Putin stojí o jednání se Západem. Biden reagoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes opět kritizoval politiku Západu jako krvavou a špinavou, popírající svrchovanost států a národů a snažící se přivlastnit si veškeré zdroje a bohatství lidstva. Vytkl Západu mimo jiné "podněcování války na Ukrajině", kterou ale šéf ruského státu zahájil svým rozkazem k vpádu ruských vojsk do sousední země 24. února. Rusko podle Putina pouze brání své právo na existenci.

Prezident současně tvrdil, že Západ bude muset přistoupit na rovnoprávný rozhovor o společné budoucnosti v globálních záležitostech. "Čím dříve, tím lépe," řekl Putin podle agentury TASS při vystoupení v debatním klubu Valdaj.

Západ vyvíjí na Rusko podle prezidenta čím dál větší tlak, aby se mu podvolilo a stalo se jeho poslušným nástrojem, nebo jej zničí a smete z politické mapy. To se ale "nikdy nepovede", zdůraznil Putin. "Dokud existují jaderné zbraně, vždy existuje nebezpečí jejich použití," varoval.

Ve světě podle Putina dochází k degradaci světových institucí, k erozi principu kolektivní bezpečnosti a k nahrazování mezinárodního práva západními "pravidly", které ve skutečnosti vedou pouze k tomu, aby "globální mocnosti mohly žít bez jakýchkoliv pravidel a všechno jim procházelo".

"Moc nad světem je to, na co Západ vsadil ve své hře. Tato hra je nebezpečná, odmítá svrchovanost národů, jejich svébytnost a jedinečnost," prohlásil Putin.

Politiku Západu charakterizoval jako "krvavou a špinavou". "Odmítá svrchovanost zemí a národů, jejich svébytnost a jedinečnost, nehledí ani v nejmenším na zájmy jiných států," poznamenal. Jakákoli kritika Západu je pak označována za "ruku Kremlu", což je podle Putina "blábolení".

Putin v projevu také použil výraz "zaslepenost z nadřazenosti" z někdejší přednášky sovětského a ruského spisovatele Alexandra Solženicyna v Harvardu.

"Nový světový pořádek se musí opírat o zákon a právo, musí být svobodný, svébytný a spravedlivý. Také světová ekonomika a obchod se musí stát spravedlivější a otevřenější," řekl Putin. "Jsem přesvědčen, že diktatuře lze čelit jen svobodou rozvoje zemí a národů," řekl. Záhodno by podle ruského prezidenta také bylo přemýšlet o tom, aby struktura OSN, včetně Rady bezpečnosti, lépe vyjadřovala různorodost regionů mnohopolárního světa, včetně rostoucího vlivu Asie, Afriky a Latinské Ameriky.

Spojené státy nemají podle Putina světu co nabídnout a americký neoliberální model světového řádu se zmítá v krizi. "To vše bez nadsázky není systémovou, ale dokonce doktrinální krizí neoliberálního modelu amerického světového řádu. Nemají ponětí o vytváření pozitivního vývoje, prostě nemají světu co nabídnout, kromě udržení si své dominance," prohlásil Putin.

"Skutečná demokracie v multipolárním světě především předpokládá možnost každého národa, každé společnosti a jakékoli civilizace zvolit si vlastní cestu, svůj vlastní společenský a politický systém. Pokud mají takové právo Spojené státy a země Evropské unie, pak takové právo mají samozřejmě i země Asie, islámské státy, monarchie Perského zálivu a státy jiných kontinentů. Samozřejmě je má i naše země, Rusko, a nikdo nikdy nebude moci diktovat, jakou společnost a na jakých principech bychom měli budovat," prohlásil.

"Historické období nadvlády Západu ve světových záležitostech končí. Jednopolární svět se stává minulostí," uvedl Putin a zdůraznil, že Rusko prokázalo svou velikost tím, že dokázalo úspěšně odolat západním sankcím a "zaškrcení" přístupu ke kriticky důležitým technologiím.

Jedině Rusko by podle šéfa Kremlu mohlo být opravdovým garantem nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny, kterou také Rusko podle Putina vytvořilo. "Rozšíření Severoatlantické aliance o Ukrajinu bylo pro nás naprosto nepřijatelné, což všichni věděli, ale prostě ignorovali. Úplně ignorovali naše bezpečnostní zájmy," prohlásil Putin, jakkoli otázka přijetí Ukrajiny do NATO před invazí nebyla na pořadu dne. Ukrajina měla jen příslib, že dveře do aliance zůstávají všem zájemcům otevřené a že žádná země - ani Rusko - nemá právo veta.

Podle Putinovy verze ale v závěru loňského roku další ruský pokus domluvit se na nerozšiřování NATO selhal a Západ Rusy "prostě poslal kamsi, a to bylo vše". Ruské zájmy byly ignorovány, zopakoval.

Biden nemá v úmyslu jednat s Putinem na summitu G20

Americký prezident Joe Biden nemá v úmyslu jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na listopadovém summitu zemí skupiny G20 v Indonésii. Na tiskovém brífinku to dnes řekl mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. Uvedl také, že Biden si přeje nadále komunikovat s Čínou, zatím ale není jasné, zda se na summitu setká s prezidentem Si Ťin-pchingem.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov 11. října řekl, že Rusko je připraveno posoudit případný návrh na setkání Putina a Bidena na okraj summitu G20, pokud se takový návrh objeví. O tři dny později nicméně Putin v Astaně řekl, že jednání se svým americkým protějškem nepovažuje za nutné.

Kirby na dnešní tiskové konferenci reagoval i na prohlášení ruského diplomata Konstantina Voroncova, že komerční satelity Spojených států a jejich spojenců by se pro Rusko mohly stát legitimním cílem, pokud by se zapojily do války na Ukrajině. Kirby uvedl, že jakýkoli útok na americkou infrastrukturu by se setkal s odpovědí.

Kirby se dotkl i tématu obnovení dohody o vývozu obilí z ukrajinských přístavů, kterou mezi Ruskem a Ukrajinou v červenci zprostředkovalo Turecko a Organizace spojených národů. USA podle Kirbyho podporují snahy OSN o prodloužení dohody, které by pomohlo snížit ceny potravin.

"Narušování dohody je v podstatě jen dalším způsobem, jak ze základní komodity dělat zbraň," řekl Kirby.

Dohoda o vývozu ukrajinského obilí vyprší ve druhé polovině listopadu. Moskva před dvěma týdny uvedla, že k dohodě má výhrady a uvažuje o tom, že ji neprodlouží. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko, že plavbu lodí s obilím úmyslně zdržuje s cílem vyvolat migrační vlnu směřující kvůli nedostatku potravin do Evropy.

Související

Prezident Trump  Komentář

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.
Dmytro Zolotukhin Původní zpráva

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

Více souvisejících

Vladimír Putin Rusko válka na Ukrajině Joe Biden

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Ilustrační foto

Proč jsou cizinci levnou pracovní silou? Studie odpověděla na ožehavou otázku

Zatímco mnoho západních zemí čelí stárnutí populace, nízké porodnosti a nedostatku pracovní síly, efektivní integrace imigrantů se stává klíčovou výzvou. Nová studie tří profesorů sociologie – z univerzit v Oslu, Kalifornii a na IESE Business School ve Španělsku – nyní přináší alarmující zjištění: imigranti v Evropě a Severní Americe vydělávají v průměru o 17,9 % méně než lidé narození v dané zemi. Hlavní příčinou přitom není nedostatek kvalifikace, ale omezený přístup k lépe placeným pracovním místům.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Zásah hasičů v porodnici u Apolináře

V porodnici u Apolináře v noci hořelo. Maminky utíkaly s novorozenci

V noci na sobotu zasahovali pražští hasiči u požáru, který vypukl ve vestibulu kliniky porodnictví, gynekologie a neonatologie v Apolinářské ulici. Oheň, který podle vyšetřovatelů vznikl v kávovém automatu, způsobil husté zakouření prostor a vyžádal si rychlou evakuaci několika desítek lidí včetně novorozeňat. Nikdo naštěstí neutrpěl zranění.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump žaluje Ruperta Murdocha a Wall Street Journal

Americký prezident Donald Trump podal žalobu na 10 miliard dolarů na mediální společnost Dow Jones, která vydává deník The Wall Street Journal, a jejího vlastníka Ruperta Murdocha. Tvrdí, že list jej pomluvil a porušil zákony o nactiutrhání tvrzením, že Trump v roce 2003 zaslal „oplzlý“ vzkaz finančníkovi a pozdějšímu odsouzenému sexuálnímu delikventovi Jeffreymu Epsteinovi. 

