Sesuv laviny a špatná viditelnost po prudkém zhoršení počasí zavinily podle ruské prokuratury smrt devíti účastníků turistického pochodu na severním Urale v roce 1959. "Případ je uzavřen," ohlásil zástupce náčelníka generální prokuratury pro Ural Andrej Kurjakov před novináři.
Zkáza tzv. Ďatlovovy expedice na horu Cholat Sjachyl (Hora mrtvých), kterou desítky let obestíralo tajemno, dráždila fantazii amatérských badatelů a stala se i námětem několika filmů, než se úřady pod tlakem zájmu médií a veřejnosti rozhodly letitou záhadu objasnit.
Expedice, nazvaná podle jejího vůdce Igora Ďatlova, měla v únoru 1959 vyvrcholit výstupem na horu vysokou 1079 metrů v severní části pohoří Ural. Když záchranáři ztratili se skupinou rádiový kontakt, vydali se turisty hledat. V jednom z průsmyků, který nyní nese Ďatlovovo jméno, našli devět mrtvých těl.
Mrtví měli zpřerážené končetiny a rozbité hlavy. Stan, v němž expedice nocovala, byl protržený zevnitř, turisté v třicetistupňovém mrazu opustili nocleh z neznámých důvodů bosí. Známky boje ale vyšetřovatelé na místě nenašli.
Jediný přeživší účastník, Jurij Judin, si zachránil život tím, že se kvůli nevolnosti od skupiny již dříve oddělil. Než zemřel v roce 2013, snažil se záhadu smrti svých kamarádů objasnit, ale marně.
Podle úřední zprávy tehdejších sovětských vyšetřovatelů způsobila smrt turistů blíže neurčená přírodní pohroma. Veřejnost ale toto vysvětlení neuspokojilo. Spekulovalo se o útoku vězňů uprchlých z některého z okolních táborů, loupežném přepadení domorodci, hádce mezi členy expedice, výbuchu testované tajné rakety i o "nadpřirozených jevech".
Hypotéza o lavině potvrzena, tvrdí Rusko
Ruská prokuratura od loňského roku podle serveru Newsru.com zkoumala 75 verzí smrti turistů před 60 lety. Kriminální hypotézy vyloučila kvůli absenci důkazů, včetně nepřímých. Nakonec vyšetřování dospělo k závěru, že za tragédii mohla lavina a špatná viditelnost, ohlásil Kurjakov.
"Hypotéza o lavině byla plně potvrzena, ale nebyla jedinou příčinou," uvedl prokurátor. Po lavině, která zasáhla část stanu výpravy, členové expedice stan rozřízli, aby se dostali ven, a uprchli po svahu dolů k asi 50 metrů vzdálenému kamennému valu, představujícímu přirozenou překážku. "Udělali vše správně. Ale tady je druhá příčina, proč skupina byla odsouzena k zániku. Stan znovu nezahlédli. Viditelnost činila jen 16 metrů, ale byli 50 metrů daleko," dodal s tím, že experiment ověřil, že za takových podmínek nelze stan najít, přestože se ví, v přibližně jakém směru se nachází.
"Počasí se prudce zhoršilo, vál prudký vítr, teplota klesala. Viditelnost činila jen 16 metrů. Jít dál za takových podmínek nebylo možné. Zapálili oheň, který ale hořel půldruhé hodiny. Skupina se rozdělila," vylíčil. Dva lidé zemřeli u ohniště. Ostatní se snažili plazit ve svých stopách ke stanu, ale ve vichru při teplotě 40-45 stupňů hned umrzli. A ti, kdo se snažili vyhrabat si ve sněhu úkryt, strhli další lavinu, která se jim stala osudnou. Tři turisté podle prokurátora podlehli zraněním, typickým pro laviny. Ostatní umrzli.
"Byl to hrdinný boj. Nevypukla panika. Ale za daných okolností neměli šanci se zachránit," dodal.
O uralské tragédii vznikl v roce 2000 filmový dokument ve studiích uralské televize TAU. O rok později se tématu zmocnil televizní kanál History Channel. Finsko-americký režisér Renny Harlin natočil v roce 2013 horor Incident v Ďatlovově průsmyku (The Dyatlov Pass Incident), který se pod názvem Záhada Hory mrtvých objevil i v českých kinech.
Radiace i sněžný muž. Kolem výpravy se objevila řada podivných teorií
Paradoxem je, že ač většina z deseti turistů byli studenti, nešlo o žádné nováčky. Trasa, kterou si vytyčili, patří k nejnáročnějším na světě, všichni ale byli zkušení lyžaři a zdánlivě se neměli čeho bát.
25. ledna 1959 dorazila skupina pod vedením Igora Ďatlova vlakem do města Ivdel ve Sverdlovské oblasti na Urale. Poté se dostali do osady Vižaj, z níž vyráželi a kde měl také být cíl jejich cesty.
28. ledna se od skupiny se však oddělil jeden její člen, Jurij Judin, kterému se zhoršil jeho revmatismus. Vzhledem k tomu, že by tak náročnou trasu nemusel s touto nemocí zvládnout, rozhodl se v ní nepokračovat. A to mu zachránilo život.
Členové výpravy s sebou měli deník a fotoaparát. Lze tak relativně věrně zmapovat jejich trasu a popsat, co se cestou dělo. Jak ze záznamu v deníku vyplývá, žádné komplikace mezi členy týmu nenastávali. Všichni se vzájemně znali a byli velmi zkušení, co se pohybu v zamrzlém terénu týče.
Podle dokumentů, které natočila řada televizních stanic, mimo jiné například History Channel, obsahoval deník povětšinou popisy radostných chvil. Mužská část výpravy se zapřísáhla, že nebude cestou kouřit, členové stanovali a povídali si dlouho do noci, nic nenasvědčovalo tomu, že by měli být za pár dní všichni po smrti.
31. ledna dorazila výprava na okraj horské oblasti, do míst, kde se začala připravovat na výstup na horu Ortoten. 1. února se ale počasí zhoršilo a skupina se odklonila od plánované trasy. Místo toho začala plánovat výstup na horu Cholat Sjachyl, Horu mrtvých.
"Jsme unavení a vyčerpáni, začali připravovat základnu pro stan. Nemáme dost dřeva a nevykopali jsme díru na oheň, byli jsme unavení," zapsal ten den večer do deníku vůdce výpravy Igor Djatlov. Následně poznamenal, že skupina večeří ve stanech a chystá se ke spánku. Tím však deník končí.
Skupina se nevrátila, záchranná výprava začala
Celý tým se měl vrátit do osady Vižaj nejpozději 12. února. To se ale nestalo a na přání rodinných příslušníků členů výpravy úřady vyhlásily pátrání. Po členech Djatlovovy výpravy pátrali studenti, armáda, policie, i vrtulníky a letadla.
25. února 1959 našli záchranáři stany zasypané sněhem, které byly na několika místech rozřezané. Ať už se stalo cokoliv, lidé se potřebovali akutně dostat ven. Stany byly rozřezané zevnitř a kolem nich ležely boty, peníze, doklady a oblečení. Ale žádná těla.
První dvě oběti výpravy ležely zhruba půl kilometrů daleko od tábora. Jurije Dorošenka a Georgie Krivoniščenka našli záchranáři svlečené do spodního prádla a popálené. V blízkosti se nacházely pozůstatky táboráku a další pátrání ukázalo, že se oba snažili vyšplhat na nedaleké stromy.
Později byla nalezena těla Igora Ďatlova, Ziny Kolmogorové a Rustema Slobodina, která ležela mezi stromy. S největší pravděpodobností se všichni pokoušeli dostat zpět ke stanů, měli však drobné odřeniny na obličeji a Slobodin měl poraněnou lebku. Zbytek výpravy se několik dalších týdnů nalézt nepodařilo.
Vyříznutý jazyk, zlámaná žebra?
Uplynuly více než dva měsíce od doby, kdy byla nalezena část výpravy. Píše se květen roku 1959 a pátrací týmy hlásí nález dalších těl. Zatímco poslední nalezená trojice mířila před svou smrtí ke stanům, nově nalezené ostatky Dorošenka a Krivoniščenka ukázaly, že tato dvojice mířila od nich. Až dosud bylo otázkou, proč se část výpravy rozhodla do tábora vrátit, zatímco jiná zvolila jiný směr.
Nalezena byla také Ludmila Dubininová, která klečela na kolenou a obličejem byla zabořena do stráně u vodopádu. Některé teorie dokonce tvrdily, že jí někdo před smrtí vyříznul jazyk a vypíchnul oči. Nikolaj Tibo-Briňol byl nalezen v potoce se zlomeninou lebky a polámanými kostmi. Alexander Zolotarev měl šest zlomených žeber a Alexander Kolevatov, poslední nalezený člen výpravy, sice uzavřel celé pátrání, byl ale nezraněn.
Celá skupina byla nalezena. Poblíž tábora nebyly známky bojů ani přítomnosti jiných osob. Nebylo ale jasné, proč byla některá těla zdeformována. Říká se také, že pozdější šetření ukázalo, že oblečení některých členů výpravy údajně vykazovalo známky radiace.
Pitvy ukázaly, že většina výpravy zemřela na podchlazení. U tří obětí byla jako příčina smrti určena různá zranění. Lebka Tibo-Briňola byla rozdrcena, těla Dubininové a Zolotareva měla polámaná žebra a rozsáhlá vnitřní zranění. Ta byla podle lékařů tak silná, že by je jen stěží dokázal zavinit člověk. Připomínala spíše autonehodu.
Oficiální vyšetřování bylo na dlouhou dobu zastaveno a závěr úřadů zněl jasně: "Příčinou smrti turistů byla spontánní síla, kterou lidé nebyli schopni překonat." I přes nesouhlas veřejnosti byla celá kauza uložena do spisů do tajných archívů a oblast, kde se nehoda odehrála, byla uzavřena.
To podnítilo řadu konspiračních teoretiků, kteří se dožadovali vysvětlení a sami si jej vymýšleli. Někteří přisoudili smrt turistů mimozemšťanům, jiní hovoří o testu vojenských zbraní, další sváděli vinu na sněžného muže. Každá z teorií ale byla časem vyvrácena.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 1 hodinou
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 2 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 2 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 3 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
včera
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
včera
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
včera
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
včera
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
Joe Biden v pátek vyjádřil ochotu debatovat se svým pravděpodobným republikánským oponentem Donaldem Trumpem později na podzim. Toto prohlášení bylo dosud nejvyhraněnější Bidenovo stanovisko k této záležitosti. Informace převzala agentura AP.
Zdroj: Libor Novák