Na Ukrajinu zamíří další těžké zbraně. Slíbili to účastníci dnešní konference na americké základně Ramstein v Německu. Západ tak ignoruje hrozbu Moskvy, podle níž může západní pomoc Kyjevu vést k jaderné válce. O koordinaci pomoci se bude jednat každý měsíc. Ruská armáda se podle Ukrajiny snaží obklíčit ukrajinské pozice na východě, moldavský separatistický region Podněstří ohlásil výbuchy, které vyřadily dva rozhlasové vysílače. Podle Kyjeva ztratilo Rusko v bojích na Ukrajině přes 22.000 vojáků, na Ukrajině se podle ombudsmanky pohřešuje celkem 16.000 lidí - vojáků i civilistů. Ruská firma Gazprom ve středu ukončí dodávky plynu do Polska.
Stručný přehled úterních událostí:
Nikolaj Patrušev z ruské bezpečnostní rady obvinil Západ a Kyjev, že jejich politika povede k rozpadu Ukrajiny na několik států. Reuters z toho vyvodil, že může jít o příklad, jak chce Rusko obhajovat výsledek války a připsat případný rozpad Ukrajiny právě Západu.
Na konferenci v Ramsteinu, jíž se digitálně zúčastnila i ČR, americký ministr obrany Lloyd Austin ujistil, že Západ bude Ukrajině nadále pomáhat a zároveň usilovat o to, aby konflikt nepřerostl v jaderný. Ukrajina se podle něj může spolehnout na další dodávky zbraní. Austin také řekl, že Ukrajina věří, že může válku vyhrát a že si to myslí i účastníci ramsteinského jednání. NATO Ukrajině poskytlo houfnice, bezpilotní letadla, střely Stinger a Javelin. USA ocenily změnu německého postoje k vyzbrojování Ukrajiny, protože Berlín rozhodl poskytnout ukrajinské armádě padesát strojů samohybného protiletadlového systému Gepard. Neutrální Švýcarsko nicméně vetovalo reexport munice švýcarské výroby používané systémy Gepard.
V Moskvě dnes jednal generální tajemník OSN António Guterres a při setkání se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem se přimlouval za co nejrychlejší příměří a dialog. Prezident Vladimir Putin mu řekl, že doufá v pozitivní výsledek rusko-ukrajinských jednání, a přistoupil "v podstatě" na zapojení OSN a mezinárodního výboru Červeného kříže do evakuace mariupolských oceláren Azovstal.
V telefonátu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem Putin prohlásil, že by měl Kyjev nařídit vojákům bránícím ocelárny Azovstal složit zbraně. Také Erdogan apeloval na evakuaci lidí z Mariupolu.
V Evropě pokračuje snaha o vymanění se ze závislosti na ruských energetických zdrojích. Ve Varšavě o tom dnes jednal německý ministr hospodářství Robert Habeck. Německo chce nahradit ruskou ropu v řádu dnů. Plyn, který dosud proudil z Ruska plynovodem Jamal do Polska, se ve středu zastaví, protože Gazprom ukončuje dodávky. Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová uvedla, že Polsko je připravené obejít se bez ruských energetických surovin. V Evropě jsou na ruském plynu stoprocentně závislé Česko a Lotyšsko. Podle loňského vyjádření zástupců Českého plynárenského svazu a společnosti NET4GAS přerušení dodávek Jamalem nebude mít na Českou republiku žádný vliv, případně jen velmi malý.
Moskva v minulosti oznámila, že chce ovládnout východ a jih Ukrajiny a vytvořit spojení s Podněstřím. Kyjev se obává, že dnešní incidenty v této separatistické oblasti mohou znamenat, že ruská armáda bude podněsterské území používat k dalším útokům na Ukrajinu. Při ruském útoku byl poničen železniční most v Oděské oblasti, který vede nad ústím Dněstru do Černého moře. Pokud by byl most neprůjezdný, znamenalo by to odříznutí cípu ukrajinského území sousedícího s Rumunskem a Moldavskem. Z ukrajinského vnitrozemí by se do něj po silnici dalo dostat jedině přes Moldavsko.
Podle britských zdrojů se Rusko zřejmě snaží obklíčit ukrajinské pozice na východě Ukrajiny. Bojuje se jižně od Izjumu, kde se ruské síly snaží prorazit k městům Slovjansk a Kramatorsk. Ukrajina má podle ombudsmanky Ljudmyly Denisovové 16.000 pohřešovaných, z nichž 2000 jsou vojáci a čtvrtina z pohřešovaných civilistů je z Mariupolu.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) odhaduje, že z Ukrajiny může odejít až 8,3 milionu lidí, už nyní potřebuje akutní pomoc devět milionů lidí. OSN zvýšila svůj požadavek na humanitární pomoc Ukrajině na 2,25 miliardy dolarů (51 miliard korun), což je oproti původnímu odhadu více než dvojnásobek.
Američtí diplomaté ze zastupitelského úřadu USA na Ukrajině, kteří odjeli do Polska asi dva týdny před zahájením ruské invaze, dnes odjeli do Lvova. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, podle nějž se jedná o první krok v plánovaném návratu amerických diplomatů na Ukrajinu.
Dvě exploze dnes ráno vyřadily z provozu dvojici rozhlasových vysílačů v Podněstří. Informovalo o tom ministerstvo vnitra tohoto proruského separatistického státního útvaru na území Moldavska. Prezidentka Moldavska Maia Sanduová v reakci na tento a další incidenty z poslední doby svolala bezpečnostní radu státu. "Brzy ráno 26. dubna otřásly obcí Maiac (Majak) v okrese Grigoriopol dvě exploze: první v 6:40 a druhá v 7:05. Na místo byly okamžitě vyslány bezpečnostní složky a záchranná služba," uvedlo na komunikační platformě Telegram podněsterské ministerstvo vnitra s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn. Z doprovodných snímků je patrné, že obě antény jsou zničené.
On-line přenos:
Související
Zelenskyj nepochybuje o další ruské mobilizaci. Nasazeni budou i Severokorejci
Rusové zaútočili na ukrajinskou výstavu dronů. Zemřelo nejméně 10 lidí
válka na Ukrajině , Ruská armáda , Armáda Ukrajina
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán
před 47 minutami
Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky
před 1 hodinou
Anonym vyhrožuje útoky po celém Česku. Policie spustila kontroly
před 1 hodinou
Zelenskyj je příživník, prohlásil Arakčí a pohrozil Ukrajině
před 2 hodinami
Útočník z Berlína nebyl neznámou. Kontaktoval teroristy, měl jít za mříže
před 3 hodinami
Tragická střelba na festivalu v americkém Seattlu. Dva mrtví, pachatel dopaden
před 4 hodinami
Předpověď počasí slibuje poslední déšť před tropickou epizodou
včera
Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře
včera
Za tři dny přibylo 300 mrtvých. Nynější epidemie eboly se šíří nejrychleji v historii
včera
Policejní komando zastřelilo podezřelého z teroristického útoku v Berlíně
včera
Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř
včera
Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny
včera
Mladí Češi mají zájem o řízení před 18. narozeninami, ukazují data
včera
Burnham se poprvé spojil s Trumpem. Budu mu i oponovat, slíbil Britům
včera
Kouř z požárů na západě Evropy doputoval do Česka. Lidé se nemusí obávat
včera
Babiš hodlá přehlasovat veto z Hradu. Pavla vyzval, aby sám šetřil
včera
Pachatel útoku v Berlíně by se neměl skrývat v Česku, uvedla policie
včera
Francii a Španělsko dusí požáry, které se nedaří zastavit. Pomáhají i vojáci
včera
Zemřel Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie
včera
Fotbalová Sparta hlásí vytouženou posilu. Přivedla bratrance Erlinga Haalanda
Vedení fotbalové Sparty v čele se sportovním ředitelem Tomášem Rosickým bylo sparťanskými fanoušky během letní přípravy kritizováno za nedostatečné posilování kádru. Až těsně před začátkem nového ročníku Chance ligy 2026/27 přišla z pražské Letné tolik očekávané zpráva o opravdu zvučné a silné posile. Spekulovalo se o ní několik posledních dní, až v sobotu během dopoledne přišlo potvrzení. Na Letnou míří norský útočník Jonatan Braut Brunes z polského Krakówa. Mělo by jít o rekordní přestup v historii Sparty.
Zdroj: David Holub