Proč je ruská ekonomika v problémech? Odborník nabízí překvapivou odpověď

NÁZOR - Poradce ruského prezidenta Andrej Belousov nedávno prozradil tři prvky svého receptu pro oživení ekonomického růstu v Rusku, připomíná Ben Noble v komentáři pro server Moscow Times. Expert na východní Evropu působící na University College London poukazuje, že jedním z nich má být zlepšení investičního prostředí díky bránění firem před predátorskými praktikami tzv. siloviků.

Mrazivý dopad

Není těžké pochopit, proč Belousov klade důraz na toto opatření, podotýká odborník. Vysvětluje, že ostře sledované kauzy Michaila Chodorkovského a Michaela Calveye i každodenní zásahy proti malým a středním podnikům ze strany představitelů represivních složek mají na ekonomickou aktivitu v současném Rusku mrazivý dopad.

Za případ, který dobře ukazuje problém, označuje akademik Valerije Izrajlita, předsedu správní rady společnosti Ust-Luga budující přístav poblíž Petrohradu, který byl obviněn z dvojnásobného podvodu velkého rozsahu, spočívajícího mimo jiné v tom, že měl dodat použité potrubí místo nového, a tím připravit investora o 3,2 miliardy rublů. Následně byl obviněn ještě z praní špinavých peněz, dodává Noble.

To by samo o sobě nebylo nic neobvyklého, uznává odborník. Za znepokojivé považuje to, že Izrajlit byl také obviněn na základě článku 193.1 trestního zákona, který se týká přesunu peněz na účty cizích státních příslušníků při použití padělaných dokumentů, a to na základě doporučení vyšetřovatelů tajné služby FSB, kteří se dostali k podnikatelovu majetkovému přiznání, jež obsahovalo informace o jeho zahraničních firmách, londýnském bytě a penězích a akciích v zahraničních bankách.

Izrajlit předal toto přiznání ruskému daňovému úřadu FNS v roce 2016 v rámci programu kapitálové amnestie, kterou vyhlásil prezident Vladimir Putin o dva roky dříve s cílem umožnit Rusům vrátit do země a legalizovat zahraniční majetek, navíc pod výslovným příslibem, že takto získané informace proti nim nebudou zneužity v rámci jakéhokoliv vyšetřování, vysvětluje Noble. Dodává, že Putin slib o rok později získal podobu zákona.

"A přesto FSB dokázala se souhlasem ruských soudů v březnu 2017 získat přiznání od FNS," kritizuje akademik. Uvádí, že Izrajlitovi právníci se pokusili dosáhnout vyřazení tohoto přiznání ze soudního spisu, ale petrohradský soud 12. listopadu žádost odmítl, ačkoliv ruský nejvyšší soud o dva týdny dříve rozhodl, že tato majetková přiznání podaná daňovému úřadu jako "daňová tajemství" coby důkaz být použita nesmí.  

Ruský nejvyšší soud dokonce vydal prohlášení, že jeho rozhodnutí se týká i finančních, nikoliv pouze trestněprávních sporů a zdůraznil, že patřičný zákon z roku 2015 je nadřazený jiným, pokud dojde k jejich konfliktu, konstatuje Noble. Vysvětluje, že celý případ je o slibech státu a důvěře v něj, přičemž jeho vztah k podnikatelskému prostředí je naprosto jasný z pohledu zdravého rozumu i akademického hlediska.

Ani zákon nepomůže

Američtí političtí ekonomové Douglass North a Barry Weingast v roce 1989 publikovali studii, která se zabývala institucionálními podmínkami nutnými k ekonomickému růstu, připomíná expert. Nastiňuje, že jejich práce se zaměřila na změny v Anglii během tzv. Slavné revoluce v roce 1688 a hlavní argument zněl, že právě ústavní pořádek dodal váhu slibům monarchie, protože se ukázalo, že ta může být hnána k zodpovědnosti parlamentem a nezávislou justicí, což nastavilo podmínky pro lepší výkon ekonomiky.

"Izrajlitův případ ukazuje, že v dnešním Rusku neexistuje takové institucionální uspořádání, aby stát činil důvěryhodné závazky," píše akademik. Konstatuje, že ruský prezident může opakovaně slibovat, že majitelé podniků nebudou na základně majetkových přiznání stíháni represivními složkami, ruský parlament může následně schválit příslušný zákon, ale ani ten, "černý na bílém", Izrajlita neochránil.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

North a Weingast ve své studii tvrdí, že Koruna byla samostatným aktérem, kterého bylo třeba omezit, poukazuje Noble. Izrajlitův případ podle něj ale ukázal, že v Rusku je třeba omezit více aktérů, protože ani veřejné sliby dané hlavou státu nestačí k tomu, aby zastavily aktéry z řad nižších represivních složek. Ne všichni jejich příslušníci takto jednají a jsou případy, kdy není možné obcházet spravedlnost, připouští odborník. Nejistotu ohledně formálních pravidel a respektování instrukcí shora přesto označuje za hlavní faktor, který brzdí ekonomický růst v zemi.

"Spíše než by pouze zmiňoval recept na růst, Belousov by udělal lépe, pokud by navrhl způsoby, o kterých si myslí, že by mohly takovou reformu realizovat. Svou práci utnul," dodává Noble.  

Související

Ilustrační foto

Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv

Světová ekonomika čelí vážné hrozbě v důsledku prodlužujícího se konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle analytiků a představitelů energetických organizací se spotřebitelé po celém světě musí připravit na výrazné zdražování potravin, pohonných hmot i cestování. Tato krize zasahuje dodavatelské řetězce napříč všemi odvětvími, protože energie je základním vstupem pro veškerou produkci a dopravu.
Ropa, ilustrační fotografie Analýza

Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes

Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.

Více souvisejících

Ekonomika Valerij Izrajlit (ruský byznysmen) Rusko

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Mark Rutte na summitu NATO 2025

EU musí kvůli zhoršující se globální situaci radikálně zrychlit investice do obrany, shodují se lídři

Evropská unie musí v reakci na zhoršující se globální bezpečnostní situaci radikálně zrychlit investice do obrany a navýšit průmyslovou produkci. Shodli se na tom předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a generální tajemník NATO Mark Rutte během společného jednání, které bylo zaměřeno na přípravu nadcházejícího červencového summitu Aliance v Ankaře. Podle von der Leyen je nezbytné investovat více, vyrábět více a v obou případech postupovat výrazně rychleji než doposud.

před 1 hodinou

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Svět pustoší hrstka tyranů, války stojí miliardy a lidé trpí. Papež Lev zareagoval na Trumpa nezvykle ostře

Papež Lev během své čtvrteční návštěvy Kamerunu ostře zkritizoval současné světové lídry a prohlásil, že svět je „pustošen hrstkou tyranů“. Ve svých neobvykle tvrdých projevech odsoudil politiky, kteří utrácejí miliardy za vedení válek, zatímco obyčejní lidé trpí. Tato vyjádření přišla jen krátce poté, co se hlava katolické církve stala terčem opakovaných útoků ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa na sociálních sítích.

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Írán si podřezal větev. Neví, kam v Hormuzském průlivu umístil miny, a nemá je jak odstranit

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na zahájení rozsáhlé odminovací operace v Hormuzském průlivu, což je klíčová součást snahy o znovuotevření této strategické vodní cesty. Průliv byl pro námořní dopravu fakticky uzavřen Íránem poté, co koncem února vypukl konflikt s USA a Izraelem. Odstraňování min však bude podle expertů extrémně pracné a nebezpečné, protože i když je průliv úzký, zaminovaná oblast představuje rozsáhlé území.

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko zveřejnilo „oficiální seznam cílů ruských raket v Evropě.“ Je mezi nimi i Česko

Ruské ministerstvo obrany učinilo krok, který evropské politické elity dosud odmítaly brát v potaz. Namísto obecných proklamací o dodávkách zbraní zveřejnilo konkrétní seznam adres evropských podniků, kde se montují bezpilotní letouny určené k útokům na ruské území. Tento seznam již není pouhým diplomatickým gestem, ale faktickým označením cílů po celé Evropě – od Londýna až po Rigu a Vilnius.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Vláda vyšachovala prezidenta. Pavel na summit NATO nepojede, rozhodla

Česká vláda na svém pondělním zasedání jasně vymezila, kdo bude zemi reprezentovat na klíčovém červencovém summitu NATO v Ankaře. Podle schváleného usnesení o letecké přepravě ústavních činitelů se s účastí prezidenta Petra Pavla nepočítá. Vládní speciál má do Turecka dopravit pouze delegaci vedenou premiérem Andrejem Babišem.

