Rusko použilo v Mariupolu chemickou zbraň, tvrdí obránci z pluku Azov. USA to nepotvrdily

Ruská armáda dnes v Mariupolu použila blíže neupřesněnou chemickou zbraň. Oznámil to pluk Azov, který obklíčené město na jihovýchodě Ukrajiny brání. Ukrajinské úřady informaci dosud nepotvrdily, média nicméně v průběhu dne varovala, že proruští separatisté chemický útok zvažují.

"Ruská okupační vojska použila proti ukrajinským vojákům a civilistům ve městě Mariupol jedovatou látku neznámého původu, kterou shodila z nepřátelského bezpilotního letounu," uvedl pluk Azov na komunikační platformě Telegram. Oběti chemického útoku mají podle něj potíže s dýcháním a pohybem.

Ukrajinská veřejnoprávní televize Suspilne připomíná, že zpráva není potvrzená z oficiálních zdrojů. Ukrajinská armáda nicméně dříve uváděla, že pravděpodobnost útoku ruského chemickými zbraněmi je "velmi vysoká".

Mariupol je v ruském obležení už více než 40 dní a město je zdevastované ruským ostřelováním. Podle starosty zde v důsledku ruského ostřelování zemřelo nejméně 10.000 civilistů.

Ukrajinská agentura Unian dnes odpoledne napsala, že mluvčí ministerstva obrany samozvané Doněcké lidové republiky Eduard Basurin řekl, že separatisté zvažují chemický útok na metalurgický závod Azovstal, v němž jsou ukrajinští vojáci. Basurin podle ní řekl, že nemá smysl zaútočit na opevnění Azovstal tradičním způsobem a že je třeba se "obrátit na chemické jednotky".

USA a Británii znepokojují zprávy o údajném chemickém útoku v Mariupolu

Spojené státy a Británie vyjádřily znepokojení nad zprávami o údajném chemickém útoku ruské armády v Mariupolu. Použití jedovaté látky proti ukrajinským obráncům obléhaného města však američtí ani britští představitelé nebyli schopni potvrdit. Západní státy dříve varovaly Moskvu před vážnými důsledky, pokud ve válce na Ukrajině použije chemické zbraně nebo jiné zbraně hromadného ničení. Ukrajinské ministerstvo obrany prověřuje informace o použití chemických zbraních v Mariupolu. Mohlo ale jít o fosforovou munici, připustila náměstkyně ministra Hanna Maljarová. Použití chemických zbraní popřel Eduard Basurin, mluvčí proruských separatistů, kteří se podílejí na obléhání Mariupolu.

Ukrajinský pluk Azov, který obklíčené město na jihovýchodě Ukrajiny brání, sdělil, že ruská armáda v pondělí večer v Mariupolu použila blíže neupřesněnou "jedovatou látku neznámého původu" shozenou na obránce města z nepřátelského dronu. Oběti mají podle něj potíže s dýcháním a pohybem.

Rusové údajně použili chemickou zbraň nad ocelárnou Azovstal, kterou stále brání ukrajinští obránci z pluku Azov. "Pokud jde o praktickou stránku útoku, (škoda) není velká. Tři lidé mají jasné příznaky otravy bojovými chemickými látkami, ale bez katastrofálních následků," uvedl velitel pluku Andrij Bileckyj na twitteru. "Chemický útok v Mariupolu znamená jen jedno: Rusové nejsou s to dobýt Mariupol a (přemoci) jeho ukrajinské obránce. Nezbývá jim nic jiného, než nevybíravě používat zakázané zbraně," dodal.

"Informaci (že Rusové použili chemické zbraně) momentálně prověřujeme. Snažíme se zjistit, co to bylo," řekla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Maljarová. "Podle předběžných údajů lze předpokládat, že šlo spíše o fosforovou munici. Definitivní oficiální informaci sdělíme později," dodala podle listu Ukrajinska pravda.

Zápalná munice založená na bílém fosforu se podle dostupných informací začala používat již za první světové války, uplatnila se ale i v dalších konfliktech 20. a 21. století. Mezinárodní úmluvy zakazují záměrné použití zápalné munice proti civilním cílům, respektive zápalných bomb proti vojenským cílům v civilních oblastech či v oblastech se soustředěním civilistů. Bílý fosfor však není na seznamu chemických zbraní.

Mluvčí Pentagonu John Kirby v prohlášení citovaném agenturou AP uvedl, že USA zprávu o chemickém útoku potvrdit nemohou. Upozornil však na přetrvávající obavy americké administrativy, že Rusko použije na Ukrajině "různé prostředky k potlačování nepokojů, včetně slzného plynu smíchaného s chemickými látkami".

"Naléhavě spolupracujeme s partnery na ověření detailů," napsala na twitteru britská ministryně zahraničí Liz Trussová v reakci na zprávy o možném chemickém útoku v Mariupolu. "Jakékoli použití takových zbraní by bylo bezohlednou eskalací tohoto konfliktu," dodala.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na dnešek ve svém pravidelném videoprojevu uvedl, že ruské síly mohou na Ukrajině použít chemické zbraně. Neřekl ale, že již byly použity. Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč v reakci na tvrzení pluku Azov uvedl, že informace o údajném chemickém útoku se prověřují.

Ukrajinská agentura Unian v pondělí napsala, že mluvčí ministerstva obrany samozvané Doněcké lidové republiky Eduard Basurin řekl, že separatisté zvažují chemický útok na metalurgický závod Azovstal, v němž se ukrývají ukrajinští vojáci. Řekl také, že nemá smysl útočit na opevnění Azovstal tradičním způsobem a že je třeba se "obrátit na chemické jednotky". Že by separatisté chemické zbraně už použili, ale Basurin popřel.

USA nepotvrdily použití chemických zbraní v Mariupolu, situaci sledují

Spojené státy nejsou v pozici, aby mohly potvrdit zprávy o použití chemických zbraní na Ukrajině, mají však důvěryhodné informace o tom, že by je Rusko mohlo nasadit při své očekávané nové ofenzivě na východě země, řekl dnes americký ministr zahraničí Antony Blinken. Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) dnes uvedla, že situaci na Ukrajině bedlivě monitoruje, použití chemických zbraní přitom explicitně nepotvrdila ani nevyvrátila.

Ukrajinské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že prověřuje informace o použití chemických zbraních v Mariupolu. Ukrajinský pluk Azov, který obklíčené město brání, totiž sdělil, že ruská armáda v pondělí večer v Mariupolu použila blíže neupřesněnou "jedovatou látku", kterou shodila na obránce města z dronu. Oběti měly potíže s dýcháním a pohybem.

Blinken dnes odmítl tyto informace potvrdit, nevyloučil však podobnou možnost do budoucna a řekl, že by ruské jednotky mohly použít "různé látky určené na rozhánění davů, zejména slzný plyn smíchaný s chemickými činidly" proti ukrajinským bojovníkům, kteří stále brání Mariupol.

"Budeme tyto informace sdílet s Ukrajinou a jsme v přímém kontaktu s našimi partnery, abychom zjistili, co se právě děje, je to skutečně předmětem našich obav," dodal šéf americké diplomacie.

OPCW dnes uvedla, že je znepokojena nepotvrzenými zprávami o použití chemických zbraní v Mariupolu a že situaci pozorně monitoruje. Mluvčí organizace rovněž dodal, že OPCW má i přes boje nadále svoje pozorovatele u všech nahlášených chemických závodů na Ukrajině.

USA varují před možností ruského útoku chemickými zbraněmi již několik týdnů. Moskva krátce po začátku války přišla s nepodloženými tvrzeními, že USA na Ukrajině vyvíjely chemické a biologické zbraně, podle Washingtonu si tím připravovala půdu pro případně pozdější ospravedlnění vlastního použití chemických zbraní v konfliktu.

Související

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.
Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajinská krize Mariupol

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

včera

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

včera

17. ledna 2026 21:59

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

17. ledna 2026 21:14

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

17. ledna 2026 19:58

17. ledna 2026 18:41

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy