Ruský prezident Vladimir Putin dnes opět kritizoval politiku Západu jako krvavou a špinavou, popírající svrchovanost států a národů a snažící se přivlastnit si veškeré zdroje a bohatství lidstva. Vytkl Západu mimo jiné "podněcování války na Ukrajině", kterou ale šéf ruského státu zahájil svým rozkazem k vpádu ruských vojsk do sousední země 24. února. Rusko podle Putina pouze brání své právo na existenci.
Prezident současně tvrdil, že Západ bude muset přistoupit na rovnoprávný rozhovor o společné budoucnosti v globálních záležitostech. "Čím dříve, tím lépe," řekl Putin podle agentury TASS při vystoupení v debatním klubu Valdaj.
Západ vyvíjí na Rusko podle prezidenta čím dál větší tlak, aby se mu podvolilo a stalo se jeho poslušným nástrojem, nebo jej zničí a smete z politické mapy. To se ale "nikdy nepovede", zdůraznil Putin. "Dokud existují jaderné zbraně, vždy existuje nebezpečí jejich použití," varoval.
Ve světě podle Putina dochází k degradaci světových institucí, k erozi principu kolektivní bezpečnosti a k nahrazování mezinárodního práva západními "pravidly", které ve skutečnosti vedou pouze k tomu, aby "globální mocnosti mohly žít bez jakýchkoliv pravidel a všechno jim procházelo".
"Moc nad světem je to, na co Západ vsadil ve své hře. Tato hra je nebezpečná, odmítá svrchovanost národů, jejich svébytnost a jedinečnost," prohlásil Putin.
Politiku Západu charakterizoval jako "krvavou a špinavou". "Odmítá svrchovanost zemí a národů, jejich svébytnost a jedinečnost, nehledí ani v nejmenším na zájmy jiných států," poznamenal. Jakákoli kritika Západu je pak označována za "ruku Kremlu", což je podle Putina "blábolení".
Putin v projevu také použil výraz "zaslepenost z nadřazenosti" z někdejší přednášky sovětského a ruského spisovatele Alexandra Solženicyna v Harvardu.
"Nový světový pořádek se musí opírat o zákon a právo, musí být svobodný, svébytný a spravedlivý. Také světová ekonomika a obchod se musí stát spravedlivější a otevřenější," řekl Putin. "Jsem přesvědčen, že diktatuře lze čelit jen svobodou rozvoje zemí a národů," řekl. Záhodno by podle ruského prezidenta také bylo přemýšlet o tom, aby struktura OSN, včetně Rady bezpečnosti, lépe vyjadřovala různorodost regionů mnohopolárního světa, včetně rostoucího vlivu Asie, Afriky a Latinské Ameriky.
Spojené státy nemají podle Putina světu co nabídnout a americký neoliberální model světového řádu se zmítá v krizi. "To vše bez nadsázky není systémovou, ale dokonce doktrinální krizí neoliberálního modelu amerického světového řádu. Nemají ponětí o vytváření pozitivního vývoje, prostě nemají světu co nabídnout, kromě udržení si své dominance," prohlásil Putin.
"Skutečná demokracie v multipolárním světě především předpokládá možnost každého národa, každé společnosti a jakékoli civilizace zvolit si vlastní cestu, svůj vlastní společenský a politický systém. Pokud mají takové právo Spojené státy a země Evropské unie, pak takové právo mají samozřejmě i země Asie, islámské státy, monarchie Perského zálivu a státy jiných kontinentů. Samozřejmě je má i naše země, Rusko, a nikdo nikdy nebude moci diktovat, jakou společnost a na jakých principech bychom měli budovat," prohlásil.
"Historické období nadvlády Západu ve světových záležitostech končí. Jednopolární svět se stává minulostí," uvedl Putin a zdůraznil, že Rusko prokázalo svou velikost tím, že dokázalo úspěšně odolat západním sankcím a "zaškrcení" přístupu ke kriticky důležitým technologiím.
Jedině Rusko by podle šéfa Kremlu mohlo být opravdovým garantem nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny, kterou také Rusko podle Putina vytvořilo. "Rozšíření Severoatlantické aliance o Ukrajinu bylo pro nás naprosto nepřijatelné, což všichni věděli, ale prostě ignorovali. Úplně ignorovali naše bezpečnostní zájmy," prohlásil Putin, jakkoli otázka přijetí Ukrajiny do NATO před invazí nebyla na pořadu dne. Ukrajina měla jen příslib, že dveře do aliance zůstávají všem zájemcům otevřené a že žádná země - ani Rusko - nemá právo veta.
Podle Putinovy verze ale v závěru loňského roku další ruský pokus domluvit se na nerozšiřování NATO selhal a Západ Rusy "prostě poslal kamsi, a to bylo vše". Ruské zájmy byly ignorovány, zopakoval.
Biden nemá v úmyslu jednat s Putinem na summitu G20
Americký prezident Joe Biden nemá v úmyslu jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na listopadovém summitu zemí skupiny G20 v Indonésii. Na tiskovém brífinku to dnes řekl mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. Uvedl také, že Biden si přeje nadále komunikovat s Čínou, zatím ale není jasné, zda se na summitu setká s prezidentem Si Ťin-pchingem.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov 11. října řekl, že Rusko je připraveno posoudit případný návrh na setkání Putina a Bidena na okraj summitu G20, pokud se takový návrh objeví. O tři dny později nicméně Putin v Astaně řekl, že jednání se svým americkým protějškem nepovažuje za nutné.
Kirby na dnešní tiskové konferenci reagoval i na prohlášení ruského diplomata Konstantina Voroncova, že komerční satelity Spojených států a jejich spojenců by se pro Rusko mohly stát legitimním cílem, pokud by se zapojily do války na Ukrajině. Kirby uvedl, že jakýkoli útok na americkou infrastrukturu by se setkal s odpovědí.
Kirby se dotkl i tématu obnovení dohody o vývozu obilí z ukrajinských přístavů, kterou mezi Ruskem a Ukrajinou v červenci zprostředkovalo Turecko a Organizace spojených národů. USA podle Kirbyho podporují snahy OSN o prodloužení dohody, které by pomohlo snížit ceny potravin.
"Narušování dohody je v podstatě jen dalším způsobem, jak ze základní komodity dělat zbraň," řekl Kirby.
Dohoda o vývozu ukrajinského obilí vyprší ve druhé polovině listopadu. Moskva před dvěma týdny uvedla, že k dohodě má výhrady a uvažuje o tom, že ji neprodlouží. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko, že plavbu lodí s obilím úmyslně zdržuje s cílem vyvolat migrační vlnu směřující kvůli nedostatku potravin do Evropy.
Související
Witkoff a Kushner strávili tři hodiny s Putinem. Dnes budou jednat v Kyjevě
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
Aktuálně se děje
včera
Astonomové odhalili nový meteorický roj. Přispěl k tomu i Čech
včera
Další změny v Plzni. Krčík odchází do Pardubic, Boháč posílí Artis Brno
včera
Schillerové zkritizoval rozpočet i Zeman. Připomněl zrušení superhrubé mzdy
včera
Prezidenta Pavla čeká cesta do Norska. Bude zastupovat Česko na pohřbu krále
včera
Policisté dokončili exhumaci ostatků Masaryka. Právo informovat si vyhradili žalobci
včera
Babiš se popasoval s kritikou návrhu rozpočtu. Je čas investovat, tvrdí premiér
včera
Německo nám v podstatě vyhlašuje válku, reaguje Lavrov na obvinění
včera
Postup do Evropské ligy a ještě tři posily. Do Plzně přišli Gabriel, Vavro a Pališčák
včera
Jsme připraveni a budeme konstruktivní, řekl Zelenskyj před jednáním s Američany
včera
Babiš považuje Rusko za hrozbu. Premiér ujistil, že se lidé nemusí bát
včera
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
včera
Ministerstvo financí spustilo nový web k návratu EET
včera
Krakatoa se probudila. Letadla v Indonésii nemohou do vzduchu
včera
Za Brity se s norským králem rozloučí princ William. Dodrží se konvence
včera
Napětí v Íránu opět roste. Američané a Íránci na sebe opět útočili
včera
Witkoff a Kushner strávili tři hodiny s Putinem. Dnes budou jednat v Kyjevě
včera
Výhled počasí na další víkend. V Česku by mělo zapršet
5. září 2026 21:57
Sarah následuje Harryho a Meghan. Exmanželka Andrewa se má vrátit domů
5. září 2026 20:58
Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara
5. září 2026 19:51
Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrhy Plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2028–2033. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Plány navazují na aktualizované povodňové mapy a přinášejí soubor obecných i konkrétních opatření v povodích Labe, Odry a Dunaje, která mají pomoci lépe chránit obyvatele, obce i krajinu před dopady povodní. Veřejnost a uživatelé vody k nim mohou do konce února 2027 podávat připomínky.
Zdroj: Jan Hrabě