Západ po ruské invazi na Ukrajinu uvalil na ruský bankovní sektor bezprecedentní sankce, které zablokovaly velkým bankám přístup do globálního platebního systému SWIFT a omezily jejich schopnost pracovat s cizími měnami.