Trussová připustila, že si pro ekonomické plány měla lépe připravit půdu

Britská předsedkyně vlády Liz Trussová dnes v rozhovoru se stanicí BBC opět zdůraznila, že si stojí za svým ekonomickým plánem, který kromě opozice kritizuje i část ekonomů. Uvedla nicméně, že pro své plány měla "lépe připravit půdu".

Britská vláda vyvolala zmatek na finančních trzích poté, co ministr financí Kwasi Kwarteng 23. září oznámil plán snížení daní výhodné především pro bohaté, aniž by přišel s odhadem dopadu na státní finance, napsala agentura Reuters. Podle BBC jde o největší snížení daní v Británii za 50 let.

"Rozumím, jaké obavy lidé mají, že je to pro ně náročné...ale tohle je světový problém. Máme tu válku na Ukrajině, vyrovnáváme se s dopady koronavirové pandemie," řekla dnes Trussová.

Moderátorka BBC při dnešním rozhovoru premiérce ukázala graf vývoje výpůjčních nákladů britské vlády, které se po oznámení plánů zvýšily a nyní kolísají na hodnotách o 25 až 30 procent vyšších než před oznámením. Trussová uvedla, že si za balíkem opatření stojí, a že vláda "udělala správné rozhodnutí, že si víc půjčila na tuto zimu". "Půjčujeme si jako druzí nejméně ze zemí skupiny G7," dodala premiérka.

Konzervativní vláda chce půjčkami financovat právě daňové škrty a omezení nárůstu cen energií. Podle Institutu pro fiskální studie citovaného BBC vládní půjčky za letošní rok vzrostou na 190 miliard liber (asi 5.3 bilionu korun).

Bývalý guvernér britské centrální banky Mark Carney ve čtvrtek vládu Trussové obvinil, že podkopává snahu národních ekonomických institucí, a prohlásil, že za pokles libry i britských státních dluhopisů mohou její fiskální plány. Britská centrální banka minulý týden musela zasáhnout nákupem státních dluhopisů, aby stabilizovala trhy.

Kritikou nešetří ani britská labouristická opozice. Její lídr Keir Starmer v úterý na stranickém sjezdu řekl, že "vláda ztratila kontrolu nad hospodářstvím země", a že její kroky "prospějí jen jednomu procentu nejbohatších".

Podle průzkumu společnosti YouGov z minulého týdne má nyní Labouristická strana před konzervativci náskok 33 procentních bodů, což je nejvíce od konce 90. let minulého století. Příští řádné parlamentní volby by se v Británii měly konat v roce 2024.

Pokles konzervativců potvrzuje i dnes zveřejněný průzkum společnosti Opinium, který dává labouristům náskok 19 procentních bodů. Zaznemnává také pokles popularity premiérky Trussové. S tím, jak vykonává svoji funkci, je spokojeno 18 procent Britů a a 55 procent spokojeno není.

"Liz Trussové se podařilo dosáhnout mizerného osobního hodnocení během několika týdnů po nástupu do úřadu a během několika dnů po oznámení první větší iniciativy," poznamenal James Crouh z institutu Opinium. Připomněl, že tak nízké popularity dosáhli její předchůdci Boris Johnson a Theresa Mayová až na konci své vlády.

Trussová 5. října vystoupí na výroční konferenci Konzervativní strany, která začíná dnes v Birminghamu a kde se bude své spolustraníky snažit přesvědčit, že její politika vede správnou cestou, uvádí BBC.

Související

Boris Johnson

Johnson a Trussová vyzvali vládu, aby do vojenské pomoci Ukrajině zahrnula i bojové letouny

Britští expremiéři Boris Johnson a Liz Trussová dnes vyzvali vládu svého nástupce Rishiho Sunaka, aby do vojenské pomoci Ukrajině zahrnula i bojové letouny. Dvojice s apelem vystoupila během debaty v dolní komoře britského parlamentu o vývoji ruské invaze. Johnson kromě toho vyjádřil názor, že Čína se chystá dodávat zbraně Rusku, které válku proti sousední zemi vede už skoro rok.
Liz Trussová (britská politička)

Britská expremiérka Trussová poprvé komentovala svůj brzký konec v Downing Street

Bývalá britská premiérka Liz Trussová je přesvědčena, že v čele vlády neuspěla kvůli mocnému ekonomickému establishmentu, který nesouhlasil s jejími reformními plány. Vyjádřila se tak v textu pro nedělník The Sunday Telegraph, který je jejím prvním komentářem od doby, kdy loni v říjnu skončila ve funkci. Stalo se tak po pouhých 49 dnech v úřadě. Žádný jiný šéf britské vlády nebyl ve funkci tak krátce.

Více souvisejících

Liz Trussová (britská politička) Velká Británie

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 52 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy