Putin stojí o jednání se Západem. Biden reagoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes opět kritizoval politiku Západu jako krvavou a špinavou, popírající svrchovanost států a národů a snažící se přivlastnit si veškeré zdroje a bohatství lidstva. Vytkl Západu mimo jiné "podněcování války na Ukrajině", kterou ale šéf ruského státu zahájil svým rozkazem k vpádu ruských vojsk do sousední země 24. února. Rusko podle Putina pouze brání své právo na existenci.

Prezident současně tvrdil, že Západ bude muset přistoupit na rovnoprávný rozhovor o společné budoucnosti v globálních záležitostech. "Čím dříve, tím lépe," řekl Putin podle agentury TASS při vystoupení v debatním klubu Valdaj.

Západ vyvíjí na Rusko podle prezidenta čím dál větší tlak, aby se mu podvolilo a stalo se jeho poslušným nástrojem, nebo jej zničí a smete z politické mapy. To se ale "nikdy nepovede", zdůraznil Putin. "Dokud existují jaderné zbraně, vždy existuje nebezpečí jejich použití," varoval.

Ve světě podle Putina dochází k degradaci světových institucí, k erozi principu kolektivní bezpečnosti a k nahrazování mezinárodního práva západními "pravidly", které ve skutečnosti vedou pouze k tomu, aby "globální mocnosti mohly žít bez jakýchkoliv pravidel a všechno jim procházelo".

"Moc nad světem je to, na co Západ vsadil ve své hře. Tato hra je nebezpečná, odmítá svrchovanost národů, jejich svébytnost a jedinečnost," prohlásil Putin.

Politiku Západu charakterizoval jako "krvavou a špinavou". "Odmítá svrchovanost zemí a národů, jejich svébytnost a jedinečnost, nehledí ani v nejmenším na zájmy jiných států," poznamenal. Jakákoli kritika Západu je pak označována za "ruku Kremlu", což je podle Putina "blábolení".

Putin v projevu také použil výraz "zaslepenost z nadřazenosti" z někdejší přednášky sovětského a ruského spisovatele Alexandra Solženicyna v Harvardu.

"Nový světový pořádek se musí opírat o zákon a právo, musí být svobodný, svébytný a spravedlivý. Také světová ekonomika a obchod se musí stát spravedlivější a otevřenější," řekl Putin. "Jsem přesvědčen, že diktatuře lze čelit jen svobodou rozvoje zemí a národů," řekl. Záhodno by podle ruského prezidenta také bylo přemýšlet o tom, aby struktura OSN, včetně Rady bezpečnosti, lépe vyjadřovala různorodost regionů mnohopolárního světa, včetně rostoucího vlivu Asie, Afriky a Latinské Ameriky.

Spojené státy nemají podle Putina světu co nabídnout a americký neoliberální model světového řádu se zmítá v krizi. "To vše bez nadsázky není systémovou, ale dokonce doktrinální krizí neoliberálního modelu amerického světového řádu. Nemají ponětí o vytváření pozitivního vývoje, prostě nemají světu co nabídnout, kromě udržení si své dominance," prohlásil Putin.

"Skutečná demokracie v multipolárním světě především předpokládá možnost každého národa, každé společnosti a jakékoli civilizace zvolit si vlastní cestu, svůj vlastní společenský a politický systém. Pokud mají takové právo Spojené státy a země Evropské unie, pak takové právo mají samozřejmě i země Asie, islámské státy, monarchie Perského zálivu a státy jiných kontinentů. Samozřejmě je má i naše země, Rusko, a nikdo nikdy nebude moci diktovat, jakou společnost a na jakých principech bychom měli budovat," prohlásil.

"Historické období nadvlády Západu ve světových záležitostech končí. Jednopolární svět se stává minulostí," uvedl Putin a zdůraznil, že Rusko prokázalo svou velikost tím, že dokázalo úspěšně odolat západním sankcím a "zaškrcení" přístupu ke kriticky důležitým technologiím.

Jedině Rusko by podle šéfa Kremlu mohlo být opravdovým garantem nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny, kterou také Rusko podle Putina vytvořilo. "Rozšíření Severoatlantické aliance o Ukrajinu bylo pro nás naprosto nepřijatelné, což všichni věděli, ale prostě ignorovali. Úplně ignorovali naše bezpečnostní zájmy," prohlásil Putin, jakkoli otázka přijetí Ukrajiny do NATO před invazí nebyla na pořadu dne. Ukrajina měla jen příslib, že dveře do aliance zůstávají všem zájemcům otevřené a že žádná země - ani Rusko - nemá právo veta.

Podle Putinovy verze ale v závěru loňského roku další ruský pokus domluvit se na nerozšiřování NATO selhal a Západ Rusy "prostě poslal kamsi, a to bylo vše". Ruské zájmy byly ignorovány, zopakoval.

Biden nemá v úmyslu jednat s Putinem na summitu G20

Americký prezident Joe Biden nemá v úmyslu jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na listopadovém summitu zemí skupiny G20 v Indonésii. Na tiskovém brífinku to dnes řekl mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. Uvedl také, že Biden si přeje nadále komunikovat s Čínou, zatím ale není jasné, zda se na summitu setká s prezidentem Si Ťin-pchingem.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov 11. října řekl, že Rusko je připraveno posoudit případný návrh na setkání Putina a Bidena na okraj summitu G20, pokud se takový návrh objeví. O tři dny později nicméně Putin v Astaně řekl, že jednání se svým americkým protějškem nepovažuje za nutné.

Kirby na dnešní tiskové konferenci reagoval i na prohlášení ruského diplomata Konstantina Voroncova, že komerční satelity Spojených států a jejich spojenců by se pro Rusko mohly stát legitimním cílem, pokud by se zapojily do války na Ukrajině. Kirby uvedl, že jakýkoli útok na americkou infrastrukturu by se setkal s odpovědí.

Kirby se dotkl i tématu obnovení dohody o vývozu obilí z ukrajinských přístavů, kterou mezi Ruskem a Ukrajinou v červenci zprostředkovalo Turecko a Organizace spojených národů. USA podle Kirbyho podporují snahy OSN o prodloužení dohody, které by pomohlo snížit ceny potravin.

"Narušování dohody je v podstatě jen dalším způsobem, jak ze základní komodity dělat zbraň," řekl Kirby.

Dohoda o vývozu ukrajinského obilí vyprší ve druhé polovině listopadu. Moskva před dvěma týdny uvedla, že k dohodě má výhrady a uvažuje o tom, že ji neprodlouží. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko, že plavbu lodí s obilím úmyslně zdržuje s cílem vyvolat migrační vlnu směřující kvůli nedostatku potravin do Evropy.

Související

Více souvisejících

Vladimír Putin Rusko válka na Ukrajině Joe Biden

Aktuálně se děje

před 13 minutami

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko bude mít novou koncepci zahraniční politiky. Vláda řešila čínský kyberútok

Koncepce naší zahraniční politiky klade důraz na zajištění bezpečnosti státu a jeho občanů i na členství ČR v EU a NATO. Na středečním jednání schválila vláda klíčový strategický dokument, který formuluje základní cíle a priority české zahraniční diplomacie pro další roky. Věnovala se i odškodnění protiprávně sterilizovaných osob nebo zabezpečení funkční zdravotní záchranné služby v příhraniční oblasti se Slovenskem.

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Šéf Hamásu Muhammad Sinvár je po smrti, ohlásil Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelská armáda při nedávném leteckém útoku zabila Muhammada Sinvára, klíčového vojenského představitele Hamásu a mladšího bratra bývalého vůdce tohoto hnutí Jahji Sinvára. Ten byl zabit již v říjnu minulého roku při izraelské operaci na jihu Pásma Gazy.

včera

Internet

USA vyšetřují známou čínskou firmu kvůli bezpečnostním hrozbám. Jejími routery se k internetu připojují i Češi

Americké úřady zahájily vyšetřování čínské technologické firmy TP-Link kvůli podezření z porušování antimonopolních pravidel a závažným obavám o kyberbezpečnost. Podle amerického ministerstva spravedlnosti je TP-Link podezřelý z agresivní cenové politiky, která má za cíl vytlačit konkurenci z trhu. Kromě toho čelí firma také obviněním, že její síťová zařízení, zejména routery, představují riziko pro americkou národní bezpečnost.

včera

Ukrajinská armáda

Vyrábí víc než nakupuje. Co může Ukrajina získat vývozem zbraní ze země?

Ukrajina zvažuje uvolnění válečných omezení na vývoz zbraní, což by mohlo zásadně změnit její vztahy s Evropou. Opatření přijaté na začátku ruské invaze mělo zamezit vývozu vojenského materiálu, který byl nezbytný pro obranu země. Dnes je však situace jiná: ukrajický obranný průmysl dokáže vyrábět mnohem víc, než stát aktuálně dokáže koupit.

včera

Elon Musk

Elon Musk se otevřeně postavil proti Trumpovi

Elon Musk otevřeně kritizoval nový výdajový a daňový zákon prezidenta Donalda Trumpa, který byl minulý týden těsně schválen Sněmovnou reprezentantů. Návrh, označovaný Trumpem za „velký a krásný“, obsahuje biliony dolarů na daňové úlevy, zvýšení rozpočtu na obranu a rozšíření vládních výdajů. Nyní míří do Senátu.

včera

včera

Ilustrační foto

Hranice 1,5 °C padla. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, obávají se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

včera

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Rusko: Putin je připraven uzavřít mít. Od NATO chce ale závazek, písemně

Prezident Vladimir Putin je údajně ochoten jednat o mírovém urovnání války na Ukrajině, avšak jen za předpokladu, že Západ přistoupí na několik klíčových podmínek – včetně písemného závazku, že Severoatlantická aliance se nebude dále rozšiřovat na východ. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na tři ruské zdroje obeznámené s probíhajícími jednáními.

včera

Rusko oznámí další kolo jednání s Ukrajinou, Zelenskyj chce summit s Trumpem a Putinem

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu oznámil, že Rusko brzy zveřejní datum dalšího kola přímých mírových rozhovorů s Ukrajinou. Jedním z hlavních požadavků Moskvy přitom zůstává neutrální status Ukrajiny, uvedla agentura Reuters.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy