Nehammer jednal s Putinem, vedli prý otevřený a tvrdý rozhovor

Rakouský kancléř Karl Nehammer řekl, že není optimistický po dnešním rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Při briefingu po schůzce rovněž mimo jiné zdůraznil, že Putina je nutné neustále konfrontovat s fakty z Ukrajiny. Hned po skončení setkání s šéfem Kremlu podle rakouské tiskové agentury APA označil Nehammer toto jednání za "velmi přímé, otevřené a tvrdé". Kreml schůzku prakticky ponechal bez povšimnutí.

Šlo o první osobní setkání vedoucího představitele některé z členských zemí Evropské unie s Putinem od zahájení ruské agrese na Ukrajině, která na prezidentův rozkaz začala 24. února. Schůzka se konala v Putinově rezidenci v Moskevské oblasti v obci Novo-Ogarjovo.

Zatímco rakouský host rozhovor poměrně zevrubně komentoval, Kreml dal zjevně najevo svou nelibost s jeho obsahem tím, že ho přešel mlčením. Na kremelském webu se žádná zpráva o schůzce, alespoň do večerních hodin, neobjevila. Mluvčí Dmitrij Peskov podle ruských agentur pouze poznamenal, že "rozmluva nebyla podle měřítek z poslední doby dlouhá". Trvala kolem půldruhé hodiny.

"Obecně nemám z tohoto rozhovoru s prezidentem Putinem optimistický dojem, o němž bych vás mohl informovat," konstatoval Nehammer před novináři na rakouském velvyslanectví v Moskvě. "Zjevně se připravuje rozsáhlá ofenziva," dodal s poukazem na všeobecně očekávaný mohutný útok ruských sil na východě Ukrajiny.

"Byli jsme konfrontováni s tím, že na východě Ukrajiny bude brzy ofenziva, která bude mít zničující dopad na civilisty. Už teď ukrajinské jednotky vědí, že ruská armáda je chce obklíčit, aby je rozdrtila," řekl kancléř, který o víkendu navštívil Kyjev. V sobotu se sešel s prezidentem Volodymyrem Zelenským, jemuž slíbil další podporu Evropské unie a zpřísňování protiruských postihů.

Putin podle Nehammera při dnešním rozhovoru opakoval svá stanoviska a vidění ruské agrese proti Ukrajině, kterou Kreml označuje za "speciální vojenskou operaci". Rakouský kancléř přitom hovořil o zločinech páchaných na Ukrajině a poznamenal, že ruského prezidenta je nutné "neustále konfrontovat s fakty z Ukrajiny".

"Pro mě bylo důležité mu jednoznačně říct, že válka musí skončit, musí skončit pro lidi na Ukrajině. Že OSN a Mezinárodní trestní soud vyšetří zločiny. Řekl jsem, že boží mlýny sice melou pomalu, ale melou. Že se vyšetří válečné zločiny stejně, jako se vyšetřily válečné zločiny spáchané během občanské války v Jugoslávii," prohlásil Nehammer před novináři.

Při jednání s Putinem kancléř podle svých slov také zdůraznil, že je důležité udržet humanitární koridory pro civilisty. "Musí být povinností ruské armády postarat se o jejich bezpečnost," dodal Nehammer a řekl, že také šéfa Kremlu vybídl, aby ruská armáda umožnila přístup pracovníků Mezinárodního výboru Červeného kříže k ukrajinským zajatcům, stejně jako to podle něj umožňuje ukrajinská armáda u ruských zajatců.

Nehammer rovněž Putinovi řekl, že ukrajinský prezident Zelenskyj s ním chce jednat přímo, na což však "nepřišla žádná významnější reakce". Putin ale podle něj znovu vyjádřil důvěru v takzvaný istanbulský formát, což naznačuje, že to je nyní jediný způsob, jak pokročit při mírových rozhovorech, které momentálně uvázly, poznamenal Nehammer.

V Istanbulu se minulý měsíc při tureckém zprostředkování sešly delegace ukrajinských a ruských vyjednavačů.

Nehammer před cestou do Ruska, která se setkala v některých unijních zemích i v Rakousku s kritikou, ujistil, že nehodlá být při setkání vůči Putinovi "morálně neutrální". Připustil, že se jedná o "riskantní misi", která ale může poskytnout možnost vytvořit "most pro jednání".

Za kancléře se dnes postavil šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg se slovy, že je dobré Putinovi osobně připomenout, že válku prohrál. Setkání svého rakouského protějšku s Putinem podle agentury Reuters uvítal německý kancléř Olaf Scholz s odůvodněním, že podporuje jakékoli diplomatické snahy o ukončení války na Ukrajině.

Související

Více souvisejících

Karl Nehammer ,  Vladimír Putin ,  Rusko

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 4 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

včera

Elektromobil, ilustrační fotografie.

Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech

Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.

včera

Francouzské letectvo se stroji Mirage 2000

Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku

Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.

včera

Grynkewich představil obrannou strategii "teorie vítězství". Má odstrašit Rusko od útoku na NATO

Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, vystoupil na bezpečnostní konferenci ve Varšavě s důrazným varováním na adresu Moskvy a představil novou obrannou strategii označovanou jako teorie vítězství. Tento krok má za cíl jasně demonstrovat odhodlání a připravenost severoatlantické aliance čelit jakémukoliv ozbrojenému napadení a současně uklidnit spojence na východním křídle organizace.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy