Erdoğan si vybral nejhorší možnou dobu. Analytik hovoří o předurčení k neúspěchu

Úspěchy nepřesvědčily

Erdoğan si podle ekonoma vybral nejhorší možnou dobu k tomu, aby Turecko opětovně vystavil svým excentrickým názorům na politiku úrokových sazeb. Tyto názory jsou předurčeny k neúspěchu a Erdoğan za ně tvrdě zaplatí, míní analytik.

Turecký prezident o víkendu odvolal vysoce uznávaného guvernéra centrální banky, v ekonomických otázkách ortodoxního Naciho Ağdala, kterého do funkce jmenoval teprve loni v listopadu na pozadí měnové krize, připomíná Lachman. Doplňuje, že Ağdalovi se podařilo stabilizovat liru a zkrotit inflaci skrze agresivní zvýšení úrokových sazeb z 10 na 19 procent a obnovu důvěry trhů v opětovnou nezávislost turecké centrální banky.

Výsledkem tohoto jasného kurzu v předchozích měsících bylo posílení turecké měny o 18 procent, což z liry udělalo jednu z nejlépe si vedoucích měn světa, uvádí autor komentáře. Poukazuje, že také inflace vykazovala signály návratu pod kontrolu.

Erdoğana zjevně tyto úspěchy nepřesvědčily, a tak Ağdala nahradil relativně neznámým  Şahapem Kavcıoğluem, nastiňuje analytik. Za důvod považuje to, že Kavcıoğlu podporuje prezidentův silně výstřední názor, že vysoké úrokové sazby jsou příčinou, nikoliv řešením inflace.

„S politicky lehkou váhou typu Kavcıoğlua v čele centrální banky Erdoğan věří, že dokáže přimět centrální banku k vyslyšení jeho apelů a snížení úrokových sazeb před příštími tureckými volbami,“ pokračuje Lachman. Deklaruje, že pro rozvíjející se tržní ekonomiku není dobrou myšlenkou vést silně neortodoxní ekonomickou politiku, a to ani ve chvílích hojné globální likvidity.

Načasování Erdoğanova kroku je o to překvapivější, že přichází v době, kde se situace ohledně globální likvidity pro rozvíjející se tržní ekonomiky zhoršuje, což bude zřejmě pokračovat, tvrdí ekonom. Vysvětluje, že největší stimulační balíček v mírové historii Spojených států a rostoucí obavy z inflace vedou k rapidnímu vzestupu ceny desetiletých amerických dluhopisů a posilování dolaru.

Varování pro ostatní

Tyto faktory rychle zastaví obecný tok kapitálu do rozvíjejících se tržních ekonomik, což se bude týkat rovněž Turecka, očekává Lachman. Domnívá se, že není dobrý nápad dráždit finanční trhy „rudým hadrem“ v podobě neortodoxních opatření v době, kdy jsou země jako Turecko zranitelné vůči útokům spekulantů.

Nejenže turecká centrální banka vyčerpala své mezinárodní rezervy na přechozí neúspěšné pokusy chránit liru, ale turecké společnosti potápí kupící se dluhy vedené v dolarech, navíc za situace, kdy se klíčový turecký hospodářský sektor – turistický ruch – nachází na kolenou v důsledku koronavirové pandemie, vysvětluje analytik. Doplňuje, že ekonomická zranitelnost Turecka pochopitelně neunikla trhům.

Turecká lira tak během pár dní ztratila přes 10 procent hodnoty a její hodnota pro investory mizí, uvádí analytik. Podotýká, že pod palbou se nacházejí také turecké akciové a dluhopisové trhy, jelikož investory děsí směřování ekonomické politiky nevyzpytatelného a stále mocnějšího Erdoğana.

„Při vyzývavém vržení kostek ekonomické politiky a totálním oslabením nezávislosti centrální banky je sporné, zda Erdoğan učiní ponižující politický obrat, aniž by dále zesílil měnovou krizi v zemi,“ píše Lachman. Za jediné pozitivum, které mohou ekonomické potíže Turecka přinést, pak považuje varování pro další rozvíjející se tržní ekonomiky, aby si nehrály s ohněm v době, kdy mezinárodní finanční trhy projevují menší vůli odpouštět.