Na Ukrajinu zamíří další těžké zbraně. Slíbili to účastníci dnešní konference na americké základně Ramstein v Německu. Západ tak ignoruje hrozbu Moskvy, podle níž může západní pomoc Kyjevu vést k jaderné válce. O koordinaci pomoci se bude jednat každý měsíc. Ruská armáda se podle Ukrajiny snaží obklíčit ukrajinské pozice na východě, moldavský separatistický region Podněstří ohlásil výbuchy, které vyřadily dva rozhlasové vysílače. Podle Kyjeva ztratilo Rusko v bojích na Ukrajině přes 22.000 vojáků, na Ukrajině se podle ombudsmanky pohřešuje celkem 16.000 lidí - vojáků i civilistů. Ruská firma Gazprom ve středu ukončí dodávky plynu do Polska.
Stručný přehled úterních událostí:
Nikolaj Patrušev z ruské bezpečnostní rady obvinil Západ a Kyjev, že jejich politika povede k rozpadu Ukrajiny na několik států. Reuters z toho vyvodil, že může jít o příklad, jak chce Rusko obhajovat výsledek války a připsat případný rozpad Ukrajiny právě Západu.
Na konferenci v Ramsteinu, jíž se digitálně zúčastnila i ČR, americký ministr obrany Lloyd Austin ujistil, že Západ bude Ukrajině nadále pomáhat a zároveň usilovat o to, aby konflikt nepřerostl v jaderný. Ukrajina se podle něj může spolehnout na další dodávky zbraní. Austin také řekl, že Ukrajina věří, že může válku vyhrát a že si to myslí i účastníci ramsteinského jednání. NATO Ukrajině poskytlo houfnice, bezpilotní letadla, střely Stinger a Javelin. USA ocenily změnu německého postoje k vyzbrojování Ukrajiny, protože Berlín rozhodl poskytnout ukrajinské armádě padesát strojů samohybného protiletadlového systému Gepard. Neutrální Švýcarsko nicméně vetovalo reexport munice švýcarské výroby používané systémy Gepard.
V Moskvě dnes jednal generální tajemník OSN António Guterres a při setkání se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem se přimlouval za co nejrychlejší příměří a dialog. Prezident Vladimir Putin mu řekl, že doufá v pozitivní výsledek rusko-ukrajinských jednání, a přistoupil "v podstatě" na zapojení OSN a mezinárodního výboru Červeného kříže do evakuace mariupolských oceláren Azovstal.
V telefonátu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem Putin prohlásil, že by měl Kyjev nařídit vojákům bránícím ocelárny Azovstal složit zbraně. Také Erdogan apeloval na evakuaci lidí z Mariupolu.
V Evropě pokračuje snaha o vymanění se ze závislosti na ruských energetických zdrojích. Ve Varšavě o tom dnes jednal německý ministr hospodářství Robert Habeck. Německo chce nahradit ruskou ropu v řádu dnů. Plyn, který dosud proudil z Ruska plynovodem Jamal do Polska, se ve středu zastaví, protože Gazprom ukončuje dodávky. Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová uvedla, že Polsko je připravené obejít se bez ruských energetických surovin. V Evropě jsou na ruském plynu stoprocentně závislé Česko a Lotyšsko. Podle loňského vyjádření zástupců Českého plynárenského svazu a společnosti NET4GAS přerušení dodávek Jamalem nebude mít na Českou republiku žádný vliv, případně jen velmi malý.
Moskva v minulosti oznámila, že chce ovládnout východ a jih Ukrajiny a vytvořit spojení s Podněstřím. Kyjev se obává, že dnešní incidenty v této separatistické oblasti mohou znamenat, že ruská armáda bude podněsterské území používat k dalším útokům na Ukrajinu. Při ruském útoku byl poničen železniční most v Oděské oblasti, který vede nad ústím Dněstru do Černého moře. Pokud by byl most neprůjezdný, znamenalo by to odříznutí cípu ukrajinského území sousedícího s Rumunskem a Moldavskem. Z ukrajinského vnitrozemí by se do něj po silnici dalo dostat jedině přes Moldavsko.
Podle britských zdrojů se Rusko zřejmě snaží obklíčit ukrajinské pozice na východě Ukrajiny. Bojuje se jižně od Izjumu, kde se ruské síly snaží prorazit k městům Slovjansk a Kramatorsk. Ukrajina má podle ombudsmanky Ljudmyly Denisovové 16.000 pohřešovaných, z nichž 2000 jsou vojáci a čtvrtina z pohřešovaných civilistů je z Mariupolu.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) odhaduje, že z Ukrajiny může odejít až 8,3 milionu lidí, už nyní potřebuje akutní pomoc devět milionů lidí. OSN zvýšila svůj požadavek na humanitární pomoc Ukrajině na 2,25 miliardy dolarů (51 miliard korun), což je oproti původnímu odhadu více než dvojnásobek.
Američtí diplomaté ze zastupitelského úřadu USA na Ukrajině, kteří odjeli do Polska asi dva týdny před zahájením ruské invaze, dnes odjeli do Lvova. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, podle nějž se jedná o první krok v plánovaném návratu amerických diplomatů na Ukrajinu.
Dvě exploze dnes ráno vyřadily z provozu dvojici rozhlasových vysílačů v Podněstří. Informovalo o tom ministerstvo vnitra tohoto proruského separatistického státního útvaru na území Moldavska. Prezidentka Moldavska Maia Sanduová v reakci na tento a další incidenty z poslední doby svolala bezpečnostní radu státu. "Brzy ráno 26. dubna otřásly obcí Maiac (Majak) v okrese Grigoriopol dvě exploze: první v 6:40 a druhá v 7:05. Na místo byly okamžitě vyslány bezpečnostní složky a záchranná služba," uvedlo na komunikační platformě Telegram podněsterské ministerstvo vnitra s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn. Z doprovodných snímků je patrné, že obě antény jsou zničené.
On-line přenos:
Související
Ukrajina na půdě OSN obviní Rusko z úmyslného vyvolání humanitární katastrofy v Chersonské oblasti
Neskončí na Ukrajině. Evropa i USA se obávají šíření ruských jednotek
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Knihovnu nahradí jiná knihovna. Havlová oznámila, komu dala licenci na Havla
před 1 hodinou
Pitva potvrdila podezření. Policie odloží případ ztracených osob na jezeře Most
před 2 hodinami
Plzeň se stále hledá. Úvodní duel Evropské ligy se Saint-Gilloise jasně prohrála
Aktualizováno před 2 hodinami
Trump v OSN hájil konflikt s Íránem. Konec války na Ukrajině je prý za rohem
před 3 hodinami
Vyšla speciální pětitisícová bankovka. ČNB si připomíná vznik centrální banky
před 4 hodinami
Ukrajina na půdě OSN obviní Rusko z úmyslného vyvolání humanitární katastrofy v Chersonské oblasti
před 5 hodinami
Extrémní počasí nejvíc odnesou nejchudší země. Klima se nezlepší, ani když zastavíme oteplování, varují vědci
před 6 hodinami
Trump chystá sankce proti celému Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu
před 6 hodinami
Napraví vyostřené vztahy? Burnham se v OSN poprvé sejde s Trumpem
před 7 hodinami
Světoví lídři se schází v sídle OSN. Očekává se Trumpův projev
před 8 hodinami
Litva vypracovala evakuační plány pro případ útoku Ruska
před 9 hodinami
Přestaňte vyzbrojovat jemenské povstalce, vyzvaly Írán v OSN státy G7
před 9 hodinami
Přestáváme pokrývat Trumpovy akce, oznámila přední americká média. Bílý dům si založil vlastní televizi
před 10 hodinami
STAN je nejsilnější opoziční stranou, potvrzuje průzkum. Motoristé by se nedostali do Sněmovny
před 11 hodinami
Británie se začala chystat na válku. Vláda vyzvala k přípravě na konflikt a rozsáhlá omezení života
před 12 hodinami
Debaty o "připojení" k EU rezonují Kanadou. Mladí se těší na studium, starší na dovolenou
před 13 hodinami
Počasí na nadcházející měsíc: Do Česka dorazí babí léto, výrazně se oteplí
včera
Trump se v OSN sejde se Zelenským. Bude tlačit na ukončení útoků na energetickou infrastrukturu
včera
Skupina 22 zemí přijala v OSN deklaraci o regulaci umělé inteligence
včera
Guterres končí. Hledání nového šéfa OSN probíhá pod tlakem Trumpa
Tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa nutí Organizaci spojených národů k zásadní revizi jejího fungování pod hrozbou výrazného omezení vlivu či rozpočtu. Tato situace se promítá do probíhajícího výběru nového generálního tajemníka, o jehož křeslo zatím soupeří sedm uchazečů. Snaha získat přízeň Bílého domu je u kandidátů patrná v jejich veřejných prohlášeních i programech. Současná hlava organizace António Guterres opustí svůj úřad po skončení druhého pětiletého funkčního období.
Zdroj: Libor Novák