Na Ukrajinu zamíří další těžké zbraně. Slíbili to účastníci dnešní konference na americké základně Ramstein v Německu. Západ tak ignoruje hrozbu Moskvy, podle níž může západní pomoc Kyjevu vést k jaderné válce. O koordinaci pomoci se bude jednat každý měsíc. Ruská armáda se podle Ukrajiny snaží obklíčit ukrajinské pozice na východě, moldavský separatistický region Podněstří ohlásil výbuchy, které vyřadily dva rozhlasové vysílače. Podle Kyjeva ztratilo Rusko v bojích na Ukrajině přes 22.000 vojáků, na Ukrajině se podle ombudsmanky pohřešuje celkem 16.000 lidí - vojáků i civilistů. Ruská firma Gazprom ve středu ukončí dodávky plynu do Polska.
Stručný přehled úterních událostí:
Nikolaj Patrušev z ruské bezpečnostní rady obvinil Západ a Kyjev, že jejich politika povede k rozpadu Ukrajiny na několik států. Reuters z toho vyvodil, že může jít o příklad, jak chce Rusko obhajovat výsledek války a připsat případný rozpad Ukrajiny právě Západu.
Na konferenci v Ramsteinu, jíž se digitálně zúčastnila i ČR, americký ministr obrany Lloyd Austin ujistil, že Západ bude Ukrajině nadále pomáhat a zároveň usilovat o to, aby konflikt nepřerostl v jaderný. Ukrajina se podle něj může spolehnout na další dodávky zbraní. Austin také řekl, že Ukrajina věří, že může válku vyhrát a že si to myslí i účastníci ramsteinského jednání. NATO Ukrajině poskytlo houfnice, bezpilotní letadla, střely Stinger a Javelin. USA ocenily změnu německého postoje k vyzbrojování Ukrajiny, protože Berlín rozhodl poskytnout ukrajinské armádě padesát strojů samohybného protiletadlového systému Gepard. Neutrální Švýcarsko nicméně vetovalo reexport munice švýcarské výroby používané systémy Gepard.
V Moskvě dnes jednal generální tajemník OSN António Guterres a při setkání se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem se přimlouval za co nejrychlejší příměří a dialog. Prezident Vladimir Putin mu řekl, že doufá v pozitivní výsledek rusko-ukrajinských jednání, a přistoupil "v podstatě" na zapojení OSN a mezinárodního výboru Červeného kříže do evakuace mariupolských oceláren Azovstal.
V telefonátu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem Putin prohlásil, že by měl Kyjev nařídit vojákům bránícím ocelárny Azovstal složit zbraně. Také Erdogan apeloval na evakuaci lidí z Mariupolu.
V Evropě pokračuje snaha o vymanění se ze závislosti na ruských energetických zdrojích. Ve Varšavě o tom dnes jednal německý ministr hospodářství Robert Habeck. Německo chce nahradit ruskou ropu v řádu dnů. Plyn, který dosud proudil z Ruska plynovodem Jamal do Polska, se ve středu zastaví, protože Gazprom ukončuje dodávky. Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová uvedla, že Polsko je připravené obejít se bez ruských energetických surovin. V Evropě jsou na ruském plynu stoprocentně závislé Česko a Lotyšsko. Podle loňského vyjádření zástupců Českého plynárenského svazu a společnosti NET4GAS přerušení dodávek Jamalem nebude mít na Českou republiku žádný vliv, případně jen velmi malý.
Moskva v minulosti oznámila, že chce ovládnout východ a jih Ukrajiny a vytvořit spojení s Podněstřím. Kyjev se obává, že dnešní incidenty v této separatistické oblasti mohou znamenat, že ruská armáda bude podněsterské území používat k dalším útokům na Ukrajinu. Při ruském útoku byl poničen železniční most v Oděské oblasti, který vede nad ústím Dněstru do Černého moře. Pokud by byl most neprůjezdný, znamenalo by to odříznutí cípu ukrajinského území sousedícího s Rumunskem a Moldavskem. Z ukrajinského vnitrozemí by se do něj po silnici dalo dostat jedině přes Moldavsko.
Podle britských zdrojů se Rusko zřejmě snaží obklíčit ukrajinské pozice na východě Ukrajiny. Bojuje se jižně od Izjumu, kde se ruské síly snaží prorazit k městům Slovjansk a Kramatorsk. Ukrajina má podle ombudsmanky Ljudmyly Denisovové 16.000 pohřešovaných, z nichž 2000 jsou vojáci a čtvrtina z pohřešovaných civilistů je z Mariupolu.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) odhaduje, že z Ukrajiny může odejít až 8,3 milionu lidí, už nyní potřebuje akutní pomoc devět milionů lidí. OSN zvýšila svůj požadavek na humanitární pomoc Ukrajině na 2,25 miliardy dolarů (51 miliard korun), což je oproti původnímu odhadu více než dvojnásobek.
Američtí diplomaté ze zastupitelského úřadu USA na Ukrajině, kteří odjeli do Polska asi dva týdny před zahájením ruské invaze, dnes odjeli do Lvova. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, podle nějž se jedná o první krok v plánovaném návratu amerických diplomatů na Ukrajinu.
Dvě exploze dnes ráno vyřadily z provozu dvojici rozhlasových vysílačů v Podněstří. Informovalo o tom ministerstvo vnitra tohoto proruského separatistického státního útvaru na území Moldavska. Prezidentka Moldavska Maia Sanduová v reakci na tento a další incidenty z poslední doby svolala bezpečnostní radu státu. "Brzy ráno 26. dubna otřásly obcí Maiac (Majak) v okrese Grigoriopol dvě exploze: první v 6:40 a druhá v 7:05. Na místo byly okamžitě vyslány bezpečnostní složky a záchranná služba," uvedlo na komunikační platformě Telegram podněsterské ministerstvo vnitra s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn. Z doprovodných snímků je patrné, že obě antény jsou zničené.
On-line přenos:
Související
Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty
Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil
válka na Ukrajině , Ruská armáda , Armáda Ukrajina
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty
před 1 hodinou
Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu
před 2 hodinami
Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace
před 3 hodinami
Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček
před 5 hodinami
Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku
před 6 hodinami
Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil
před 7 hodinami
Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček
před 8 hodinami
Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího
před 9 hodinami
Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí
před 10 hodinami
Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli
před 12 hodinami
Počasí: Do Česka se vrátí silné mrazy, příští týden bude až -15 stupňů
včera
Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros
včera
Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz
včera
Trump zavede cla proti evropským zemím. Pokud mu neprodají Grónsko, od léta se zvýší
včera
Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík
včera
Česko může poslat Ukrajině bojové letouny, prohlásil podle tamních médií Pavel v Kyjevě
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole
včera
Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová
včera
ODS hledala dokonalého šéfa. Našla ho? Jak delegáti grilovali Kupku a Ivana
ODS potřebuje dokonalého předsedu, zaznělo během diskuze před volbou nejvýše postaveného člena strany. Stal se jím nakonec Martin Kupka, dosavadní místopředseda a ministr dopravy v předchozí vládě. Podle Kupky je například nutné posílit stranickou značku, i když nový šéf občanských demokratů zároveň připustil, že není dokonalý.
Zdroj: Jan Hrabě