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Hackeři, ilustrační foto

Policisté zakročili proti proruským hackerům. Cílili na Ukrajinu i její podporovatele

Policisté z řady zemí světa podnikli rozsáhlou operaci, která by měla vést k ochromení aktivit proruské skupiny, jejíž členové v kyberprostoru útočili na Ukrajinu a státy podporující zemi napadenou ruskou armádou. Podle české policie se podařilo odpojit servery, které útočníkům sloužily k jejich činnosti. Dva lidé byli také zadrženi. 

včera

Felix Baumgartner

Tragédie při paraglidingu. U Jaderského moře vyhasl život extrémního sportovce Baumgartnera

Ve čtvrtek večer obletěla svět smutná zpráva o smrti rakouského extrémního sportovce Felixe Baumgartnera, který proslul čtyřicetikilometrovým skokem ze stratosféry z roku 2012, díky kterému překonal rychlost zvuku. Jeho život vyhasl při dalším extrémním výkonu při paraglidingu, po němž se měl zřítit do bazénu hotelového komplexu Porto Sant'Elpidio nacházejícího se na italském pobřeží Jaderského moře. Bylo mu 56 let.

včera

Policisté z ČR, SR a Ukrajiny zadrželi podezřelého Ukrajince.

Napětí kolem případu výhrůžek školám. Slováci se brání a kritizují BIS

Napětí mezi českými a slovenskými bezpečnostními složkami nastalo v souvislosti s případem zadržení ukrajinského občana, který má být zodpovědný za loňské výhrůžky školám v Česku a na Slovensku. Čeští policisté vyčinili slovenským kolegům za to, jak o případu informovali. Do věci se následně vložil slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD). 

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Koncept vozu Tesla Model 3+

Na jedno nabití 800 km? Tesla chystá premiéru Modelu 3+ s rekordním dojezdem

Společnost Tesla je podle nově podaných regulačních dokumentů v Číně připravena uvést na trh novou verzi svého Modelu 3. Neoficiálně označovaný jako Model 3+ má elektromobil nabídnout rekordní dojezd až 800 kilometrů podle čínského cyklu CLTC, což by z něj učinilo nejdéle jedoucí vůz značky Tesla. Tento údaj výrazně překonává dosavadní verzi Modelu 3 Long Range AWD, která v Číně dosahuje maximálního dojezdu 713 km.

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko masivně upravilo íránské drony Šáhid. Ukrajinu čeká náročnější obrana

Letní měsíce roku 2025 přinesly Ukrajině nejintenzivnější vlny ruských leteckých útoků od začátku války. Vrcholem byl 9. červenec, kdy ruská armáda vypustila rekordních 728 dronů typu Šáhid, většinou upravených a vyrobených přímo na ruském území. Tato eskalace ukazuje, jak Kreml výrazně zmodernizoval íránskou technologii a přizpůsobil ji svým potřebám — především s cílem prolomit ukrajinskou protivzdušnou obranu.

včera

včera

Hilbo Fishchenko

Šmyhalova vláda byla úspěšná, ta nová Ukrajinu přiblíží k EU. NATO zůstává strategickým cílem, říká Fishchenko

Ukrajinská vláda Denyse Šmyhala zvládla podle Hliba Fishchenka, vedoucího Institutu pro výzkum evropské bezpečnosti, válečné období se stabilitou a makroekonomickou vyrovnaností. „Jeho kabinet sice nebyl reformní vládou v klasickém slova smyslu, ale podařilo se mu zachovat makroekonomickou stabilitu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Fishchenko také promluvil o potenciálním členství v EU a NATO. „Jsem přesvědčen, že členy Unie budeme dříve než členy Aliance,“ podotýká.

včera

Trump přestal mlžit o svém zdravotním stavu. Přiznal, že je nemocný

Prezident USA Donald Trump má diagnostikovanou chronickou žilní nedostatečnost, potvrdil ve čtvrtek Bílý dům. Lékaři přišli na onemocnění poté, co si 79letý prezident stěžoval na otoky nohou. Podle tiskové mluvčí Karoline Leavitt podstoupil Trump řadu vyšetření včetně ultrazvuku, která odhalila problém s žilami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy