Rusko zastavuje své zastoupení u NATO

"V důsledku účelových kroků ze strany NATO prakticky nemáme vhodné podmínky pro základní diplomatickou činnost a v reakci na akce NATO pozastavujeme práci naší stálé mise v NATO...," citoval TASS oznámení, které Lavrov učinil na tiskové konferenci uspořádané v ruské metropoli.

"Činnost Informační kanceláře NATO v Moskvě, která byla zřízena při velvyslanectví Belgického království, je ukončena. Pokud mají členové NATO nějaké naléhavé záležitosti, mohou se v těchto otázkách obrátit na našeho velvyslance v Belgii," informoval zároveň ruský ministr zahraničí.

Ruské ministerstvo zahraničí podle TASS uvedlo, že je na zvážení aliance, aby jeden z velvyslanců členských zemí aliance v Moskvě plnil podobnou roli při nouzovém udržování kontaktů NATO s Ruskem, jakou bude sehrávat vůči ústředí NATO ruský velvyslanec v Belgii.

Aliance vypověděla osm členů ruské mise při NATO začátkem října. Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg před dvěma týdny k tomu sdělil, že tento krok nesouvisí s žádnou konkrétní událostí. Vypovězené Rusy označil za utajené důstojníky ruských zpravodajských služeb, jejichž aktivity se neshodovaly s činností, pro kterou jim NATO vystavilo akreditace.

Aliance zároveň zmenšila velikost moskevského týmu, který může v bruselském sídle NATO pracovat. Jde o snížení o polovinu - z 20 na deset pracovníků, přičemž v tomto počtu už je započítaných i osm diplomatů s odebranou akreditací.

Z Moskvy vzápětí zaznělo, že Rusko na tento krok NATO odpoví, i když bez náznaku, jak by odvetný krok mohl vypadat. "Tyto kroky nám samozřejmě nedovolují dělat si iluze o možnosti normalizace vztahů a obnovení dialogu s NATO. Spíše jsou tyto vyhlídky prakticky zcela podkopány," řekl k tomu tehdy mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Nynější krok znamená podle agentury Reuters další zhoršení vztahů mezi Východem a Západem, které jsou již na nejnižší úrovni od skončení studené války. Rusko obviňuje NATO z provokativní činnosti poblíž ruských hranic. Aliance říká, že je odhodlána posílit bezpečnost členských států NATO ležících poblíž Rusku ruské anexi ukrajinského Krymského poloostrova a podpoře separatistů na východní Ukrajině, kde si konflikt s vojsky prozápadní vlády v Kyjevě vyžádal od jara 2014 více než 13.000 mrtvých.