Hormuzským průlivem proplouvají první tankery. Nepřátelské státy musí za průjezd zaplatit

Data ze systému MarineTraffic, který se specializuje na sledování námořní dopravy, ukazují, že během uplynulých 24 hodin překonaly strategicky klíčový průliv tři tankery a jedna nákladní loď. Analytici to podle CNN interpretují jako opatrný návrat k určité aktivitě, ačkoliv celkový provoz zůstává v porovnání s dobou před vypuknutím konfliktu na velmi nízké úrovni.

Tato změna přichází ve chvíli, kdy Írán otevřeně deklaroval svou novou strategii pro ovládání této vodní cesty. Teherán oznámil, že hodlá zemím účtovat poplatky za bezpečný průjezd průlivem. Podle analytiků jde o promyšlený plán, kdy Írán selektivním pouštěním lodí vysílá strategické signály mezinárodnímu společenství i svým odpůrcům.

Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích. 

Írán tuto informaci potvrdil a uvedl, že hodlá i nadále „rozhodně“ uplatňovat systém poplatků za bezpečné proplutí Hormuzským průlivem. Tato klíčová námořní tepna, kterou Teherán v reakci na probíhající konflikt pro globální dopravu fakticky uzavřel, se tak stává nástrojem íránské kontroly nad světovým obchodem.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagaí v úterním rozhovoru pro India Today vysvětlil, že tato opatření jsou vynucena válečnou situací, do které byla země vmanipulována. Podle jeho slov je prioritou zajistit bezpečný průjezd plavidel v době zvýšeného rizika, což vyžaduje specifickou regulaci.

Teherán však zdůrazňuje, že omezení neplatí pro všechny stejně. Státy a plavidla, které se nijak nepodílejí na agresi proti Íránu, mají možnost průlivem proplout. Podmínkou je však nezbytná koordinace s íránskými úřady, která má podle mluvčího zaručit, že plavba proběhne bezpečně a bez incidentů.

Tento postoj Írán oficiálně stvrdil i na mezinárodní půdě. Ministerstvo zahraničních věcí zaslalo Radě bezpečnosti OSN a Mezinárodní námořní organizaci dopis, v němž specifikuje pravidla pro takzvané „ne-nepřátelské lodě“. Ty mohou strategickou úžinou proplout pouze za předpokladu, že se na podmínkách cesty předem dohodnou s teheránskými orgány.

Některé lodě již měly tyto částky uhradit, ačkoliv celý proces výběru peněz i použitá měna zůstávají nejasné. Zdá se, že systém poplatků není konzistentní a uplatňuje se individuálně. Tato situace nastává jen týden poté, co se objevily zprávy o íránském plánu, podle kterého by země využívající průliv jako bezpečnou trasu měly mít povinnost odvádět Teheránu daně a cla.

Bezpečnostní rizika v regionu jsou však nadále extrémně vysoká. Britská organizace pro námořní obchod (UKMTO) uvádí, že od 28. února, kdy konflikt začal, bylo v Perském zálivu a v blízkosti Hormuzského průlivu hlášeno nejméně 16 útoků na lodě. Tato hrozba stále odrazuje většinu světových přepravců od využívání této trasy.

Bagaí potvrdil, že kvůli válečné situaci zavedl Teherán sérii opatření pro navigaci v průlivu. Podle něj mohou státy, které se nepodílejí na agresi proti Íránu, průlivem proplout, musí však svůj pohyb předem koordinovat s íránskými úřady, aby byla zajištěna jejich bezpečnost.

Zmatek v námořní dopravě má drtivý dopad na globální dodavatelské řetězce, zejména na linkách spojujících Asii s Blízkým východem. Analytici upozorňují, že doručení nákladu z Číny do oblasti Perského zálivu trvá v současnosti až trojnásobek obvyklého času. To se týká i kritických komodit, jako jsou potraviny nebo léčiva.

Hlavní analytik společnosti Xeneta Peter Sand pro CNN uvedl, že lodě vyplouvající z Číny se nyní Hormuzskému průlivu a Dubaji vyhýbají. Místo toho míří do saúdskoarabského přístavu Džidda v Rudém moři. Ani tato cesta však není přímočará, protože hrozba útoků v úžině Bab-al-Mandab nutí přepravce k extrémním objížďkám.

Místo standardní dvacetidenní plavby do Dubaje musí nyní nákladní lodě volit trasu přes Indický oceán, kolem jižního cípu Afriky, poté na sever a na východ Středozemním mořem a nakonec Suezským průplavem do Rudého moře. Tato neuvěřitelně dlouhá cesta trvá přibližně 60 dní.

Logistické komplikace se promítají i do astronomických nákladů na přepravu. Cena za transport jednoho standardního čtyřicetistopého kontejneru na trase z Číny do Džiddy včera přesáhla 5 800 dolarů. To je téměř čtyřikrát více, než kolik stála přeprava stejného nákladu z Číny do Dubaje před pouhým měsícem.

V přístavu v Džiddě se následně tvoří dlouhé kolony nákladních automobilů, které čekají na vyložení zboží, aby jej mohly transportovat dál po souši napříč Arabským poloostrovem. Tento pozemní most sice umožňuje obejít zablokovaný průliv, ale do celého procesu dodávek vnáší další časové prodlevy a zvyšuje finální cenu zboží pro spotřebitele.

Situaci komplikuje i fakt, že data o pohybu lodí nemusí být vždy stoprocentně spolehlivá. Odborníci varují před takzvaným „spoofingem“, tedy vysíláním falešných signálů, kterým se posádky snaží zmást sledovací systémy a zakrýt svou skutečnou polohu. CNN proto upozorňuje, že některé hlášené trasy nelze nezávisle ověřit.