Uvedením jaderných sil do pohotovosti chce ruský prezident Vladimir Putin odvést pozornost od nedostatečného postupu ruské armády na Ukrajině, je přesvědčen britský ministr obrany Ben Wallace. Řekl to televizi Sky News.
V rozhovoru pro rozhlasovou stanici Times Radio zase vyjádřil přesvědčení, že Putin jaderné zbraně kvůli Ukrajině nepoužije. List The Times dnes napsal, že v Kyjevě je přes 400 ruských žoldáků, kteří mají za úkol zabít ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
"Neměli bychom opravdu zapomínat na to, že je to snaha odvést pozornost od potíží na Ukrajině právě vypouštěním těchto slov do mediálního prostoru," řekl Wallace o Putinově nedělním rozhodnutí uvést ruské síly strategického odstrašení, jejichž součástí jsou i jaderné zbraně, do vysokého stupně bojové pohotovosti.
Ruský prezident se podle Wallace útokem na Ukrajinu zachoval iracionálně, britský ministr ale nechce spekulovat o tom, co Putin udělá dále. Je však přesvědčen, že jaderné zbraně budou i nadále sloužit jako odstrašující prostředek. Wallace si nemyslí, že by Putin chtěl jít tak daleko, aby je v souvislosti s útokem na Ukrajinu skutečně nasadil.
The Times zatím napsal, že žoldáci z ruské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny řízené jedním z nejbližších spolupracovníků Putina mají za úkol v Kyjevě najít a zabít prezidenta Zelenského. Slíbenou za to prý mají vysokou odměnu. V Kyjevě jsou podle listu už několik týdnů. Ukrajinské úřady se o plánu dozvěděly v sobotu ráno a krátce poté vyhlásily 36hodinový zákaz vycházení, aby mohly ruské sabotéry ve městě snadněji vypátrat.
Británie oznámila další sankce, nebude pouštět do přístavů ruské lodě
Británie oznámila další sankce vůči Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Nebude pouštět do svých přístavů ruské lodě či lodě plující pod ruskou vlajkou a zmrazí aktiva dalším ruským bankám. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ministry britské vlády.
Britský ministr dopravy Grant Shapps na twitteru oznámil, že požádal britské přístavy, aby nevpouštěly lodě plující pod ruskou vlajkou, registrované v Rusku či vlastněné nebo provozované Ruskem. "Vzhledem k Putinově akci na Ukrajině jsem dal jasně najevo, že tato plavidla nejsou vítána, příslušná legislativa bude následovat," napsal Shapps.
Další protiruské sankce dnes oznámila v parlamentu ministryně zahraničí Liz Trussová. Dodala, že Británie a její západní spojenci budou muset kvůli těmto sankcím vydržet určité ekonomické potíže, které ale nejsou nic proti tomu, co zažívá ukrajinský lid.
Podle Trussové je cílem nových sankcí zcela odstřihnout Rusko od přístupu na britské kapitálové trhy. Přes 50 procent ruského obchodu se odehrává v dolarech či britských librách, takže to "zničí ruskou schopnost obchodovat se světem", uvedla Trussová.
Nové sankce se mají týkat mimo jiné tří ruských bank: Sovkombank, Otkritie FC Bank a státní rozvojové agentury VEB.RF.
Británie se podle Trussové ve spolupráci se svými spojenci chystá během několika dnů zmrazit aktiva všem ruským bankám.
Trussová také řekla, že Británie zvažuje i druhotné sankce, jejichž cílem by byly osoby profitující z mezer na trhu, způsobených už uvalenými protiruskými sankcemi. Sekundární sankce by přitom byly použity k potrestání subjektů ve třetích zemích, které usilují o obchodování s Ruskem. "Ano, zkoumáme to," potvrdila Trussová na příslušný dotaz v parlamentu.
Ministryně rovněž upozornila, že pokud bude v Británii zakázána ruskou vládou podporovaná zpravodajská televize RT, mohlo by to vést k obdobnému zákazu BBC a dalších stanic v Rusku. Británie přitom minulý týden RT obvinila z toho, že jde o nástroj kremelské desinformační kampaně. O případném zákazu má rozhodnout mediální regulátor.
Související
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
Vladimír Putin , Jaderné zbraně , Velká Británie , protiruské sankce
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 2 hodinami
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 3 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 4 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 5 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 6 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 7 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 8 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 8 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 9 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 9 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 10 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 10 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 11 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 12 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 12 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 13 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 14 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 15 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák