Navalnému hrozí po návratu do Ruska až 3,5 roku vězení, varuje jeho obhájce

Ruský opoziční předák Alexej Navalnyj je v Rusku na seznamu hledaných osob kvůli údajnému porušení podmínek podmíněného trestu a po návratu do vlasti mu hrozí 3,5 roku vězení. Agentuře Reuters to dnes řekl jeden z právních obhájců známého kritika Kremlu. Navalnyj ve středu avizoval, že se z Německa vrátí do Moskvy tuto neděli. Vězeňská služba později existenci zatykače na Navalného potvrdila.

"Teoreticky ho mohou zadržet, jakmile se vrátí (do Ruska). Nejprve jen na 48 hodin," řekl agentuře Vadim Kobzev, jeden z Navalného právníků. Ruská vězeňská služba FSIN ho totiž viní z toho, že se nedostavil v Moskvě na kontrolu v souvislosti s podmíněným trestem za zpronevěru, který si odpykával. Navalnyj v úterý informoval na twitteru, že FSIN proto požádala soud, aby mu změnil podmíněný trest na nepodmíněný. Dodal přitom, že podmíněný trest si už odpykal.

Podle Kobzeva má soud žádost projednávat 29. ledna, kdy by také mohl rozhodnout, zda pošle opozičního politika do vězení. "Soud může změnit jeho podmíněný trest na skutečný a vyměřit mu u tři a půl roku ve vězení," tvrdí Kobzev. O tom, že Navalnyj je na federálním seznamu hledaných osob, informovala i některá ruská média. Podle vládního zpravodajského serveru Rossijskaja Gazeta se na něm nachází od 29. prosince loňského roku.

Vězeňská služba dnes existenci zatykače na Navalného potvrdila a uvedla, že ho může zadržet ještě před soudním slyšením, k němuž se musí dostavit po návratu do Ruska. "V souvislosti s tím, že faktické místo pobytu odsouzeného není FSIN od 24. září 2020 známo (...) byl odsouzený A. A. Navalnyj 29. prosince 2020 zapsán na seznam hledaných osob s příkazem přijmout opatření k jeho zatčení při zjišťování místa Navalného pobytu," uvedla podle serveru Kommersant vezeňská služba v prohlášení.

Alexej Navalnyj ve středu na sociální síti instagram oznámil, že se navzdory právním rizikům vrátí v neděli do Ruska. Napsal, že se pravděpodobně zcela uzdravil a je čas k návratu domů. Zároveň obvinil prezidenta Vladimira Putina a ruské úřady, že dělají vše proto, aby mu v návratu zabránily. Kreml už dříve prohlásil, že se může vrátit kdykoliv.

Как и зачем Кремль пытается помешать возвращению Навального? https://t.co/RmtKei2Kji

— Alexey Navalny (@navalny) January 14, 2021

Ruská kriminální ústředna loni v prosinci otevřela proti Navalnému a jeho spolupracovníkům nový případ kvůli podezření, že se dopustili podvodu v souvislosti se soukromým dary pro jeho Fond boje s korupcí a další organizace. Navalnyj obvinění označil za smýšlená. Čtyřiačtyřicetiletý opoziční politik byl v Rusku už dvakrát podmíněně odsouzen za zpronevěru. On sám tvrdí, že ho politici pronásledují a že byl odsouzen jen proto, aby nemohl kandidovat proti Putinovi na prezidenta a že jej Evropský soud pro lidská práva očistil.

"Jeho návrat představuje pro Kreml hlavolam: uvěznit ho a riskovat protesty, trestnou akci Západu a to, že z něj udělají politického mučedníka. Anebo neudělat nic a vypadat slabě," napsala ve středu agentura Reuters.

Navalnyj se v Německu od srpna loňského roku zotavuje z pokusu o otravu jedovatou látkou ze skupiny novičok. Před tím zkolaboval na palubě letounu ze sibiřského Tomsku do Moskvy a úřady později povolily příbuzným přepravit ho do Berlína, kde se z otravy léčil. Během převozu byl v bezvědomí. Podle německé armádní laboratoře byl otráven zakázanou nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok. Výsledek analýzy potvrdily i laboratoře ve Francii a ve Švédsku, ke stejnému závěru dospěla také Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW).

Navalnyj z pokusu o otravu obvinil Vladimira Putina a ruskou tajnou službu FSB. Ruské úřady odmítají podíl na jeho otrávení a zpochybňují, že byl vůbec otráven. Evropská unie a Británie kvůli věci uvalily sankce na Putinovy spolupracovníky, Moskva odpověděla vlastními postihy.

Související

Více souvisejících

Alexej Navalnyj Rusko Novičok (nervový plyn) Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Oto Klempíř (ministr kultury)

Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj

Babišova vláda nadále plánuje změnu financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v úterý představil mediální novelu, která zruší poplatky. Česká televize i Český rozhlas by měly být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. Sněmovní opozice už ale avizuje, že bude bojovat proti schválení návrhu. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

včera

včera

včera

Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech

Premiér Andrej Babiš (ANO) po zasedání vlády informoval o dalších krocích jeho kabinetu k zachování konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu. Babiš se rozhodl napsat dopis do Bruselu. Vláda zároveň schválila návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy