Putinovi teče do bot. Je to jen imitace referenda, tvrdí odborník

Rusové od čtvrtka do příští středy hlasují v referendu o změně ústavy, která by jejich dosavadnímu prezidentovi Vladimíru Putinovi umožnilo setrvat ve své funkci až do roku 2036. Podle odborníků jde ovšem o plebiscit, který jím ve skutečnosti není.

"Termín referendum není na místě. Jde o všeruské hlasování, které je součástí zákona měnícího ústavu. Navrhl ho někdy v polovině ledna sám Putin," řekl v rozhovoru pro Český rozhlas Plus analytik programu Kremlin Watch v rámci Bezpečnostního centra Evropských hodnot a bývalý mluvčí delegace Evropské komise v Kyjevě David Stulík.

„Aby bylo referendum platné, musí se ho zúčastnit nadpoloviční většina voličů a musí být ‚za‘ většina z nich. Teď ale nemáme práh, že se musí zúčastnit většina voličů, ale musí být ‚za‘ většina těch, co přijde. Takže mluvit o referendu je zavádějící. Je to jen imitace, přitom snaha ukázat, že o skutečné referendum jde,“ dořekl analytik.

"Putin doufá ve velkou účast, aby to vypadalo. Aby v jakémsi referendu bylo potvrzeno to, co chce, tedy zůstat u moci," David Stulík.

Samotný plebiscit se měl uskutečnit ještě před epidemií koronaviru. Ta ruského prezidenta ale nakonec přiměla k tomu, aby si pospíšil, protože mu začíná téct do bot. Krize odhalila slabiny ruského zdravotnictví a téměř všichni si uvědomili, jak stát vlastně nefunguje. Někteří se s tím dokonce i sami osobně setkali.

Ruska se koronavirus netýká?

Ještě před tím než pandemie covid-19 vypukla naplno, byli Rusové přesvědčováni, jaké mají špičkové zdravotnictví, a že snad disponují dokonce i kvalitnějším genofodem. „Takže řada Rusů byla ukonejšena tím, že se jich koronavirus netýká. A když pandemie udeřila, tak ani nebyla zavedena celostátní karanténa, protože Putin přesunul odpovědnost na gubernátory a starosty měst," řekl Stulík.

Posléze se prezident začal objevovat v televizi, ale nikdy se neukázal osobně na veřejnosti. Sliboval sociální a ekonomické balíčky a federální pracovní klid, kdy mohli lidé zůstávat doma, aniž by přišli o mzdu. „Ruští občané ale nejsou natolik hloupí, aby neviděli, co se děje. Spousta z nich už toho má dost. Tuto naštvanost si dnes spojují s Putinem, který se stává její personalizací,“ nastínil analytik možný scénář.

Díky koronaviru se ukázala pravá tvář dlouholetého nájemce Kremlu, který se z dříve silného a rozhodného muže přeměnil na osobu, která úřadovala z izolace a před lidmi se ukryla.

„I to Rusové vnímali s naštváním. Včerejší vojenská přehlídka byla ne nenáhodně den před začátkem hlasování. Měla ukázat sílu země, se kterou chce být Putin stále ztotožňovaný. Chce být vnímán jako ten, bez kterého bude Rusko slabé, bez něhož nemá jistotu ani do budoucna," dokončil Stulík s tím, že se obává dalšího vývoje, jelikož Putinovi pomalu, ale jistě docházejí nápady.

Související

Volodymyr Zelenskyj

Na frontě se mu nedaří, ve světě čelí rostoucí izolaci. Zelenskyj popsal bezútěšnou pozici Ruska

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky. Více než čtyři roky od začátku ruské invaze vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku. Ačkoliv nelze tvrdit, že by Rusko válku přímo prohrávalo, podle ukrajinského vůdce ztrácí okupační vojska iniciativu na bojišti doslova den za dnem.
Kirill Dmitrijev

Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí

Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum se letos neslo v odlišném duchu než v minulých letech. Optimismus, který v zemi zavládl po srpnovém summitu ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce, vystřídala realita patové situace na ukrajinském bojišti i v mírových rozhovorech.

Více souvisejících

Vladimír Putin Rusko referendum Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 56 minutami

před 1 hodinou

Vít Rakušan (STAN)

Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou

Stále nevyjasněná otázka účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Turecku vyvolává vášnivé diskuze mezi sněmovními politiky. Podle exministra Víta Rakušana (STAN) není pochyb o tom, že prezident toho může na jednání vyjednat více než ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný

V době, kdy celý svět žije ve čtvrtek zahájeným fotbalovým světovým šampionátem, přišla pro český fotbal nesmírně bolestná a smutná zpráva. Ve věku 76 let totiž po dlouhé vážné nemoci zemřela tuzemská trenérská fotbalová legenda Petr Uličný, který jako trenér zaznamenal úspěchy s Brnem nebo Olomoucí. Tam zakončil i svou hráčskou kariéru, během které nastupoval i za Spartu a Plzeň.

před 6 hodinami

Zdena Mašínová

Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci

Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

včera

Elon Musk

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

včera

včera

včera

Evropská unie

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech

Fotbaloví fanoušci se dočkali. Ve čtvrtek večer středoevropského času vypuklo 23. fotbalové mistrovství světa, navíc takové, jaké svět dosud neviděl. Poprvé se koná ve třech zemích (v USA, Kanadě a Mexiku) a poprvé se ho účastní rekordních 48 týmů. První z trojice pořadatelských zemí se představila již v první hrací den, konkrétně Mexiko. To v Mexico City hostilo v zahajovacím zápase šampionátu (mimochodem, stejný zahajovací duel mělo fotbalové MS před 16 lety) Jihoafrickou republiku v rámci skupiny A. Africký celek doplatil na své chyby v obraně a nedisciplinovanost. Mexičané toho díky své síle dokázali využít a dokráčeli si k radosti domácích příznivců pro úvodní výhru 2:0.

včera

CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv

Prozataimní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem by měla prodloužit příměří, znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a připravit půdu pro další rozhovory o íránském jaderném programu. Diplomat obeznámený se situací ro CNN potvrdil, že obě strany se již shodly na textu memoranda o porozumění. Celý dokument však v tuto chvíli stále ještě čeká na závěrečný oficiální podpis.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy