Navalnému hrozí po návratu do Ruska až 3,5 roku vězení, varuje jeho obhájce

Ruský opoziční předák Alexej Navalnyj je v Rusku na seznamu hledaných osob kvůli údajnému porušení podmínek podmíněného trestu a po návratu do vlasti mu hrozí 3,5 roku vězení. Agentuře Reuters to dnes řekl jeden z právních obhájců známého kritika Kremlu. Navalnyj ve středu avizoval, že se z Německa vrátí do Moskvy tuto neděli. Vězeňská služba později existenci zatykače na Navalného potvrdila.

"Teoreticky ho mohou zadržet, jakmile se vrátí (do Ruska). Nejprve jen na 48 hodin," řekl agentuře Vadim Kobzev, jeden z Navalného právníků. Ruská vězeňská služba FSIN ho totiž viní z toho, že se nedostavil v Moskvě na kontrolu v souvislosti s podmíněným trestem za zpronevěru, který si odpykával. Navalnyj v úterý informoval na twitteru, že FSIN proto požádala soud, aby mu změnil podmíněný trest na nepodmíněný. Dodal přitom, že podmíněný trest si už odpykal.

Podle Kobzeva má soud žádost projednávat 29. ledna, kdy by také mohl rozhodnout, zda pošle opozičního politika do vězení. "Soud může změnit jeho podmíněný trest na skutečný a vyměřit mu u tři a půl roku ve vězení," tvrdí Kobzev. O tom, že Navalnyj je na federálním seznamu hledaných osob, informovala i některá ruská média. Podle vládního zpravodajského serveru Rossijskaja Gazeta se na něm nachází od 29. prosince loňského roku.

Vězeňská služba dnes existenci zatykače na Navalného potvrdila a uvedla, že ho může zadržet ještě před soudním slyšením, k němuž se musí dostavit po návratu do Ruska. "V souvislosti s tím, že faktické místo pobytu odsouzeného není FSIN od 24. září 2020 známo (...) byl odsouzený A. A. Navalnyj 29. prosince 2020 zapsán na seznam hledaných osob s příkazem přijmout opatření k jeho zatčení při zjišťování místa Navalného pobytu," uvedla podle serveru Kommersant vezeňská služba v prohlášení.

Alexej Navalnyj ve středu na sociální síti instagram oznámil, že se navzdory právním rizikům vrátí v neděli do Ruska. Napsal, že se pravděpodobně zcela uzdravil a je čas k návratu domů. Zároveň obvinil prezidenta Vladimira Putina a ruské úřady, že dělají vše proto, aby mu v návratu zabránily. Kreml už dříve prohlásil, že se může vrátit kdykoliv.

Как и зачем Кремль пытается помешать возвращению Навального? https://t.co/RmtKei2Kji

— Alexey Navalny (@navalny) January 14, 2021

Ruská kriminální ústředna loni v prosinci otevřela proti Navalnému a jeho spolupracovníkům nový případ kvůli podezření, že se dopustili podvodu v souvislosti se soukromým dary pro jeho Fond boje s korupcí a další organizace. Navalnyj obvinění označil za smýšlená. Čtyřiačtyřicetiletý opoziční politik byl v Rusku už dvakrát podmíněně odsouzen za zpronevěru. On sám tvrdí, že ho politici pronásledují a že byl odsouzen jen proto, aby nemohl kandidovat proti Putinovi na prezidenta a že jej Evropský soud pro lidská práva očistil.

"Jeho návrat představuje pro Kreml hlavolam: uvěznit ho a riskovat protesty, trestnou akci Západu a to, že z něj udělají politického mučedníka. Anebo neudělat nic a vypadat slabě," napsala ve středu agentura Reuters.

Navalnyj se v Německu od srpna loňského roku zotavuje z pokusu o otravu jedovatou látkou ze skupiny novičok. Před tím zkolaboval na palubě letounu ze sibiřského Tomsku do Moskvy a úřady později povolily příbuzným přepravit ho do Berlína, kde se z otravy léčil. Během převozu byl v bezvědomí. Podle německé armádní laboratoře byl otráven zakázanou nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok. Výsledek analýzy potvrdily i laboratoře ve Francii a ve Švédsku, ke stejnému závěru dospěla také Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW).

Navalnyj z pokusu o otravu obvinil Vladimira Putina a ruskou tajnou službu FSB. Ruské úřady odmítají podíl na jeho otrávení a zpochybňují, že byl vůbec otráven. Evropská unie a Británie kvůli věci uvalily sankce na Putinovy spolupracovníky, Moskva odpověděla vlastními postihy.

Související

Více souvisejících

Alexej Navalnyj Rusko Novičok (nervový plyn) Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

před 2 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

včera

Jednáme s Íránem, jsme na prahu dohody, prohlásil Trump. Lži a manipulace s ropnými trhy, reaguje Teherán

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy a Írán vedly rozhovory, během nichž obě strany nalezly shodu v hlavních bodech. Podle jeho vyjádření by mohlo brzy dojít k uzavření dohody, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Toto tvrzení však Teherán vzápětí popřel a označil jej za nepravdivé.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy