Ruská ofenzíva podle ukrajinské armády neustává, ruské ztráty se ale zvětšují

Ruské jednotky pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Ukrajinské ozbrojené síly pokračují v obraně země a způsobily nepříteli další ztráty, uvedl ukrajinský generální štáb podle agentury Unian v hlášení o vývoji situace za uplynulých 24 hodin.

Upozornil, že ruští vojáci hodlají obsadit další důležitý objekt infrastruktury - přehradu Kanivské vodní elektrárny, která je součástí kaskády na Dněpru.

Do náletů na vojenské i civilní cíle se podle ukrajinského štábu zapojily ruské letouny Su-35S, Su-34 a Su-25, vzlétající z letišť v Bělorusku.

Ruské jednotky, které utrpěly značné ztráty u letiště Hostomel u Kyjeva, se přesouvají k historickému městu Bilhorodka, vzdálenému asi 23 kilometrů od Kyjeva. "Nepřítel neustává v snaze proniknout k jihozápadnímu okraji Kyjeva," uvedl štáb.

Pokračuje také ruská ofenzíva na severovýchodu země a nepřátelské jednotky se přeskupují k útoku na Černihiv a nedaleký Nižyn. Výbuchy se v noci ozývaly také ve východoukrajinském Charkově, kde shořel výškový obytný dům. Také z Kyjeva je hlášený silný výbuch, podle prvotních informací agentury Unian šlo o raketu, kterou sestřelila ukrajinská protiletecká obrana.

Poradce ministra vnitra Vadym Denysenko podle ruskojazyčné verze BBC řekl, že některá města v Sumské oblasti, zejména v Ochtyrka nebo Trosťanec jsou na pokraji humanitární katastrofy. Lidé tam jsou bez dodávek vody a elektrické energie.

Na jihovýchodě se nepřítel snaží pokračovat v ofenzívě na Dnipro a Záporoží.

Pokračuje dělostřelecké ostřelování obklíčeného Mariupolu a ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS tvrdí, že jednotky separatistické Doněcké lidové republiky ovládly čtvrť Staryj Krym na severozápadě města. Vadym Bojčenko, starosta tohoto strategického přístavu v Azovském moři, obvinil ruské jednotky, že "fakticky vzaly obyvatele města do zajetí". Rusko podle ukrajinské strany nedodrželo na sobotu vyhlášené několikahodinové příměří, během kterého měli civilisté mít šanci město opustit. Bojčenko řekl, že mnoho lidí zemřelo a tisíce utrpěly zranění. Město je už pět dnů bez proudu a topení, problémy jsou s dodávkami vody. Podle organizace Lékaři bez hranic je v Mariupolu katastrofální humanitární situace.

Nepřítel také útočil na Mykolajiv, ale "utrpěl značné ztráty a úspěchu nedosáhl", tvrdí komuniké ukrajinského generálního štábu.

Bojovou pohotovost mají podle generálního štábu ruské jednotky v Podněstří, které ruští separatisté odtrhli od Moldavska. Ale morálka příslušníků tamních ruských jednotek "je na nízké úrovni" a "většina vojáků se nechce zúčastnit bojových operací na ukrajinském území", tvrdí štáb. Do války se podle něj nechtějí zapojit ani tamní separatisté.

Ukrajinské síly během uplynulých 24 hodin způsobily nepříteli citelné ztráty, tvrdí generální štáb, podle kterého se podařilo sestřelit čtyři ruské vrtulníky, pět letadel a jedno bezpilotní letadlo. Sami Ukrajinci podnikli několik náletů na ruské kolony, jejichž ztráty se upřesňují.

Tyto údaje nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Ruské vojenské letectvo podle ukrajinských údajů přišlo o 88 letadel, vrtulníků a bezpilotních strojů, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Upozornila současně, že i o dnešní noci znějí v Kyjevu a dalších ukrajinských městech sirény varující před nálety.

Rusko podle Ukrajinců od začátku invaze ztratilo přes 11.000 vojáků

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu přišlo o život více než 11.000 ruských vojáků, uvedl dnes ukrajinský generální štáb. Za poslední den ruské ztráty na životech vzrostly asi o tisíc. Agentura Reuters připomíná, že ukrajinská strana neinformuje o tom, kolik jejích vojáků zemřelo. Bilanci ruských ztrát, kterou zveřejňuje, nelze ověřit.

Moskva tento týden uvedla, že během bojů na Ukrajině přišlo o život 498 ruských vojáků a dalších 1597 utrpělo zranění. Skutečný počet zabitých a zraněných příslušníků ruských sil je ale podle britského ministerstva obrany téměř jistě podstatně vyšší.

Není jasné, kolik civilistů na Ukrajině od začátku současného konfliktu zemřelo. Podle údajů OSN zveřejněných v sobotu jde o nejméně 351 lidí, dalších více než 700 utrpělo zranění. Monitorovací mise OSN ale upozornila, že skutečná bilance bude výrazně vyšší.

Generální tajemník Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus dnes potvrdil, že terčem útoků se stalo "několik" zdravotnických zařízení na Ukrajině a že jím vedená agentura vyšetřuje i další takové případy. V příspěvku na twitteru uvedl, že zemřela řada zdravotníků a další utrpěli zranění. Tedros zdůraznil, že útoky vedené proti zdravotnických zařízením nebo lékařskému personálu jsou porušením mezinárodního humanitárního práva.

Ruský prezident Vladimir Putin začátek invaze na Ukrajinu ohlásil 24. února. Moskva tvrdí, že cílem takzvané speciální operace je demilitarizace a denacifikace sousední země.

Rusové se na Ukrajině zaměřují na obydlené oblasti, uvedla britská rozvědka

Ruské jednotky se na Ukrajině zaměřují na obydlené oblasti, jejich postup ale zpomaluje silný ukrajinský odpor. Vyplývá to z nové zprávy britské vojenské rozvědky, kterou dnes zveřejnilo tamní ministerstvo obrany.

"Rozsah a síla ukrajinského odporu Rusko neustále překvapuje," uvádí zpráva. Rusko na to "zareagovalo tím, že se na mnoha místech zaměřilo na obydlené oblasti, například Charkově, Černihivu a Mariupolu"," dodává britská vojenská rozvědka. Podle ní tak chce nejspíš zlomit ukrajinskou morálku.

Podobnou taktiku podle Británie Rusové použili i v Čečensku v roce 1999 a v Sýrii v roce 2016, kdy stejně jako nyní oblasti ostřelovali ze země i ze vzduchu. Rusko opakovaně popřelo, že by cílem jeho útoků byly i civilní oblasti. Jak britská rozvědka ve své zprávě dodala, ruský postup rovněž zpomaluje fakt, že se Ukrajinci zaměřili i na zásobovací trasy Rusů.

Britský premiér Boris Johnson mezitím vyzval světové vůdce, aby se připojili k šestibodovému plánu reakce na ruskou invazi na Ukrajině, který Londýn představil. Plán zahrnuje mimo jiné humanitární pomoc Ukrajincům, podporu jejich sebeobrany, ale i maximální ekonomický tlak na Moskvu.

Jak Johnson v sobotu řekl, invaze ruského prezidenta Vladimira Putina musí selhat a musí se na ni pohlížet jako na neúspěšnou. "Nestačí jen vyjadřovat podporu pravidlům vyplývajícím z mezinárodního práva, musíme tento mezinárodní řád bránit proti neustálým pokusům přepisovat jeho pravidla vojenskou silou," uvedl britský premiér ve svém prohlášení.

Johnsona čeká v pondělí jednání s premiéry Kanady a Nizozemska, poté bude v úterý hostit i zástupce Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, tedy zemí, kam míří nejvíce ukrajinských uprchlíků.

Britský vicepremiér a ministr spravedlnosti Dominic Raab řekl, že konflikt na Ukrajině bude trvat měsíce, možná i roky. "Naší misí je spolu se spojenci zajistit, že Putin na Ukrajině selže. Ale bude to trvat nějakou dobu, mluvíme o měsících, ne-li letech, takže musíme prokázat určitou strategickou vytrvalost, protože toto neskončí za několik dní," uvedl Raab.

Vyhrožování Ruska, že by mohlo během invaze na Ukrajině použít jaderné zbraně, označil Raab za "plané řeči a hraní si s ohněm". Putin je podle něj známý šířením dezinformací a propagandou. "Jde o odpoutání pozornosti od skutečných problémů, kterými jsou nelegální invaze, která neprobíhá podle (jejich) plánu," dodal britský vicepremiér.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Karel Čapek a Olga Scheinpflugová s příbuznými a přáteli na Strži v roce 1935

Čapek nebo Hrabal. Měli špatné vysvědčení, přesto se zapsali do dějin

Pěkné známky na vysvědčení, to znamená pro dítě úspěch. Že však chabé vysvědčení nemusí značit neúspěch v dospělém životě, o tom svědčí řada osobností, které se i se špatnými známkami zapsaly do dějin. A mnohdy měly ty nejhorší známky právě z předmětů, ve kterých později vynikaly.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Letní počasí

Tropické počasí a maxima až 41 °C. Meteorologové opět varují před výhní

Česko vstoupilo do víkendu, jenž může být nejteplejším v historii. Nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) drobně územně upravuje dřívější varování před velmi či dokonce extrémně vysokými víkendovými teplotami, které mohou dosáhnout až 41 stupňů. Na některých místech se zároveň prodlužuje časová platnost varování až do pondělí. Nadále platná je i výstraha před požáry.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Hasiči

Drama kvůli dětem v rozpáleném autě. Hasiči museli rozbít okénko

Policisté se takových případů obávali a s ohledem na předpověď počasí před nimi varovali. Přesto v pátek vyjížděly záchranné složky v Praze k případu, kdy v autě navzdory obrovskému horku zůstaly dvě děti. Nezletilí nakonec skončili v péči přivolaných záchranářů. 

před 8 hodinami

Letní noc

Historických teplotních rekordů může padnout víc, naznačili experti

Současná vlna veder je nepříjemná i tím, že se výrazné ochlazení nedostavuje ani v nočních či ranních hodinách. Kromě absolutního teplotního rekordu by mohla být o víkendu zaznamenána i nejteplejší noc v tuzemské historii, naznačil to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš si není jistý, jestli Macinka přihlásil Pavla na summit NATO

Premiér Andrej Babiš nepotvrdil, že by že ministerstvo zahraničí pod vedením Petra Macinky již oficiálně přihlásilo prezidenta Petra Pavla na nadcházející summit NATO v Ankaře. Předseda vlády na konferenci věnované dopadům sociálních sítí a online prostředí na dětskou populaci pouze uvedl, že předpokládá, že se tak stalo. Tento krok byl přitom časově velmi urgentní, neboť právě pátek představoval nejzazší možný termín pro registraci politických představitelů na toto alianční jednání.

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí činí život v Evropě nesnesitelným. Experti mluví o nejhorší vlně veder v historii

Britský meteorologický úřad Met Office oznámil, že ve městě Cavendish v hrabství Suffolk byla dnes odpoledne předběžně naměřena teplota 37,1 stupně Celsia. Tímto údajem byl v krátké době opět překonán historický rekord pro nejteplejší červnový den ve Velké Británii. Dosavadní maximum přitom pocházelo teprve z předchozího dne, kdy v Merryfieldu v Somersetu teploměry ukázaly 36,7 stupně Celsia. Obě tyto hodnoty se výrazně, o více než jeden stupeň, zapsaly nad padesát let starý červnový rekord z roku 1976.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele dvojnásobně vzrostl

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 589 a dalších 2 980 lidí utrpělo zranění. Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová uvedla, že záchranné složky neúnavně pracují na vyproštění osob, které zůstávají uvězněny pod troskami. 

včera

Do nejvyššího mrakodrapu v čínském Pekingu narazilo letadlo

V čínském hlavním městě narazilo v pátek odpoledne malé letadlo do nejvyšší budovy v Pekingu, mrakodrapu Citic Tower, který je známý také pod názvem Čína Zun. Incident v jedné z nejstřeženějších metropolí světa vyvolal paniku v centrální obchodní čtvrti, kde z výšky desítek pater začaly na ulice plné automobilů padat kusy trosek a částí letadla.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy