Pád letu MH17 nepřežilo 298 lidí. Žaloba se opírá o vyjádření Girkinovy jednotky na ruské sociální síti

Kromě Nizozemců se na palubě stroje na lince MH17 nacházeli také občané Austrálie, Británie, Malajsie, Belgie, Kanady, Indonésie, Německa, Nového Zélandu a Filipín.

Letoun na trase Amsterodam-Kuala Lumpur odstartoval z amsterodamského mezinárodního letiště Schiphol ve čtvrtek 17. července v 12:14 SELČ, zřítil se v 15:25 SELČ.

Takzvané černé skříňky z letounu se nejprve dostaly do rukou vzbouřenců, kteří je 22. července, asi tři dny po nalezení, předali malajsijským vyšetřovatelům. Skříňky byly mírně poškozené, jejich záznamové nosiče ale byly údajně neporušené. Ve stejný den povstalci ustoupili mezinárodnímu tlaku a vypravili z povstaleckých území vlak s těly obětí katastrofy.

Při následném vyšetřování Ukrajina a Spojené státy tvrdily, že boeing sestřelili separatisté raketou Buk dodanou z Ruska, zatímco Moskva z neštěstí obviňovala ukrajinskou armádu.

Jelikož dvě třetiny obětí tvořili Nizozemci, mezinárodní vyšetřovací tým vedou nizozemští vyšetřovatelé. V týmu jsou rovněž experti z Austrálie, Belgie, Malajsie a Ukrajiny. První konzultace s ruskými experty se uskutečnila až v březnu 2019.

Vyšetřovatelé v říjnu 2015 podle očekávání oznámili, že boeing sestřelila protiletadlová raketa Buk, dodaná z Ruska a odpálená z pozic proruských separatistů. Povstalci jakýkoli podíl na sestřelení odmítají, závěry mezinárodního vyšetřování se snaží vyvrátit i Moskva. Země ale měla podle zprávy svůj vzdušný prostor uzavřít. O rok později vyšetřovatelé oznámili, že raketa s označením 9M38 byla vystřelena z území ovládaného proruskými separatisty, a v květnu 2018 oznámili, že raketový systém, který byl použit při sestřelení letadla, byl součástí ruských ozbrojených sil. Zbraň na místo dopravili příslušníci 53. ruské protivzdušné brigády dislokované v Kursku. Ruské ministerstvo obrany vzápětí uvedlo, že s incidentem nemá nic společného, a v září 2018 oznámilo, že letoun sestřelila ukrajinská raketa Buk.

V červnu 2019 vyšetřovatelé oznámili, že mají o přesunu Buku z Ruska na povstalecký Donbas a zpět důkazy, a že kvůli katastrofě budou souzeni Rusové Igor Girkin, známý i jako Strelkov, Sergej Dubinskij a Oleg Pulatov a Ukrajinec Leonid Charčenko. Čtveřice bude obžalována z vraždy, soud se koná v nizo a začne 9. března 2020.

Girkin je bývalým důstojníkem ruské kontrarozvědky FSB a v povstaleckém Donbasu v době neštěstí působil jako "ministr obrany". Velkoruský monarchista a pravoslavný fundamentalista se později Moskvě znelíbil a byl povolán zpět do Ruska. Podle některých ruských médií nyní organizuje nábor Rusů pro ozbrojené jednotky separatistů.

Dubinskij, údajný agent ruské tajné služby GRU a šéf povstalecké rozvědky, si podle investigativní platformy Bellingcat objednal dodání komplexu Buk povstalcům. Zajišťoval rovněž jeho přepravu na Ukrajinu a transport zpět do Ruska. Skupina Dubinského údajně sehrála klíčovou roli v rozhodnutí o sestřelení letadla, které povstalci považovali za nepřátelské. Pulatov byl podle vyšetřovatelů jedním z velitelů rozvědky separatistů a Charčenko velel průzkumnému praporu.

Už v červenci 2015 podali pozůstalí 18 obětí u amerického soudu na Girkina žalobu a požadují po něm 900 milionů dolarů. Žaloba se podle tisku opírá o vyjádření Girkinovy jednotky na ruské sociální síti po sestřelu: "Varovali jsme je - nelítejte po našem nebi". Povstalci se tehdy údajně zprvu domnívali, že sestřelili transportní letoun ukrajinského letectva. Vzkaz byl vymazán hned poté, co se ukázalo, že rebelové nejspíše omylem sestřelili dopravní letadlo Boeing místo stroje Antonov.

Mezinárodní vyšetřovací tým loni v listopadu zveřejnil obsah telefonických rozhovorů mezi povstalci a vysoce postavenými ruskými představiteli. Podle vyšetřovatelů téměř každodenní telefonický kontakt mezi veliteli proruských separatistů na východě Ukrajiny a lidmi z Moskvy svědčí o tom, že ruský vliv sahal do správních, finančních a vojenských záležitostí neuznávané republiky. Moskva zjištění vyšetřovatelů obratem zpochybnila.