Rusko podmiňuje návrat k dohodě o bezpečných námořních koridorech v Černém moři podrobným vyšetřením útoku, který podle Moskvy o víkendu provedla Ukrajina proti základně ruského námořnictva v Sevastopolu. V telefonátu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin, informovala agentura Reuters.
Erdogan Putinovi řekl, že Turecko hledá způsoby, jak vyřešit problémy kolem dohody o vývozu zemědělských komodit z ukrajinských přístavů přes Černé moře. O situaci má turecký prezident jednat i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Putin v pondělí uvedl, že Rusko pozastavuje svou účast na dohodách s Ukrajinou, Tureckem a OSN o bezpečných koridorech pro přepravu obilí přes Černé moře. Ukrajina podle Putina využila těchto koridorů k víkendovým útokům na ruskou černomořskou flotilu v Sevastopolu. Moskva si také stěžovala, že nebyla dostatečně naplňována ta část dohody, která měla umožnit větší vývoz ruského obilí a hnojiv.
Putin Erdoganovi řekl, že Moskva zváží obnovu ruské účasti až po detailním vyšetření okolností útoku. Rusko požaduje od Ukrajiny skutečné záruky, že nebude používat bezpečné koridory pro vojenské operace, informuje Reuters. Podle Putina je Rusko také ochotné dodat bezplatně africkým státům velké množství obilí a hnojiv.
"Prezident Erdogan uvedl, že i nadále vyvíjí nezbytnou iniciativu mezi všemi dotčenými stranami, aby se podařilo vyřešit problémy související se zaváděním Istanbulského memoranda o dodávkách obilí," stojí v prohlášení kanceláře tureckého prezidenta. Erdogan se domnívá, že obnovení dohody o přepravě obilí by mohlo otevřít cestu k rozhovorům mezi Ruskem a Ukrajinou i v dalších oblastech.
Erdogan bude ohledně dohody jednat i s ukrajinským prezidentem Zelenským, uvedl dnes šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavusoglu. Neřekl ale, kdy se tak stane.
Společné koordinační centrum (JCC) v Istanbulu i nadále provádí inspekce lodí s ukrajinským obilím, aktivit se ale neúčastní ukrajinští ani ruští inspektoři. Další tři lodě s nákladem zemědělské produkce pak dnes vypluly z ukrajinských přístavů.
Podle údajů JCC bylo v rámci dohody vyvezeno z Ukrajiny bezmála deset milionů tun zemědělských komodit. Skoro pětina jich putovala do Španělska, další významné destinace vývozu byly Turecko, Itálie, Nizozemsko nebo Čína. Podle dřívějšího prohlášení JCC se ale cíl lodí může během plavby změnit.
Z ukrajinských přístavů dnes vypluly další tří lodě se zemědělskou produkcí
Z ukrajinských přístavů dnes kolem poledne místního času vypluly další tři lodě s nákladem zemědělských produktů, informovala agentura Reuters. Odvolává se na Společné koordinační centrum (JCC), které zaštiťuje plavbu lodí převážejících obilí a další potraviny přes Černé moře. Už v pondělí opustilo ukrajinské přístavy 12 plavidel, přestože Rusko o víkendu oznámilo, že pozastavuje účast v dohodě, která i přes ruskou agresi vůči Ukrajině v létě umožnila obnovit zastavený export obilí. Na středu ale JCC už neplánuje žádný další pohyb lodí v rámci dohody.
Pokračující vývoz obilí z Ukrajiny se snaží Kyjev zajistit společně s Tureckem a OSN, které se také podílejí na chodu koordinačního centra sídlícího v Istanbulu. Centrum dnes uvedlo, že s plavbou tří dnes vypravených lodí souhlasili ukrajinská a turecká delegace a také zástupci OSN, a že ruská delegace o ní byla informována.
Turecký ministr obrany dnes před novináři podle agentury TASS prohlásil, že lodě plující pod tureckou vlajkou budou nadále vyvážet zemědělské komodity z Ukrajiny, nehledě na to, že Rusko svou účast v obilné dohodě pozastavilo.
"Lodě, které vypluly z ukrajinských přístavů a jsou na moři, pokračují v plavbě. Nejsou problémy s vyplutím lodí s tureckými vlajkami. Budou nadále vyplouvat," zdůraznil ministr Halusi Akar podle TASS. Současně uvedl, že Ankara se zasazuje o to, aby začal vývoz ruského obilí a hnojiv z ruských přístavů.
Agentura Reuters uvedla, že ministři obrany Turecka a Ruska, Akar a Sergej Šojgu, dnes spolu znovu telefonicky hovořili o obilné dohodě. Předchozí telefonát se odehrál v pondělí. Akar podle TASS dnes také hovořil s ukrajinským ministrem obrany Oleksijem Reznikovem, kterému tlumočil ruské výhrady v souvislosti s útokem na sevastopolskou základnu ruské Černomořské flotily a od něhož uslyšel ukrajinskou reakci.
Koordinátor OSN pro černomořskou obilnou iniciativu Amir Abdulla pokračuje ve vyjednávání se všemi smluvními stranami a snaží se je přimět k návratu k plné účasti na obilné iniciativě, sdělilo koordinační centrum. Odpoledne pak oznámilo, že se delegace Ukrajiny, Turecka a OSN dohodly, že na středu nebudou plánovat žádný další pohyb lodí v rámci dohody o bezpečných koridorech. Dnes inspektoři OSN a Turecka zkontrolovali 36 lodí, které dohody využily.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu dnes uvedl, že aby mohl vývoz pokračovat, musejí být vyřešeny určité problémy. Připomněl v této souvislosti problém s vývozem ruského obilí a hnojiv. Rusko už v minulých měsících obilnou dohodu kritizovalo a tvrdilo, že její část týkající se usnadnění exportu ruských hnojiv a potravin se nedodržovala. V sobotu pak oznámilo, že účast pozastavuje kvůli útoku, který podle něj Ukrajina provedla na ruskou Černomořskou flotilu v přístavu Sevastopol.
Související
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
Trump odpovídal na dotaz, zda Američané náhodou neunesou i Putina
Vladimír Putin , válka na Ukrajině , EuroZprávy.cz
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 1 hodinou
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
před 2 hodinami
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
před 3 hodinami
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
před 3 hodinami
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
před 4 hodinami
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
před 5 hodinami
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
před 6 hodinami
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
před 6 hodinami
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
před 7 hodinami
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
před 8 hodinami
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
před 9 hodinami
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
před 9 hodinami
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
před 10 hodinami
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
před 10 hodinami
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
před 11 hodinami
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
před 12 hodinami
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
před 12 hodinami
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
před 12 hodinami
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
před 13 hodinami
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
před 14 hodinami
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek