Zájmy obklopující Rusko rozdělují západní svět, domnívá se politolog Šarūnas Liekis z litevské Univerzity Vytautase Velkého. V komentáři pro server National Interest se kloní k názoru, že po ženevském pokusu Spojených států a Ruska dosáhnout konsensu skrze nejjednodušší otázky, bude o stabilní a předvídatelné vztahy s Moskvou usilovat i EU.
Komplexnější problémy
Ženevský summit cílil na stabilní strategický dialog, který by byl v budoucnu obezřetný, ale zároveň pevný, míní odborník. Dodává, že debaty mezi Washingtonem a Moskvou o lidských právech, demokracii a na pravidlech založeném mezinárodním řádu byly jen praktické a normativní.
"EU nevstoupila do žádné z těchto otázek," pokračuje Liekis. Upozorňuje však, že napětí mezi členy sedmadvacítky a Ruskem má komplexnější povahu, jelikož zahrnuje hraniční spory, historické nároky a zásadní nepoměr síly na východní hranici Unie.
Je proto jednoznačné, že trvalá, odhodlaná a konsistentní podpora EU a NATO svým východním členům má prioritní důležitost, deklaruje autor komentáře. Pokládá otázku, zda mohou být vztahy s Ruskem skutečně stabilní a předvídatelné, pokud Moskva využívá politiku kontroly a vlivu coby nástroje k budování svého mezinárodního statutu.
Ruské prosazování "národních zájmů" hodnotí politolog jako pouhé vykonstruované dilema strategické stability v Evropě, které lze dle moskevského narativu vyřešit jediným způsobem, a to uznáním ruské sféry vlivu a omezením přítomnosti NATO, Spojených států a nakonec i nezávislosti některých zemí EU.
"Rusko-ukrajinský konflikt z roku 2014 můžeme považovat za příležitost zaměřit se na způsoby uznání ruských zájmů a (ruského) postavení v zemím sousedících s Ruskem," pokračuje Liekis. Vyzdvihuje, že i díky tomu neexistuje realistická šance na dosažení konsensu mezi východními členy EU a Moskvou.
Jakékoliv potenciální posílení pobaltských států, Polska či Rumunska bude Ruskem vnímáno jako hrozba pro jeho nezávislost a blaho, varuje akademik. Deklaruje, že teze o nutnosti mezinárodně uznat ruské zájmy je silným tématem, které se vyskytuje v ruském zahraničněpolitickém narativu. Ten je zároveň důležitým zdrojem domácí legitimity aktuálního ruského režimu, upozorňuje politolog.
Liekis si pokládá dvě otázky: Může Rusko něco získat výměnou za přehodnocení svého agresivního postoje? A je představa budoucího a trvale demokratického Ruska, které opustilo svou imperiální politiku a své imperiální ambice, realistickou a přijatelnou možností z pohledu ruských politiků a ruské veřejnosti? Odpověď je podle autora komentáře v obou případech jednoznačně záporná.
Symbolická hodnota
Pobaltské státu EU jsou samy o sobě extrémně zranitelné vůči ruské agresi, jelikož závisí na vnějších aktérech a počínají si systematicky neefektivně v regionální mocenské rovnici, míní odborník. Vyzdvihuje především nedostatečnou schopnost těchto a dalších východních členů Unie shromáždit v kritických časech zdroje.
"Říká se, že země je slabá, protože má silné sousedy a obráceně," pokračuje politolog. Sám vyzdvihuje, že síla konkrétní země vychází ze slabosti jejích sousedů, a konstatuje, že mimořádné vystavení pobaltských států ruským imperiálním machinacím má tedy výraznou symbolickou hodnotu.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Rétorika celé EU a jejích jednotlivých členů vůči Rusku by se podle Liekise měla vyznačovat vyšší mírou soupeření, vymezování se a ekonomického egoismu. Výjimkou jsou pouze opatření, která by mohla zvýšit ruskou vojenskou hrozbu, míní odborník. Dodává, že v takových podmínkách je k udržení rovnováhy ve vztahu k Moskvě klíčová jednomyslná podpora EU a NATO, a to do chvíle, než pobaltské a východoevropské země nenaleznou lék na svou zakořeněnou vojenskou a ekonomickou slabost.
Dokud bude Rusko odmítat uznat zahraničněpolitické volby svých sousedů a bude se uchylovat k mocenské politice zaměřené na prosazení vlastní vize světa, jeho evropští sousedé budou nadále vlažní vůči snaze EU pěstovat s Moskvou těsnější vztahy, naznačuje Liekis. Upozorňuje i na další riziko v podobě toho, že mnoho zemí na východě Evropy vnímá pokusy Německa a Francie o zlepšení vztahů s Ruskem za něco, co je izolované od globálního kontextu.
"Tyto pokusy jsou vnímány jako hra, která staví zájmy Německa, Francie a Ruska nad zájmy zemí ležících mezi nimi," vysvětluje politolog. Domnívá se, že velcí evropští hráči tento problém nikdy výrazně neřešili, tudíž vzniká dojem, že nadále rozhodují na základě vlastních zájmů a jdou proti hodnotám a normativním otázkám, které na svých bedrech nesou členové EU na ruské hranici.
Související
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
před 1 hodinou
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
před 2 hodinami
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
před 2 hodinami
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
před 3 hodinami
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
před 4 hodinami
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
před 4 hodinami
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
před 5 hodinami
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
před 5 hodinami
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
před 5 hodinami
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
před 6 hodinami
Po Ficovi je v ohrožení další evropský premiér. Tuskovi vyhrožovali smrtí
Aktualizováno před 6 hodinami
Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
před 7 hodinami
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
před 7 hodinami
Příjezd Pastrňáka se Zachou by národní tým přivítal. Chystá se telefonát
před 8 hodinami
Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu
před 8 hodinami
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
před 9 hodinami
Ukrajinci prchají z Charkovské oblasti před ruskou armádou. Jsou jich tisíce
před 10 hodinami
Aktuální počasí: Bouřková předpověď na víkend. Hrozí dnes i zítra
před 11 hodinami
Putin předstírá zájem o mírová jednání. Jde mu o jediné, tvrdí analytici z ISW
před 11 hodinami
Britové i po vyrovnaném duelu s Dánskem stále bez bodu. Němci opět nastříleli osm branek
Duel dvou trápících se mužstev pražské skupiny A, tedy duel mezi Velkou Británií a Dánskem, nabídl v pátek odpoledne vyrovnanou bitvu, ze které vzešli nakonec vítězně Seveřané, navzdory dobrému vstupu do zápasu ze strany Britů. Ti sice svého soupeře trápili a dokázali hrát vyrovnanou partii, zásluhou přesilovkového gólu Wejseho však tři body putovali k dánskému týmu, Britové jsou dále bez bodu. Kdo rozhodně není bez bodu, je v ostravské skupině Německo, zvláště pak po posledních dvou zápasech, v nichž nastřílelo celkem 16 branek.
Zdroj: David Holub