Putin podmiňuje návrat k dohodě vyšetřením útoku na flotilu v Sevastopolu

Rusko podmiňuje návrat k dohodě o bezpečných námořních koridorech v Černém moři podrobným vyšetřením útoku, který podle Moskvy o víkendu provedla Ukrajina proti základně ruského námořnictva v Sevastopolu. V telefonátu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin, informovala agentura Reuters.

Erdogan Putinovi řekl, že Turecko hledá způsoby, jak vyřešit problémy kolem dohody o vývozu zemědělských komodit z ukrajinských přístavů přes Černé moře. O situaci má turecký prezident jednat i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Putin v pondělí uvedl, že Rusko pozastavuje svou účast na dohodách s Ukrajinou, Tureckem a OSN o bezpečných koridorech pro přepravu obilí přes Černé moře. Ukrajina podle Putina využila těchto koridorů k víkendovým útokům na ruskou černomořskou flotilu v Sevastopolu. Moskva si také stěžovala, že nebyla dostatečně naplňována ta část dohody, která měla umožnit větší vývoz ruského obilí a hnojiv.

Putin Erdoganovi řekl, že Moskva zváží obnovu ruské účasti až po detailním vyšetření okolností útoku. Rusko požaduje od Ukrajiny skutečné záruky, že nebude používat bezpečné koridory pro vojenské operace, informuje Reuters. Podle Putina je Rusko také ochotné dodat bezplatně africkým státům velké množství obilí a hnojiv.

"Prezident Erdogan uvedl, že i nadále vyvíjí nezbytnou iniciativu mezi všemi dotčenými stranami, aby se podařilo vyřešit problémy související se zaváděním Istanbulského memoranda o dodávkách obilí," stojí v prohlášení kanceláře tureckého prezidenta. Erdogan se domnívá, že obnovení dohody o přepravě obilí by mohlo otevřít cestu k rozhovorům mezi Ruskem a Ukrajinou i v dalších oblastech.

Erdogan bude ohledně dohody jednat i s ukrajinským prezidentem Zelenským, uvedl dnes šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavusoglu. Neřekl ale, kdy se tak stane.

Společné koordinační centrum (JCC) v Istanbulu i nadále provádí inspekce lodí s ukrajinským obilím, aktivit se ale neúčastní ukrajinští ani ruští inspektoři. Další tři lodě s nákladem zemědělské produkce pak dnes vypluly z ukrajinských přístavů.

Podle údajů JCC bylo v rámci dohody vyvezeno z Ukrajiny bezmála deset milionů tun zemědělských komodit. Skoro pětina jich putovala do Španělska, další významné destinace vývozu byly Turecko, Itálie, Nizozemsko nebo Čína. Podle dřívějšího prohlášení JCC se ale cíl lodí může během plavby změnit.

Z ukrajinských přístavů dnes vypluly další tří lodě se zemědělskou produkcí

Z ukrajinských přístavů dnes kolem poledne místního času vypluly další tři lodě s nákladem zemědělských produktů, informovala agentura Reuters. Odvolává se na Společné koordinační centrum (JCC), které zaštiťuje plavbu lodí převážejících obilí a další potraviny přes Černé moře. Už v pondělí opustilo ukrajinské přístavy 12 plavidel, přestože Rusko o víkendu oznámilo, že pozastavuje účast v dohodě, která i přes ruskou agresi vůči Ukrajině v létě umožnila obnovit zastavený export obilí. Na středu ale JCC už neplánuje žádný další pohyb lodí v rámci dohody.

Pokračující vývoz obilí z Ukrajiny se snaží Kyjev zajistit společně s Tureckem a OSN, které se také podílejí na chodu koordinačního centra sídlícího v Istanbulu. Centrum dnes uvedlo, že s plavbou tří dnes vypravených lodí souhlasili ukrajinská a turecká delegace a také zástupci OSN, a že ruská delegace o ní byla informována.

Turecký ministr obrany dnes před novináři podle agentury TASS prohlásil, že lodě plující pod tureckou vlajkou budou nadále vyvážet zemědělské komodity z Ukrajiny, nehledě na to, že Rusko svou účast v obilné dohodě pozastavilo.

"Lodě, které vypluly z ukrajinských přístavů a jsou na moři, pokračují v plavbě. Nejsou problémy s vyplutím lodí s tureckými vlajkami. Budou nadále vyplouvat," zdůraznil ministr Halusi Akar podle TASS. Současně uvedl, že Ankara se zasazuje o to, aby začal vývoz ruského obilí a hnojiv z ruských přístavů.

Agentura Reuters uvedla, že ministři obrany Turecka a Ruska, Akar a Sergej Šojgu, dnes spolu znovu telefonicky hovořili o obilné dohodě. Předchozí telefonát se odehrál v pondělí. Akar podle TASS dnes také hovořil s ukrajinským ministrem obrany Oleksijem Reznikovem, kterému tlumočil ruské výhrady v souvislosti s útokem na sevastopolskou základnu ruské Černomořské flotily a od něhož uslyšel ukrajinskou reakci.

Koordinátor OSN pro černomořskou obilnou iniciativu Amir Abdulla pokračuje ve vyjednávání se všemi smluvními stranami a snaží se je přimět k návratu k plné účasti na obilné iniciativě, sdělilo koordinační centrum. Odpoledne pak oznámilo, že se delegace Ukrajiny, Turecka a OSN dohodly, že na středu nebudou plánovat žádný další pohyb lodí v rámci dohody o bezpečných koridorech. Dnes inspektoři OSN a Turecka zkontrolovali 36 lodí, které dohody využily.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu dnes uvedl, že aby mohl vývoz pokračovat, musejí být vyřešeny určité problémy. Připomněl v této souvislosti problém s vývozem ruského obilí a hnojiv. Rusko už v minulých měsících obilnou dohodu kritizovalo a tvrdilo, že její část týkající se usnadnění exportu ruských hnojiv a potravin se nedodržovala. V sobotu pak oznámilo, že účast pozastavuje kvůli útoku, který podle něj Ukrajina provedla na ruskou Černomořskou flotilu v přístavu Sevastopol.

Související

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 
Vladimir Putin

Putin a Zelenskyj se dohodli na dočasném příměří v období Velikonoc

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj se dohodli na dočasném klidu zbraní u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Příměří v délce 32 hodin vstoupí v platnost v sobotu 11. dubna v 16:00 a potrvá do půlnoci z neděle na pondělí. Kreml ve svém prohlášení uvedl, že očekává od ukrajinské strany následování tohoto příkladu, zatímco Zelenskyj potvrdil připravenost Kyjeva k recipročním krokům, které sám dříve navrhoval.

Více souvisejících

Vladimír Putin válka na Ukrajině EuroZprávy.cz

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Steve Witkoff

Kushner a Witkoff jsou amatéři. Situaci v Íránu jen zhoršují, tvrdí zkušení diplomaté

Pokusy Trumpovy administrativy o diplomatický průlom s Íránem čelí ostré kritice ze strany zkušených diplomatů a expertů. Neúspěšná jednání v pákistánském Islámábádu vyvolala obavy, zda jsou hlavní vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff schopni doručit slibovanou dohodu. Podle kritiků postrádají tito bývalí realitní magnáti nezbytné odborné znalosti a diplomatické zkušenosti, což může vést k prodloužení válečného stavu a destabilizaci světové ekonomiky.

před 1 hodinou

Armáda Velké Británie

Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády

Bývalý důstojník britské armády a vládní poradce pro boj proti terorismu varoval, že Spojené království pravděpodobně čelí hrozbě přímého ruského útoku. Toto varování přichází poté, co Kreml označil britské firmy vyrábějící drony, které podporují ukrajinské válečné úsilí, za potenciální cíle. Podle bezpečnostních expertů se napětí mezi Moskvou a evropskými spojenci Kyjeva posouvá do kritické fáze.

před 2 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina dosáhla historického milníku. Poprvé dobyla nepřátelské pozice jen pomocí robotů a dronů

Válka dronů dosáhla historického milníku, který zásadně mění povahu moderního válčení. Minulý týden svět poprvé sledoval, jak útok bezpilotních strojů a pozemních robotů dokázal dobýt nepřátelské pozice bez přímé účasti lidské síly. Tento úspěch ukrajinské armády proti ruskému opěrnému bodu komentoval prezident Volodymyr Zelenskyj slovy, že „budoucnost je zde“. Tento technologický průlom přišel jako šok pro Moskvu, která se dlouho domnívala, že díky íránské podpoře v technologii dronů dominuje.

před 2 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Procitli už i pravicoví populisté. Dejte od Trumpa ruce pryč, vzkázala Le Penová

Evropští pravicoví populisté, kteří v minulosti vzhlíželi k Donaldu Trumpovi jako ke svému ideovému vzoru, od něj v posledních týdnech dávají ruce pryč. Americký prezident se na starém kontinentu stal natolik kontroverzní postavou, že i jeho nejbližší spojenci ho nyní vnímají spíše jako politickou zátěž. Marine Le Penová, lídryně francouzského Národního sdružení, již svým spolustraníkům jasně vzkázala, že je nutné si od Trumpa udržovat odstup.

před 3 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Není to jen aktuální výměna názorů. Spory mezi papežem Lvem a Trumpem sahají daleko do minulosti

První americký papež v historii, Lev XIV., se během své významné cesty po Africe ocitl v přímém ideovém střetu s administrativou Donalda Trumpa. Rodák z Chicaga, který byl zvolen do čela katolické církve teprve nedávno, se rozhodl neignorovat ostré výpady amerického prezidenta na sociálních sítích a poprvé otevřeně vystoupil proti jeho politice. Během letu do Alžírska novinářům sdělil, že se americké administrativy nebojí a hodlá i nadále důrazně varovat před válečnými konflikty, které podle něj zneužívají poselství evangelia.

před 4 hodinami

Libanon

Začalo platit příměří s Libanonem, oznámil Trump. Izraelci nechápou, Netanjahua viní ze lži

Oznámení o příměří mezi Izraelem a Libanonem vyvolalo v Izraeli značné překvapení a vlnu skepse. Zpráva o klidu zbraní se začala šířit v době, kdy severem země zněly sirény varující před raketami z libanonské strany. Nad městem Naharija musela izraelská protivzdušná obrana likvidovat několik střel, což doprovázely hlasité exploze. Záchranáři potvrdili, že krátce před oficiálním začátkem příměří šrapnely zranily tři lidi, z toho dva vážně.

před 4 hodinami

Jan Potměšil

Zemřel známý herec Jan Potměšil

Českou hereckou obec zasáhla před víkendem velmi smutná zpráva. Ve věku 60 let zemřel herec Jan Potměšil, který byl od svých 23 let na invalidním vozíku.

před 5 hodinami

Aktualizováno včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ukrajina potřebuje naši pomoc, řekl Rutte v Praze. Uděláme vše pro splnění závazků, slíbil Babiš

Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.

včera

Andrej Babiš

Česko světovým lídrům v pátek představí plán na zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu

Česká republika je připravena aktivně se zapojit do řešení napjaté situace v Hormuzském průlivu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po čtvrtečním pražském jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem potvrdil, že Praha má vypracovanou konkrétní nabídku na zajištění bezpečnosti v této strategické námořní cestě. Tento návrh hodlá česká vláda oficiálně představit na páteční mezinárodní videokonferenci.

včera

Petr Macinka

Macinka si v reakci na výhrůžky předvolal ruského velvyslance

Česká diplomacie reagovala na stupňující se napětí ve vztazích s Ruskou federací. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl předvolat ruského velvyslance v Praze, aby podal vysvětlení k nedávným výhrůžkám adresovaným českým společnostem. Tento krok ministerstva přichází v reakci na zprávu ruského rezortu obrany a následné kontroverzní výroky exprezidenta Dmitrije Medveděva.

včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Do Prahy přijel šéf NATO Rutte. Jedná s Babišem o českých závazcích

Do České republiky dnes nečekaně dorazil generální tajemník NATO Mark Rutte. Jeho návštěva byla Aliancí oznámena teprve den předem a odehrává se v kritické době, kdy zbývají pouhé tři měsíce do klíčového letního summitu v Ankaře. Hlavním bodem programu je večerní jednání s premiérem Andrejem Babišem, po kterém bude následovat společná tisková konference.

včera

Česká televize

Politico: Plánem české vlády na zrušení koncesionářských poplatků se bude zabývat Evropská komise

Vládní plán na zásadní reformu financování veřejnoprávních médií v České republice vyvolal ostrou vlnu kritiky nejen na domácí scéně, ale i v Bruselu. Záměr kabinetu Andreje Babiše zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je přímým financováním ze státního rozpočtu vyvolává vážné obavy o budoucí nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Kritici varují, že tento krok by mohl vést k modelu vládnutí podobnému tomu, který v Maďarsku zavedl Viktor Orbán.

včera

Letadla, ilustrační foto

Evropa má zásoby leteckého paliva už jen na šest týdnů. Pak začne uzemňovat letadla

Evropa se ocitla na pokraji vážné energetické krize, která může již v nejbližší době ochromit leteckou dopravu na celém kontinentu. Podle Fatiha Birola, výkonného ředitele Mezinárodní energetické agentury (IEA), zbývají evropským zemím zásoby leteckého paliva na pouhých šest týdnů. Pokud nedojde k rychlému obnovení dodávek ropy z Blízkého východu, které zastavila válka s Íránem, začnou aerolinky hromadně rušit své spoje.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

EU musí kvůli zhoršující se globální situaci radikálně zrychlit investice do obrany, shodují se lídři

Evropská unie musí v reakci na zhoršující se globální bezpečnostní situaci radikálně zrychlit investice do obrany a navýšit průmyslovou produkci. Shodli se na tom předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a generální tajemník NATO Mark Rutte během společného jednání, které bylo zaměřeno na přípravu nadcházejícího červencového summitu Aliance v Ankaře. Podle von der Leyen je nezbytné investovat více, vyrábět více a v obou případech postupovat výrazně rychleji než doposud.

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Svět pustoší hrstka tyranů, války stojí miliardy a lidé trpí. Papež Lev zareagoval na Trumpa nezvykle ostře

Papež Lev během své čtvrteční návštěvy Kamerunu ostře zkritizoval současné světové lídry a prohlásil, že svět je „pustošen hrstkou tyranů“. Ve svých neobvykle tvrdých projevech odsoudil politiky, kteří utrácejí miliardy za vedení válek, zatímco obyčejní lidé trpí. Tato vyjádření přišla jen krátce poté, co se hlava katolické církve stala terčem opakovaných útoků ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa na sociálních sítích.

včera

Hormuzský průliv

Írán si podřezal větev. Neví, kam v Hormuzském průlivu umístil miny, a nemá je jak odstranit

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na zahájení rozsáhlé odminovací operace v Hormuzském průlivu, což je klíčová součást snahy o znovuotevření této strategické vodní cesty. Průliv byl pro námořní dopravu fakticky uzavřen Íránem poté, co koncem února vypukl konflikt s USA a Izraelem. Odstraňování min však bude podle expertů extrémně pracné a nebezpečné, protože i když je průliv úzký, zaminovaná oblast představuje rozsáhlé území.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko zveřejnilo „oficiální seznam cílů ruských raket v Evropě.“ Je mezi nimi i Česko

Ruské ministerstvo obrany učinilo krok, který evropské politické elity dosud odmítaly brát v potaz. Namísto obecných proklamací o dodávkách zbraní zveřejnilo konkrétní seznam adres evropských podniků, kde se montují bezpilotní letouny určené k útokům na ruské území. Tento seznam již není pouhým diplomatickým gestem, ale faktickým označením cílů po celé Evropě – od Londýna až po Rigu a Vilnius.

včera

včera

Vláda vyšachovala prezidenta. Pavel na summit NATO nepojede, rozhodla

Česká vláda na svém pondělním zasedání jasně vymezila, kdo bude zemi reprezentovat na klíčovém červencovém summitu NATO v Ankaře. Podle schváleného usnesení o letecké přepravě ústavních činitelů se s účastí prezidenta Petra Pavla nepočítá. Vládní speciál má do Turecka dopravit pouze delegaci vedenou premiérem Andrejem Babišem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy