Na Ukrajinu zamíří další těžké zbraně. Slíbili to účastníci dnešní konference na americké základně Ramstein v Německu. Západ tak ignoruje hrozbu Moskvy, podle níž může západní pomoc Kyjevu vést k jaderné válce. O koordinaci pomoci se bude jednat každý měsíc. Ruská armáda se podle Ukrajiny snaží obklíčit ukrajinské pozice na východě, moldavský separatistický region Podněstří ohlásil výbuchy, které vyřadily dva rozhlasové vysílače. Podle Kyjeva ztratilo Rusko v bojích na Ukrajině přes 22.000 vojáků, na Ukrajině se podle ombudsmanky pohřešuje celkem 16.000 lidí - vojáků i civilistů. Ruská firma Gazprom ve středu ukončí dodávky plynu do Polska.
Stručný přehled úterních událostí:
Nikolaj Patrušev z ruské bezpečnostní rady obvinil Západ a Kyjev, že jejich politika povede k rozpadu Ukrajiny na několik států. Reuters z toho vyvodil, že může jít o příklad, jak chce Rusko obhajovat výsledek války a připsat případný rozpad Ukrajiny právě Západu.
Na konferenci v Ramsteinu, jíž se digitálně zúčastnila i ČR, americký ministr obrany Lloyd Austin ujistil, že Západ bude Ukrajině nadále pomáhat a zároveň usilovat o to, aby konflikt nepřerostl v jaderný. Ukrajina se podle něj může spolehnout na další dodávky zbraní. Austin také řekl, že Ukrajina věří, že může válku vyhrát a že si to myslí i účastníci ramsteinského jednání. NATO Ukrajině poskytlo houfnice, bezpilotní letadla, střely Stinger a Javelin. USA ocenily změnu německého postoje k vyzbrojování Ukrajiny, protože Berlín rozhodl poskytnout ukrajinské armádě padesát strojů samohybného protiletadlového systému Gepard. Neutrální Švýcarsko nicméně vetovalo reexport munice švýcarské výroby používané systémy Gepard.
V Moskvě dnes jednal generální tajemník OSN António Guterres a při setkání se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem se přimlouval za co nejrychlejší příměří a dialog. Prezident Vladimir Putin mu řekl, že doufá v pozitivní výsledek rusko-ukrajinských jednání, a přistoupil "v podstatě" na zapojení OSN a mezinárodního výboru Červeného kříže do evakuace mariupolských oceláren Azovstal.
V telefonátu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem Putin prohlásil, že by měl Kyjev nařídit vojákům bránícím ocelárny Azovstal složit zbraně. Také Erdogan apeloval na evakuaci lidí z Mariupolu.
V Evropě pokračuje snaha o vymanění se ze závislosti na ruských energetických zdrojích. Ve Varšavě o tom dnes jednal německý ministr hospodářství Robert Habeck. Německo chce nahradit ruskou ropu v řádu dnů. Plyn, který dosud proudil z Ruska plynovodem Jamal do Polska, se ve středu zastaví, protože Gazprom ukončuje dodávky. Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová uvedla, že Polsko je připravené obejít se bez ruských energetických surovin. V Evropě jsou na ruském plynu stoprocentně závislé Česko a Lotyšsko. Podle loňského vyjádření zástupců Českého plynárenského svazu a společnosti NET4GAS přerušení dodávek Jamalem nebude mít na Českou republiku žádný vliv, případně jen velmi malý.
Moskva v minulosti oznámila, že chce ovládnout východ a jih Ukrajiny a vytvořit spojení s Podněstřím. Kyjev se obává, že dnešní incidenty v této separatistické oblasti mohou znamenat, že ruská armáda bude podněsterské území používat k dalším útokům na Ukrajinu. Při ruském útoku byl poničen železniční most v Oděské oblasti, který vede nad ústím Dněstru do Černého moře. Pokud by byl most neprůjezdný, znamenalo by to odříznutí cípu ukrajinského území sousedícího s Rumunskem a Moldavskem. Z ukrajinského vnitrozemí by se do něj po silnici dalo dostat jedině přes Moldavsko.
Podle britských zdrojů se Rusko zřejmě snaží obklíčit ukrajinské pozice na východě Ukrajiny. Bojuje se jižně od Izjumu, kde se ruské síly snaží prorazit k městům Slovjansk a Kramatorsk. Ukrajina má podle ombudsmanky Ljudmyly Denisovové 16.000 pohřešovaných, z nichž 2000 jsou vojáci a čtvrtina z pohřešovaných civilistů je z Mariupolu.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) odhaduje, že z Ukrajiny může odejít až 8,3 milionu lidí, už nyní potřebuje akutní pomoc devět milionů lidí. OSN zvýšila svůj požadavek na humanitární pomoc Ukrajině na 2,25 miliardy dolarů (51 miliard korun), což je oproti původnímu odhadu více než dvojnásobek.
Američtí diplomaté ze zastupitelského úřadu USA na Ukrajině, kteří odjeli do Polska asi dva týdny před zahájením ruské invaze, dnes odjeli do Lvova. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, podle nějž se jedná o první krok v plánovaném návratu amerických diplomatů na Ukrajinu.
Dvě exploze dnes ráno vyřadily z provozu dvojici rozhlasových vysílačů v Podněstří. Informovalo o tom ministerstvo vnitra tohoto proruského separatistického státního útvaru na území Moldavska. Prezidentka Moldavska Maia Sanduová v reakci na tento a další incidenty z poslední doby svolala bezpečnostní radu státu. "Brzy ráno 26. dubna otřásly obcí Maiac (Majak) v okrese Grigoriopol dvě exploze: první v 6:40 a druhá v 7:05. Na místo byly okamžitě vyslány bezpečnostní složky a záchranná služba," uvedlo na komunikační platformě Telegram podněsterské ministerstvo vnitra s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn. Z doprovodných snímků je patrné, že obě antény jsou zničené.
On-line přenos:
Související
Politico: Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly blízko dohodě, než USA zrušily sankce, řekl Pavel
Zelenskyj: Jsme připraveni přistoupit na mírovou dohodu, která by zmrazila konflikt na současné frontové linii
Aktuálně se děje
včera
Lidé stále tápou. Obchody v příštím týdnu ovlivní státní svátek
včera
Sparta prohospodařila duel s Lilleströmem. Plzeň a Jablonec venku prohrály o gól
včera
Ministerstvo zajistilo další miliony pro Státní zdravotní ústav
včera
Pokus o vraždu před nádražím v Plzni. Bezdomovec útočil nožem
včera
Evropa vyvíjí vlastní Starlink, ale závodí s časem. Experti vidí jeden problém
včera
Zákony se nadále porušují, ukázaly kontroly v restauracích, barech a klubech
včera
Agresor napadl řidičku na D6. Policie ho podezírá z několika trestných činů
včera
Trump bude hledat obětní beránky? Před volbami panuje v Bílém domě strach
včera
Experti: USA Ukrajinu potřebují. Přehlíží fakt, že Rusko nikdy nebude spojenec
včera
Trump před volbami Republikány potápí, odhaluje nový průzkum. Jeho podpora je nejnižší v historii
včera
V Evropě roste přesvědčení, že bude muset zahájit jednání s Putinem
včera
Kreml potvrdil, že Rusko a USA jednají o aktivech ropného gigantu Lukoil
včera
FT: NATO umožní Ukrajině nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení přes svou agenturu
včera
Politico: Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly blízko dohodě, než USA zrušily sankce, řekl Pavel
včera
Zasažena je Wikipedie, eshopy i BBC. Závažnou kybernetickou bezpečnostní hrozbu řeší celý svět
včera
Zelenskyj: Jsme připraveni přistoupit na mírovou dohodu, která by zmrazila konflikt na současné frontové linii
včera
Vlády začaly odpojovat weby. V programovacím jazyce PHP byla objevena závažná chyba
včera
Rusko tvrdí, že je připraveno obnovit rozhovory s Ukrajinou a USA o ukončení války
včera
Počasí o víkendu: Česko čeká citelné ochlazení
21. října 2026 21:07
Republikáni jsou pobouřeni chováním Witkoffa u Putina
Američtí senátoři Thom Tillis a John Cornyn z Republikánské strany ostře kritizovali zvláštního vyslance Steva Witkoffa za to, že označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „humanitární osobu“. Stalo se tak po propuštění neoprávněně zadržovaného amerického občana z ruského vězení.
Zdroj: Libor Novák