Střet Ruska s nynějším ukrajinským režimem byl podle Putina nevyhnutelný

Střet Ruska s ukrajinským "neonacistickým režimem" byl nevyhnutelný, řekl v projevu ke Dni národní jednoty ruský prezident Vladimir Putin. Boje na Ukrajině se podle něj odehrávají uvnitř jednoho národa, přičemž Ukrajinci jsou hlavní obětí podněcování nenávisti vůči Rusům. Informovala o tom agentura TASS.

Rusko na konci února zahájilo vůči sousední zemi agresivní válku, části okupované Ukrajiny se Ruská federace pokusila anektovat po hlasování, které svět neuznal.

"K ukrajinskému lidu jsme se vždy chovali s úctou a vřelostí. Tak tomu bylo a je i přes současnou tragickou konfrontaci," prohlásil ruský prezident Putin.

"Ukrajině se bohužel podařilo vštípit do myslí milionů lidí takové pseudohodnoty, které vedly k tomu, že na tomto území vzniklo protiruské naladění," řekl Putin na setkání s ruskými historiky a náboženskými představiteli u příležitosti svátku Dne národní jednoty. "Rozbuška rozpadu naší země byla velmi šikovně připravena," dodal. Hořké je to podle něj proto, že konfrontace se odehrává "vlastně uvnitř jednoho národa".

"Je to Ukrajina, ukrajinský lid, kdo je první a hlavní obětí záměrného podněcování nenávisti vůči Rusům," uvedl ruský prezident.

Putin, který 24. února vydal ruské armádě rozkaz k invazi, v minulosti označil Ukrajinu za umělý státní útvar a upřel jí právo na existenci. Tvrdí, že Západ manipuloval Ukrajinci, aby se obrátili proti Rusku a odmítli koncept společné rusko-ukrajinské historie. Ukrajinci se z velké většiny necítí být součástí ruského národa. Smyšlené obvinění ukrajinského vedení z příchylnosti k nacismu použil Putin jako jednu ze záminek zahájení invaze.

Putin dále uvedl, že Rusko je "jedinečná civilizace a jedinečná kultura" a o jeho dějinách je třeba se pečlivě učit. Západ podle něj vtlouká milionům lidí do hlavy historické nesmysly, včetně těch o druhé světové válce a roli Sovětského svazu při vítězství nad nacistickým Německem. "Určitě se musíme velmi pozorně podívat na to, jak bychom měli výuku tohoto předmětu (dějepisu) strukturovat," řekl.

Putin podle agentury Reuters také bez uvedení důkazů zopakoval tvrzení, že Polsko se nevzdalo snů o převzetí části Ukrajiny.

Související

Vladimír Putin

Blinken: Putin nechce jednat, ale zmrazit válku, získat čas a zaútočit znovu

Ruský prezident Vladimir Putin v tuto chvíli nemá zájem o diplomacii. Konflikt na Ukrajině chce zmrazit, získat čas a zaútočit znovu, prohlásil v Bukurešti po jednání se svými kolegy z dalších členských zemí NATO americký ministr zahraničí Antony Blinken. Cestou k co nejrychlejšímu diplomatickému řešení konfliktu je podle něj nyní další podpora Ukrajiny.
Vladimír Putin před vyhlášením útoku na Ukrajinu

Strategií Putina je válku na Ukrajině natáhnout, spojenci mu to musí překazit, tvrdí Estonsko

Strategií ruského prezidenta Vladimira Putina je válku na Ukrajině co nejvíce natáhnout a spojenci Kyjeva mu to musí překazit, uvedl v rozhovoru se stanicí Svobodná Evropa estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu. Spojenci by toho ale měli dosáhnout zvýšením dodávek těžkých zbraní na Ukrajinu, nikoli vyvíjením tlaku na Kyjev, aby souhlasil s jednáním s Ruskem a dělal mu ústupky.

Více souvisejících

Vladimír Putin Rusko Ukrajina válka na Ukrajině EuroZprávy.cz

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 14 minutami

Denisa Rohanová

Volby prezidenta 2023: Hrozí zrušení registrace Denisy Rohanové. Soud dostal 13 podnětů

Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel v souvislosti s registračním procesem pro volbu prezidenta 13 podnětů. Na soud se obrátilo pět kandidátů, které ministerstvo vnitra do voleb nepustilo, jde o podnikatele Karla Diviše a Karla Janečka, dále o Romana Hladíka, Pavla Zítka a Libora Hrančíka. Dále soud obdržel návrh na zrušení registrace Denisy Rohanové. Podala jej skupina senátorů, kteří pro prezidentskou volbu podpořili Marka Hilšera. 

před 17 minutami

Olaf Scholz

NATO by mělo chránit podmořskou infrastrukturu, chtějí to Německo a Norsko

Německo a Norsko chtějí, aby v rámci Severoatlantické aliance vzniklo koordinační centrum, které bude monitorovat a chránit podmořskou infrastrukturu, jako jsou plynovody a telekomunikační kabely. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes po společném jednání řekli německý kancléř Olaf Scholz a norský premiér Jonas Gahr Störe. 

Aktualizováno před 46 minutami

Jaderná elektrárna Dukovany

ČEZ obdržel tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech

Energetická společnost ČEZ obdržela tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Zájem mají podle očekávání francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. ČEZ nyní nabídky zanalyzuje a bude o nich s uchazeči dál jednat. Finální nabídky by zájemci měli podat do konce září příštího roku. Dnes o tom informovala společnost ČEZ, která má tendr na starosti. Konkrétní podmínky nabídek firma neuvedla. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036.

Aktualizováno před 47 minutami

Ukrajinská armáda

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí na východě země, informuje ve své pravidelné ranní svodce o vývoji bojů ukrajinský generální štáb. Moskva hlásí dobytí osady poblíž Bachmutu. V Chersonu při dnešním ruském ostřelování zahynula sedmdesátiletá žena, informoval dnes šéf chersonské oblasti Jaroslav Januševyč. 

Aktualizováno před 59 minutami

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Poslanci schválili státní rozpočet na rok 2023

Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. 

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Sergej Šojgu (ruský ministr obrany)

Šojgu hovořil o rozvoji ruských jaderných sil, testování prý probíhá na Ukrajině

Ruská armáda testuje na Ukrajině nové způsoby využití raketových a dělostřeleckých vojsk, řekl dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Rusko se kromě toho chystá zdokonalit infrastrukturu pro své jaderné síly, takzvaná raketová vojska strategického určení (RVSN), která chce vybavit novými raketovými komplexy, prohlásil na schůzi vedení ministerstva obrany Šojgu. Ministr ohlásil zvýšení obranných zakázek v příštím roce o 50 procent.

před 1 hodinou

Energetický regulační úřad

ERÚ stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku

Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku. Tři hodinové úseky jsou v rámci pracovních dnů, jeden pak v nepracovních dnech. Na dotaz ČTK to dnes řekl mluvčí ERÚ Michal Kebort. Stát v těchto časových pásmech musí podle nařízení EU zajistit alespoň pětiprocentní úspory ve spotřebě.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Christine Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, tvrdí Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, ale až nyní se podařilo zahájit jednání. Dnes to v projevu na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Ministryně připomněla, že projekt v srpnu v Praze navrhl německý kancléř Olaf Scholz. Oznámila také, že do léta příštího roku SRN na svém území vycvičí na 5000 ukrajinských vojáků.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Nákupy, ilustrační fotografie

Konec obalů, které nelze recyklovat, a zálohy na PET a plechovky. Plán EK do roku 2030

Skoncovat do roku 2030 s obaly, které nelze recyklovat, zastavit nárůst množství odpadu z obalů či zavést po celé Evropské unii zálohy na plastové lahve a plechovky. S těmito a dalšími cíli přišla dnes Evropská komise v rozsáhlém návrhu, kterým chce snížit ekologickou zátěž plynoucí z hospodaření s obaly. Opatření by také zavedlo kvóty ohledně obalů na více použití či podílu recyklovaného obsahu v plastech.

před 1 hodinou

Velká Británie

Britská vláda oznámila další sankce proti Moskvě

Britská vláda dnes oznámila rozšíření sankčního režimu vůči Moskvě. Na seznam nově zařadila 22 ruských představitelů, kteří podle ní stojí za částečnou mobilizací stovek tisíc Rusů. Informovala o tom agentura Reuters.

před 2 hodinami

Vláda Petra Fialy

Vláda odmítla Babišův návrh jednokolových voleb do Senátu

K návrhu lídra opozičního hnutí ANO Andreje Babiše na zavedení jednokolových voleb do Senátu se koaliční vláda Petra Fialy (ODS) dnes postavila záporně. Vyplývá to z výsledků zasedání. Novela by podle vládního stanoviska nevedla k předpokládaným cílům, nezajistila by vyšší legitimitu zvolených senátorů a volební účast by bylo možné zvednout účinnějšími způsoby. Zásadní změně volebního systému by navíc podle kabinetu měla předcházet širší diskuse a odborné posouzení.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

Česká pošta

Česká pošta zvedne zaměstnancům mzdy minimálně o 3,5 procenta

Vedení České pošty navrhlo odborům při kolektivním vyjednávání zvýšení mezd v příštím roce o 3,5 procenta. Bude to znamenat dodatečné náklady 227 milionů korun. Odbory požadují výraznější navýšení, a s vedením podniku se proto neshodly. ČTK to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vít Rakušan

Rakušan: Vláda schválila změnu úřednických míst, zruší jich 851

Vláda schválila změnu úřednických míst k 1. lednu. Meziročně jich má ubýt 851. O schválení takzvané systemizace informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na twitteru. Vláda tak podle něj plní program, v zeštíhlování a zefektivňování státu pak chce pokračovat. V návrhu systemizace k 1. lednu příštího roku ministerstvo vnitra předložilo zrušení 200 neobsazených i obsazených míst ve vlastním resortu.

před 2 hodinami

NATO nevnímá Čínu jako protivníka. Sledujeme ale její rozvoj, tvrdí Stoltenberg

Severoatlantická aliance nevnímá Čínu jako svého protivníka. Tématem dnešního jednání ministrů zahraničí členských zemí aliance ale byl i její ambiciózní vojenský a technologický rozvoj, řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg novinářům na závěr dvoudenní schůzky v Bukurešti.

Zdroj: ČTK

Další zprávy