Putin stojí o jednání se Západem. Biden reagoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes opět kritizoval politiku Západu jako krvavou a špinavou, popírající svrchovanost států a národů a snažící se přivlastnit si veškeré zdroje a bohatství lidstva. Vytkl Západu mimo jiné "podněcování války na Ukrajině", kterou ale šéf ruského státu zahájil svým rozkazem k vpádu ruských vojsk do sousední země 24. února. Rusko podle Putina pouze brání své právo na existenci.

Prezident současně tvrdil, že Západ bude muset přistoupit na rovnoprávný rozhovor o společné budoucnosti v globálních záležitostech. "Čím dříve, tím lépe," řekl Putin podle agentury TASS při vystoupení v debatním klubu Valdaj.

Západ vyvíjí na Rusko podle prezidenta čím dál větší tlak, aby se mu podvolilo a stalo se jeho poslušným nástrojem, nebo jej zničí a smete z politické mapy. To se ale "nikdy nepovede", zdůraznil Putin. "Dokud existují jaderné zbraně, vždy existuje nebezpečí jejich použití," varoval.

Ve světě podle Putina dochází k degradaci světových institucí, k erozi principu kolektivní bezpečnosti a k nahrazování mezinárodního práva západními "pravidly", které ve skutečnosti vedou pouze k tomu, aby "globální mocnosti mohly žít bez jakýchkoliv pravidel a všechno jim procházelo".

"Moc nad světem je to, na co Západ vsadil ve své hře. Tato hra je nebezpečná, odmítá svrchovanost národů, jejich svébytnost a jedinečnost," prohlásil Putin.

Politiku Západu charakterizoval jako "krvavou a špinavou". "Odmítá svrchovanost zemí a národů, jejich svébytnost a jedinečnost, nehledí ani v nejmenším na zájmy jiných států," poznamenal. Jakákoli kritika Západu je pak označována za "ruku Kremlu", což je podle Putina "blábolení".

Putin v projevu také použil výraz "zaslepenost z nadřazenosti" z někdejší přednášky sovětského a ruského spisovatele Alexandra Solženicyna v Harvardu.

"Nový světový pořádek se musí opírat o zákon a právo, musí být svobodný, svébytný a spravedlivý. Také světová ekonomika a obchod se musí stát spravedlivější a otevřenější," řekl Putin. "Jsem přesvědčen, že diktatuře lze čelit jen svobodou rozvoje zemí a národů," řekl. Záhodno by podle ruského prezidenta také bylo přemýšlet o tom, aby struktura OSN, včetně Rady bezpečnosti, lépe vyjadřovala různorodost regionů mnohopolárního světa, včetně rostoucího vlivu Asie, Afriky a Latinské Ameriky.

Spojené státy nemají podle Putina světu co nabídnout a americký neoliberální model světového řádu se zmítá v krizi. "To vše bez nadsázky není systémovou, ale dokonce doktrinální krizí neoliberálního modelu amerického světového řádu. Nemají ponětí o vytváření pozitivního vývoje, prostě nemají světu co nabídnout, kromě udržení si své dominance," prohlásil Putin.

"Skutečná demokracie v multipolárním světě především předpokládá možnost každého národa, každé společnosti a jakékoli civilizace zvolit si vlastní cestu, svůj vlastní společenský a politický systém. Pokud mají takové právo Spojené státy a země Evropské unie, pak takové právo mají samozřejmě i země Asie, islámské státy, monarchie Perského zálivu a státy jiných kontinentů. Samozřejmě je má i naše země, Rusko, a nikdo nikdy nebude moci diktovat, jakou společnost a na jakých principech bychom měli budovat," prohlásil.

"Historické období nadvlády Západu ve světových záležitostech končí. Jednopolární svět se stává minulostí," uvedl Putin a zdůraznil, že Rusko prokázalo svou velikost tím, že dokázalo úspěšně odolat západním sankcím a "zaškrcení" přístupu ke kriticky důležitým technologiím.

Jedině Rusko by podle šéfa Kremlu mohlo být opravdovým garantem nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny, kterou také Rusko podle Putina vytvořilo. "Rozšíření Severoatlantické aliance o Ukrajinu bylo pro nás naprosto nepřijatelné, což všichni věděli, ale prostě ignorovali. Úplně ignorovali naše bezpečnostní zájmy," prohlásil Putin, jakkoli otázka přijetí Ukrajiny do NATO před invazí nebyla na pořadu dne. Ukrajina měla jen příslib, že dveře do aliance zůstávají všem zájemcům otevřené a že žádná země - ani Rusko - nemá právo veta.

Podle Putinovy verze ale v závěru loňského roku další ruský pokus domluvit se na nerozšiřování NATO selhal a Západ Rusy "prostě poslal kamsi, a to bylo vše". Ruské zájmy byly ignorovány, zopakoval.

Biden nemá v úmyslu jednat s Putinem na summitu G20

Americký prezident Joe Biden nemá v úmyslu jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na listopadovém summitu zemí skupiny G20 v Indonésii. Na tiskovém brífinku to dnes řekl mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. Uvedl také, že Biden si přeje nadále komunikovat s Čínou, zatím ale není jasné, zda se na summitu setká s prezidentem Si Ťin-pchingem.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov 11. října řekl, že Rusko je připraveno posoudit případný návrh na setkání Putina a Bidena na okraj summitu G20, pokud se takový návrh objeví. O tři dny později nicméně Putin v Astaně řekl, že jednání se svým americkým protějškem nepovažuje za nutné.

Kirby na dnešní tiskové konferenci reagoval i na prohlášení ruského diplomata Konstantina Voroncova, že komerční satelity Spojených států a jejich spojenců by se pro Rusko mohly stát legitimním cílem, pokud by se zapojily do války na Ukrajině. Kirby uvedl, že jakýkoli útok na americkou infrastrukturu by se setkal s odpovědí.

Kirby se dotkl i tématu obnovení dohody o vývozu obilí z ukrajinských přístavů, kterou mezi Ruskem a Ukrajinou v červenci zprostředkovalo Turecko a Organizace spojených národů. USA podle Kirbyho podporují snahy OSN o prodloužení dohody, které by pomohlo snížit ceny potravin.

"Narušování dohody je v podstatě jen dalším způsobem, jak ze základní komodity dělat zbraň," řekl Kirby.

Dohoda o vývozu ukrajinského obilí vyprší ve druhé polovině listopadu. Moskva před dvěma týdny uvedla, že k dohodě má výhrady a uvažuje o tom, že ji neprodlouží. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko, že plavbu lodí s obilím úmyslně zdržuje s cílem vyvolat migrační vlnu směřující kvůli nedostatku potravin do Evropy.

Související

Vladimir Putin

Putin si bude s Trumpem volat i nadále, nastínil Kreml

Moskva v pondělí znovu okomentovala telefonní hovor mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem, kteří si volali minulý týden. Podle prezidentova mluvčího Dmitrije Peskova zůstanou politici ve spojení i nadále. 

Více souvisejících

Vladimír Putin Rusko válka na Ukrajině Joe Biden

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj jede na summit NATO s jasným úkolem. Měl by se i setkat s Trumpem

Ukrajina sice není členem NATO, přesto se její prezident Volodymyr Zelenskyj pečlivě připravuje na právě začínající alianční setkání. V Turecku hodlá zatlačit na spojence Kyjeva, aby poskytli další prostředky protivzdušné obrany, které pomohou s obranou proti ruským útokům. Informovala o tom BBC. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Petr Pavel

Pavel naznačil, jaký bude jeho program na summitu NATO

Prezident Petr Pavel potvrdil, že nebude chybět na neformální večeři při summitu NATO, který dnes začíná v turecké Ankaře. Pavel dostal pozvánku od tureckého protějška Recepa Tayyipa Erdogana. Prezident zároveň odhalil, jaký bude jeho další program na vrcholném jednání. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropa čelí dalším rozmarům počasí: Po vlně veder vypukly rozsáhlé lesní požáry

Jižní Evropu sužují rozsáhlé lesní požáry, které vyhnaly tisíce lidí z jejich domovů a přiměly úřady k zákazu vstupu diváků na francouzskou část pondělní třetí etapy cyklistického závodu Tour de France. Po rekordních vlnách veder na začátku léta čelí region kritické situaci, kterou úřady popisují jako sud s prachem. Stovky hasičů bojují s plameny, které v Portugalsku, Španělsku, Francii a Řecku zničily již téměř dvacet tisíc hektarů půdy. Situaci navíc komplikuje předpověď silného větru a očekávaný opětovný nárůst teplot.

včera

Pohřeb bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího

Teheránem prošel smuteční průvod za Chameneího. Na pohřeb dorazily miliony lidí

Smuteční průvod doprovázející rakev zesnulého íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího dnes zaplnil ulice Teheránu. Až miliony truchlících se sešly podél deseti kilometrů dlouhé trasy, která vedla přes klíčová místa metropole, včetně náměstí Enghelab. Záběry státní televize ukázaly rakev zahalenou do íránské vlajky, kterou centrem města pomalu převážel nákladní automobil.

včera

Evropská unie

Dodržujte zásady fair play, vyzvala EU Trumpa po červené kartě USA

Evropská komise oficiálně požádala o dodržování zásad fair play a transparentní soutěže ve sportovním prostředí. Reagovala tak na situaci, kdy byl zrušen jednozápasový trest pro americkou fotbalovou hvězdu Folarina Baloguna. K tomuto kroku došlo poté, co spolu telefonicky hovořili americký prezident Donald Trump a šéf federace FIFA Gianni Infantino.

včera

Donald Trump

Červená karta pro nejlepšího hráče USA se Trumpovi nelíbí. Chce, aby to FIFA prošetřila

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že osobně požádal mezinárodní fotbalovou federaci FIFA o přezkoumání trestu pro útočníka Folarina Baloguna. Nejlepší střelec Spojených států na probíhajícím světovém šampionátu dostal stopku na jedno utkání, což vyvolalo velký poprask. Podle hlavy státu by realizace tohoto trestu zanechala na celém turnaji obrovskou skvrnu.

včera

včera

Norská pohádka na fotbalovém MS pokračuje. Po přestřelce na Aztéce postupují Angličané

Norové, kteří si podmaňují během světového šampionátu svými výkony a soudržností fotbalový svět, veslují úspěšně turnajem dál. A to i přesto, že v osmifinále narazili na jednoho z největších favoritů. Ukázalo se, že když Brazilci narazí na Nory, s touto severskou zemí mají problém. Dosud se jim je nepodařilo porazit a jinak tomu nebylo ani tentokrát. Díky skvěle chytajícímu gólmanovi Nylandovi a genialitě útočníka Haalanda, který opět předvedl jeden ze svých typických výkonů, kdy po celý zápas není pořádně vidět a pak rozhodne, se postarali Norové o další senzaci turnaje. O oba norské góly se postaral až ve druhé půli právě Haaland. Frustrovaní Brazilci se zmohli jen na snížení na 1:2 poté, co se z penalty trefil loučící se Neymar. Norové se nyní mohou těšit na čtvrtfinále s Anglií, která si ve svém osmifinále na Aztéckém stadionu po přestřelce a po průběhu, který jim úplně nepřál, nakonec poradili s domácím Mexikem 3:2.

Zdroj: David Holub

Další zprávy