Švýcarský parlament zváží milost pro Čecha z kauzy MUS

Švýcarský federální parlament se bude ve středu nezvykle zabývat žádostí o milost podanou českým občanem odsouzeným v kauze tunelování Mostecké uhelné společnosti (MUS). Vzhledem k tomu, že si muž již svůj trest ve Švýcarsku odpykal a vrátil se do ČR, jedná se podle švýcarského serveru 24heures o převážně symbolický krok, který navíc nemá valnou šanci na úspěch.

Švýcarský parlament se bude podobnou žádostí zabývat poprvé po 12 letech. Podle švýcarského tisku milost požaduje jeden z mužů, kterého v roce 2013 soud v Bellinzoně odsoudil za podvod a praní špinavých peněz - jeho jméno však neuvádí. Parlament měl záležitost původně posoudit již na jaře, kvůli pandemii covidu-19 se však slyšení posunulo a český občan si mezitím odpykal celý svůj 17měsíční trest, píše 24heures.

Podle švýcarského právníka žadatele Jeana-Luca Maradana usiloval český občan o udělení milosti ve Švýcarsku proto, aby mohl čelit trestnímu stíhání v ČR, kde byl obviněn ve stejné kauze. Česká prokuratura jej však přestala stíhat vzhledem k tomu, že si svůj trest již odseděl ve Švýcarsku a nemůže být za stejný čin potrestán dvakrát.

Maradan však nadále na udělení milosti švýcarským parlamentem trvá, protože tvrdí, že jeho klient čelil špatnému zacházení. "Byl zatčen, aniž nám někdo předložil zatykač. Při propuštění (z věznice) jej k letadlu, jež ho dopravilo do Prahy, dovezli v policejním antonu a měl nasazená pouta celou cestu až ke stroji, ačkoliv si svůj trest odpykal a byl volný," poznamenal právník.

Za podvodné ovládnutí MUS potrestal švýcarský soud v roce 2013 šest mužů - Jiřího Diviše, Marka Čmejlu, Antonia Koláčka, Petra Krause, Oldřicha Klimeckého a Belgičana Jacquese de Grooteho. De Groote jako jediný dostal pouze peněžitý trest, ostatní byli odsouzeni k odnětí svobody. Koláčkovi s Krausem odvolací soud zamítl žádosti o zkrácení trestu, a verdikt se tak pro ně stal pravomocným.

Koláček ale do švýcarského vězení odmítl nastoupit s tím, že se chce účastnit soudního líčení, které se ve stejné kauze koná v Česku. Kraus pak zamířil za mříže nedobrovolně poté, co ho švýcarská policie zadržela loni v květnu na ženevském letišti. Podle českých médií vyšel před týdnem na svobodu.

Související

Miloš Zeman

Prezident Zeman u soudu hájil privatizaci Mostecké uhelné

Prezident Miloš Zeman dnes při svědecké výpovědi u soudu hájil prodej státního podílu v Mostecké uhelné společnosti (MUS), který v roce 1999 schválila jeho vláda. MUS podle něj nebyla strategickou společností a vláda byla ráda, že se menšinového podílu zbaví.
MUS

V kauze Mostecké uhelné vypovídal miliardář Bobela, obviněného Koláčka se zastal

V kauze údajného tunelování a podvodného ovládnutí Mostecké uhelné společnosti (MUS) u soudu vypovídal miliardář a někdejší spolumajitel firmy Vasil Bobela. Mimo jiné uvedl, že v roce 1999 neměl management MUS pochyby o zákonnosti svého jednání, protože policie nic protiprávního neodhalila. Na některé z položených otázek dnes Bobela nicméně odmítl odpovědět, aby si nepřivodil nebezpečí trestního stíhání.

Více souvisejících

MUS Švýcarsko Antonín Koláček (odsouzený v kauze MUS) Jiří Diviš (MUS) Marek Čmejla (MUS)

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 1 hodinou

NOAA

Sbalte se, máte 90 minut. Trump vyházel meteorology z NOAA

Heather Welch, která se specializovala na mapování pohybu mořských živočichů a pomáhala předcházet srážkám lodí s velrybami, obdržela e-mail s oznámením o svém okamžitém propuštění. Měla pouhých 90 minut na sbalení věcí a odchod. Welch pracovala téměř deset let jako ekolog v Národním úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), který se stará o monitorování oceánů a klimatu.

před 2 hodinami

Rusko, Kreml

Ustupování Rusku nikdy nefungovalo. A historie to dokazuje

Od svého návratu do Bílého domu americký prezident Donald Trump výrazně přetvořil americkou politiku vůči Rusku a zvolil mnohem smířlivější přístup k Vladimiru Putinovi a válce na Ukrajině. Tento postoj zahrnuje omezení vojenské pomoci Ukrajině a tlak na Kyjev, aby přistoupil na nevýhodné podmínky ukončení bojů.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Putin dal Trumpovi nezbytné minimum. Ale vůbec nic navíc

Před telefonátem mezi Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem americký lídr opakovaně zdůrazňoval význam tohoto rozhovoru. Výsledek ale mnoho důvodů k oslavám nepřinesl. Putin dal Trumpovi jen tolik, aby mohl hovořit o pokroku v mírových jednáních o Ukrajině, ale nic navíc.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Aktualizováno včera

včera

Panamský průplav

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval

Plán Donalda Trumpa získat kontrolu nad přístavy v Panamském průplavu se setkal s tvrdým odporem z Pekingu a Hongkongu. V úterý čínští a hongkongští představitelé vystoupili proti návrhu prodat přístavy americké investiční skupině vedené společností BlackRock. Následkem toho prudce klesly akcie hongkongského konglomerátu CK Hutchison, který přístavy vlastní.

včera

včera

včera

Svět míří do nukleární éry. USA odmítají bezpečnostní závazky, hrozí strmý nárůst jaderných velmocí

Trumpova administrativa opustila tradiční alianční politiku ve prospěch jednostranného a transakčního přístupu k mezinárodním vztahům. Tento krok by mohl podle analýzy webu Defense One znamenat konec režimu nešíření jaderných zbraní.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy