Ruský parlament dnes schválil návrh změny ústavy, která umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi kandidovat i v příštích volbách hlavy státu. Úpravu základního zákona dopoledne nejprve přijala dolní komora, Státní duma, a o několik hodin později pak také horní komora, Rada federace. Souhlasit s ní ještě musí subjekty Ruské federace a poté občané v referendu.
Agentura Reuters dnes poznamenala, že ústavní změny mohou umožnit Putinovi (67) - pokud mu to zdraví a voliči dovolí - zůstat v nejvyšším úřadu další dvě šestiletá období až do roku 2036, kdy mu bude 83 let a bude mít za sebou 36 let u kormidla moci. Tím by překonal i komunistického diktátora Josifa Stalina, ale ještě by se nevyrovnal carovi Petru Velikému, který vládl 43 let.
Novelu, navrženou v lednu překvapivě Putinem, v závěrečném, třetím čtení dnes podle agentury TASS ve 450členné dumě podpořilo 383 poslanců, nikdo nehlasoval proti. Pouze 43 zákonodárců komunistické strany se zdrželo, všechny ostatní poslanecké skupiny byly pro novinky.
Odpoledne ve 170členné Radě federace přidalo souhlas 160 senátorů. Jen jeden byl proti a tři se zdrželi hlasování.
Změny přijaté ve formě ústavního zákona mimo jiné rozšiřují pravomoci parlamentu a zavádějí některá omezení pro nejvyšší funkcionáře. Počítají také s nejvýše dvěma prezidentskými mandáty jedné osoby. Nicméně na základě schváleného dodatku navrženého první kosmonautkou světa Valentinou Těreškovovou, se stávající prezident, tedy Putin, smí po vstupu změn v platnost o úřad hlavy státu znovu ucházet, až mu v roce 2024 vyprší stávající mandát.
V textu se podle agentury AP uvádí, že omezení počtu prezidentských období nemá bránit osobě zastávající funkci prezidenta v okamžiku vstupu tohoto návrhu v platnost účastnit se jako kandidát prezidentských voleb bez ohledu na počet mandátů, které daná osoba dosud zastávala.
Ruská ústava až dosud zakazovala zastávat více než dvě funkční období v čele státu za sebou. Putin proto po prvních dvou obdobích přešel na jaře 2008 z Kremlu do čela vlády, zatímco v prezidentské funkci jej na čtyři roky vystřídal Dmitrij Medveděv. Do Kremlu se Putin vrátil na jaře 2012, přičemž mezitím novela ústavy prodloužila prezidentský mandát ze čtyř na šest let.
Dodatky navržené v lednu Putinem mají posílit pravomoci parlamentu při vytváření nové vlády nebo například zakázat vysokým státním činitelům dvojí občanství či trvalý pobyt v cizině. Kromě toho se v základním zákonu objeví zmínka o bohu, o sňatcích jako svazku muže a ženy či o státotvorné roli ruského národa a jazyka.
Rozhodnutí prezidenta upravit ústavu se setkala s odmítavou reakcí jeho odpůrců. "Tento tupý režim bude vládnout ještě 16 let? Z toho se lze zbláznit," napsal například na twitteru někdejší nejbohatší Rus a pak Putinův nejznámější vězeň Michail Chodorkovskij.
Путин остается у власти еще на 16 лет. На выборах 2036 года впавший в маразм 83-летний лидер сможет побороться за президентское кресло с детьми, рожденными в год его первого вступления в должность. pic.twitter.com/WPFZ7TaRem
— Ходорковский Михаил (@mich261213) March 11, 2020
Podle opozičního předáka Alexeje Navalného je zřejmé, že Putin chce být doživotním prezidentem, ač se navenek tváří, že něco takového je mu cizí.
Opoziční politici chtějí 21. března uspořádat v Moskvě velké protestní shromáždění proti přepisování ústavy.
Podle agentury TASS pak budou úpravu schvalovat zákonodárné sbory administrativních subjektů Ruské federace. Pakliže jich alespoň dvě třetiny vysloví souhlas, předloží Putin podle svého slibu změny základního zákona k posouzení ústavnímu soudu. V případě pozitivního stanoviska této vrcholné justiční instance se 22. dubna uskuteční celostátní referendum, v němž definitivní verdikt vynesou ruští občané.
Související
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
Británie a Francie plánovaly vyzbrojit Ukrajinu jadernou bombou, prohlásil bez důkazů Putin
Vladimír Putin , Rusko , Michail Chodorkovskij , Alexej Navalnyj
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
před 23 minutami
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno před 42 minutami
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
před 1 hodinou
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
před 1 hodinou
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
před 1 hodinou
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
před 2 hodinami
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
před 3 hodinami
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
před 4 hodinami
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
před 5 hodinami
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
před 5 hodinami
Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou
před 6 hodinami
Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu
před 7 hodinami
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
před 8 hodinami
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
před 8 hodinami
Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump
před 10 hodinami
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera
Pohřešovanou ženu našli mrtvou. Policie obvinila muže z vraždy
včera
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
včera
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
včera
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
Pražská hromadná doprava od pondělí opět jezdí podle běžného jízdního řádu. Po většinu ledna a po celý únor totiž tramvaje a některé autobusy jezdily v mírně prodloužených intervalech.
Zdroj: Jan Hrabě