Kuleba popřel, že by Ukrajina byla ochotná k ústupkům

"Žádná shoda s Ruskem ve čtyřech bodech zmíněných tureckým prezidentem nepanuje," řekl ministr Kuleba listu Ukrajinska pravda. "Jediným státním jazykem na Ukrajině je a bude ukrajinština. A vůbec klasifikace klíčových témat rozhovorů na čtyři či jiný počet bodů je nekorektní," dodal.

Podskupiny obou delegací podle Kuleby posuzují mnoho různých otázek současně. Jednání postupují obtížně. Ukrajinská delegace zaujala pevné stanovisko a nezříká se svých požadavků. Naléhá především na ukončení bojů, poskytnutí bezpečnostních záruk a zachování územní celistvosti Ukrajiny, zdůraznil ministr.

Kuleba současně podle deníku vyjádřil vděčnost turecké straně a prezidentovi Erdoganovi za politickou a humanitární pomoc i za diplomatické úsilí o ukončení války vedené Ruskem proti Ukrajině.

"Doufáme, že Turecko jako přítel a strategický partner Ukrajiny bude také pokračovat ve všestranné podpoře. Využiji příležitost, abych připomněl, že zavedení nových sankcí proti Rusku a posílení obranyschopnosti Ukrajiny jsou neméně významnými faktory pro zastavení ruské válečné mašinérie a dosažení žádoucího pokroku v jednáních. Tuto třísložkovou strategii - sankce, vojenská podpora a jednání - by neměl nikdo zpochybňovat," zdůraznil Kuleba.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle státní agentury Anadolu hovořil po návratu z bruselského summitu NATO o ochotě Kyjeva akceptovat čtyři z šesti ruských požadavků. Ankara se angažuje jako prostředník ve snahách o ukončení měsíc trvající války mezi Moskvou a Kyjevem a mimo jiné uspořádala schůzku ministrů zahraničí Sergeje Lavrova a Dmytra Kuleby.

"Předpokládám, že ve čtyřech bodech jednání (mezi Ruskem a Ukrajinou) je shoda. První bod se týká vstupu Ukrajiny do NATO. Zprvu Ukrajina trvala na členství v alianci, ale nakonec (ukrajinský prezident Volodymyr) Zelenskyj začal hovořit o možnosti zřeknutí se. Druhý bod se týká přijetí ruštiny na Ukrajině jako oficiálního jazyka. Zelenskyj souhlasil i s tím. Rusky se beztak hovoří prakticky po celé Ukrajině. V tomto není problém," řekl Erdogan novinářům.

Ukrajina je podle tureckého prezidenta ochotna k jistým ústupkům i ohledně ruského požadavku na demilitarizaci, i když samozřejmě nepůjde o úplné odzbrojení. A ukázala podle něj také pozitivní přístup ohledně kolektivní bezpečnosti.

Konsensus naopak chybí v otázce anektovaného Krymu a separatisty ovládnutého Donbasu, uvedl Erdogan. Nakonec Zelenskyj podle tureckého prezidenta předvedl moudrost a vůdčí kvality tím, že navrhl uspořádat referendum o Donbasu. A pokud jde o Krym, Turecko od počátku otevřeně a poctivě vystupuje proti ruské okupaci poloostrova, zdůraznil turecký prezident. Toto stanovisko prý osobně sdělil i ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, a to i v době, kdy Západ nezaujímal tak jasný postoj jako v současnosti, a proto také podle Erdogana došlo k nynějšímu vývoji.

Rusko požaduje, aby Ukrajina uznala Krym za součást Ruska a uznala také nezávislost Doněcké a Luhanské republiky, vyhlášených proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny.

Zelenskyj telefonoval s Erdoganem, hovořili o jednáních

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Projednali situaci na Ukrajině a stav jednání mezi Kyjevem a Moskvou. S odvoláním na Erdoganův úřad to uvedla agentura Reuters.

Erdogan ukrajinskému prezidentovi řekl, že tento týden na summitu NATO zdůraznil svou podporu územní celistvosti Ukrajiny. V bilaterálních rozhovorech během jednání také hovořil o diplomatickém úsilí, které Turecko v tomto ohledu vyvinulo.

Ankara se angažuje jako prostředník ve snahách o ukončení měsíc trvající rusko-ukrajinské války a mimo jiné už uspořádala schůzku ministrů zahraničí Sergeje Lavrova a Dmytra Kuleby.

Zelenskyj uvedl, že je Turecku vděčný za jeho podporu. S Erdoganem hovořil také o hrozbě potravinové krize a způsobech, jak jí předejít. Probrali spolu i závěry summitu Severoatlantické aliance.

Kuleba dnes popřel Erdoganovo tvrzení, že Ukrajina je ochotna souhlasit se čtyřmi ze šesti ruských požadavků, včetně toho, že by se zřekla možného členství v Severoatlantické alianci a uznala ruštinu za druhý státní jazyk.

Ruský vyjednávač si postěžoval na chabý pokrok v rozhovorech s Ukrajinci

Rusko a Ukrajina sbližují stanoviska v druhořadých otázkách, ale v hlavních politických problémech "přešlapují na místě", postěžoval si vedoucí ruské delegace na jednáních s ukrajinskými vyjednávači, poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij.

"Rozhovory se vedly celý týden, od pondělka do pátku ve formátu videokonference a budou pokračovat ještě zítra (v sobotu)," řekl novinářům Medinskij podle agentury TASS. Dodal, že v režimu videokonference jednaly expertní skupiny a dvakrát či třikrát v týdnu i vedoucí delegací, naposledy ve čtvrtek večer. "Nyní se v druhořadých otázkách stanoviska sbližují, ale v hlavních politických fakticky přešlapujeme na místě," prohlásil.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba před časem upozornil, že delegace nemají mandát k rozhodnutí o klíčových problémech, a proto je nutné uspořádat jednání šéfů znepřátelených států, Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského, aby dohodli klíčové záležitosti a vyjednávači pak doladili zbytek. Zelenskyj je podle Kuleby k takové schůzce připraven.

Kuleba dnes podle listu Ukrajinska pravda popřel tvrzení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, že Ukrajina je ochotna souhlasit se čtyřmi ze šesti ruských požadavků.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server EuroZprávy.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.