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

Írán chce potápět americké lodě hlídkující v Hormuzském průlivu

Vojenský poradce íránského nejvyššího vůdce vyslal Washingtonu ostré varování, v němž pohrozil potopením amerických lodí v Hormuzském průlivu. Teherán takto reaguje na snahy Spojených států o námořní kontrolu nad touto strategickou vodní cestou. Tato eskalace přichází v době, kdy v oblasti platí křehké příměří, jehož platnost má vypršet příští týden.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Evropská unie představila systém pro ověřování věku na internetu

Evropská unie se chystá v nejbližších týdnech spustit nový systém pro ověřování věku na internetu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že největší technologické platformy už nemají žádné výmluvy, proč neprověřovat věk uživatelů předtím, než jim umožní přístup k omezenému obsahu. Tato iniciativa míří především na ochranu dětí před rizikovými službami, jako je pornografie, hazard nebo v budoucnu i sociální sítě.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Trump v Íránu zásadně mění strategii. Místo útoků zahajuje ekonomickou válku

Strategie prezidenta Donalda Trumpa v konfliktu s Íránem prochází zásadní proměnou, když se těžiště operací přesouvá od přímých vojenských úderů k ekonomické válce. Hlavním nástrojem tohoto postupu se stala námořní blokáda íránských přístavů a lodí. Cílem Washingtonu je ukončit vleklý spor bez nutnosti zahajovat další vlnu masivních americko-izraelských útoků.

před 9 hodinami

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán se po volební porážce už v EU nechce ukazovat. Na summitu ho zastoupí Fico

Evropská komise vysílá do Budapešti delegaci vysokých úředníků, aby zahájili jednání s nově zvoleným maďarským premiérem Péterem Magyarem o uvolnění zmrazených unijních miliard. Podle mluvčí komise Pauly Pinhoové se zástupci Bruselu setkají s představiteli vítězné strany Tisza již tento pátek. Schůzka se uskuteční jen několik dní po drtivém vítězství Magyara v nedělních parlamentních volbách, které ukončilo šestnáctiletou éru Viktora Orbána.

včera

Írán, ilustrační foto

Jaký je skutečný stav? Írán navenek projevuje vzdor, uvnitř se ale hroutí

Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se v posledních dnech příměří dostaly do bodu, kdy ani jedna ze stran nemá jinou reálnou možnost než dospět k dohodě. Pro Donalda Trumpa je uzavření míru naprostou prioritou, protože rostoucí inflace a drahé pohonné hmoty vyvolávají nepokoje i mezi jeho nejvěrnějšími příznivci. Přestože se jeho vyjednávací taktika může zdát zmatečná, jeho cílem je prezentovat výsledek jako mnohem úspěšnější ujednání, než byla dohoda Baracka Obamy z roku 2015.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se nechal vyobrazit jako Ježíš. Teď tvrdí, že to bylo jinak

Americký prezident Donald Trump dělá v posledních dnech všechno možné, aby proti sobě poštval katolíky. Po slovním výpadu vůči papeži Lvovi XIV. dokonce zveřejnil obrázek, na němž se připodobnil ke Kristovi. Později ho smazal a přišel s poměrně nevěrohodným vysvětlením. 

včera

včera

včera

včera

včera

Pohonné hmoty budou levnější. Vláda na zítřek snížila strop

České řidiče čeká ve čtvrtek mírné zlevnění u čerpacích stanic. Ministerstvo financí totiž ve svém pravidelném cenovém věstníku zveřejnilo nové cenové stropy, které jsou oproti těm středečním nižší. Benzin bude možné prodávat maximálně za 41,59 koruny za litr, zatímco u nafty byla horní hranice stanovena na 43,50 koruny za litr.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy