Ruský parlament schválil změnu ústavy, Putin může opět být prezidentem. Opozice protestuje

Ruský parlament dnes schválil návrh změny ústavy, která umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi kandidovat i v příštích volbách hlavy státu. Úpravu základního zákona dopoledne nejprve přijala dolní komora, Státní duma, a o několik hodin později pak také horní komora, Rada federace. Souhlasit s ní ještě musí subjekty Ruské federace a poté občané v referendu.

Agentura Reuters dnes poznamenala, že ústavní změny mohou umožnit Putinovi (67) - pokud mu to zdraví a voliči dovolí - zůstat v nejvyšším úřadu další dvě šestiletá období až do roku 2036, kdy mu bude 83 let a bude mít za sebou 36 let u kormidla moci. Tím by překonal i komunistického diktátora Josifa Stalina, ale ještě by se nevyrovnal carovi Petru Velikému, který vládl 43 let.

Novelu, navrženou v lednu překvapivě Putinem, v závěrečném, třetím čtení dnes podle agentury TASS ve 450členné dumě podpořilo 383 poslanců, nikdo nehlasoval proti. Pouze 43 zákonodárců komunistické strany se zdrželo, všechny ostatní poslanecké skupiny byly pro novinky.

Odpoledne ve 170členné Radě federace přidalo souhlas 160 senátorů. Jen jeden byl proti a tři se zdrželi hlasování.

Změny přijaté ve formě ústavního zákona mimo jiné rozšiřují pravomoci parlamentu a zavádějí některá omezení pro nejvyšší funkcionáře. Počítají také s nejvýše dvěma prezidentskými mandáty jedné osoby. Nicméně na základě schváleného dodatku navrženého první kosmonautkou světa Valentinou Těreškovovou, se stávající prezident, tedy Putin, smí po vstupu změn v platnost o úřad hlavy státu znovu ucházet, až mu v roce 2024 vyprší stávající mandát.

V textu se podle agentury AP uvádí, že omezení počtu prezidentských období nemá bránit osobě zastávající funkci prezidenta v okamžiku vstupu tohoto návrhu v platnost účastnit se jako kandidát prezidentských voleb bez ohledu na počet mandátů, které daná osoba dosud zastávala.

Ruská ústava až dosud zakazovala zastávat více než dvě funkční období v čele státu za sebou. Putin proto po prvních dvou obdobích přešel na jaře 2008 z Kremlu do čela vlády, zatímco v prezidentské funkci jej na čtyři roky vystřídal Dmitrij Medveděv. Do Kremlu se Putin vrátil na jaře 2012, přičemž mezitím novela ústavy prodloužila prezidentský mandát ze čtyř na šest let.

Dodatky navržené v lednu Putinem mají posílit pravomoci parlamentu při vytváření nové vlády nebo například zakázat vysokým státním činitelům dvojí občanství či trvalý pobyt v cizině. Kromě toho se v základním zákonu objeví zmínka o bohu, o sňatcích jako svazku muže a ženy či o státotvorné roli ruského národa a jazyka.

Rozhodnutí prezidenta upravit ústavu se setkala s odmítavou reakcí jeho odpůrců. "Tento tupý režim bude vládnout ještě 16 let? Z toho se lze zbláznit," napsal například na twitteru někdejší nejbohatší Rus a pak Putinův nejznámější vězeň Michail Chodorkovskij.

Путин остается у власти еще на 16 лет. На выборах 2036 года впавший в маразм 83-летний лидер сможет побороться за президентское кресло с детьми, рожденными в год его первого вступления в должность. pic.twitter.com/WPFZ7TaRem

— Ходорковский Михаил (@mich261213) March 11, 2020

Podle opozičního předáka Alexeje Navalného je zřejmé, že Putin chce být doživotním prezidentem, ač se navenek tváří, že něco takového je mu cizí.

Opoziční politici chtějí 21. března uspořádat v Moskvě velké protestní shromáždění proti přepisování ústavy.

Podle agentury TASS pak budou úpravu schvalovat zákonodárné sbory administrativních subjektů Ruské federace. Pakliže jich alespoň dvě třetiny vysloví souhlas, předloží Putin podle svého slibu změny základního zákona k posouzení ústavnímu soudu. V případě pozitivního stanoviska této vrcholné justiční instance se 22. dubna uskuteční celostátní referendum, v němž definitivní verdikt vynesou ruští občané.

Související

Více souvisejících

Vladimír Putin Rusko Michail Chodorkovskij Alexej Navalnyj

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 49 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy