Rusko podle Putina zastaví konflikt, pokud Ukrajinci přestanou bojovat

Rusko zastaví svá vojska na Ukrajině jen v případě, že Ukrajinci přestanou bojovat a splní požadavky Moskvy, řekl podle Kremlu ruský prezident Vladimir Putin při svém dnešním telefonátu tureckému prezidentovi Recepovi Tayyipovi Erdoganovi. Ten zase podle vyjádření Ankary Putina vyzval k okamžitému vyhlášení klidu zbraní, otevření humanitárních koridorů a podepsání mírové dohody s Kyjevem.

Turecko již dříve označilo ruskou invazi na Ukrajinu za nepřijatelnou a nabídlo se jako prostředník při případných jednáních o míru. Zatím však na Moskvu neuvalilo žádné sankce. Erdogan dnes podle vyjádření své kanceláře znovu vyzval Putina, aby společně připravili cestu k míru. Podle tureckých médií trval telefonát asi hodinu.

Putin na Erdoganovy výzvy odvětil, že zastaví svá vojska jen v případě, že Ukrajinci přestanou bojovat a splní požadavky Moskvy. Znovu rovněž zopakoval své tvrzení z posledních dní, že "speciální vojenská operace", jak Kreml útoku na Ukrajinu říká, jde podle předem stanoveného plánu a harmonogramu.

Turecko již dříve prohlásilo, že by bylo naivní se domnívat, že přímé rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem přinesou výsledky, zatímco stále pokračují boje. Turecký ministr obrany Hulusi Akar řekl, že je naléhavě potřeba klid zbraní, aby mohla Ankara evakuovat svoje občany z Ukrajiny.

Erdogan, který v minulosti nazval Putina přítelem, je teprve třetím lídrem některé ze zemí NATO, který s ruským prezidentem hovořil od vypuknutí invaze. Putin telefonoval s německým kancléřem Olafem Scholzem a několikrát i s francouzskou hlavou státu Emmanuelem Macronem. Osobně se kromě toho setkal s izraelským premiérem Naftalim Bennettem.

Ankara již dříve uvedla, že by chtěla na konci příštího týdne uspořádat setkání šéfů diplomacie Ruska a Ukrajiny na jihu Turecka. Obě strany nabídku přijaly, není však jasné, zda se nakonec zúčastní, poznamenává agentura Reuters.

Macron telefonoval s Putinem, hovořili o jaderných elektrárnách

Ruský prezident Vladimir Putin dnes v telefonátu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem uvedl, že za incident z 3. března v Záporožské jaderné elektrárně nesou odpovědnost ukrajinští radikálové. S odkazem na vyjádření Kremlu o tom dnes informovala agentura Reuters.

Elysejský palác později potvrdil, že se hovor týkal zejména bezpečnosti ukrajinských jaderných elektráren. Macron zároveň vyjádřil znepokojení z hrozícího ruského útoku na ukrajinské město Oděsa a vyzval Putina, aby neohrožoval civilisty. Putin útoky ruské armády na civilisty popřel.

Telefonát, který trval necelé dvě hodiny, se podle Elysejského paláce uskutečnil na Macronovu žádost. Francouzský prezident se Putina zeptal na okolnosti požáru v areálu jaderné elektrárny.

"Vladimir Putin informoval o provokaci ukrajinských radikálů v oblasti Záporožské jaderné elektrárny," uvedl Kreml a doplnil, že "úroveň radiace je normální".

Francouzský prezident Putinovi sdělil, že je třeba zajistit, aby byly v Černobylu a dalších jaderných elektrárnách dodržovány bezpečnostní normy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), píše agentura AP s odkazem na nejmenovaného francouzského činitele. Macron podle téhož zdroje zdůraznil, že ukrajinská jaderná zařízení se nesmí stát terčem ruských útoků ani dějištěm bojů.

Putin podle francouzského zdroje řekl, že nemá v úmyslu útočit na jaderné elektrárny a souhlasil s principem "dialogu" mezi MAAE, Ukrajinou a Ruskem. Takové rozhovory by podle zdroje mohly být naplánované v příštích dnech.

Rusko se stalo terčem hlasité kritiky poté, co se ze čtvrtka na pátek rozhořely boje v Záporožské jaderné elektrárně, kterou následně ovládli ruští vojáci. Hořelo v pětipatrovém výcvikovém zařízení, požár se však podařilo uhasit. Záporožská elektrárna na jihovýchodě Ukrajiny je pokládána za největší jadernou elektrárnou v Evropě.

Zmíněnou elektrárnu podle dnešního sdělení MAAE nadále obsluhují ukrajinští zaměstnanci, ale její řízení nyní podléhá rozkazům velitele ruských sil, které ji obsadily. "Jsem extrémně znepokojen," uvedl šéf MAAE Rafael Grossi a dodal, že ruské síly přerušily některé mobilní sítě a internet, což zkomplikovalo komunikaci s elektrárnou. "Vedení a zaměstnanci musí mít možnost vykonávat své životně důležité povinnosti ve stabilních podmínkách bez nepřiměřených vnějších zásahů nebo tlaku," zdůraznil Grossi.

Macron v telefonátu s Putinem zopakoval, že by Rusko mělo válku na Ukrajině ukončit a že je zapotřebí v souladu s mezinárodním právem chránit civilisty a zajistit jim přístup k humanitární pomoci. Putin podle agentury AFP následně popřel, že by ruská armáda na civilisty útočila a řekl, že odpovědnost za evakuaci obklíčených měst mají Ukrajinci. Francouzský prezident na to odpověděl, že ten, kdo útočí, je ruská armáda a není důvod se domnívat, že by ukrajinská armáda civilisty ohrožovala.

Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko dnes sdělil, že kvůli pokračujícímu ruskému ostřelování selhal i druhý pokus evakuovat civilisty z obléhaného Mariupolu. Putin naopak tvrdí, že za neúspěch akce mohou ukrajinští nacionalisté. Ruský prezident také prohlásil, že jeho kampaň na Ukrajině jde podle plánu a neskončí, dokud Kyjev nepřestane bojovat, píše agentura Reuters.

Související

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

Více souvisejících

Vladimír Putin Recep Tayyip Erdogan válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou

Trumpovy stupňující se ambice na ovládnutí Grónska uvrhly transatlantické vztahy do nejhlubší krize za poslední desetiletí. Evropští lídři, kteří se po Trumpově návratu do Bílého domu snažili zachovávat zdání klidu, nyní otevřeně mluví o „geopolitickém rozvodu“. Výhrůžky desetiprocentními cly vůči osmi spojencům, včetně Dánska a Velké Británie, se staly bodem, ze kterého už podle mnoha diplomatů není návratu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

včera

včera

včera

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy