Ocelárny Azovstal jsou podle místního velitele zcela zničené

Mariupolské ocelárny Azovstal jsou prakticky úplně zničené v důsledku ruského bombardování a ostřelování. Ukrajinští vojáci nyní z trosek vyprošťují přeživší, řekl rozhlasové stanici Rádio Svoboda zástupce velitele ukrajinského pluku Azov Svjatoslav "Kalyna" Palamar.

Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak na twitteru vyčetl světu, že jen mlčky přihlíží "vraždění dětí", zatímco Rusko svrhává na Azovstal bomby určené k ničení protileteckých krytů. Ruská média tvrdí, že příležitosti opustit bojiště využilo asi 120 civilistů, kteří se až dosud ukrývali ve sklepích v okolí vstupu do ocelárny. Tato tvrzení nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

"(Rusové) svrhávají supersilné bomby po celém závodu Azovstal. Pod troskami se nyní nachází velice mnoho lidí. Nevíme úplně, jaká je situace, ale Azovstal je rozbombardován a zničen prakticky úplně. Vytahujeme z trosek lidi," vylíčil v rozhlase Palamar podle listu Ukrajinska pravda. "Budeme bojovat. Použijeme každý zbývající náboj, ale vyzýváme vlast k záchraně civilistů, raněných a odvozu těl," dodal.

Palamar podle deníku rovněž sdělil, že v areálu oceláren byla zřízena improvizovaná nemocnice, kde se schovávají před nálety civilisté, včetně dětí. Současně slíbil, že vojáci budou bojovat až do posledního náboje.

"55. den války. Pokračují nálety na Azovstal silnými protibunkrovými bombami. Svět přihlíží vraždění dětí on-line a dál mlčí. Náboženští a světoví vůdci to mohou zastavit zorganizováním humanitárních koridorů. Jinak krev bude taky na jejich rukou," napsal poradce šéfa prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak na twitteru, kde zveřejnil i záběry dětí v krytech. Mariupolská radnice v pondělí uvedla, že v podzemních prostorách pod ocelárnami se skrývá více než tisícovka civilistů, připomněla agentura Reuters.

Ukrajinský poslanec a podnikatel Serhij Taruta dnes na facebooku tvrdil, že ruské letectvo svrhlo supersilnou bombu na nemocnici u oceláren Azovstal, kde pod troskami může být až 300 lidí, včetně dětí. Tuto zprávu ale vzápětí popřel poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko. Podle něj je sice Azovstal těžce bombardován, ale žádní civilisté se v okolí ocelárny ani v silně poničené nemocnici neskrývají a pochybné zprávy šíří politici, kterým jde o upoutání pozornosti k vlastní osobě.

Andrjuščenko později na sociální síti Telegram napsal, že v nejhorší situaci je nyní asi 2000 lidí, většinou žen a dětí, kteří se skrývají v krytech pod ocelárnami a už dva měsíce se musí obejít bez slunečního svitu, kvalitní pitné vody, jídla a čerstvého vzduchu. Tito lidé se stali rukojmími ruského režimu, který vyhrožuje, že je zničí třítunovými bombami. Poradce vyzval náboženské a politické osobnosti a celebrity, aby jednaly pro záchranu těchto lidí.

Proruští separatisté, kteří se podílejí spolu s ruskými jednotkami na obléhání a dobývání Mariupolu, dříve ohlásili konečný útok na Azovstal, představující poslední silnou baštu ukrajinského odporu ve strategicky důležitém přístavním městě u Azovského moře.

Krátké příležitosti k odchodu do bezpečí podle ruské televize využilo asi 120 ukrajinských civilistů, kteří vyšli z domů přímo u kontrolního stanoviště u vjezdu do areálu oceláren. Televize Pervyj kanal toto tvrzení doprovodila i záběry civilistů.

Andrjuščenko označil tyto zprávy za nepravdivé: počasí na záběrech svědčí o tom, že byly natočeny už před týdnem, a zachycují navíc lidi z ulice, která leží asi kilometr od sídla vedení oceláren. "Nevěřte Rusům," vyzval.

Ruské ministerstvo obrany slibuje vyhlásit příměří i ve středu, aby se obránci poslední ukrajinské bašty mohli vzdát, výměnou za zachování životů.

Proruští separatisté podle zpravodajské televize Rossija 24 tvrdí, že humanitární koridory, otevřené pro ukrajinské vojáky a nacionalisty, nikdo nevyužil. Obránci oceláren ale měli podle ruského ultimáta nejprve složit zbraně, připomněla agentura Interfax. Ruské ministerstvo obrany odhaduje, že v areálu oceláren zůstává asi 3500 ukrajinských vojáků, napsala na svém webu stanice Govorit Moskva.

Související

Více souvisejících

ocelárny Azovstal válka na Ukrajině Mariupol

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Jana Hynková

Zemřela diplomatka Jana Hynková. Lipavský ocenil její úspěchy

Českou diplomacii zasáhla smutná zpráva. Zemřela významná diplomatka Jana Hynková, která celý profesní život zasvětila službě České republice a mezinárodní diplomacii. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí. Hynková zemřela ve čtvrtek po těžké nemoci. 

včera

Aktualizováno včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak

Evropská unie uvalila nové sankce na téměř dvě stě lodí stínové flotily, které Rusko využívá k obcházení ropných embarg a k nelegálnímu vývozu ukradeného ukrajinského obilí. Cílem je zasáhnout klíčový logistický nástroj Kremlu, jenž pomáhá financovat válku a zároveň ohrožuje mezinárodní bezpečnost i potravinové trhy.

včera

včera

Aktualizováno včera

V Rudolfinu se lidé loučí s Jiřím Bartoškou. (20.5.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se naposledy rozloučilo s Jiřím Bartoškou

Česko se dnes rozloučilo s legendárním hercem Jiřím Bartoškou. Zemřel předminulý týden ve čtvrtek ve věku 78 let. Veřejné poslední rozloučení začalo v 10 hodin dopoledne v pražském Rudolfinu. Lidé mohli na místě uctít památku dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu až do 17:00. 

včera

včera

včera

včera

Moře, ilustrační foto

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo

Na pobřeží po celém světě se valí vlna za vlnou. Ale tentokrát nejde jen o přirozený rytmus moře, nýbrž o varovný signál. Vědci hlásí, že vlny v jižním oceánu rostou – jsou větší, silnější a rychlejší než kdykoli předtím. A zatímco pro surfaře může jít o vzrušující výzvu, pro pobřežní oblasti po celém světě představují zvyšující se vlny jedno z nejvážnějších rizik spojených s klimatickou krizí.

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Svět schválil historickou pandemickou dohodu. USA zůstávají stranou

Po třech letech složitých jednání přijali světoví lídři v Ženevě pandemickou dohodu, která má v budoucnu zajistit lepší koordinaci v boji proti šíření nakažlivých nemocí. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus ji označil za „vítězství pro veřejné zdraví, vědu a mezinárodní spolupráci“.

včera

Evropská unie

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce

Velká Británie a Evropská unie oznámily nové rozsáhlé sankce proti Rusku poté, co pondělní telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl žádné konkrétní výsledky. Moskva podle všeho odmítla učinit jakékoli ústupky směrem k míru.

včera

včera

Mekka, Saúdská Arábie

Arabské monarchie posilují americkou ekonomickou nadvládu. Darem letadla pro Trumpa to nekončí

Když Donald Trump podepsal s Saúdskou Arábií zbrojní dohodu v hodnotě 142 miliard amerických dolarů, prohlásil, že vztahy mezi Spojenými státy a královstvím jsou „silnější než kdy dřív“. Současně podle některých zpráv obdržel i soukromé letadlo jako dar od Kataru. I když ne každý prezident USA dostane soukromý tryskáč, tyto projevy štědrosti nejsou náhodné – jsou součástí dlouhodobého a hluboce zakořeněného vztahu mezi USA a státy Perského zálivu, který zásadně ovlivnil globální mocenskou rovnováhu posledních desetiletí.

včera

Může Trump dostat nobelovku za mír? Podle expertů to není úplný nesmysl

Navzdory neúspěchu při naplnění slibu ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin zůstává pro amerického prezidenta Donalda Trumpa stále možnost zapsat se do historie jako mírotvůrce. Jak ale upozorňuje analytik Hudsonova institutu Daniel Kochis, šance na dosažení trvalého míru závisí na zásadní změně přístupu – od opakovaných dohod a návrhů k tlaku a donucení Kremlu k ústupkům.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy