Ruský prezident Vladimir Putin dnes opět kritizoval politiku Západu jako krvavou a špinavou, popírající svrchovanost států a národů a snažící se přivlastnit si veškeré zdroje a bohatství lidstva. Vytkl Západu mimo jiné "podněcování války na Ukrajině", kterou ale šéf ruského státu zahájil svým rozkazem k vpádu ruských vojsk do sousední země 24. února. Rusko podle Putina pouze brání své právo na existenci.
Prezident současně tvrdil, že Západ bude muset přistoupit na rovnoprávný rozhovor o společné budoucnosti v globálních záležitostech. "Čím dříve, tím lépe," řekl Putin podle agentury TASS při vystoupení v debatním klubu Valdaj.
Západ vyvíjí na Rusko podle prezidenta čím dál větší tlak, aby se mu podvolilo a stalo se jeho poslušným nástrojem, nebo jej zničí a smete z politické mapy. To se ale "nikdy nepovede", zdůraznil Putin. "Dokud existují jaderné zbraně, vždy existuje nebezpečí jejich použití," varoval.
Ve světě podle Putina dochází k degradaci světových institucí, k erozi principu kolektivní bezpečnosti a k nahrazování mezinárodního práva západními "pravidly", které ve skutečnosti vedou pouze k tomu, aby "globální mocnosti mohly žít bez jakýchkoliv pravidel a všechno jim procházelo".
"Moc nad světem je to, na co Západ vsadil ve své hře. Tato hra je nebezpečná, odmítá svrchovanost národů, jejich svébytnost a jedinečnost," prohlásil Putin.
Politiku Západu charakterizoval jako "krvavou a špinavou". "Odmítá svrchovanost zemí a národů, jejich svébytnost a jedinečnost, nehledí ani v nejmenším na zájmy jiných států," poznamenal. Jakákoli kritika Západu je pak označována za "ruku Kremlu", což je podle Putina "blábolení".
Putin v projevu také použil výraz "zaslepenost z nadřazenosti" z někdejší přednášky sovětského a ruského spisovatele Alexandra Solženicyna v Harvardu.
"Nový světový pořádek se musí opírat o zákon a právo, musí být svobodný, svébytný a spravedlivý. Také světová ekonomika a obchod se musí stát spravedlivější a otevřenější," řekl Putin. "Jsem přesvědčen, že diktatuře lze čelit jen svobodou rozvoje zemí a národů," řekl. Záhodno by podle ruského prezidenta také bylo přemýšlet o tom, aby struktura OSN, včetně Rady bezpečnosti, lépe vyjadřovala různorodost regionů mnohopolárního světa, včetně rostoucího vlivu Asie, Afriky a Latinské Ameriky.
Spojené státy nemají podle Putina světu co nabídnout a americký neoliberální model světového řádu se zmítá v krizi. "To vše bez nadsázky není systémovou, ale dokonce doktrinální krizí neoliberálního modelu amerického světového řádu. Nemají ponětí o vytváření pozitivního vývoje, prostě nemají světu co nabídnout, kromě udržení si své dominance," prohlásil Putin.
"Skutečná demokracie v multipolárním světě především předpokládá možnost každého národa, každé společnosti a jakékoli civilizace zvolit si vlastní cestu, svůj vlastní společenský a politický systém. Pokud mají takové právo Spojené státy a země Evropské unie, pak takové právo mají samozřejmě i země Asie, islámské státy, monarchie Perského zálivu a státy jiných kontinentů. Samozřejmě je má i naše země, Rusko, a nikdo nikdy nebude moci diktovat, jakou společnost a na jakých principech bychom měli budovat," prohlásil.
"Historické období nadvlády Západu ve světových záležitostech končí. Jednopolární svět se stává minulostí," uvedl Putin a zdůraznil, že Rusko prokázalo svou velikost tím, že dokázalo úspěšně odolat západním sankcím a "zaškrcení" přístupu ke kriticky důležitým technologiím.
Jedině Rusko by podle šéfa Kremlu mohlo být opravdovým garantem nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny, kterou také Rusko podle Putina vytvořilo. "Rozšíření Severoatlantické aliance o Ukrajinu bylo pro nás naprosto nepřijatelné, což všichni věděli, ale prostě ignorovali. Úplně ignorovali naše bezpečnostní zájmy," prohlásil Putin, jakkoli otázka přijetí Ukrajiny do NATO před invazí nebyla na pořadu dne. Ukrajina měla jen příslib, že dveře do aliance zůstávají všem zájemcům otevřené a že žádná země - ani Rusko - nemá právo veta.
Podle Putinovy verze ale v závěru loňského roku další ruský pokus domluvit se na nerozšiřování NATO selhal a Západ Rusy "prostě poslal kamsi, a to bylo vše". Ruské zájmy byly ignorovány, zopakoval.
Biden nemá v úmyslu jednat s Putinem na summitu G20
Americký prezident Joe Biden nemá v úmyslu jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na listopadovém summitu zemí skupiny G20 v Indonésii. Na tiskovém brífinku to dnes řekl mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. Uvedl také, že Biden si přeje nadále komunikovat s Čínou, zatím ale není jasné, zda se na summitu setká s prezidentem Si Ťin-pchingem.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov 11. října řekl, že Rusko je připraveno posoudit případný návrh na setkání Putina a Bidena na okraj summitu G20, pokud se takový návrh objeví. O tři dny později nicméně Putin v Astaně řekl, že jednání se svým americkým protějškem nepovažuje za nutné.
Kirby na dnešní tiskové konferenci reagoval i na prohlášení ruského diplomata Konstantina Voroncova, že komerční satelity Spojených států a jejich spojenců by se pro Rusko mohly stát legitimním cílem, pokud by se zapojily do války na Ukrajině. Kirby uvedl, že jakýkoli útok na americkou infrastrukturu by se setkal s odpovědí.
Kirby se dotkl i tématu obnovení dohody o vývozu obilí z ukrajinských přístavů, kterou mezi Ruskem a Ukrajinou v červenci zprostředkovalo Turecko a Organizace spojených národů. USA podle Kirbyho podporují snahy OSN o prodloužení dohody, které by pomohlo snížit ceny potravin.
"Narušování dohody je v podstatě jen dalším způsobem, jak ze základní komodity dělat zbraň," řekl Kirby.
Dohoda o vývozu ukrajinského obilí vyprší ve druhé polovině listopadu. Moskva před dvěma týdny uvedla, že k dohodě má výhrady a uvažuje o tom, že ji neprodlouží. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko, že plavbu lodí s obilím úmyslně zdržuje s cílem vyvolat migrační vlnu směřující kvůli nedostatku potravin do Evropy.
Související
Zelenskyj nepochybuje o další ruské mobilizaci. Nasazeni budou i Severokorejci
Rusku dochází dech? Skutečný ekonomický stav veřejnosti tají, v tichosti chystá další mobilizaci
Vladimír Putin , Rusko , válka na Ukrajině , Joe Biden
Aktuálně se děje
včera
Kavinsky rozesmutnil Francii. Smrt producenta komentoval i Macron
včera
Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun
včera
Španělský tisk má jasno. Novým trenérem české reprezentace má být olympijský vítěz
včera
Turek nepřikročí k žalobě na prezidenta. Důvodů je hned několik
včera
Češi se s Knížákem rozloučí v příštím týdnu. Pohřeb s poctami bude v Praze
včera
Nejtragičtější letecká havárie v Československu se stala před 50 lety
včera
Podruhé za léto může být 40 stupňů. Diví se i meteorologové
včera
Macinka ukázal esemesku od prezidenta. Opět řeší nejmenování Turka
včera
Sánchez: Nacházejících 12 hodin bude pro Španělsko klíčových
včera
Válka, kterou nikdo nechtěl. Saúdská Arábie se půl roku snažila vyhnout konfliktu s Íránem, nepovedlo se
včera
Sliboval Ameriku na prvním místě, teď ho nezajímá, co se děje doma. Trump má nejmenší podporu v historii
včera
Zemřel oscarový písničkář Glen Hansard, autor hitu Falling Slowly
včera
Německo se řítí do politického chaosu. Klíčový Merzův člověk obešel zákony, pořídil si dítě z USA
včera
Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo efekt, který nikdy v historii nenastal. Může zdevastovat světové ekosystémy
včera
Počasí: Tropy hrozí v části Moravy i o víkendu. Meteorologové avizují další výstrahu
včera
V Keni začali hromadně umírat sloni. Důvod je pro vědce záhadou
včera
Čínské roboty nechceme. USA zakázaly dovoz humanoidů i robotických psů
včera
Nepeče se jen Evropa. V Indii se nedá dýchat už po ránu, teploty běžně přesahují 44 stupňů
včera
Zeptám se Putina na podporu Íránu, prohlásil Trump. Podle médií ho to ve skutečnosti nezajímá
včera
Proč Ukrajina cílí na "ruský Amazon"? Pádem největšího dlužníka v zemi chce rozpoutat dominový efekt
Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.
Zdroj: Libor Novák