Ruský parlament dnes schválil návrh změny ústavy, která umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi kandidovat i v příštích volbách hlavy státu. Úpravu základního zákona dopoledne nejprve přijala dolní komora, Státní duma, a o několik hodin později pak také horní komora, Rada federace. Souhlasit s ní ještě musí subjekty Ruské federace a poté občané v referendu.
Agentura Reuters dnes poznamenala, že ústavní změny mohou umožnit Putinovi (67) - pokud mu to zdraví a voliči dovolí - zůstat v nejvyšším úřadu další dvě šestiletá období až do roku 2036, kdy mu bude 83 let a bude mít za sebou 36 let u kormidla moci. Tím by překonal i komunistického diktátora Josifa Stalina, ale ještě by se nevyrovnal carovi Petru Velikému, který vládl 43 let.
Novelu, navrženou v lednu překvapivě Putinem, v závěrečném, třetím čtení dnes podle agentury TASS ve 450členné dumě podpořilo 383 poslanců, nikdo nehlasoval proti. Pouze 43 zákonodárců komunistické strany se zdrželo, všechny ostatní poslanecké skupiny byly pro novinky.
Odpoledne ve 170členné Radě federace přidalo souhlas 160 senátorů. Jen jeden byl proti a tři se zdrželi hlasování.
Změny přijaté ve formě ústavního zákona mimo jiné rozšiřují pravomoci parlamentu a zavádějí některá omezení pro nejvyšší funkcionáře. Počítají také s nejvýše dvěma prezidentskými mandáty jedné osoby. Nicméně na základě schváleného dodatku navrženého první kosmonautkou světa Valentinou Těreškovovou, se stávající prezident, tedy Putin, smí po vstupu změn v platnost o úřad hlavy státu znovu ucházet, až mu v roce 2024 vyprší stávající mandát.
V textu se podle agentury AP uvádí, že omezení počtu prezidentských období nemá bránit osobě zastávající funkci prezidenta v okamžiku vstupu tohoto návrhu v platnost účastnit se jako kandidát prezidentských voleb bez ohledu na počet mandátů, které daná osoba dosud zastávala.
Ruská ústava až dosud zakazovala zastávat více než dvě funkční období v čele státu za sebou. Putin proto po prvních dvou obdobích přešel na jaře 2008 z Kremlu do čela vlády, zatímco v prezidentské funkci jej na čtyři roky vystřídal Dmitrij Medveděv. Do Kremlu se Putin vrátil na jaře 2012, přičemž mezitím novela ústavy prodloužila prezidentský mandát ze čtyř na šest let.
Dodatky navržené v lednu Putinem mají posílit pravomoci parlamentu při vytváření nové vlády nebo například zakázat vysokým státním činitelům dvojí občanství či trvalý pobyt v cizině. Kromě toho se v základním zákonu objeví zmínka o bohu, o sňatcích jako svazku muže a ženy či o státotvorné roli ruského národa a jazyka.
Rozhodnutí prezidenta upravit ústavu se setkala s odmítavou reakcí jeho odpůrců. "Tento tupý režim bude vládnout ještě 16 let? Z toho se lze zbláznit," napsal například na twitteru někdejší nejbohatší Rus a pak Putinův nejznámější vězeň Michail Chodorkovskij.
Путин остается у власти еще на 16 лет. На выборах 2036 года впавший в маразм 83-летний лидер сможет побороться за президентское кресло с детьми, рожденными в год его первого вступления в должность. pic.twitter.com/WPFZ7TaRem
— Ходорковский Михаил (@mich261213) March 11, 2020
Podle opozičního předáka Alexeje Navalného je zřejmé, že Putin chce být doživotním prezidentem, ač se navenek tváří, že něco takového je mu cizí.
Opoziční politici chtějí 21. března uspořádat v Moskvě velké protestní shromáždění proti přepisování ústavy.
Podle agentury TASS pak budou úpravu schvalovat zákonodárné sbory administrativních subjektů Ruské federace. Pakliže jich alespoň dvě třetiny vysloví souhlas, předloží Putin podle svého slibu změny základního zákona k posouzení ústavnímu soudu. V případě pozitivního stanoviska této vrcholné justiční instance se 22. dubna uskuteční celostátní referendum, v němž definitivní verdikt vynesou ruští občané.
Související
Robert Fico je u Putina v Kremlu
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
Vladimír Putin , Rusko , Michail Chodorkovskij , Alexej Navalnyj
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek