Ruský prezident Vladimir Putin dnes přivítal v černomořském letovisku Soči svého běloruského spojence Alexandra Lukašenka. Ruská média předpokládají, že Lukašenko požádá o další část přislíbeného úvěru na jadernou elektrárnu ve výši nejméně tří miliard dolarů (asi 64 miliard Kč), ale Rusko v této souvislosti podle listu Kommersant naléhá, aby se běloruský prezident pustil do slibované ústavní reformy.
"I když je jasné, že Lukašenko bude Putina žádat o peníze, není známo, co bude (Putin) požadovat na oplátku," napsal opoziční server Belorusskij partizan.
Díky ruské podpoře mohl Lukašenko bez jakýchkoliv ústupků odolat bezprecedentnímu protestnímu hnutí, kterému čelil od sporných prezidentských voleb z loňského srpna, jakož i západním sankcím. Lukašenko odmítl odstoupit i jakkoli se podělit o moc v zemi, které vládne již od roku 1994. O víkendu opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská přiznala, že mnohaměsíční demonstrace proti autoritářskému režimu neuspěly. Sliby ústavní reformy, která by zmenšila prezidentovy pravomoci, pokládá opozice jen za Lukašenkovu zdržovací taktiku.
Lukašenko v úvodu dnešní schůzky podle ruských médií poděkoval Putinovi za pomoc poskytnutou běloruské ekonomice a ujistil, že tyto "peníze nebyly vyhozeny do větru".
Putin podle agentury TASS zase ocenil, že se podařilo naladit nástroje součinnosti mezi oběma státy a že Moskva zůstává největším ekonomickým a obchodním partnerem Minsku a také největším investorem ve spojenecké zemi.
"Rád konstatuji, že se potvrzuje úroveň součinnosti, strategického partnerství, spojenectví," řekl Putin. Ocenil také úspěšné plnění společných projektů v energetice; Rusové loni dostavěli první blok první běloruské jaderné elektrárny, kterou Lukašenko uvedl do provozu 7. listopadu, na výročí bolševické revoluce, které se v dobách Sovětského svazu slavilo v obou zemích.
Na pořadu dnešní schůzky, která má trvat až do večera a na jejíž závěr se neplánuje žádná tisková konference, jsou podle Kremlu společné projekty ve sféře obchodu, energetiky, kulturní a humanitární spolupráce, jakož i další postup v integračních procesech v rámci svazového soustátí obou republik. Běloruská strana jako téma vyznačila také vojenskou spolupráci, poznamenal list Vedomosti.
Předchozí schůzka obou prezidentů se odehrála také v Soči v polovině loňského září a trvala skoro čtyři hodiny. Lukašenko si tehdy odvezl domů ruský úvěr ve výši 1,5 miliardy dolarů (asi 32 miliard Kč), připomněl list Kommersant.
Lukašenko podle TASS také poděkoval Putinovi za ruskou pomoc s očkováním, zejména pokud jde o dodávky ruských vakcín proti koronaviru. Ty běloruský prezident označil za "nejúčinnější na světě". Zdůraznil také, že komplikace po očkování se podle něj vyskytly všehovšudy pouze v jediném případě. Nicméně doufá, že Bělorusko bude mít na podzim očkovací látku z vlastního vývoje a výroby.
Oba prezidenti dnes také vyrazili na sjezdovku a po společném lyžování přesedlali na sněžné skútry. "Putin mírně snížil rychlost, aby pokynul dalším lyžařům, které na sjezdovku vylákalo ideální počasí," podotkl TASS a připomněl, že Lukašenko označil lyžování s Putinem za "jeden z aspektů moderní politiky".
Související
Kyjev zase provokuje, prohlásil Putin po ukrajinské čtyřicetidenní operaci
Japonsko se bouří proti návštěvě Putina na sporných Kurilských ostrovech
Aktuálně se děje
před 55 minutami
USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně
před 2 hodinami
Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele
před 3 hodinami
Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí
před 4 hodinami
I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?
před 5 hodinami
"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci
před 7 hodinami
Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou
před 8 hodinami
Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada
před 9 hodinami
Počasí do konce září: Léto se chýlí ke konci, tropy vystřídá ochlazení
včera
Závod o dobytí vesmíru zpomaluje. Čína odložila misi zaměřenou na hledání vody na Měsíci
včera
Masivní požáry už zasáhly i USA. Z Nevady utíkají před plameny desetitisíce lidí
včera
Oceány jsou nejteplejší v historii. Dopady už brzy pocítí celý svět
včera
Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování státních zaměstnanců
včera
Největší řeka v EU vysychá. Politici nemají žádný plán, co s tím
včera
Zelenskyj požádal USA o střely do Patriotů. Pence přišel s jiným návrhem
včera
Ukrajina po náletech na Wildberries zahájila útoky na centra druhého největšího ruského prodejce
včera
Velká Británie zpřístupní Ukrajině utajované technologie k výrobě raket Storm Shadow
včera
Jednání mezi USA a Kanadou zkolabovala. Trump rozpoutal novou obchodní válku
včera
Očkování proti rakovině naráží na první problém. Od lidí, kteří mu vůbec nerozumí
včera
Zelenskyj: Rusko koncem roku zahájí novou vlnu mobilizace, povolá 300 000 vojáků
včera
USA vyhlásí "ekonomický den D". Írán čekají nejtvrdší sankce v historii
Spojené státy americké se připravují k vyhlášení dosud nejtvrdších hospodářských sankcí proti Íránu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil, že nadcházející opatření odstartují takzvaný ekonomický den D pro islámskou republiku. Cílem Washingtonu je odříznout teheránský režim od veškerých finančních zdrojů a přimět jej k návratu k jednacímu stolu. Tento krok navazuje na předchozí varování prezidenta Donalda Trumpa, který Íránu hrozil tvrdými dopady za jeho kroky v regionu.
Zdroj: Libor Novák