
Papež Jan Pavel II. během více než čtvrtstoletí pontifikátu ovlivňoval nejen katolickou církev. Pro věřící byl milujícím otcem, pro rodné Polsko v dobách komunismu nehynoucí nadějí, svět znal papeže, který zemřel 2. dubna 2005 ve věku 84 let, i jako obhájce práv slabých a utiskovaných. Ostré kontroverze však vyvolávaly jeho silně konzervativní názory na homosexualitu, eutanazii, antikoncepci, potraty či boj proti nemoci AIDS.
O výjimečné historické roli Jana Pavla II. vypovídá hned několik skutečností. V říjnu 1978 se například stal po 455 letech prvním neitalským papežem, byl také nejdéle úřadující hlavou katolické církve 20. století a třetím nejdéle sloužícím papežem všech dob. Za svůj pontifikát vykonal celkem 104 zahraničních návštěv. Mimo jiné osmkrát poctil oficiální návštěvou své rodné Polsko, Československo a Českou republiku navštívil třikrát v 90. letech minulého století.
Zájem o prvního slovanského papeže neutichl ani po jeho smrti, například jeho pohřbu se zúčastnilo na 200 hlav států bez rozdílu vyznání i politické příslušnosti. V rekordním čase, už po 87 dnech od úmrtí, začal proces blahořečení (beatifikace), kterého se dočkal už v květnu 2011. Za svatého byl Jana Pavla II. prohlášen v dubnu 2014, církev mu přičítá dvě zázračná uzdravení: francouzské jeptišky trpící Parkinsonovou chorobou a ženy, která se vyléčila v den jeho beatifikace.
Budoucí kněz a hlava katolické církve se narodil 18. května 1920 jako Karol Wojtyla ve Wadowicích nedaleko Krakova v rodině vojáka. Matka mu zemřela, když mu bylo osm let. Studia filozofické fakulty Jagellonské univerzity v Krakově musel přerušit a za druhé světové války se podílel na záchraně Židů. V roce 1942 začal studovat ilegálně teologii a filozofii a univerzitu absolvoval teprve v roce 1946. V témže roce byl vysvěcen na kněze.
Jeho cesta do čela katolické církve začala v roce 1963, kdy se stal krakovským arcibiskupem, o čtyři roky později byl jmenován kardinálem. Celkově 264. papežem se stal v říjnu 1978 a zvolení muže, který měl zkušenosti s nacismem i komunismem, desítky milionů věřících v komunistických uvítaly zemích téměř jako zázrak. Již od počátku stavěl do čela zahraničněpolitické agendy otázku dodržování lidských práv, díky otevřenosti a srdečnosti si ihned získal obrovskou popularitu.
Jan Pavel II. například zakázal kolaborantská kněžská sdružení, včetně československého Pacem in terris, v prosinci 1989 přijal ve Vatikánu Michaila Gorbačova. A prolomil i další tabu: jako první papež veřejně uznal historickou diskriminaci židů křesťany, v dubnu 1986 se pomodlil společně s rabínem v hlavní římské synagoze. Během poutní cesty po Svaté zemi v roce 2000 vyjádřil politování nad holokaustem a antisemitismem a o rok později v Sýrii bezprecedentně navštívil mešitu.
V roce 1999 také vyjádřil lítost nad "krutou smrtí" Jana Husa a poprosil jménem všech katolíků za odpuštění křivd spáchaných v dějinách českého národa na nekatolících. Na druhou stranu ale Jan Pavel II. proslul nekompromisními teologickými i politickými postoji, na kterých odmítal cokoli měnit. K hodnotám, které hlásal, patřila například jednota a nezrušitelnost manželství, kritiku zejména z řad liberálů pak vyvolávalo jeho odmítání homosexuality nebo antikoncepce.
Během 27 let v papežském křesle čelil Jan Pavel II. několika útokům. V květnu 1981 ho turecký terorista Mehmet Ali Agca zasáhl několika výstřely do břicha a do ramene. Papež přežil a útočníkovi odpustil, v červnu v červnu 2000 pak italský prezident Carlo Ciampi udělil Agcovi na papežovu žádost milost. Druhému vážnému pokusu o atentát unikl Jan Pavel II. v květnu 1982, kdy se jej pokusil ultrakonzervativní kněz napadnout bajonetem v portugalském poutním místě Fátima.
Související

Papež Jan Pavel II. se narodil před 105 lety. Svatořečil mnohé postavy z českých dějin

Poláci vyrazili do ulic. Pochodovali za pověst Jana Pavla II.
Aktuálně se děje
před 49 minutami

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila
před 1 hodinou

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii
před 1 hodinou

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny
před 2 hodinami

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku
před 3 hodinami

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační
před 4 hodinami

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět
před 4 hodinami

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají
před 5 hodinami

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.
před 5 hodinami

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství
před 5 hodinami

Pondělní počasí bude horké i v dalším kraji, vyplývá z nové výstrahy
před 6 hodinami

Slovensko odpovědělo Fialovi: Nebudeme hlasovacím automatem jen proto, že to chce český premiér
před 6 hodinami

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky
před 7 hodinami

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty
před 7 hodinami

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými
před 8 hodinami

Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války
před 9 hodinami

Horké letní počasí je definitivně zpět. Platí varování
včera

Důchodci už nedostanou to, na co byli zvyklí. Alespoň ne automaticky
včera

Lékař falšoval certifikáty o očkování proti covidu-19. Sedět nepůjde, rozhodla ministryně
včera

Fotbalová Chance liga hlásí návrat ztraceného syna. Do Hradce přichází exslávista Van Buren
včera
Není to výjimka. Otce olympijského šampiona odsoudili za týraní potomků
Gjert Ingebrigtsen, otec norského dvojnásobného olympijského šampiona Jakoba Ingebrigtsena, byl zproštěn obvinění ze zneužívání syna, ale shledán vinným z násilného jednání vůči dceři. Nejedná se ovšem o výjimku.
Zdroj: Tereza Marešová