62. den války: Rusko se snaží obklíčit ukrajinské vojáky, Moldavskem otřásly výbuchy

Na Ukrajinu zamíří další těžké zbraně. Slíbili to účastníci dnešní konference na americké základně Ramstein v Německu. Západ tak ignoruje hrozbu Moskvy, podle níž může západní pomoc Kyjevu vést k jaderné válce. O koordinaci pomoci se bude jednat každý měsíc. Ruská armáda se podle Ukrajiny snaží obklíčit ukrajinské pozice na východě, moldavský separatistický region Podněstří ohlásil výbuchy, které vyřadily dva rozhlasové vysílače. Podle Kyjeva ztratilo Rusko v bojích na Ukrajině přes 22.000 vojáků, na Ukrajině se podle ombudsmanky pohřešuje celkem 16.000 lidí - vojáků i civilistů. Ruská firma Gazprom ve středu ukončí dodávky plynu do Polska.

Stručný přehled úterních událostí:

Nikolaj Patrušev z ruské bezpečnostní rady obvinil Západ a Kyjev, že jejich politika povede k rozpadu Ukrajiny na několik států. Reuters z toho vyvodil, že může jít o příklad, jak chce Rusko obhajovat výsledek války a připsat případný rozpad Ukrajiny právě Západu.

Na konferenci v Ramsteinu, jíž se digitálně zúčastnila i ČR, americký ministr obrany Lloyd Austin ujistil, že Západ bude Ukrajině nadále pomáhat a zároveň usilovat o to, aby konflikt nepřerostl v jaderný. Ukrajina se podle něj může spolehnout na další dodávky zbraní. Austin také řekl, že Ukrajina věří, že může válku vyhrát a že si to myslí i účastníci ramsteinského jednání. NATO Ukrajině poskytlo houfnice, bezpilotní letadla, střely Stinger a Javelin. USA ocenily změnu německého postoje k vyzbrojování Ukrajiny, protože Berlín rozhodl poskytnout ukrajinské armádě padesát strojů samohybného protiletadlového systému Gepard. Neutrální Švýcarsko nicméně vetovalo reexport munice švýcarské výroby používané systémy Gepard.

V Moskvě dnes jednal generální tajemník OSN António Guterres a při setkání se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem se přimlouval za co nejrychlejší příměří a dialog. Prezident Vladimir Putin mu řekl, že doufá v pozitivní výsledek rusko-ukrajinských jednání, a přistoupil "v podstatě" na zapojení OSN a mezinárodního výboru Červeného kříže do evakuace mariupolských oceláren Azovstal.

V telefonátu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem Putin prohlásil, že by měl Kyjev nařídit vojákům bránícím ocelárny Azovstal složit zbraně. Také Erdogan apeloval na evakuaci lidí z Mariupolu.

V Evropě pokračuje snaha o vymanění se ze závislosti na ruských energetických zdrojích. Ve Varšavě o tom dnes jednal německý ministr hospodářství Robert Habeck. Německo chce nahradit ruskou ropu v řádu dnů. Plyn, který dosud proudil z Ruska plynovodem Jamal do Polska, se ve středu zastaví, protože Gazprom ukončuje dodávky. Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová uvedla, že Polsko je připravené obejít se bez ruských energetických surovin. V Evropě jsou na ruském plynu stoprocentně závislé Česko a Lotyšsko. Podle loňského vyjádření zástupců Českého plynárenského svazu a společnosti NET4GAS přerušení dodávek Jamalem nebude mít na Českou republiku žádný vliv, případně jen velmi malý.

Moskva v minulosti oznámila, že chce ovládnout východ a jih Ukrajiny a vytvořit spojení s Podněstřím. Kyjev se obává, že dnešní incidenty v této separatistické oblasti mohou znamenat, že ruská armáda bude podněsterské území používat k dalším útokům na Ukrajinu. Při ruském útoku byl poničen železniční most v Oděské oblasti, který vede nad ústím Dněstru do Černého moře. Pokud by byl most neprůjezdný, znamenalo by to odříznutí cípu ukrajinského území sousedícího s Rumunskem a Moldavskem. Z ukrajinského vnitrozemí by se do něj po silnici dalo dostat jedině přes Moldavsko.

