Putin v rozhovoru s Macronem naléhal na okamžitá jednání s NATO a USA

Putinovy kroky se odehrávají na pozadí stoupajícího napětí u rusko-ukrajinských hranic, kde se soustřeďují ruské vojenské síly, upozornily světové tiskové agentury.

""Vladimir Putin zdůraznil potřebu okamžitého zahájení jednání s USA a NATO s cílem definovat právní záruky bezpečnosti naší země," uvedl Kreml po Putinově rozhovoru s finským protějškem. Stejné poselství zdůraznil Kreml i po telefonátu Putina s Macronem. "Ruský prezident zdůraznil důležitost okamžitého zahájení mezinárodních jednání o poskytnutí právně závazných záruk, které zabránily jakémukoliv rozšiřování NATO na východ a rozmístění (aliančních) zbraní ohrožujících Rusko v sousedních státech, zejména na Ukrajině," napsal Kreml v komuniké.

Tyto bezpečnostní záruky Putin požadoval již během videosummitu s americkým prezidentem Joem Bidenem na počátku prosince a v pondělním telefonátu s britským premiérem Borisem Johnsonem.

Washington a Evropská unie varovaly Moskvu, že v případě ozbrojeného vpádu na Ukrajinu by Rusko čelilo bezprecedentním ekonomickým sankcím. Tato varování zopakovala nová německá ministryně Annalena Baerbocková i v dnešním rozhovoru s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem, při kterém opět naléhala na diplomatické řešení problémů.

Agentura AFP poznamenala, že západní sankce, přijímané od roku 2014 v odvetě za ruskou anexi ukrajinského Krymu, která následovala po svržení proruského režimu v Kyjevě, jsou zatím neúspěšné a nemají valný vliv na ruskou politiku. Rusko podle Západu dál poskytuje politickou, hospodářskou i vojenskou podporu proruským separatistům, kteří na východě Ukrajiny již téměř osm let bojují s vojsky prozápadní vlády v Kyjevě.

Západní země nicméně odmítají vyloučit další rozšiřování NATO s tím, že suverénní státy si své spojence mohou a musí vybírat svobodně bez vnějších vlivů. Zatímco Moskva označila případný vstup Ukrajiny do NATO za "nepřekročitelnou mez" a v poslední době opět soustřeďuje svá vojska u hranic s Ukrajinou, což na Západě vyvolalo podezření, že se Rusko chystá na Ukrajinu vpadnout. Moskva tato podezření odmítá a naopak tvrdí, že Rusko je ohroženo Severoatlantickou aliancí, která vyzbrojuje Kyjev a posiluje své síly v oblasti Černého moře. Putin v dnešním rozhovoru s finským protějškem opět obvinil Ukrajinu z porušování mírových dohod z Minsku a ze snahy vyřešit konflikt na východě Ukrajiny násilím.

Ukrajina si naopak podle AFP poslední měsíce stěžuje na neochotu Západu podpořit Kyjev i v praxi, kritizuje zablokování procesu svého přibližování k NATO a překážky v dodávkách zbraní. Prezident Volodymyr Zelenskyj v interview italskému tisku obvinil Německo, že nedávno zabránilo Ukrajině získat zbraně proti dronům a proti odstřelovačům, přestože jde výhradně o obranné systémy. "Každý demokratický stát, který se brání před agresí, má právo získat tento druh obranných zbraní. Ale v některých hlavním městech vládne strach," postěžoval si Zelenskyj listu La Repubblica.