Rusko si připomnělo konec války. Putin šířil lži o obraně před údajnou agresí

Na Rudém náměstí v Moskvě za přítomnosti ruského prezidenta Vladimira Putina proběhla vojenská přehlídka k 77. výročí vítězství ve druhé světové válce. Tradiční oslavy, které se kromě metropole konají také v mnoha dalších městech po celém Rusku, ale letos stojí ve stínu ruské invaze na Ukrajinu z konce letošního února. Ruský prezident Vladimir Putin v projevu na přehlídce prohlásil, že obrana vlasti je nejposvátnější povinností - a za vlast nyní podle něj bojují ruská vojska v Donbasu. Ruskou invazi na Ukrajinu označil za jediné správné rozhodnutí a za reakci na postup západních zemí.

Kreml dříve odmítl, že by oslavy výročí byly vzhledem k válce na Ukrajině nevhodné. Vojenské přehlídky na Rudém náměstí se účastní na 11.000 lidí a 131 jednotek vojenské techniky, napsala agentura TASS. Kromě zástupů vojáků ve vyrovnaných řadách nesoucích ruské i sovětské vlajky se očekávají i tanky a další vojenská vozidla či obří mezikontinentální balistické rakety. Přítomni jsou i účastníci bojových akcí na ukrajinském Donbasu, kteří pojednou v nejnovějších obrněných transportérech (BTR).

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně oznámil, že Moskva kvůli špatnému počasí ruší leteckou část přehlídky. Ruské stíhačky při ní měly na obloze utvořit písmeno zet, které je symbolem ruské invaze na Ukrajinu, napsala agentura DPA.

Putin krátce po začátku promluvil z centrální tribuny. Přehlídky se osobně zúčastnil i ministr obrany Sergej Šojgu, jehož nezvykle střídmé vystupování na veřejnosti takřka od začátku války na Ukrajině vedlo k řadě spekulací o jeho zdravotním stavu. Programu na Rudém náměstí se naopak letos neúčastní žádní zahraniční státníci. Podle DPA se přísně zabezpečené a vojáky chráněné centrum Moskvy podobá nejvíc ze všeho pevnosti.

Rusko vždy usilovalo o vytvoření systému rovnoprávné bezpečnosti, Západ ale nevyslyšel ruské návrhy, a to svědčí o tom, že ve skutečnosti měli jiné plány, prohlásil Putin. Tvrdil také, že Kyjev chystal další kárnou operaci proti proruským separatistům na východě Ukrajiny, nezávislost jejichž jednostranně vyhlášených republik Moskva uznala těsně před začátkem svého vpádu na Ukrajinu.

NATO podle Putinova dnešního tvrzení začalo aktivně připravovat území u ruských hranic a rozvíjet tam vojenskou infrastrukturu. U hranic země vznikla bezprostřední hrozba, chystal se útok, a to i na anektovaný Krym, prohlásil ruský prezident. Rusko proto podle Putina na svou obranu proti agresi zasadilo preventivní úder.

"Otevřeně probíhala příprava na další kárnou operaci v Donbasu, ke vpádu na naše historická území, včetně Krymu. V Kyjevě zněla prohlášení o možném získání jaderných zbraní. Blok NATO začal aktivní vojenské přípravy na území v našem sousedství," vyložil Putin své vidění situace.

"Viděli jsme, jak se rozvíjí vojenská infrastruktura, jak začaly pracovat stovky zahraničních poradců, pravidelně přicházely dodávky nejmodernějších zbraní ze zemí NATO. Nebezpečí rostlo každým dnem. Rusko zasadilo preventivní úder agresi. Bylo to vynucené, včasné a jediné správné rozhodnutí. Rozhodnutí svrchované, silné a samostatné země," zdůraznil.

Severoatlantická aliance začala v reakci na ruskou anexi Krymu v roce 2014 posilovat bezpečnost svého východoevropského křídla, především států Pobaltí a Polska, jako nepodložená ale odmítá opakovaná ruská obviňování z toho, že by Ukrajinu plánovala využít k nějaké agresi vůči Ruské federaci.

Putin dnes také tvrdil, že Rusko vede se Západem válku o tradiční hodnoty. "Nikdy se nezřekneme lásky k vlasti, víry a tradičních hodnot, zvyků předků, úcty ke všem národům a kulturám. Ale na Západě se tyto tisícileté hodnoty, soudě podle všeho, rozhodli zrušit," prohlásil prezident země, jejíž vojáci se podle řady svědectví dopustili na Ukrajině brutálního násilí vůči civilistům.