Podle britských zdrojů se Rusko zřejmě snaží obklíčit ukrajinské pozice na východě Ukrajiny. Bojuje se jižně od Izjumu, kde se ruské síly snaží prorazit k městům Slovjansk a Kramatorsk. Ukrajina má podle ombudsmanky Ljudmyly Denisovové 16.000 pohřešovaných, z nichž 2000 jsou vojáci a čtvrtina z pohřešovaných civilistů je z Mariupolu.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) odhaduje, že z Ukrajiny může odejít až 8,3 milionu lidí, už nyní potřebuje akutní pomoc devět milionů lidí. OSN zvýšila svůj požadavek na humanitární pomoc Ukrajině na 2,25 miliardy dolarů (51 miliard korun), což je oproti původnímu odhadu více než dvojnásobek.

Američtí diplomaté ze zastupitelského úřadu USA na Ukrajině, kteří odjeli do Polska asi dva týdny před zahájením ruské invaze, dnes odjeli do Lvova. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, podle nějž se jedná o první krok v plánovaném návratu amerických diplomatů na Ukrajinu.

Dvě exploze dnes ráno vyřadily z provozu dvojici rozhlasových vysílačů v Podněstří. Informovalo o tom ministerstvo vnitra tohoto proruského separatistického státního útvaru na území Moldavska. Prezidentka Moldavska Maia Sanduová v reakci na tento a další incidenty z poslední doby svolala bezpečnostní radu státu. "Brzy ráno 26. dubna otřásly obcí Maiac (Majak) v okrese Grigoriopol dvě exploze: první v 6:40 a druhá v 7:05. Na místo byly okamžitě vyslány bezpečnostní složky a záchranná služba," uvedlo na komunikační platformě Telegram podněsterské ministerstvo vnitra s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn. Z doprovodných snímků je patrné, že obě antény jsou zničené.

On-line přenos:

Související

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.
Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

před 1 hodinou

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

před 2 hodinami

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

před 3 hodinami

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

před 6 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

před 7 hodinami

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

před 9 hodinami

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

včera

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

včera

včera

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno včera

Martin Červíček Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

včera

Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Česko může poslat Ukrajině bojové letouny, prohlásil podle tamních médií Pavel v Kyjevě

Česká republika může v blízké době posílit ukrajinské letectvo o stroje určené k likvidaci ruských bezpilotních letounů. Během své návštěvy Kyjeva to podle ukrajinských médií oznámil prezident Petr Pavel. Podle jeho slov může Česko v relativně krátkém časovém horizontu poskytnout několik bojových letounů, které vykazují vysokou efektivitu právě při potírání útoků drony.

Aktualizováno včera

Volební sjezd České pirátské strany Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole

Česká pirátská strana má o svém vedení jasno. Dosavadní předseda Zdeněk Hřib v sobotním hlasování Celostátního fóra v Prachaticích přesvědčivě obhájil svou pozici a stranu povede i v nadcházejících dvou letech. Zvítězil hned v prvním kole, kdy pro něj hlasovalo 469 z celkem 611 přítomných členů. Jeho protikandidát David Witosz obdržel 257 hlasů a Hřibovi k úspěchu pogratuloval s tím, že Piráti i nadále zůstávají živou a demokratickou stranou plnou různých názorů.

včera

Volební sjezd České pirátské strany

Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová

Česká pirátská strana má po víkendovém jednání v Prachaticích kompletní nové vedení. K obhájenému mandátu předsedy Zdeňka Hřiba se přidala čtveřice místopředsedů, které si členská základna vybrala během sobotního Celostátního fóra. Post prvního místopředsedy uhájil poslanec Martin Šmída, druhou místopředsedkyní se stala poslankyně Kateřina Stojanová. Vedení dále doplnili investor Jiří Hlavenka na pozici třetího místopředsedy a poslankyně Olga Richterová jako čtvrtá místopředsedkyně.

včera

ODS hledala dokonalého šéfa. Našla ho? Jak delegáti grilovali Kupku a Ivana

ODS potřebuje dokonalého předsedu, zaznělo během diskuze před volbou nejvýše postaveného člena strany. Stal se jím nakonec Martin Kupka, dosavadní místopředseda a ministr dopravy v předchozí vládě. Podle Kupky je například nutné posílit stranickou značku, i když nový šéf občanských demokratů zároveň připustil, že není dokonalý.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy