Proč je ruská ekonomika v problémech? Odborník nabízí překvapivou odpověď

NÁZOR - Poradce ruského prezidenta Andrej Belousov nedávno prozradil tři prvky svého receptu pro oživení ekonomického růstu v Rusku, připomíná Ben Noble v komentáři pro server Moscow Times. Expert na východní Evropu působící na University College London poukazuje, že jedním z nich má být zlepšení investičního prostředí díky bránění firem před predátorskými praktikami tzv. siloviků.

Mrazivý dopad

Není těžké pochopit, proč Belousov klade důraz na toto opatření, podotýká odborník. Vysvětluje, že ostře sledované kauzy Michaila Chodorkovského a Michaela Calveye i každodenní zásahy proti malým a středním podnikům ze strany představitelů represivních složek mají na ekonomickou aktivitu v současném Rusku mrazivý dopad.

Za případ, který dobře ukazuje problém, označuje akademik Valerije Izrajlita, předsedu správní rady společnosti Ust-Luga budující přístav poblíž Petrohradu, který byl obviněn z dvojnásobného podvodu velkého rozsahu, spočívajícího mimo jiné v tom, že měl dodat použité potrubí místo nového, a tím připravit investora o 3,2 miliardy rublů. Následně byl obviněn ještě z praní špinavých peněz, dodává Noble.

To by samo o sobě nebylo nic neobvyklého, uznává odborník. Za znepokojivé považuje to, že Izrajlit byl také obviněn na základě článku 193.1 trestního zákona, který se týká přesunu peněz na účty cizích státních příslušníků při použití padělaných dokumentů, a to na základě doporučení vyšetřovatelů tajné služby FSB, kteří se dostali k podnikatelovu majetkovému přiznání, jež obsahovalo informace o jeho zahraničních firmách, londýnském bytě a penězích a akciích v zahraničních bankách.

Izrajlit předal toto přiznání ruskému daňovému úřadu FNS v roce 2016 v rámci programu kapitálové amnestie, kterou vyhlásil prezident Vladimir Putin o dva roky dříve s cílem umožnit Rusům vrátit do země a legalizovat zahraniční majetek, navíc pod výslovným příslibem, že takto získané informace proti nim nebudou zneužity v rámci jakéhokoliv vyšetřování, vysvětluje Noble. Dodává, že Putin slib o rok později získal podobu zákona.

"A přesto FSB dokázala se souhlasem ruských soudů v březnu 2017 získat přiznání od FNS," kritizuje akademik. Uvádí, že Izrajlitovi právníci se pokusili dosáhnout vyřazení tohoto přiznání ze soudního spisu, ale petrohradský soud 12. listopadu žádost odmítl, ačkoliv ruský nejvyšší soud o dva týdny dříve rozhodl, že tato majetková přiznání podaná daňovému úřadu jako "daňová tajemství" coby důkaz být použita nesmí.  

Ruský nejvyšší soud dokonce vydal prohlášení, že jeho rozhodnutí se týká i finančních, nikoliv pouze trestněprávních sporů a zdůraznil, že patřičný zákon z roku 2015 je nadřazený jiným, pokud dojde k jejich konfliktu, konstatuje Noble. Vysvětluje, že celý případ je o slibech státu a důvěře v něj, přičemž jeho vztah k podnikatelskému prostředí je naprosto jasný z pohledu zdravého rozumu i akademického hlediska.

Ani zákon nepomůže

Američtí političtí ekonomové Douglass North a Barry Weingast v roce 1989 publikovali studii, která se zabývala institucionálními podmínkami nutnými k ekonomickému růstu, připomíná expert. Nastiňuje, že jejich práce se zaměřila na změny v Anglii během tzv. Slavné revoluce v roce 1688 a hlavní argument zněl, že právě ústavní pořádek dodal váhu slibům monarchie, protože se ukázalo, že ta může být hnána k zodpovědnosti parlamentem a nezávislou justicí, což nastavilo podmínky pro lepší výkon ekonomiky.

"Izrajlitův případ ukazuje, že v dnešním Rusku neexistuje takové institucionální uspořádání, aby stát činil důvěryhodné závazky," píše akademik. Konstatuje, že ruský prezident může opakovaně slibovat, že majitelé podniků nebudou na základně majetkových přiznání stíháni represivními složkami, ruský parlament může následně schválit příslušný zákon, ale ani ten, "černý na bílém", Izrajlita neochránil.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

North a Weingast ve své studii tvrdí, že Koruna byla samostatným aktérem, kterého bylo třeba omezit, poukazuje Noble. Izrajlitův případ podle něj ale ukázal, že v Rusku je třeba omezit více aktérů, protože ani veřejné sliby dané hlavou státu nestačí k tomu, aby zastavily aktéry z řad nižších represivních složek. Ne všichni jejich příslušníci takto jednají a jsou případy, kdy není možné obcházet spravedlnost, připouští odborník. Nejistotu ohledně formálních pravidel a respektování instrukcí shora přesto označuje za hlavní faktor, který brzdí ekonomický růst v zemi.

"Spíše než by pouze zmiňoval recept na růst, Belousov by udělal lépe, pokud by navrhl způsoby, o kterých si myslí, že by mohly takovou reformu realizovat. Svou práci utnul," dodává Noble.  

Související

Donald Trump

Trump vyhlásil Íránu ekonomickou válku historických rozměrů

Americký prezident Donald Trump vyhlásil spuštění nové fáze konfliktu s Íránem. Teheránu slíbil ekonomickou válku a izolaci historicky nevídané úrovně. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil všem zemím, které by se pokusily Íránu pomoci s obcházením sankcí. 
Ilustrační foto

Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou

Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.

Více souvisejících

Ekonomika Valerij Izrajlit (ruský byznysmen) Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Mona Lisa

Skandál v Louvru. Před 115 lety byla ukradena Mona Lisa

Přesně před 115 lety, 21. srpna roku 1911, došlo ve slavném pařížském muzeu Louvre ke skandální krádeži. Odcizeno totiž bylo jedno z nejvzácnějších děl: Mona Lisa. Obraz renesančního mistra Leonarda da Vinci byl dlouho nezvěstný, než se znovu vrátil do galerie.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Prohra v Bělehradě byla poslední kapkou. Plzeň se rozloučila s trenérem Hyským

První trenérská změna v nové sezóně tuzemské fotbalové nejvyšší soutěži se uskutečnila v Plzni. Po nevýrazných výkonech z úvodních ligových kol a především po prohře 0:3 v úvodním zápase 4. předkola Evropské ligy na hřišti Crvene Zvezdy Bělehrad došla trpělivost tamnímu vedení, které odvolalo kouče Martina Hyského. Ten byl právě od začátku nového ročníku 2026/27 pod neustálým tlakem a bylo tak jen otázkou času, kdy k odvolání dojde. 

včera

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení

Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo podat trestní oznámení kvůli příspěvkům, v nichž se kritika systému sociálně-právní ochrany dětí mění v osobní útoky, veřejné dehonestování nebo výroky, které mohou u konkrétních pracovníků vyvolat obavy o jejich bezpečnost. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. 

Aktualizováno včera

včera

včera

Další ztráta pro fotbalovou Spartu. Opora týmu Sörensen přestoupil do Kodaně

S úvodem sezóny poněkud netradičně pokračuje rozprodávání mužstva fotbalové Sparty. Po četných někdejších oporách týmu, jakými byli Jan Kuchta, Lukáš Haraslín či gólman Peter Vindahl, se s pražskou Letnou v nejbližších dnech s největší pravděpodobností rozloučí další takový fotbalista, na jehož výkonech stál sparťanský základ. Konkrétně se jedná o jednoho z mužů, který nosil kapitánskou pásku, dánského obránce Asgera Sörensena. Míří domů do Dánska, přesněji do FC Kodaň.

Zdroj: David Holub

Další zprávy