Rusko na Putinův rozkaz napadlo Ukrajinu 24. února, čímž rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Válka, v níž ruské síly nejsou dosud příliš úspěšné, si podle odhadů už vyžádala desítky tisíc mrtvých, včetně vysokého počtu ukrajinských civilistů. Kyjev a Západ obviňují ruská vojska z válečných zločinů. Moskva to přes množství důkazů popírá a tvrdí, že neútočí na civilní cíle. Západní země, včetně USA a států Evropské unie, na Rusko uvalily tvrdé hospodářské sankce a stupňují svou vojenskou a další pomoc Ukrajině.

Putin na přehlídce také oznámil, že podepsal výnos o podpoře dětí vojáků, zabitých během "speciální vojenské operace", jak Moskva oficiálně označuje svou invazi do sousední země. Výnos podle ruské agentury TASS mimo jiné počítá s přijetím dětí zabitých vojáků na vysoké školy bez skládání zkoušek.

"Smrt každého našeho vojáka a důstojníka znamená hoře pro nás všechny a nenahraditelnou ztrátu pro příbuzné a blízké. Stát, regiony, podniky, společenské organizace udělají vše, aby tyto rodiny obklopily péči a pomohly jim. Zvláštní podporu poskytneme dětem zabitých a raněných bojových druhů. Prezidentský výnos o tom jsem dnes podepsal," řekl Putin. Není přitom jasné, jak vysoké ztráty ruská armáda od konce února vlastně utrpěla.

Ruské ministerstvo obrany naposledy oficiálně informovalo o ztrátách 25. března, kdy oznámilo smrt 1351 vojáků. Ukrajinský generální štáb dnes odhadl celkové ruské ztráty na 25.650 vojáků, 1145 tanků a 2764 dalších obrněných vozidel.

Související

Vladimír Putin

Putin pochválil Muska za omezení Starlinku Ukrajině. Údajně jsou spolu v blízkém kontaktu

Ruský prezident Vladimir Putin označil miliardáře Elona Muska za skutečného génia v souvislosti s omezením rychlosti satelitního internetu Starlink, které komplikuje ukrajinské operace. Musk už dříve potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Petr Pavel

Pavel telefonicky hovořil se Stubbem, řešili jeho telefonát s Putinem

Český prezident Petr Pavel uskutečnil ve středu 28. října telefonický rozhovor se svým finským protějškem Alexandrem Stubbem, během něhož oba státníci koordinovali své kroky v oblasti zahraniční politiky a mezinárodní bezpečnosti. Ústředním bodem vzájemné debaty byla nedávná jednání, která finský prezident absolvoval společně s norským premiérem Jonasem Gahrem Størem, když hovořili s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Více souvisejících

Vladimír Putin ,  válka na Ukrajině ,  Rusko

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Budova Kapitolu

5 faktorů, které republikánům prohrály volby

Demokraté dosáhli v letošních amerických kongresových volbách historického triumfu a převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Rozsáhlá porážka republikánů je politickými analytiky vnímána jako ostré odmítnutí dvouletého působení prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Podle nově zveřejněných analýz BBC vedlo k tomuto politickému obratu hned několik klíčových faktorů včetně ekonomických potíží a zahraničních konfliktů.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Jsou volby do Kongresu začátkem Trumpova konce?

Výsledky letošních kongresových voleb ve Spojených státech přinesly pro republikánskou stranu zdrcující porážku, když opoziční demokraté převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Prezident Donald Trump se po sérii překvapivých ztrát v tradičních baštách stal hlavním strůjcem vlastní oslabené pozice. Obdobný obrat v obou komorách během polovičních voleb přitom v moderní historii USA nastal od druhé světové války pouze třikrát.

před 1 hodinou

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Jeden z nejtragičtějších útoků války. Rusové zaútočili na školu, přes 35 mrtvých

Při ruském leteckém úderu na frontové město Komysuvacha v Záporožské oblasti zahynulo nejméně 37 lidí a desítky dalších jsou nezvěstné. Ruské síly shodily na budovu školy, která sloužila jako lidový úkryt a humanitární distribuční středisko, nejméně devět silných bomb. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil tento útok za jeden z nejtragičtějších v průběhu celého konfliktu.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Konec podpory Izraele? Odborníci Trumpův krok nechápou, lidé budou spokojení

Americký prezident Donald Trump učinil během volebního dne překvapivé oznámení, když v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že Spojené státy ukončí poskytování roční vojenské pomoci Izraeli ve výši téměř čtyř miliard dolarů. Toto prohlášení přišlo v kritický politický okamžik probíhajících kongresových voleb a poukazuje na hlubší posuny v americké zahraniční i vnitrostátní politice. Ačkoliv oznámení postrádalo podrobnosti, vyvolalo okamžitý rozruch mezi politickými pozorovateli.

před 3 hodinami

Budova Kapitolu

Co stojí za výhrou demokratů? Zlomovým bodem pro Američany byl Írán, nebyl ale jediný

Výsledky letošních kongresových voleb přinesly zásadní obrat, když voliči vyjádřili hlubokou nespokojenost s ekonomickou situací za vlády prezidenta Donalda Trumpa. Přestože makroekonomické ukazatele jako nezaměstnanost či spotřebitelské výdaje vykazovaly stabilní kondici, veřejnost pocítila zhoršení svých životních podmínek. Obyvatelé proto dali ve volbách přednost opozičním demokratům, kteří dokázali úspěšně zúročit všeobecnou frustraci z rostoucích životních nákladů.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump

Proč prohráli? Republikáni obvinili Trumpa z porážky ve volbách

Celostátní demokratická vlna udeřila v kongresových volbách mimořádnou silou. Tento jev se rovnoměrně projevil napříč všemi americkými okresy bez ohledu na jejich dlouhodobou politickou historii. Demokraté si již bezpečně zajistili kontrolu nad Senátem a směřují také k ovládnutí Sněmovny reprezentantů.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Kongres USA

V USA se po volbách začíná mluvit o Americe bez Trumpa

Po zdrcujících výsledcích v letošních kongresových volbách, v nichž republikáni utrpěli hluboké ztráty a směřují ke ztrátě kontroly nad oběma komorami Kongresu, začínají někteří představitelé strany otevřeně hovořit o politické budoucnosti bez Donalda Trumpa. Strana se po sérii neúspěšných soubojů napříč zemí ocitá v situaci, kdy musí čelit otázce nového směřování konzervativního hnutí po skončení současného prezidentského mandátu.

před 7 hodinami

Donald Trump

První slova Trumpa k výsledkům voleb: Neskrývá překvapení, hlasování ale akceptuje

Americký prezident Donald Trump vystoupil v rozhovorech pro televizní stanici Fox News a server Politico, kde reagoval na výsledky proběhnuvších voleb v polovině mandátu. V rozhovorech otevřeně přiznal, že demokraté odvedli dobrou práci, ačkoliv výsledek voleb označil za poněkud překvapivý. Tyto reakce poskytl bezprostředně poté, co výsledky ukázaly porážku republikánské strany a posun v Kongresu.

před 7 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Mimořádná zpráva Trump utrpěl zdrcující porážku. Demokraté dosáhli historického výsledku, ovládli celý Kongres

Demokraté dosáhli v letošních kongresových volbách historického a rozsáhlého vítězství, když podle projekcí získali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem. Tento monumentální politický obrat poskytuje straně významnou moc k efektivnímu vyvážení agendy prezidenta Donald Trumpa během jeho zbývajících dvou let v úřadě. Výsledky představují masivní odmítnutí ze strany voličů, kteří vyjádřili hlubokou nespokojenost se současným směrem politického vývoje. Celostátní vlna překonala očekávání politických pozorovatelů a přinesla demokratickým kandidátům úspěchy v oblastech, které byly dlouhodobě považovány za spolehlivé republikánské bašty.

před 8 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Volby v USA skončily. Ameriku teď mohou potkat tři scénáře

Po měsících kampaně a miliardových výdajích mají Spojené státy za sebou volební den, v nichž se rozhodovalo o budoucím politickém směřování USA a rovnováze moci ve Washingtonu. Přestože průzkumy veřejného mínění předvolebního období přisuzovaly mírnou převahu demokratům, nejistota ohledně výsledků zůstává vysoká a politologové podle BBC pracují hned s několika možnými scénáři vývoje.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

Martin Kupka

Opoziční lídři chtějí jednat s Babišem. Jde jim o ČT a Český rozhlas

Předsedové všech opozičních stran iniciují společné jednání o budoucnosti veřejnoprávních médií. Zúčastnit se ho mají předsedové všech sněmovních stran, generální ředitelé České televize a Českého rozhlasu a nezávislí odborníci. V dopise adresovaném předsedovi vlády vyzývají k hledání široké politické a odborné shody na stabilním financování a účinných pojistkách nezávislosti obou institucí. Od premiéra očekávají návrh konkrétního termínu prvního setkání.

včera

Aktualizováno včera

Lidé na Václavském náměstí vyjádřili podporu ČT a ČRo. (3.11.2026)

Václavák na podporu ČT a ČRo zaplnily tisíce lidí. Začalo se v symbolickém čase

Symbolicky od 16:36 probíhalo shromáždění na podporu veřejnoprávních médií, jejichž financování se snaží změnit současná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Na protest v dolní části pražského Václavského náměstí dorazily tisíce lidí a předcházel mu průvod části účastníků z Kavčích hor. Lidé se dnes sešli i v dalších městech po Česku. 

včera

Češi proti Rusku na led nenastoupí, oznámil šéf svazu Hadamczik

Český hokej se v úterý připojil k několika evropským hokejovým federacím, které oznámily, že národní tým nenechají nastoupit proti Rusku. Svaz tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS), které by mělo umožnit návrat ruských hokejistů na největší světové akce pod hlavičkou IIHF. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy