37. den války: V ruském Bělgorodu vypukl požár skladu pohonných hmot, údajně útočili Ukrajinci

Stručný přehled pátečních událostí:

Stále ale není jasné, kolik dětí i dospělých zahynulo v obléhaném Mariupolu, kde pokračuje humanitární krize. Obě strany sice pro jihoukrajinský přístav schválily evakuační plán a míří tam týmy Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC), humanitární pomoc však vézt nemohou. Delegace Moskvy i Kyjeva dnes skrze videokonferenci pokračují v mírových jednáních.

Ukrajina dosud nemá odpověď na své návrhy, jež na začátku týdne přednesla v Istanbulu. Moskva po ukončení úterního jednání v Turecku oznámila, že její armáda omezí operace v oblasti Kyjeva a Černihivu. Ruští vojáci sice zahájili stahování, Černihivskou oblast ale zcela neopustili.

Podle úřadů ukrajinské jednotky osvobodily desítky vesnic ve směru na Polesí, tedy na sever k běloruským hranicím, a také na Siversk, tedy k východě země. Podle zpravodajské služby britského ministerstva obrany jsou ukrajinští vojáci rozmístěni i na jedné z hlavních zásobovacích cest mezi Černihivem a Kyjevem.

Ruská vojska v Charkovské oblasti podle ukrajinského generálního štábu naopak ovládla město Izjum se zhruba 50.000 obyvateli, které je důležitým železničním uzlem.

Starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko řekl, že na sever a východ od metropole se odehrávají "obrovské bitvy" a vzkázal lidem, kteří z Kyjeva uprchli, aby s případným návratem kvůli nebezpečí ještě vyčkali. I přes stahování ruských jednotek na severu Ukrajiny Kyjev i západní spojenci varují, že cílem Moskvy může být rozhodující ofenziva na východě napadené země.

V západoruském Belgorodu ležícím asi 30 až 40 kilometrů od ukrajinských hranic dnes vypukl požár ve skladu pohonných hmot. Podle gubernátora Belgorodské oblasti Vjačeslava Gladkova na areál zaútočily dva vrtulníky ukrajinské armády, které v nízké výšce přeletěly hranice. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že informace o tom, že za útokem stála ukrajinská armáda, nemůže potvrdit ani vyvrátit.

Pokud se informace o ukrajinské operaci potvrdí, půjde o první známý případ, kdy stroje Kyjeva za nynější války vletěly do ruského vzdušného prostoru s cílem zaútočit tam na stanovený cíl, napsal server BBC. Ukrajinský novinář Jurij Butusov podle agentury Unian na sociálních sítích napsal, že nálet podnikly dva ukrajinské vrtulníky Mi-24. Ty letěly tak nízko, že je nezachytila ruská protivzdušná obrana, a pak neřízenými raketami zničily "strategicky důležitý" sklad paliv.

Kreml uvedl, že útok na sklad pohonných hmot "nevytváří příhodné podmínky" k tomu, aby pokračovala jednání o příměří s Kyjevem. Mírové rozhovory přesto dnes odpoledne začaly prostřednictvím videokonference, obnovu jednání potvrdily obě strany. Čeká se hlavně na ruskou reakci na ukrajinské návrhy, které načrtly i možnou cestu k neutralitě Ukrajiny. Odpověď Moskva připravuje, řekl dnes při návštěvě Indie ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Největší obavy na Ukrajině i na Západě panují o osud lidí v Mariupolu, který je v ruském obležení takřka od začátku války. Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek večer sdělilo, že dnes otevře humanitární koridor z Mariupolu do Záporoží. K přístavnímu městu na březích Azovského moře míří týmy ICRC, humanitární pomoc ale nevezou; Rusko odmítlo dát potřebné bezpečnostní garance.

Rusko od začátku invaze popírá, že by na Ukrajině včetně Mariupolu cílilo na civilisty, čemuž ale protiřečí svědectví místních i novinářů. Podle mariupolských úřadů během obléhání zemřelo ve městě na 5000 civilistů, včetně 210 dětí.

Evropa kromě humanitární a politické situace bedlivě sleduje i ekonomické dopady ruské invaze, zejména vývoj okolo dodávek ruského plynu. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého od dnešního dne odběratelé z takzvaných "nikoliv přátelských zemí" musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Ty zatím pokračují bez přerušení.

Dodávky ruského plynu do Evropské unie dnes pokračují navzdory požadavku Kremlu, aby odběratelé platili v rublech. Ruská plynárenská společnost Gazprom nicméně oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Podle českého ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely budou firmy z EU pokračovat v platbách za energie Rusku v té méně, ve které byly kontrakty sjednány, a jakékoliv jednostranné změny budou považovány za porušení těchto smluv.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého od dnešního dne odběratelé z takzvaných "nikoliv přátelských zemí" musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Podle dekretu mají zahraniční kupci peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Západní představitelé tento model odmítají.

Dekret stanoví mechanismus, podle něhož by si měl každý kupec u ruské banky Gazprombank otevřít dva účty. Na devizový by měl zaslat platbu v zahraniční měně. Za tu by Gazprombank nakoupila rubly a uložila je na klientův rublový účet. Z toho by se pak uskutečnila platba na účet ruské plynárenské společnosti Gazprom.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko dnes dodávky plynu do Evropy nezastaví, protože platby za plyn dodaný po 1. dubnu mají být realizované až koncem dubna nebo začátkem května. Dodal, že dekret o novém systému plateb by mohl být v budoucnosti zrušen, pokud by nastaly "jiné podmínky". Za současných okolností je ale podle něj pro Rusko rubl nejvýhodnější a nejbezpečnější měnou.

Německá vláda oznámila, že Německo nadále platí za dodávky ruského plynu v eurech a trvá na dodržování uzavřených smluv. Upozornila, že Putinův dekret podrobně zkoumá. Prozatím není jasné, jak dodávky ruského zemního plynu do Německa ovlivní oznámení Gazpromu, že se stahuje z Německa.

Ministr Síkela dnes uvedl, že Česká republika má zásoby plynu přibližně na jeden měsíc a zásoby ropy a ropných produktů na více než 90 dní. Dodal, že v současnou chvíli jsou veškeré dodávky energií stabilní. Česká republika je podle ministra připravena na všechny možné varianty vývoje dodávek plynu a ropy z Ruska.

Podle odborníků nicméně státy na východ od Německa a Rakouska včetně těchto dvou zemí nemají recept na případné zastavení dodávek ruského plynu do Evropy. Putin si ale nechává prostor na případnou změnu svého rozhodnutí, uvedli experti, které dnes ČTK oslovila.

On-line přenos: