Rusko nebude požadovat platby za plyn v rublech hned

Rusko nebude požadovat, aby odběratelé ihned platili za zemní plyn v rublech. Z technologického hlediska půjde o delší proces, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Ruská vláda, centrální banka a energetický gigant Gazprom mají do čtvrtka na pokyn prezidenta Vladimira Putina předložit návrhy na to, jak budou "nikoli přátelské" země za ruský plyn platit v rublech. Odběratelé plán označují za porušení uzavřených dohod. Evropa z Ruska dováží asi 40 procent plynu. Dodávky ruského plynu do Evropy po třech klíčových plynovodních trasách byly dnes ráno stabilní.

"Rozhodně ne," odpověděl Peskov na otázku, zda by se od čtvrtka mělo za ruský plyn platit v rublech. "Jak jsme uvedli dříve, platby a dodávky jsou časově náročným procesem. To neznamená, že by se mělo platit (v rublech) za zítřejší dodávku. Z technologického hlediska se jedná o delší proces," dodal.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov dnes řekl, že Rusko doufá, že si evropské státy své rozhodnutí neplatit za plyn v rublech ještě rozmyslí. Uvedl, že si přeje "kreativní" řešení problému a doufá, že Rusko nebude muset čelit pokračování "zoufalé západní ekonomické války".

Putinovo nařízení účtovat "nikoli přátelským" zemím za ruský plyn v rublech ruskou měnu posílilo. Rubl se dříve po ohlášení západních sankcí proti Moskvě propadl na historické minimum. Evropské ceny plynu prudce vzrostly.

Předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin dnes uvedl, že Evropská unie bude muset platit v rublech, pokud bude chtít ruský plyn. Dodal, že stejným způsobem by se mohl účtovat vývoz ropy, obilí, kovů, hnojiv, uhlí a dřeva.

Evropské státy, který za ruský plyn platí převážně v eurech, tvrdí, že Rusko nemá právo měnit smlouvy. Skupina zemí G7 ruský požadavek odmítla.

Evropské státy závislé na ruském plynu se mezitím aktivizují. Německo dnes spustilo nouzový plán na řízení dodávek plynu. Řecko svolalo mimořádné setkání dodavatelů. Nizozemská vláda sdělila, že bude naléhat na spotřebitele, aby spotřebovávali méně plynu. Francouzský energetický regulátor uklidňuje spotřebitele, aby nepropadali panice.

Průtoky ruského plynu do Německa plynovodem Nord Stream 1, který vede po dně Baltského moře, dnes ráno odpovídaly úrovni z předchozích 24 hodin.

V plynovodu Jamal začal plyn poprvé od 15. března proudit západním směrem, vyplývá z dat německého operátora Gascade. Ruský plynárenský gigant Gazprom si rezervoval tranzitní kapacitu směrem na západ.

Zemní plyn touto trasou zpravidla proudí na západ, nicméně 15. března se tok obrátil, protože nominace na přepravu plynu do Německa klesly na nulu, zatímco polští zákazníci nakupovali plyn z Německa.

Požadovaná kapacita na přepravu ruského plynu z Ukrajiny na Slovensko přes hraniční uzel Veľké Kapušany, což je další významná cesta pro přepravu ruského plynu dál do Evropy, dnes v porovnání s úterým zůstává beze změny, ukazují data slovenského provozovatele plynovodů Eustream.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v dubnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku se dnes po poledni pohybovala kolem 121,65 eura (2975 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ve srovnání s předchozím dnem vzrostla o 12,2 procenta.

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve stanovisku zaslaném redakci.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," tvrdí Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.

Související

Viktor Orbán

WP: Ruští agenti chtěli uskutečnit falešný pokus o atentát na Orbána, aby vyhrál volby

Podle informací, které získal deník The Washington Post, se ruské tajné služby pokoušejí drastickými metodami ovlivnit nadcházející dubnové volby v Maďarsku. Cílem operací je udržet u moci premiéra Viktora Orbána, který je pro Kreml klíčovým spojencem uvnitř NATO i Evropské unie. Ruská civilní rozvědka (SVR) totiž ve svých interních analýzách varuje, že Orbánova popularita v důsledku zhoršující se ekonomické situace prudce klesá a hrozí mu volební porážka.

Více souvisejících

Rusko Zemní plyn

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Ilustrační foto

Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti

Současné narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchodní systém mnohem hlubší následky než jen dočasné zpoždění dodávek. Odborníci varují, že nestabilita v této klíčové oblasti urychluje rozpad zavedených pořádků a nahrává vzestupu jednostranné obchodní politiky. Namísto spolupráce se tak svět může dočkat fragmentace trhů, která zkomplikuje podnikání napříč kontinenty.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Poslanecká sněmovna

„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice

Atmosféra v Poslanecké sněmovně ve středu pořádně zhoustla, když se projednávání změn v odvodech pro živnostníky zvrhlo v ostrou osobní přestřelku. Hlavními aktéry se stali předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a lidovecký poslanec Marian Jurečka. Bývalý ministr práce se do šéfa dolní komory opřel s nevídanou razancí a nešetřil výrazy jako „lhář“, „srab“ či „chudák“.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko

Situace na Blízkém východě nabývá v posledních hodinách bizarních rozměrů, kdy se prohlášení Washingtonu a Teheránu diametrálně rozcházejí. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky hovoří o probíhajících mírových jednáních a blízké dohodě, íránské vojenské špičky se Spojeným státům vysmívají. Podle íránského armádního mluvčího Ebrahíma Zolfakarího to vypadá, že Bílý dům v rámci svých vnitřních konfliktů možná vyjednává jen sám se sebou.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

před 5 hodinami

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

před 7 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy