NÁZOR - Hitler, Stalin, Mussolini, Mao a další diktátoři 20. století se řídili slavnou machiavelistickou tezí "je lepší být obávaný než milovaný", konstatuje Sergej Gurijev v komentáři pro server Moscow Times. Hlavní ekonom Evropské banky pro obnovu a rozvoj tvrdí, že moderní diktátoři se zase snaží udržet si loajalitu obyvatel tím, že jim nedávají to, co chtějí, ale zmanipulují lidi tak, aby věřili, že již dostali, co chtěli.
Kontrola informací
Nikdo tento přístup neovládl tak jako ruský prezident Vladimir Putin, deklaruje ekonom. Poukazuje, že Putinova obliba v posledních letech značně klesla, ale stále zůstává vysoká, pozitivně jeho působení vnímá 61 % Rusů a pokud by byly zítra volby, 44 % voličů by dalo svůj hlas právě šéfovi Kremlu, přičemž žádný jiný možné kandidát nemá ani dvojcifernou podporu.
"Putin zajisté nevděčí za svou popularitě své ekonomické politice," tvrdí expert. Připomíná, že od opětovného nástupu do úřadu v roce 2012 se prezidentovi nedaří realizovat slibované reformy, dosáhnout vyšší produktivity a investic či zlepšit životní úroveň Rusů, navíc ruská vláda postrádá jakýkoliv plán k nastartování stagnujícího hospodářského růstu.
Mezinárodní měnový fond očekává, že ruská ekonomika poroste v příštích pěti letech v průměru méně než o 2 %, připomíná Gurijev. Dodává, že v roce 2021 se poprvé v moderních dějinách ruský podíl na světovém HDP zřejmě sníží pod 3 % měřeno paritou kupní síly, a v nominálních hodnotách bude ještě nižší, pouze 1,8 %.
Co je důležitější, reálné příjmy ruských domácností jsou o 10 % nižší než v roce 2014 a jejich vzestup není v dohledu, konstatuje ekonom. Pokládá proto otázku, proč je Putin nadále oblíbený.
Gurijev nedávno publikoval spolu s politologem Danielem Treismanem článek, ve kterém tvrdí, že Putin a další soudobí autokrati dokážou kontrolovat informace, které se dostávají k lidem, což vládcům umožňuje přesvědčit většinu obyvatel, že jejich režim je pro zemi nejlepší možnost, mnoha nedokonalostem navzdory.
"V digitálním věku toho není lehké dosáhnout," upozorňuje odborník. Podotýká, že roste počet vzdělaných lidí, "informovaných elit", kteří si uvědomují vady systému, a autoritáři musejí zamezit tomu, aby tito lidé předali své poznání veřejnosti.
Efekt prázdné lednice
Důležitou roli hrají represe, ale ty se na rozdíl od veřejných masových represí minulosti zaměřují na vystrašení potenciální opozice, vysvětluje Gurijev. Vysvětluje, že dnešní represe je cílená a popíratelná - ruský opoziční předák Alexej Navalnyj například nemohl kandidovat ve volbách v roce 2018 oficiálně nikoliv z politických důvodů, ale kvůli usvědčení z podvodu (které následně zvrátil Evropský soud pro lidská práva) a právě tento přístup umožňuje Putinovi navozovat iluzi, že si moc získal ve svobodných a spravedlivých volbách.
Moderní informační autokraté se také často uchylují k cenzuře, poukazuje expert. Vyzdvihuje, že ve svobodě tisku Rusko patří v nejhorší pětině států světa, navíc podle organizace Freedom House předčí zemi ve svobodě internetu i Bělorusko, Kazachstán či Turecko, což odráží důležitost internetové cenzury pro informační autokracie.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Podle společnosti Google vévodí Rusko žebříčku počtu oficiálních žádostí o odstranění internetového obsahu a jen v první polovině loňského roku jich podalo přes 10 tisíc, čímž o 9 tisíc žádostí předčilo druhý stát žebříčku, Turecko, uvádí ekonom. Konstatuje, že ruská ústava cenzuru zakazuje, a tak je jedním z nejdůležitějších úkolů kremelských cenzorů zamést stopy po své činnosti, a to se jim v zásadě daří.
V již zmíněné studii Gurijev a Treisman ukázali, že v informačních autokraciích, jakou je Rusko, je širší veřejnost ohledně svobody médií mnohem optimističtější než vzdělané elity. Důležitým nástrojem pro jejich umlčení je tak jejich zapojení. Místo toho, aby vzdorovali Putinovu režimu a čelily represím a cenzuře, jsou ruské elity, které si zvolily podporu tohoto režimu, bohatě odměňovány. "Ve skutečnosti, aby tento zkažený systém fingoval, Putin musí zajistit, že poskytne větší odměny než soupeřivé prostředí," vysvětluje ekonom.
Kontrola informací je sice efektivní, ale stále složitější, upozorňuje expert. Připomíná, že především z portálu YouTube se stala silná platforma nezávislých a opozičních bloggerů i politické satiry, ale s ohledem na pozici YouTube coby zdroje zábavy pro běžné Rusy ji Kreml nemůže jednoduše zablokovat, aniž by neodhalil své cenzurní praktiky.
Číně se podařilo tomuto problému vyhnout tím, že přišla s vlastní kontrolovanou verzí internetu a sociálních sítí, ale uspěla jen díky tomu, že s tuto strategii začala realizovat ihned s rozvojem internetu, tudíž čínský uživatel neměl nikdy šanci užít si svobodný YouTube, vysvětluje Gurijev. Dodává, že Rusko je naopak integrováno do globálního internetu a na podobný přístup je pozdě.
Počet "informovaných elit" v Rusku roste a jak přiznal přední ruský propagandista Dmitrij Kiselev, vzdělanost v oblasti sociálních věd vede k sociálnímu neklidu, připomíná ekonom. Nepovažuje za překvapivé, že si Kiselev stěžoval na podle něj vysoký počet lidí, který v Rusku studuje humanitní obory.
"Většina ruské populace se nestane dobře informovanou ze dne na den," uznává Gurijev. Soudí však, že tím, jak je ruský režim nucen vynakládat stále větší zdroje na umlčení těch informovaných, většina to ekonomicky pocítí, realita prázdných ledniček nakonec převáží nad věčně optimistickými zprávami přicházejícími z televizí a počítačů a základy Putinovy informační autokracie se začnou hroutit.
Související
Pavel naznačil, že Ukrajina má dva měsíce na ukončení války s Ruskem
Závěry summitu NATO. Deklarace zmiňuje Rusko, Ukrajinu i Írán
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí o víkendu příliš tropické nebude. Teploty třicetistupňovou hranici nakonec nepřekonají
včera
Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby
včera
Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou
včera
Přijel pozdě, odjel předčasně, nemluvil s nikým. Pro jednoho lídra se summit NATO nevyvedl
včera
Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán
včera
Námořníci opět váhají s cestami přes Hormuzský průliv, potvrzují data
včera
Policie si rozpočtově polepší. Peníze půjdou na investice i platy
včera
Podivná cesta domů. Trump se pokusil vysvětlit, proč v Británii měnil letoun
včera
Pavel zveřejnil lékařskou zprávu. Má doporučenou dietu
včera
Le Penová má nakročeno k vítězství v prezidentské volbě, naznačují průzkumy
včera
Pavel naznačil, že Ukrajina má dva měsíce na ukončení války s Ruskem
včera
Počasí potěší milovníky léta. Tropické hodnoty se ale nečekají
Aktualizováno včera
Zemřela legendární zpěvačka Bonnie Tyler
včera
V Británii fakticky začal výběr nového premiéra. Favorit je jasný
včera
Velký požár ve Zlíně. Hoří v areálu Svitu, platí třetí stupeň poplachu
včera
Trump tvrdí, že mu volali z Íránu. Teherán se prý chce dohodnout
včera
Babiš prozradil, co přednesl na summitu NATO. Česko hodlá navýšit obranné výdaje
včera
Trumpova slova se naplnila. Američané znovu zaútočili v Íránu
včera
Počasí se oteplí, ubyde srážek. Jeden problém se tak prohloubí
8. července 2026 21:58
Rodičovský příspěvek bude 400 tisíc korun. Sněmovna schválila i úpravy superdávky
Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky na zvýšení rodičovského příspěvku. Jeho celková výše má nově činit 400 000 korun, u dvojčat a vícerčat 800 000 korun. Navýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027. Poslanci zároveň schválili úpravy parametrů dávky státní sociální pomoci (DSSP), které posílí podporu samoživitelů s dětmi do 15 let a lépe zohlední skutečné náklady na bydlení v jednotlivých regionech.
Zdroj: Jan Hrabě