Rusko podle Putina zastaví konflikt, pokud Ukrajinci přestanou bojovat

Rusko zastaví svá vojska na Ukrajině jen v případě, že Ukrajinci přestanou bojovat a splní požadavky Moskvy, řekl podle Kremlu ruský prezident Vladimir Putin při svém dnešním telefonátu tureckému prezidentovi Recepovi Tayyipovi Erdoganovi. Ten zase podle vyjádření Ankary Putina vyzval k okamžitému vyhlášení klidu zbraní, otevření humanitárních koridorů a podepsání mírové dohody s Kyjevem.

Turecko již dříve označilo ruskou invazi na Ukrajinu za nepřijatelnou a nabídlo se jako prostředník při případných jednáních o míru. Zatím však na Moskvu neuvalilo žádné sankce. Erdogan dnes podle vyjádření své kanceláře znovu vyzval Putina, aby společně připravili cestu k míru. Podle tureckých médií trval telefonát asi hodinu.

Putin na Erdoganovy výzvy odvětil, že zastaví svá vojska jen v případě, že Ukrajinci přestanou bojovat a splní požadavky Moskvy. Znovu rovněž zopakoval své tvrzení z posledních dní, že "speciální vojenská operace", jak Kreml útoku na Ukrajinu říká, jde podle předem stanoveného plánu a harmonogramu.

Turecko již dříve prohlásilo, že by bylo naivní se domnívat, že přímé rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem přinesou výsledky, zatímco stále pokračují boje. Turecký ministr obrany Hulusi Akar řekl, že je naléhavě potřeba klid zbraní, aby mohla Ankara evakuovat svoje občany z Ukrajiny.

Erdogan, který v minulosti nazval Putina přítelem, je teprve třetím lídrem některé ze zemí NATO, který s ruským prezidentem hovořil od vypuknutí invaze. Putin telefonoval s německým kancléřem Olafem Scholzem a několikrát i s francouzskou hlavou státu Emmanuelem Macronem. Osobně se kromě toho setkal s izraelským premiérem Naftalim Bennettem.

Ankara již dříve uvedla, že by chtěla na konci příštího týdne uspořádat setkání šéfů diplomacie Ruska a Ukrajiny na jihu Turecka. Obě strany nabídku přijaly, není však jasné, zda se nakonec zúčastní, poznamenává agentura Reuters.

Macron telefonoval s Putinem, hovořili o jaderných elektrárnách

Ruský prezident Vladimir Putin dnes v telefonátu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem uvedl, že za incident z 3. března v Záporožské jaderné elektrárně nesou odpovědnost ukrajinští radikálové. S odkazem na vyjádření Kremlu o tom dnes informovala agentura Reuters.

Elysejský palác později potvrdil, že se hovor týkal zejména bezpečnosti ukrajinských jaderných elektráren. Macron zároveň vyjádřil znepokojení z hrozícího ruského útoku na ukrajinské město Oděsa a vyzval Putina, aby neohrožoval civilisty. Putin útoky ruské armády na civilisty popřel.

Telefonát, který trval necelé dvě hodiny, se podle Elysejského paláce uskutečnil na Macronovu žádost. Francouzský prezident se Putina zeptal na okolnosti požáru v areálu jaderné elektrárny.

"Vladimir Putin informoval o provokaci ukrajinských radikálů v oblasti Záporožské jaderné elektrárny," uvedl Kreml a doplnil, že "úroveň radiace je normální".

Francouzský prezident Putinovi sdělil, že je třeba zajistit, aby byly v Černobylu a dalších jaderných elektrárnách dodržovány bezpečnostní normy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), píše agentura AP s odkazem na nejmenovaného francouzského činitele. Macron podle téhož zdroje zdůraznil, že ukrajinská jaderná zařízení se nesmí stát terčem ruských útoků ani dějištěm bojů.

Putin podle francouzského zdroje řekl, že nemá v úmyslu útočit na jaderné elektrárny a souhlasil s principem "dialogu" mezi MAAE, Ukrajinou a Ruskem. Takové rozhovory by podle zdroje mohly být naplánované v příštích dnech.

Rusko se stalo terčem hlasité kritiky poté, co se ze čtvrtka na pátek rozhořely boje v Záporožské jaderné elektrárně, kterou následně ovládli ruští vojáci. Hořelo v pětipatrovém výcvikovém zařízení, požár se však podařilo uhasit. Záporožská elektrárna na jihovýchodě Ukrajiny je pokládána za největší jadernou elektrárnou v Evropě.

Zmíněnou elektrárnu podle dnešního sdělení MAAE nadále obsluhují ukrajinští zaměstnanci, ale její řízení nyní podléhá rozkazům velitele ruských sil, které ji obsadily. "Jsem extrémně znepokojen," uvedl šéf MAAE Rafael Grossi a dodal, že ruské síly přerušily některé mobilní sítě a internet, což zkomplikovalo komunikaci s elektrárnou. "Vedení a zaměstnanci musí mít možnost vykonávat své životně důležité povinnosti ve stabilních podmínkách bez nepřiměřených vnějších zásahů nebo tlaku," zdůraznil Grossi.

Macron v telefonátu s Putinem zopakoval, že by Rusko mělo válku na Ukrajině ukončit a že je zapotřebí v souladu s mezinárodním právem chránit civilisty a zajistit jim přístup k humanitární pomoci. Putin podle agentury AFP následně popřel, že by ruská armáda na civilisty útočila a řekl, že odpovědnost za evakuaci obklíčených měst mají Ukrajinci. Francouzský prezident na to odpověděl, že ten, kdo útočí, je ruská armáda a není důvod se domnívat, že by ukrajinská armáda civilisty ohrožovala.

Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko dnes sdělil, že kvůli pokračujícímu ruskému ostřelování selhal i druhý pokus evakuovat civilisty z obléhaného Mariupolu. Putin naopak tvrdí, že za neúspěch akce mohou ukrajinští nacionalisté. Ruský prezident také prohlásil, že jeho kampaň na Ukrajině jde podle plánu a neskončí, dokud Kyjev nepřestane bojovat, píše agentura Reuters.

Související

Rusko, Kreml

Moskva selhala. Mohutný ukrajinský útok rezonuje Ruskem, nespokojenost lidí roste

Mohutné exploze v ruské metropoli musely proniknout i do toho nejvíce izolovaného bunkru. Ruský prezident Vladimir Putin čelí dlouhodobě obviněním, že se zcela odstřihl od reality své upadající invaze na Ukrajinu. Čtvrteční děsivé záběry z moskevského horizontu však znamenají moment, kdy ani ta nejsilnější vrstva izolace kolem šéfa Kremlu nedokáže utlumit zvuky opakovaných výbuchů. Ty nastaly pouhých šestnáct kilometrů od něj a zanechaly po sobě zničené rafinérie, ze kterých stoupal hustý černý dým přímo nad hlavní město.
Volodymyr Zelenskyj

Fatální chyba. Diplomat řekl, proč se Zelenskyj nesmí setkat s Putinem v Moskvě

Cesta do Moskvy na setkání s Vladimirem Putinem by pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byla fatální chybou. V rozhovoru pro deník Kyiv Post to uvedl bývalý velvyslanec USA na Ukrajině Steven Pifer. Reagoval tak na situaci, kdy Zelenskyj vyjádřil ochotu jednat na neutrální půdě, zatímco Putin trvá na tom, že případná schůzka se musí uskutečnit v hlavním městě Ruské federace. Podle Pifera si ukrajinský prezident toto riziko velmi dobře uvědomuje. Dodal také, že v současné době nic nenasvědčuje tomu, že by byl Kreml připraven o ukončení války skutečně seriózně vyjednávat.

Více souvisejících

Vladimír Putin Recep Tayyip Erdogan válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Petr Macinka

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

před 3 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří

Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje. 

před 4 hodinami

Koupání - ilustrační fotka

Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy

Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

před 7 hodinami

Bojový letoun Rafale F2

Evropská spolupráce se rozpadla. Německo odstoupilo z vývoje bojového letounu šesté generace, státy řeší, co dál

Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.

před 8 hodinami

Andrej Babiš

Babiš otočil. Rozhodnutí Pavla respektuji, tvrdil včera, dnes se do něj navezl

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se ve středu ostře vyjádřil na adresu prezidenta Petra Pavla v souvislosti s jeho kompetenční žalobou a žádostí o předběžné opatření u Ústavního soudu. Hlava státu tímto krokem reagovala na záměr vládního kabinetu neumožnit jí účast na nadcházejícím summitu NATO v Turecku. Babiš v rozhovoru pro server Blesk označil prezidentovo chování za směšné. Podle premiéra tímto způsobem Pavel pouze dělá kampaň za své znovuzvolení.

před 9 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Francie ohlásila první případ eboly na svém území

Francouzské ministerstvo zdravotnictví ve středu potvrdilo první případ nákazy virem ebola na svém území. Infikovaným je lékař, který se nedávno vrátil z humanitární mise v Demokratické republice Kongo. Podle oficiálního prohlášení úřadů byl nakažený zdravotník okamžitě převezen a hospitalizován ve specializovaném zdravotnickém zařízení, přičemž jeho zdravotní stav je v současné době stabilizovaný.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Petr Pavel

Pavel požádal ÚS o předběžné opatření, které mu umožní jet na summit NATO

Prezident Petr Pavel se obrátil na Ústavní soud s žádostí o předběžné opatření, které by mu umožnilo účast na červencovém summitu NATO v Ankaře ještě předtím, než soud definitivně rozhodne o kompetenční žalobě. Tento krok vyplývá z návrhu zveřejněného v přehledu plenárních věcí na webových stránkách soudu. Případ dostal jako soudce zpravodaj na starosti Pavel Šámal, nicméně verdikt bude vydávat plénum, které tvoří všichni soudci a soudkyně.

před 11 hodinami

Izraelská armáda

OSN: Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy

Nezávislá vyšetřovací komise OSN ve své nové zprávě uvedla, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti. Dokument, který zkoumal porušování práv dětí od začátku konfliktu, poukazuje na to, že děti tvoří přibližně 30 % všech obětí zabitých izraelskými silami. Navazuje tak na zářijové závěry komise, podle nichž Izrael v Gaze páchá genocidu a izraelští představitelé včetně premiéra Benjamina Netanjahua k těmto činům podněcují. Netanjahu navíc čelí zatykači Mezinárodního trestního soudu kvůli válečným zločinům.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům pod palbou kritiky: Mírové memorandum působí proíránsky, Teherán navíc řadu věcí popírá

Bílý dům po zveřejnění memoranda o porozumění s Íránem čelí vlně pochybností, protože text dohody působí velmi jednostranně ve prospěch Teheránu. Americká administrativa sice opakovaně prohlašuje, že se jí podařilo vyjednat zásadní ústupky, jenže žádný z těchto bodů se v oficiálním dokumentu neobjevuje. Íránská strana navíc jakákoli dodatečná ujednání rezolutně popírá a tvrdí, že k ničemu takovému nedošlo. Kvůli dřívějším rozporuplným prohlášením Washingtonu je tak v tuto chvíli velmi obtížné určit, která strana říká pravdu.

před 14 hodinami

včera

Marco Rubio

Rubio: USA nedovolí žádné zemi, včetně Íránu, vybírat poplatky za plavbu v Hormuzském průlivu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Perského zálivu prohlásil, že Spojené státy nedovolí žádné zemi, včetně Íránu, vybírat poplatky za plavbu v Hormuzském průlivu. Podle šéfa americké diplomacie se jedná o mezinárodní vodní cestu, kde stávající mezinárodní právo jakékoli zpoplatnění zakazuje. Rubio přicestoval do Abú Zabí s cílem ujistit regionální spojence, že Washington zaujme v mírových rozhovorech s Teheránem pevný postoj a že nedávno uzavřené šedesátidenní příměří bezpečnost partnerů v zálivu neohrozí.

včera

Plavání

Extrémní počasí si už v Evropě vyžádalo desítky lidských životů

Extrémní vlna veder, která v těchto dnech sužuje Evropu, přinesla tragickou bilanci ve Francii, kde od minulého čtvrtka utonulo v souvislosti s horky již 40 lidí. Ministryně pro sport a mládež Marina Ferrariová v této souvislosti varovala před riziky spojenými s koupáním na nehlídaných místech, kam lidé v touze po ochlazení často míří, aniž by domysleli nebezpečí. Francie v úterý zažila vůbec nejteplejší červnový den v historii měření s celostátním teplotním průměrem 29.8 stupně Celsia a více než polovina země se ocitla v nejvyšším stupni pohotovosti. Kritická situace panuje také v Německu, kde záchranáři hlásí několik utonulých poté, co zejména muži přecenili své síly ve vodě, přičemž tři těla byla vyplavena z řeky Rýn.

včera

Dagmar Havlová odebrala Knihovně souhlas s užíváním jména exprezidenta

Bývalá první dáma Dagmar Havlová se rozhodla odvolat souhlas s užíváním jména bývalého českého a československého prezidenta, který dosud měla Knihovna Václava Havla. Havlová je připravena poskytnout nejrůznější materiály týkající se Havla blíže nespecifikované veřejné instituci.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy