Ruský prezident Vladimir Putin dnes znovu naléhal na "okamžitá jednání" se Severoatlantickou aliancí a Spojenými státy ohledně bezpečnostních záruk Rusku. Učinil tak podle Kremlu v telefonickém rozhovoru s finským prezidentem Saulim Niinistömem, jehož země bývá tradičním zprostředkovatelem mezi Ruskem a Západem, jakož i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Putinovy kroky se odehrávají na pozadí stoupajícího napětí u rusko-ukrajinských hranic, kde se soustřeďují ruské vojenské síly, upozornily světové tiskové agentury.
""Vladimir Putin zdůraznil potřebu okamžitého zahájení jednání s USA a NATO s cílem definovat právní záruky bezpečnosti naší země," uvedl Kreml po Putinově rozhovoru s finským protějškem. Stejné poselství zdůraznil Kreml i po telefonátu Putina s Macronem. "Ruský prezident zdůraznil důležitost okamžitého zahájení mezinárodních jednání o poskytnutí právně závazných záruk, které zabránily jakémukoliv rozšiřování NATO na východ a rozmístění (aliančních) zbraní ohrožujících Rusko v sousedních státech, zejména na Ukrajině," napsal Kreml v komuniké.
Tyto bezpečnostní záruky Putin požadoval již během videosummitu s americkým prezidentem Joem Bidenem na počátku prosince a v pondělním telefonátu s britským premiérem Borisem Johnsonem.
Washington a Evropská unie varovaly Moskvu, že v případě ozbrojeného vpádu na Ukrajinu by Rusko čelilo bezprecedentním ekonomickým sankcím. Tato varování zopakovala nová německá ministryně Annalena Baerbocková i v dnešním rozhovoru s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem, při kterém opět naléhala na diplomatické řešení problémů.
Agentura AFP poznamenala, že západní sankce, přijímané od roku 2014 v odvetě za ruskou anexi ukrajinského Krymu, která následovala po svržení proruského režimu v Kyjevě, jsou zatím neúspěšné a nemají valný vliv na ruskou politiku. Rusko podle Západu dál poskytuje politickou, hospodářskou i vojenskou podporu proruským separatistům, kteří na východě Ukrajiny již téměř osm let bojují s vojsky prozápadní vlády v Kyjevě.
Západní země nicméně odmítají vyloučit další rozšiřování NATO s tím, že suverénní státy si své spojence mohou a musí vybírat svobodně bez vnějších vlivů. Zatímco Moskva označila případný vstup Ukrajiny do NATO za "nepřekročitelnou mez" a v poslední době opět soustřeďuje svá vojska u hranic s Ukrajinou, což na Západě vyvolalo podezření, že se Rusko chystá na Ukrajinu vpadnout. Moskva tato podezření odmítá a naopak tvrdí, že Rusko je ohroženo Severoatlantickou aliancí, která vyzbrojuje Kyjev a posiluje své síly v oblasti Černého moře. Putin v dnešním rozhovoru s finským protějškem opět obvinil Ukrajinu z porušování mírových dohod z Minsku a ze snahy vyřešit konflikt na východě Ukrajiny násilím.
Ukrajina si naopak podle AFP poslední měsíce stěžuje na neochotu Západu podpořit Kyjev i v praxi, kritizuje zablokování procesu svého přibližování k NATO a překážky v dodávkách zbraní. Prezident Volodymyr Zelenskyj v interview italskému tisku obvinil Německo, že nedávno zabránilo Ukrajině získat zbraně proti dronům a proti odstřelovačům, přestože jde výhradně o obranné systémy. "Každý demokratický stát, který se brání před agresí, má právo získat tento druh obranných zbraní. Ale v některých hlavním městech vládne strach," postěžoval si Zelenskyj listu La Repubblica.
Související
Putin je nevypočitatelný, může použít jaderné zbraně, varuje Navalná
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
Vladimír Putin , Emmanuel Macron
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Speed Marathon 2024: Policie eviduje tisíce přestupků, rozdala pokuty za miliony
před 2 hodinami
Gerhskovich zůstává ve vazbě. Rusové ho hodlají soudit kvůli údajné špionáži
před 3 hodinami
Rusko zesílí útoky na ukrajinské sklady se západními zbraněmi, slíbil Šojgu
před 4 hodinami
Na Tachovsku zasahovala policie ve škole. Zadržela jednu osobu
před 4 hodinami
Černý kašel se v Česku nadále šíří. Nejvíce mezi náctiletými
před 4 hodinami
Finsko: Moskva je nyní nepřítel č. 1 a proto roste vysoký plot na hranici
před 6 hodinami
Mrazivé počasí na většině území na jednu noc odezní. Výstraha ale platí dál
před 7 hodinami
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
před 7 hodinami
Hackeři propašovali na web ČTK smyšlenou zprávu o atentátu na Pellegriniho
před 7 hodinami
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
před 7 hodinami
V Letech se otevřel Památník holokaustu Romů a Sintů na místě bývalého tábora
před 7 hodinami
Cameron: Rusko využívá střední Asii k obcházení sankcí
Aktualizováno před 7 hodinami
Sunak: Putin se na polských hranicích nezastaví. Britové posílají Ukrajině rakety Storm Shadow
před 8 hodinami
Bartoška ocení Trojana na letošním karlovarském festivalu, oznámili organizátoři
před 8 hodinami
USA viní Čínu z podpory války proti Ukrajině. Pomáháte obcházet sankce, tvrdí Britové
před 9 hodinami
Nejde o špatná jablka, ale prohnilý strom Hamásu. Izrael se bouří proti zprávě o neutralitě UNRWA
před 10 hodinami
Pokud KLDR použije jaderné zbraně, její režim skončil, varuje Jižní Korea
před 10 hodinami
Izraelská armáda se chystá na evakuaci Rafáhu před plánovanou vojenskou ofenzívou
před 11 hodinami
Americké jednotky v Iráku a Sýrii se staly terčem několika útoků
před 12 hodinami
Kupka s Početím je novým rekordmanem českých aukčních síní
Česko má nový nejdražší vydražený obraz v dějinách země. Olejomalba Františka Kupky nazvaná Conception/Danae (Početí) se v neděli v Praze prodala za 115 milionů korun. S aukční přirážkou dosáhne finální cena částky 126,5 milionu korun.
Zdroj: Jan Hrabě