36. den války: Rusové se přeskupují, čekají se další útoky. Do Mariupolu míří pomoc

Ruské jednotky na Ukrajině se pouze přeskupují a dají se čekat jejich další útoky, uvedl dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Ukrajinské síly mezitím hlásí dílčí úspěchy na jihu země. Ruské rakety podle místní správy zasáhly ropný sklad v Dnipru a sklad Červeného kříže v Mariupolu. Do tohoto obléhaného města míří konvoj s humanitární pomocí, autobusy mají poté evakuovat civilisty.

Stručný přehled čtvrtečních událostí:

Ukrajinský prezident pokračoval v žádostech o další vojenskou či finanční podporu a zpřísňování protiruských sankcí, oslovil parlamenty Austrálie, Nizozemska a Belgie.

"Rusko se pokouší přeskupit, dozásobit a posílit svou ofenzivu v oblasti Donbasu. Zároveň udržuje pod tlakem Kyjev a další města. Takže můžeme očekávat další útoky, které přinesou ještě více utrpení," řekl Stoltenberg při prezentaci výroční zprávy aliance za rok 2021. Alianční země budou kvůli ruské invazi dále vojensky podporovat Ukrajinu a zároveň zvýší své obranné rozpočty, dodal.

Moskva v úterý oznámila, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a také Černihivu na severu země. Ruské ministerstvo obrany zároveň určilo za nový cíl "osvobození" Donbasu na východě země.

Zástupce náčelníka štábu ukrajinských pozemních sil Oleksandr Gruzevič řekl, že za uplynulou noc ukrajinská strana zaznamenala stažení 700 kusů ruské vojenské techniky od Kyjeva směrem k běloruské hranici. Existuje podle něj možnost, že se některé ze stahovaných jednotek objeví v Donbasu. U Kyjeva rovněž zůstává nezanedbatelné množství ruských sil, které pokračují v raketových úderech na hlavní město, upozornil.

Ukrajinské síly osvobodily od ruské okupace pět vsí v Záporožské oblasti, napsala agentura Ukrinform. Gubernátor Dněpropetrovské oblasti informoval o osvobození tří vsí v Chersonské oblasti na jihu země.

Agentura AFP s odkazem na zdroj v Pentagonu uvedla, že se Rusové začali stahovat z odstavené jaderné elektrárny Černobyl, kterou obsadili na začátku invaze. V areálu zůstává už jen "malé množství nepřátelských vojáků", sdělila později ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.

Ruské rakety v noci na dnešek zcela zničily sklad ropy ve městě Dnipro, při útoku zemřely dvě osoby, uvedla místní správa. Počet obětí úterního ruského raketového útoku na budovu oblastní správy v Mykolajivu se podle místních úřadů zvýšil na 20. Ruské rakety zasáhly rovněž opuštěné skladiště Červeného kříže v obléhaném Mariupolu na jihu země.

Do tohoto města nyní míří konvoj 45 autobusů s humanitární pomocí, které mají následně evakuovat civilisty, oznámila ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Podle Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC), jenž se na snaze o evakuaci podílí, se odvoz lidí z města čeká v pátek.

Ukrajinský generální štáb dnes také prohlásil, že Rusko od začátku invaze přišlo už o 17.500 vojáků a stovky tanků, obrněných vozidel, děl a množství raketometů či letadel. Tyto informace nelze nezávisle ověřit, ruské ministerstvo obrany naposledy 25. března oznámilo, že bylo dosud zabito 1351 ruských vojáků a 3825 utrpělo zranění.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozšířil sérii svých početných vystoupení v národních parlamentech, když australské zákonodárce vyzval například k poskytnutí obrněných vozidel Bushmaster, ty nizozemské mimo jiné k přerušení veškerého obchodu s Ruskem a belgickým poslancům zdůraznil, že mír má větší cenu než diamanty, ropa a plyn. Podle některých médií totiž proudí do EU přes belgický přístav Antverpy ruské diamanty, přičemž tento dovoz zatím také není terčem sankcí.

Spojené státy mezitím uvalily na Rusko další sankce, které směřují na technologický sektor včetně největšího ruského výrobce polovodičů, firmy Mikron. Postihy rozšířila rovněž Británie, která cílí na ruská státní média a jejich "propagandisty", ale také na generála Michaila Mizinceva, jehož viní ze zkázy v obléhaném Mariupolu.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu prohlásil, že úterní jednání v Istanbulu mezi Ukrajinou a Ruskem představovala výrazný pokrok, jejich výsledky ale nejsou plně naplňovány. Podle agentury Reuters budou delegace obou zemí pokračovat v mírových jednáních v pátek prostřednictvím videohovoru.

Ředitel britské zpravodajské služby GCHQ Jeremy Fleming dnes prohlásil, že někteří ruští vojáci na Ukrajině odmítají uposlechnout rozkazy a záměrně ničí vlastní vybavení. Rusové podle něj dokonce omylem sestřelili vlastní letadlo, jsou celkově velmi špatně vybavení a mají nízkou morálku. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj "velmi špatně odhadl" průběh a důsledky invaze na Ukrajinu, podcenil prý odpor Ukrajinců, sílu koalice, kterou jeho činy stmelily, nebo ekonomické důsledky sankcí i schopnosti své armády.

Putin mezitím podepsal dekret, podle kterého se od pátku musí za ruský plyn platit v rublech. Zahraniční kupci mají peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance a šéf Kremlu pohrozil, že pokud se platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire a německý ministr hospodářství Robert Habeck požadavek rublových plateb za plyn odmítli a označili ho za porušení smluv a vydírání. Obě země se podle ministrů připravují na zastavení dodávek plynu z Ruska.

Bílý dům dnes oznámil, že Spojené státy budou v příštích šesti měsících ze svých strategických rezerv uvolňovat v průměru jeden milion barelů ropy denně. Krokem, který označil za největší uvolnění zásob v historii. USA, se snaží docílit snížení cen pohonných hmot, které v zemi výrazně zdražily především po ruské invazi na Ukrajinu.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) uvedla, že ruská invaze na Ukrajinu uvrhne obě země do největšího hospodářského poklesu za posledních 25 let. Ukrajina by ale mohla v roce 2023 výrazně oživit, pokud se podaří brzy uzavřít příměří.

On-line přenos:

Související

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.
Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

Více souvisejících

válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 1 minutou

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 39 minutami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 1 hodinou

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 2 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy