Co je klíčem moci Vladimira Putina? Ekonom má překvapivé vysvětlení

NÁZOR - Hitler, Stalin, Mussolini, Mao a další diktátoři 20. století se řídili slavnou machiavelistickou tezí "je lepší být obávaný než milovaný", konstatuje Sergej Gurijev v komentáři pro server Moscow Times. Hlavní ekonom Evropské banky pro obnovu a rozvoj tvrdí, že moderní diktátoři se zase snaží udržet si loajalitu obyvatel tím, že jim nedávají to, co chtějí, ale zmanipulují lidi tak, aby věřili, že již dostali, co chtěli.

Kontrola informací

Nikdo tento přístup neovládl tak jako ruský prezident Vladimir Putin, deklaruje ekonom. Poukazuje, že Putinova obliba v posledních letech značně klesla, ale stále zůstává vysoká, pozitivně jeho působení vnímá 61 % Rusů a pokud by byly zítra volby, 44 % voličů by dalo svůj hlas právě šéfovi Kremlu, přičemž žádný jiný možné kandidát nemá ani dvojcifernou podporu.

"Putin zajisté nevděčí za svou popularitě své ekonomické politice," tvrdí expert. Připomíná, že od opětovného nástupu do úřadu v roce 2012 se prezidentovi nedaří realizovat slibované reformy, dosáhnout vyšší produktivity a investic či zlepšit životní úroveň Rusů, navíc ruská vláda postrádá jakýkoliv plán k nastartování stagnujícího hospodářského růstu.   

Mezinárodní měnový fond očekává, že ruská ekonomika poroste v příštích pěti letech v průměru méně než o 2 %, připomíná Gurijev. Dodává, že v roce 2021 se poprvé v moderních dějinách ruský podíl na světovém HDP zřejmě sníží pod 3 % měřeno paritou kupní síly, a v nominálních hodnotách bude ještě nižší, pouze 1,8 %.

Co je důležitější, reálné příjmy ruských domácností jsou o 10 % nižší než v roce 2014 a jejich vzestup není v dohledu, konstatuje ekonom. Pokládá proto otázku, proč je Putin nadále oblíbený.

Gurijev nedávno publikoval spolu s politologem Danielem Treismanem článek, ve kterém tvrdí, že Putin a další soudobí autokrati dokážou kontrolovat informace, které se dostávají k lidem, což vládcům umožňuje přesvědčit většinu obyvatel, že jejich režim je pro zemi nejlepší možnost, mnoha nedokonalostem navzdory.

"V digitálním věku toho není lehké dosáhnout," upozorňuje odborník. Podotýká, že roste počet vzdělaných lidí, "informovaných elit", kteří si uvědomují vady systému, a autoritáři musejí zamezit tomu, aby tito lidé předali své poznání veřejnosti.

Efekt prázdné lednice

Důležitou roli hrají represe, ale ty se na rozdíl od veřejných masových represí minulosti zaměřují na vystrašení potenciální opozice, vysvětluje Gurijev. Vysvětluje, že dnešní represe je cílená a popíratelná - ruský opoziční předák Alexej Navalnyj například nemohl kandidovat ve volbách v roce 2018 oficiálně nikoliv z politických důvodů, ale kvůli usvědčení z podvodu (které následně zvrátil Evropský soud pro lidská práva) a právě tento přístup umožňuje Putinovi navozovat iluzi, že si moc získal ve svobodných a spravedlivých volbách.  

Moderní informační autokraté se také často uchylují k cenzuře, poukazuje expert. Vyzdvihuje, že ve svobodě tisku Rusko patří v nejhorší pětině států světa, navíc podle organizace Freedom House předčí zemi ve svobodě internetu i Bělorusko, Kazachstán či Turecko, což odráží důležitost internetové cenzury pro informační autokracie.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Podle společnosti Google vévodí Rusko žebříčku počtu oficiálních žádostí o odstranění internetového obsahu a jen v první polovině loňského roku jich podalo přes 10 tisíc, čímž o 9 tisíc žádostí předčilo druhý stát žebříčku, Turecko, uvádí ekonom. Konstatuje, že ruská ústava cenzuru zakazuje, a tak je jedním z nejdůležitějších úkolů kremelských cenzorů zamést stopy po své činnosti, a to se jim v zásadě daří.

V již zmíněné studii Gurijev a Treisman ukázali, že v informačních autokraciích, jakou je Rusko, je širší veřejnost ohledně svobody médií mnohem optimističtější než vzdělané elity. Důležitým nástrojem pro jejich umlčení je tak jejich zapojení. Místo toho, aby vzdorovali Putinovu režimu a čelily represím a cenzuře, jsou ruské elity, které si zvolily podporu tohoto režimu, bohatě odměňovány. "Ve skutečnosti, aby tento zkažený systém fingoval, Putin musí zajistit, že poskytne větší odměny než soupeřivé prostředí," vysvětluje ekonom.    

Kontrola informací je sice efektivní, ale stále složitější, upozorňuje expert. Připomíná, že především z portálu YouTube se stala silná platforma nezávislých a opozičních bloggerů i politické satiry, ale s ohledem na pozici YouTube coby zdroje zábavy pro běžné Rusy ji Kreml nemůže jednoduše zablokovat, aniž by neodhalil své cenzurní praktiky.

Číně se podařilo tomuto problému vyhnout tím, že přišla s vlastní kontrolovanou verzí internetu a sociálních sítí, ale uspěla jen díky tomu, že s tuto strategii začala realizovat ihned s rozvojem internetu, tudíž čínský uživatel neměl nikdy šanci užít si svobodný YouTube, vysvětluje Gurijev. Dodává, že Rusko je naopak integrováno do globálního internetu a na podobný přístup je pozdě.   

Počet "informovaných elit" v Rusku roste a jak přiznal přední ruský propagandista Dmitrij Kiselev, vzdělanost v oblasti sociálních věd vede k sociálnímu neklidu, připomíná ekonom. Nepovažuje za překvapivé, že si Kiselev stěžoval na podle něj vysoký počet lidí, který v Rusku studuje humanitní obory.

"Většina ruské populace se nestane dobře informovanou ze dne na den," uznává Gurijev. Soudí však, že tím, jak je ruský režim nucen vynakládat stále větší zdroje na umlčení těch informovaných, většina to ekonomicky pocítí, realita prázdných ledniček nakonec převáží nad věčně optimistickými zprávami přicházejícími z televizí a počítačů a základy Putinovy informační autokracie se začnou hroutit.

Související

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin

Aktuálně se děje

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje

Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.

včera

B-2 Spirit

Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2

Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.

včera

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

včera

Prezident Trump

Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro stanici CNBC uvedl, že vojenská operace Spojených států v Íránu postupuje „rychleji, než se plánovalo“. Podle jeho slov se jedná o jeden z nejnásilnějších režimů v historii a zásah proti němu je úkolem, který USA provádějí nejen pro sebe, ale pro celý svět. Trump zdůraznil, že se věci v současné chvíli vyvíjejí velmi pozitivním způsobem.

včera

Reza Pahlaví

Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví

Smrt íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího vyvolala bouřlivé reakce jak v exilu, tak přímo v ulicích íránských měst. Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a bývalý korunní princ, který žije v exilu od revoluce v roce 1979, na sociální síti X prohlásil, že Chameneího smrt není „koncem“, ale začátkem nové éry. Vyzval Íránce, aby využili této historické příležitosti a dokud mohou, aby definitivně svrhli islámskou republiku.

včera

USS Abraham Lincoln

Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v oficiálním prohlášení uvedly, že zaútočily na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Podle íránských státních médií měly být k úderu použity čtyři balistické rakety. USS Abraham Lincoln představuje pátou jednotku třídy Nimitz a ve své výzbroji nese mimo jiné nejmodernější neviditelné letouny F-35, které jsou schopny unikat nepřátelským radarům.

včera

Alíréza Aráfí

Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí

Írán oficiálně oznámil zřízení tříčlenné přechodné rady, která převzala správu státních záležitostí po zabití nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. V neděli byl do tohoto dočasného orgánu jmenován ajatolláh Alíréza Aráfí, vlivný člen ústavního dozorčího orgánu. Spolu s ním radu tvoří úřadující prezident Masúd Pezeškiján a šéf soudní moci Gholám-Hosejn Mohsení-Edžeí.

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb

Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.

včera

Kypr

Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie

Britský ministr obrany John Healey uvedl, že dvě íránské rakety byly vypáleny směrem ke Kypru, kde má Velká Británie své strategické vojenské základny. Přestože se vláda nedomnívá, že by tyto střely mířily na základny úmyslně, podle Healeyho to jasně ukazuje na „naprostou bezhlavost“ íránské odvety. Ministr situaci popsal jako velmi vážnou a neustále se zhoršující, s rostoucím rizikem dalších nekontrolovaných útoků ze strany Teheránu.

včera

včera

Abú Dhabí pod útokem

Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zahájily další, sedmou vlnu raketových útoků a náletů bezpilotních letounů na země v regionu. Nad městem Abú Dhabí byly slyšet silné exploze a následně byly spatřeny sloupy kouře stoupající z oblasti poblíž místního přístavu. Zatím není zcela jasné, co přesně dané místo zasáhlo, nicméně svědci z okolí hlásili, že nad svými hlavami slyšeli přelétající letadla.

včera

včera

Írán, ilustrační foto

Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu

Probíhá druhý den společných útoků Spojených států a Izraele na Írán, které v první fázi vedly k zabití nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího v jeho teheránské rezidenci. Tato událost představuje určující moment v sedmačtyřicetileté historii islámské republiky. Operace odhalila rozsáhlé zpravodajské informace, kterými Američané a Izraelci o íránském aparátu disponují, a zároveň neschopnost tamní armády ochránit své nejdůležitější postavy.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu

Izraelská armáda (IDF) po společných úderech Spojených států a Izraele na Írán vydala prohlášení, ve kterém zdůraznila, že nikdy nezapomene na tragické události ze 7. října 2023. Mluvčí ozbrojených sil Effie Defrin na sociální síti X jasně deklaroval, že Izrael bude i nadále pronásledovat své nepřátele. Cílem armády jsou podle jeho slov jak samotní strůjci tehdejších útoků, tak teroristé, kteří se přímo podíleli na masakru civilistů.

včera

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů

Sobotní nálety Spojených států a Izraele na íránské území si vyžádaly životy nejvyšších představitelů země. Nejkritičtější zprávou, která zasáhla Teherán, je úmrtí nejvyššího íránského vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Ten byl zabit v sobotu ráno přímo ve své kanceláři, což představuje bezprecedentní zásah do samotného centra moci islámské republiky.

včera

Ilustrační foto

Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem

Írán zahájil v neděli ráno novou rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem. Podle íránské polooficiální tiskové agentury Tasnim oznámily Islámské revoluční gardy vypuštění již šesté vlny raket a bezpilotních letounů. Tyto údery cílily primárně na Izrael a americké vojenské základny rozmístěné v regionu, přičemž exploze byly hlášeny z mnoha hlavních i dalších významných měst.

včera

Írán, ilustrační foto

Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví

V iráckém hlavním městě se demonstranti pokusili proniknout do opevněné Zelené zóny, která je mimo jiné sídlem amerického velvyslanectví. Tato akce byla přímou reakcí na zabití íránského nejvyššího vůdce. Záběry z místa zachycují nedělní ranní střety mezi protestujícími a iráckými bezpečnostními složkami na mostě 14. července, jenž vede přes řeku Tigris právě do této střežené oblasti.

včera

Počasí

Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů

První březnový týden přinese do České republiky převážně klidné a slunečné počasí s jarními teplotami, které budou přes den šplhat k 15 °C. Podle předpovědi ČHMÚ.cz nás čeká období s minimem srážek a jasnou oblohou, doprovázené ranními mlhami, které mohou být místy i mrznoucí.

28. února 2026 23:11

Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti

Americký prezident Donald Trump v sobotu večer potvrdil, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit při rozsáhlém společném úderu Spojených států a Izraele. Trump tuto zprávu oznámil prostřednictvím své sociální sítě Truth Social, kde Chameneího označil za jednoho z nejhorších lidí v historii. Podle prezidenta je jeho smrt spravedlností nejen pro íránský lid, ale i pro Američany a občany mnoha dalších zemí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy