Rusové viní Ukrajince z teroristického útoku na flotilu v Sevastopolu

Informovala o tom agentura TASS. Ukrajina se k obvinění z útoku zatím oficiálně nevyjádřila.

"Dnes v noci byl podniknut nejmasivnější útok bezpilotních letounů a dálkově řízených hladinových plavidel v oblasti Sevastopolského zálivu v historii (takzvané speciální vojenské operace)," řekl gubernátor Razvozžajev. Dodal, že cílem útoku byly vojenské objekty ruského námořnictva ve městě na jihozápadě Krymu, který Rusko nelegálně anektovalo v roce 2014.

Podle ruského ministerstva obrany bylo do útoku zapojeno devět bezpilotních letounů a sedm dálkově ovládaných hladinových plavidel. Poškozena byla minolovka Ivan Golubec. Stejně jako dříve místní proruské úřady i ministerstvo sdělilo, že všechny vzdušné cíle byly při útoku zničeny.

Proruské úřady v Sevastopolu vysvětlily černý dým stoupající nad jednou ze zátok města plánovaným cvičením. Dříve guvernér uvedl, že žádný objekt ve městě nebyl zasažen a že situace je pod kontrolou. Již ráno však bylo uzavřeno místní kotviště.

Ukrajinská média s odvoláním na neověřené zprávy ze sociálních sítí uvedla, že Sevastopolem dnes ráno zněly exploze. Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko na twitteru s odvoláním na místní média uvedl, že záchranáři se snaží uhasit požár na jedné z ruských lodí. Na doprovodných snímcích je vidět kouř stoupající z oblasti přístavu. Na telegramu Heraščenko dříve sdělil, že podle zatím neověřených informací byla zasažena ruská fregata Admiral Makarov.

"Jsou to pravděpodobně bojoví komáři, kteří ruskou moc tolik znepokojují," komentovala ironicky vyjádření sevastopolských úřadů mluvčí ukrajinského jižního velení Natalija Humenjuková. Narážela tím na nedávný skutečnostmi nepodložený výrok ruského velvyslance při OSN Vasilije Něbenzji, podle nějž Rusové na Ukrajině objevili drony, které mohou "šířit komáry nakažené nebezpečnými viry".

Strategický přístav Sevastopol je největším městem na poloostrově Krym, který Rusko anektovalo v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014. Ukrajinští představitelé v posledních měsících několikrát uvedli, že je jejich cílem dobýt poloostrov zpět. Již před anexí v Sevastopolu sídlila ruská Černomořská flotila.

TASS: Rusko po útocích pozastavuje účast na obchodu s obilím

Rusko po dnešních útocích na lodě na Krymu pozastavuje na neurčito svoji účast na dohodě o vývozu zemědělských produktů z ukrajinských přístavů, kterou zprostředkovala OSN. Oznámila to agentura TASS s odvoláním na prohlášení ruského ministerstva obrany. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba napsal, že Moskva používá falešnou záminku k zablokování obilného koridoru. Jeho červencové zprovoznění vedlo ke snížení globálních cen potravin, připomněla agentura AP.

V dopise generálnímu tajemníkovi OSN Antóniovi Guterresovi Moskva podle agentury Reuters napsala, že po útoku už není schopna garantovat bezpečnost civilních lodí, které zajišťovaly obilný koridor. Rusko také požádalo o jednání Rady bezpečnosti OSN, která by se podle něj měla v pondělí zabývat právě útokem na její Černomořskou flotilu.

Ta je soustředěna v přístavu Sevastopol, jenž leží na ukrajinském poloostrově Krymu, který Rusko v roce 2014 anektovalo v rozporu s mezinárodním právem. Dnes podle Moskvy její námořnictvo čelilo útoku ukrajinskými drony. Rusko útok označilo za "teroristický čin", na kterém se podíleli i britští experti. Británie to odmítla a Moskvu obvinila z "šíření nepravdivých tvrzení epického rozsahu".

OSN uvedla, že je v kontaktu s ruskými úřady. "Je nezbytné, aby se všechny strany zdržely jakéhokoliv jednání, které by ohrozilo černomořskou obilnou iniciativu, což je velmi důležité humanitární úsilí, které má jednoznačně pozitivní dopad na přístup k potravinám pro miliony lidí na celém světě," uvedl mluvčí OSN Stéphane Dujarric. Iniciativu OSN na zachování dohody podpořila i Evropská unie.

Kuleba na svém účtu na twitteru kromě obvinění Ruska z falešné záminky pro zablokování obilného koridoru vyzval všechny státy, aby požadovaly po Rusku návrat k plnění závazků. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak zase obvinil Rusko z "vydírání" a "vymyšlených teroristických útoků" na vlastním území.

Na základě dohody obnovila Ukrajina vývoz obilí a hnojiv přes Černé moře, který se zastavil po únorové invazi Ruska na Ukrajinu. Dohoda o vývozu z Ukrajiny byla sjednána na 120 dní. Šéf humanitární pomoci OSN Martin Griffiths ještě ve středu uvedl, že je "poměrně optimistický", že dohoda bude po polovině listopadu prodloužena. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně v posledních dnech tvrdil, že ruské lodě koridor blokují.

Ruský ministr zemědělství Dmitrij Patrušev dnes uvedl, že Rusko je připraveno v příštích čtyřech měsících s pomocí Turecka dodat zdarma chudým zemím až 500.000 tun obilí, a nahradit tak dodávky ukrajinského obilí. Rusko si dlouhodobě stěžovalo, že část dohody, která měla umožnit přístup ruského obilí a hnojiv na světový trh, není dodržována.

Ukrajina je jedním z největších vývozců zemědělských plodin. Podle BBC na ni připadá 42 procent slunečnicového oleje, 16 procent kukuřice a devět procent pšenice prodávaných na světovém trhu. Od podpisu dohody bylo z Ukrajiny vyvezeno několik milionů tun kukuřice, pšenice, slunečnicových produktů, ječmene, řepky a sóji. Podle nedávného prohlášení ukrajinského prezidenta Zelenského vyvezla země po uzavření dohody osm milionů tun potravin, z toho 60 procent do zemí Afriky a Asie.